V komorním psychologickém dramatu Staříci se autoři, dokumentaristé a debutanti v hrané tvorbě pro kina Martin Dušek a Ondřej Provazník, inspirovali skutečnou událostí z počátku století. Jedenaosmdesátiletý válečný hrdina, politický vězeň a emigrant Pravomil Raichl (1921–2002) se rozhodl spáchat atentát na komunistického prokurátora Karla Vaše (1916–2012), kterého české soudní orgány nedokázaly potrestat za justiční vraždy, jichž se dopustil, protože skutky byly podle rozsudků promlčeny. S pomocí bývalého spoluvězně Vojtěcha Klečky (1921–2012) chtěl nenáviděného muže zabít v den výročí komunistického puče 25. února 2002, ale v osudný den ráno náhle zemřel... – Do Prahy přilétá invalidní osmdesátník, válečný hrdina, politický vězeň a emigrant, plukovník Vlastimil Reiner. Sdělí kamarádovi a někdejšímu spoluvězni Tondovi Trčkovi, že přijel zastřelit prokurátora Mráze, kterého soud osvobodil. Jenže na letišti mu zabavili pušku a on potřebuje jeho pomoc. Oba muži musí zločince nejdříve najít. Vydávají se na cestu starým upraveným obytným autem. Pracně se musejí vyrovnávat s různými handicapy, jež přináší jejich věk a Vlastova imobilita. Získají pistole, které po válce Reiner ukryl na jednom statku, a na soudu zjistí Mrázovu adresu. Tam však bydlí jen jeho dcera, s níž se Tonda dostane do konfliktu. Mráz je v domově seniorů. Ráno Vlasta zjistí, že kamarád v noci zemřel. Pokračuje sám na kolečkovém křesle. Dorazí do domova důchodců, kde Mráze po upozornění dcery hlídá policie. V noci odzbrojí mladého policistu, vnikne do pokoje, probudí bezmocného starce, přečte mu svůj rozsudek, v němž ho za jeho zločiny odsoudí k smrti, a vzápětí vykoná trest... – V prostém příběhu je stále tíživé a stále aktuální téma odplaty za zločiny komunismu, s nimiž se česká společnost nedokázala vyrovnat (čímž se připojila i další křivda vůči obětem), provázeno dalším tématem, totiž stářím a tím, jak se s ním senioři vyrovnávají. Co musejí každý den podstupovat a jakým obtížím musejí čelit. Děj se odehrává v rozpětí pěti dnů a koncentruje se výhradně na situaci dvou protagonistů a na epizody z jejich cesty (pojednané jako road movie), jež někdy mají černohumorný nádech, jindy z nich však mrazí. Kontroverzní morální dilema spravedlnosti ve vlastních rukách je popisováno s citem a se značnou mírou pochopení. Tvůrci se díky své dokumentaristické zkušenosti opírají o civilnost a realismus. Na významu tak nabývá prostředí, v němž se hrdinové pohybují. Lokace v severních Čechách, kde autoři točili už vícekrát, místy působí až bizarně, čímž dodávají snímku zvláštní nádech. Kromě výkonů herců Jiřího Schmitzera a již těžce nemocného Ladislava Mrkvičky, kteří „táhnou“ celé dílo, zaslouží zmínku i zvuková stopa, v níž je použita filmová hudba pouze na konci, kdy zazní minimalistická skladba Matouše Hejla a Miroslava Srnky. Ti se podíleli i na zvukovém designu. – V kontextu současné české kinematografie se jedná o nenápadné, ale kvalitní dílo. – Na počátku filmu schází úvodní titulek s názvem filmu, uveden je až na konci před závěrečnými titulky. Jeho vývoj podpořil německý Nipkow Programm. -tbk-
Do Prahy přilétá z amerického Oregonu invalidní osmdesátník Vlasta Reiner, válečný hrdina, později politický vězeň a emigrant. Celník mu nevydá pouzdro s loveckou puškou, protože nemá český zbrojní pas. Zbraň si může na letišti vyzvednout při zpáteční cestě. V příletové hale letuška předá Vlastu na invalidním vozíku jeho kamarádovi a bývalému spoluvězni Tondovi, který je ještě starší než on, nosí naslouchátko a špatně vidí. Cestou z letiště ťukne Tonda se svým starým autem do luxusního BMW, ale jeho řidič si toho ani nevšimne. Dorazí do Tondova domku, kde muž žije osaměle se psy Betynou a Maxem. Vstřícný Tonda dostane od málomluvného kamaráda nové tenisky, i když má od něj už jedny, které mu prý od revoluce stále slouží. Diví se, proč má Vlasta s sebou slavnostní plukovnickou uniformu s řády. Muž mu ukáže novinový výstřižek, který od něj před časem dostal. Píše se v něm o soudu s obávaným komunistickým prokurátorem Mrázem, který vyšel bez trestu. Vlasta to tak nemíní nechat. Řekne kamarádovi, smířenému s nespravedlností, že přijel Mráze zabít. Jenže mu zabavili zbraň a on teď potřebuje jeho pomoc. Tonda si chce vše rozmyslet. – Přátelé přespí v manželské posteli. Ráno se Vlasta jen s obtížemi dostane s kolečkovým křeslem z ložnice. Tonda už na dvorku připravuje zařízení pro manipulaci s invalidním vozíkem. Je rozhodnutý. Jenže nejdříve musí Mráze najít. Patřičně vybaveni odjedou k domu, kde bydlí Tondův vnuk Radek. Děda si od něj vypůjčí staré obytné auto. Podaří se mu je nastartovat. Vyhází krámy a nainstaluje do něj kladku, s jejíž pomocí pak vytáhne křeslo i s Vlastou dovnitř. Když však chtějí staříci odjet, objeví se tu Tondův syn, kterému Radek zavolal. Zlobí se na otce a zabaví mu klíčky od obytňáku. Je ochoten zítra dvojici odvézt, kam bude potřebovat. Kamarádi s nepořízenou odjedou do Tondova domku. Jenže v noci se starší muž tajně vrátí k vnukovu domu pěšky s kárkou, na níž má kanystr. Pomocí drátků nastartuje obytňák a ujede s ním. – Ráno staříci vyrazí na cestu i s oběma psy. Vlasta se potřebuje vymočit, ale marně volá na neslyšícího kamaráda za volantem. Vyčůrá se tedy do pet lahve. Pak na sebe řidiče konečně upozorní a ten zastaví. – Mstitelé dorazí k opravovanému statku. Hledají Lojzu Procházku. Baví se s nimi manžel jeho vnučky Růžička. Procházka podle něj zemřel už před dvaceti lety. Oni za ním byli naposledy v sedmačtyřicátém. Muž je vezme dál a jeho žena Lída je pozve na grilování. Zatímco Vlasta dvojici zabavuje, Tonda rozbije kladivem úplně novou fasádu na jedné z hospodářských budov. Růžičkovi se chlubí opravami statku, který dostal děda zpět v restituci, a také svými nablýskanými čtyřkolkami. Vlasta je zaskočí sdělením, že Lídin děda nevydržel komunistický nátlak. Jako první vstoupil do zdejšího družstva a stal se z něj udavač. Synek Růžičkových Sebík mezitím vidí, jak starý pán ničí fasádu a řekne to rodičům. Jenže Tonda už našel krabici, kterou hledal. Staříci rychle odjíždějí. Vlasta dá šokovaným a naštvaným Růžičkovým ruličku peněz na opravu zdi. V autě otevře krabici, kterou tam kdysi uschoval, a konstatuje, že tam jsou dvě pistole i s náboji. – Dvojice zastaví na parkovišti supermarketu. Tonda vloží zarezlé pistole do oleje, který vypustil z auta. Přiveze nákup. Mimo jiné pořídil kamarádovi „bažanta“ na močení. – Staříci přespí na parkovišti a ráno pokračují dál. Vlasta si oblékne uniformu. V moderní soudní budově hledají v kanceláři soudkyni Markovou, ale je tam jen její asistent. Ten napřed odmítne starým pánům pomoct, ale když se Tonda rozčílí, umožní jim nahlédnout do spisu. Získají tak Mrázovu adresu. Jedou cestami podél dálnice. Večer se utáboří v lese. Vlasta utře pistole do Tondovy látkové tašky, který ji naštvaně hned vypere. Starší muž je unavený. – Ráno oba muži střílejí na „Mráze“, tedy na terč, který Tonda udělal a na který nasadil i svůj klobouček. Jsou spokojení. – Na další cestě se zastaví v bistru. Vlasta u jídla vzpomíná na lágr. Myslel si tehdy, že se z něj nikdy nedostane, ale podařilo se mu utéct. Zažil i gulag, ale Češi byli podle něj nejhorší. – Muži zastaví před velkým panelákem na starém sídlišti v Chebu a sledují vchod. Vlasta pošle Tondu dovnitř a dá mu pistoli. Starý muž se postupně dostane k bytu s vizitkou Mrázovy dcery Šímové. Je vyčerpaný. Vracející se žena ho najde u dveří a pozve ho dál. Považuje ho za otcova kolegu ze starých časů na ministerstvu. Později však pochopí, že se mýlila. Chce vědět, jak starci její otec ublížil. Je to pro ni důležité. Nechce ho pustit pryč. Tonda ji odstrčí, takže narazí na dveře a rozbije sklo. Stařík uteče. V obytňáku chce Vlasta vědět, co se stalo, ale kamarád jen rychle odjíždí. Když se však dozví, že Max s Betynou utekli, rozhodne se vrátit. Vydá se je hledat do blízkého lesoparku. Pátrá po nich i na dálnici. Ale marně. Vrátí se k autu a řekne příteli, že Mráz je podle dcery v domově důchodců v Sokolově. Zlobí se na sebe, má obavy, že Šímové možná ublížil. – V noci se objeví Max. Vlasta ráno zjistí, že Tonda na horní palandě zemřel. Přikryje mu obličej uniformou, sbalí pistoli a nejnutnější věci a pokusí se dostat se ven z obytňáku. Přitom spadne a jen s největší námahou se dostane zpět na vozík. Dojede k zastávce a vnutí se do autobusu. Později přijede na vozíku k velkému modernímu domovu seniorů. Podaří se mu vmísit se mezi zdejší obyvatele. Jde kolem něj nic netušící Šímová. Vlasta zjistí, že před Mrázovým pokojem sedí policista. Odpočine si a převlékne se do nemocničního v suterénní chodbě s technickým zázemím. Pak se vrátí nahoru k pokoji. Požádá mladého policistu, zda by mu nepomohl s „bažantem“, a vytáhne na něj zbraň. Odzbrojí ho, bodnutím nožem ho přiměje, aby se ve skladu připoutal pouty k regálu. Vjede do pokoje a probudí Mráze. Stařec je vyděšený. Vlasta se mu představí jako plukovník Reiner. Přečte mu předem připravený rozsudek, v němž jej viní z vraždy Heliodora Píky a řady dalších lidí i ze zločinů, jež spáchal už za války jako agent NKVD na východní frontě. Podle rozsudku je za to odsouzen k trestu smrti, který bude vykonán neprodleně. Míří na již zcela nechápajícího muže pistolí. Zazní výstřel. – K budově se sjíždějí policejní a sanitní vozy... -tbk-
Film je inspirován skutečnými událostmi z roku 2002, kdy válečný hrdina a politický vězeň plukovník Pravomil Raichl (1921 – 2002) plánoval ve spolupráci s bývalým spoluvězněm Vojtěchem Klečkou (1921 – 2012) provést atentát na bývalého komunistického prokurátora Karla Vaše (1916 – 2012). Ten zůstal nepotrestán za své justiční vraždy a další zločiny ze 40. a 50. let. V den, kdy měl být skutek proveden, však Raichl náhle zemřel na infarkt.
plukovník v. v. Vlastimil Reiner
Antonín Trčka, Reienrův kamarád a bývalý spoluvězeň
bývalý prokurátor JUDr. Václav Mráz
Mgr. Alena Šímová, Mrázova dcera
Trčkův syn
Lída Růžičková, vnučka zemřelého Aloise Procházky
muž Růžičkové
Radek, Trčkův vnuk
policista-podpraporčík
soudní asistent
policista na letišti
smíchový terapeut
letuška Zdeňka Kadlecová
řidič autobusu
letuška
ošetřovatelka
cestující v autobusu
cestující v autobusu
Sebík, syn Růžičkových
tanečník
tanečnice
obyvatelé domova důchodců v Sokolově
personál domova důchodců v Sokolově
pes Betyna
pes Max
Denisa Marešová
Martin Dušek, Ondřej Provazník (filmová povídka)
Jakub Vrbík (operátor druhého štábu)
Martin Carda (ostřič), Petr Braun (ostřič), Dominik Bröstl (ostřič), Lukáš Král, Jaroslav Kostelník, Tomáš Kutlák, Ondřej Nemejovský (steadicam)
Marcel Hána (vedoucí výpravy), Jan Fišman (rekvizitář), Miroslav Kremlík (rekvizitář)
Jan Nečas, Vanda Exnerová, Veronika Jedličková, Miroslava Dolejší
Eva Schwarzová, Helena Vašíčková, Barbora Kichi /ž/
Lucie Navrátilová
Petr Stuchlík (zvuk a záznam zvuku), Václav Flegl (zvuk a mix zvuku), Petr Kapeller (mix zvuku), Petr Plechač (střih zvuku), Michal Páleníček (střih zvuku), Michal Pekárek (mix hudby), Jan Hošek (zvukové atmosféry)
Ota Zeman, Klára Javoříková, Ondřej Šmejkal
UPP, David Váňa (supervize)
Dagmar Šperlová (vedoucí), Blanka Lonek /ž/ (produkce ČT), UPP (obraz), Vít Komrzý (producent UPP), Ivo Marák (supervize UPP), Jiří Slavíček (produkce UPP), Sounderground (zvuk), Václav Flegl (zvuk)
Martina Stránská (výkonná producentka), Jarmila Hoznauerová (výkonná producentka ČT)
Jiří Konečný (endorfilm)
Ivan Ostrochovský (Sentimentalfilm), Kateřina Ondřejková (kreativní producentka ČT)
Dagmar Šperlová (endorfilm), Albert Malinovský (Sentimentalfilm)
Jiří Kašpárek, Jakub Vacík (vedoucí natáčení), Ljuba Pašková (ČT)
Míša Brožová
Lukáš Veverka (design)
Robert Smělý (vrchní osvětlovač), Stanislav Krupař (fotograf), Václav Sadílek st. (fotograf), Stanislav Honzík (fotograf), Václav Tomšovský (práce se zvířaty)
Matouš Hejl, Miroslav Srnka
Matouš Hejl (Větví – skladba), Miroslav Srnka (Větví – skladba)
Tomáš Jamník /violoncello/, Jan Bartoš /klavír/
Hudba k písni Matthew Cuzen
Hudba k písni Leyder ChapmanBelinda Robles /ž/
Hudba k písni Vince PeersmanZumber Alili
Sokolov, okolí (Sokolov), Modlany u Teplic, Věšťany (Modlany u Teplic), okolí (Modlany u Teplic), Praha, Ruzyně (Praha), Letiště Václava Havla /i interiér/ (Ruzyně), Háje (Praha), Domov pro seniory Háje (Háje), Stodůlky (Praha), Sluneční náměstí (Stodůlky), Úřad městské části Praha 13 /interiér/ (Sluneční náměstí), Vršovice (Praha), ulice 28. pluku (Vršovice), Justiční areál Na Míčánkách /interiér/ (ulice 28. pluku), Karlovy Vary, letiště /interiér/ (Karlovy Vary), Srbice u Teplic, Teplice, Řetenice (Teplice)
Staříci
Staříci
Old-Timers
Staříci
film
hranýdistribuční
politický, psychologický, tragikomedie, road movie
Česká republika, Slovensko
2019
2018
začátek natáčení 9. 5. 2018
konec natáčení 15. 7. 2018
konec distribučního monopolu 17. 10. 2029
festivalová premiéra 30. 6. 2019 (54. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary)
slavnostní premiéra 23. 9. 2019 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 17. 10. 2019 /nevhodné pro děti do 12 let/
Tondo, tohle lidem nebude ukradený.
endorfilm, Sentimentalfilm (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Tvůrčí producentská skupina multižánrové tvorby Ostrava (Česká televize), Sounderground (spolupráce)
Státní fond kinematografie ČR, Státní fond kinematografie ČR (Program filmových pobídek), Audiovizuálny fond SR, Eurimages, Kreativní Evropa – Media
dlouhometrážní
92 min
DCP 2-D
1:2,35
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká
česky, anglicky
bez titulků
české