Ukradený stát

Slováci drží minutu ticha k uctění památky zavražděného novináře Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové. – Filozof Václav Němec považuje tento zločin za „přímý úder na solar“ demokratického státu. Doufá, že veřejnost si konečně uvědomí, že je třeba mnohé změnit. – Na tiskové konferenci předseda slovenské vlády Robert Fico nad vyskládaným milionem euro prohlašuje, že jde o odměnu pro toho, kdo bude mít odvahu oznámit podrobnosti o vraždě. – V celé zemi se konají manifestace proti premiérovi a vládě. – Kuciakův nedopsaný článek o propojení vlády s italskou mafií vyšel až po jeho smrti. Odhalil, že Ficova hlavní poradkyně Mária Trošková podnikala s milencem Antoniem Vadalou, členem zločinecké organizace Ndrangheta, obviněným z prodeje drog. Kuciakova spolupracovnice Pavla Holcová tvrdí, že tito lidé neobchodují s nikým, kdo neodebere 250 kg čistého kokainu týdně. Je přesvědčena, že propojení zločinu se slovenskou politikou je mnohem viditelnější než v České republice. – Trošková se přes Vadalu propracovala k Ficovi, údajně byla i jeho milenkou. Jako vedoucí premiérovy kanceláře měla přístup k citlivým informacím a byla „cenným zdrojem“. Dodnes není jasné, zda měla či neměla bezpečnostní prověrku, ale obě varianty jsou „těžko přijatelné“. – Manifestanti požadují Ficovu demisi. – Výsledky šetření Kuciaka a jeho kolegyně mohly být zveřejněné již o dva roky dříve. Investigativní novinář Ivan Mego sleduje slovenské podsvětí. V únoru 2016 obdržel týdeník Plus 7 dní, kde byl zaměstnán, mail, upozorňující na „skupinu Slováků“, která je součástí Ndranghety. Slovenská informační služba (SIS) musela o nelegálních aktivitách vědět. – Novinářka Jana Teleki tvrdí, že „nejvíce honorované články jsou ty, které nevyjdou“, tedy že zdroj objevené kompromitující důkazy prodá; v opačném případě začne mít slušný novinář „problémy“. – Když Ivan Mego dokončil článek o propojenosti konkrétních osob na mafii, šéfredaktorka rozhodla, že jeho text nevyjde. Požádal ji, aby mu napříště nedávala podklady, jež pak nesmí zpracovat, neboť se nechce účastnit špinavé hry s „prodejem“ pracně získaných informací. Když článek plný závažných zjištění nebyl publikovaný ani po půl roce, poskytl jej Mego redakci Aktuality.sk, kde se ho ujal Kuciak. – Bývalý důstojník SIS Pavol Forisch, kterého často zmiňují konspirační weby, tvrdí, že se investigativci neobejdou bez tajných služeb. Z instituce postavené na „konspiračních hrách“ raději odešel. Přiznává, že nedělal vždy „správné věci“. – Bývalý vedoucí analytik SIS Peter Holúbek alias Mravenec, autor spisu Gorila, objasňuje, čím se SIS zabývá a komu slouží. Když bydlel v bratislavské ulici Vazavova, všiml si, že se ve vedlejším bytě setkávají politici s představiteli finanční skupiny Penta. Nechal odposlouchávat inkriminovaný byt, jenž byl v majetku jejího zaměstnance Zoltana Vargy. Kvůli jeho mohutné postavě dostala aféra název Gorila. Stejnojmenný spis odhaluje informace o úplatcích, provizích a vazbách mezi politiky a šéfem Penty Jaroslavem Haščákem. – Bývalý důstojník SIS, novinář Rádia Slobodný vysielač Martin Bavolár mluví o nevyšetřené Gorile, která má stejné příčiny a důsledky, jako realizovaná nájemná vražda Kuciaka. – Forisch tvrdí, že Kuciak si informace o podnikateli Mariánovi Kočnerovi, získané od zdrojů v SIS, dlouhé měsíce pečlivě ověřoval. Týden před smrtí měl už vše potřebné. – Investigativní novinář Adam Valček se s Forischem několikrát sešel, ale neví, zda s ním spolupracoval i Kuciak. Zpravodajský důstojník, nyní žijící na „volné noze“, má prý výborné analytické schopnosti. – Bezpečnostnímu expertu a novináři Radovanu Bránikovi je jasné, že ti, co opustili SIS, si odnesli „balíky informací“, a mohou proto vydírat konkrétní osoby a získávat politický vliv, zakázky v podnicích, moc a peníze. – Podle Holúbka SIS nefunguje a plní jakási nepodstatná zadání. Další bývalý důstojník SIS Štefan Ágh konstatuje, že ve vedení informačních služeb jsou bohužel politici či političtí aspiranti. Být agentem na úrovni obnáší dvacet až třicet let praxe. Je loajální a neprozradí, jak dlouho byl ve funkci on. – Po roce vyšetřování byl z vraždy Jána a Martiny obviněný Marián Kočner, bývalý novinář, podnikatel a sběratel kompromitujících informací. – Kočner na tiskovce výhrůžně oznamuje, že zřídil webový portál, na kterém bude zveřejňovat špinavosti o mainstreamových novinářích, kteří o něm píší. – Politický komentátor Marián Leško říká, že Kočner pomáhal prominentům strany SMĚR, za což byl odměňovaný a chráněný, a tak mohl dělat své kšefty. Když měl problémy, pomáhali mu vyšetřovatelé, soudci, prokurátoři a notáři, kteří mu v rámci „vzájemného obchodu“ šli na ruku. – Valček se domnívá, že si Kuciakovu vraždu objednal sám Kočner. Pokud by ve zločinu figurovalo více vlivných osob (mj. rodina Bödörova), šlo by o zásadní kauzu. Pár týdnů po vraždě byl Kočner v hotelu Zlatý klíček Norberta Bödöra (syna Miroslava Bödöra, majitele bezpečnostní agentury Bonul), který měl vazby na funkcionáře policejního sboru, mj. policejního prezidenta Tibora Gašpara, ředitele národní kriminální agentury (NAKA) Petera Hraška a šéfa protikorupční jednotky Róberta Krajmera (ten se objevil na místě zločinu, přestože vražda nespadala do jeho kompetence). – Kočner byl nejdříve obviněný za ekonomickou trestnou činnost (kauza falšování směnek) a za objednání vraždy až poté, co byli Gašpar, Hraško a Krajmer pod tlakem veřejnosti odvoláni. – Kuciak zveřejnil dvacet tři článků o Kočnerově pochybném podnikání a jeho spekulacích s DPH. Popsal mechanismus podvodů. Podle šéfredaktora Aktuality.sk Petera Bárdyho byl Ján pro lidi napojené na policii a prokuraturu nebezpečný kvůli reálným zjištěním, jež se nedala přehlížet. Zmiňuje snahu vyšetřovatelů z NAKA „zamést“ stopy po Kočnerových obchodech v Donovalském resortu (2017). Kuciak našel ve spise mnoho chyb a znovuotevřenou kauzu vyšetřoval nový tým. – Na tiskovce Kočner nenechá Kuciaka doříct dotaz ohledně jeho obchodů s hotely. – Kočner se setká se servilním youtuberem Rudolfem Vaskym; on jediný mu neklade nepříjemné otázky. – Valček objasňuje vazby Penty a její Privatbanky, figurující ve všech obskurních transakcích klienta Kočnera a kryjící mu podnikání. Kočner investoval deset milionů euro do směnek této finanční skupiny (koupil si dluh). Úzké propojení se potvrdilo po jeho zatčení, kdy mu policie prověřila mobil a zjistila, že si měsíc před vraždou vyměnil s Haščákem z Penty usvědčující sms. – Týden po zveřejnění textu o podvodech masokombinátu byl Kuciak pozván představenstvem Penty „na domluvu“. Těsně potom mu vyhrožoval Kočner. Ján si telefonát nahrál. Informoval spolupracovnici, že se o Kočnera zajímá policie a že se setkal s mužem, který mu odkryl další podvody. Bývalý příslušník SIS Stanislav Žiaran dal Kuciakovi důkazní materiály o nezákonných převodech bytů a machinacích s DPH. Žiaran se nesmířil s tím, že by mu měl „nějaký“ Kočner sebrat šedesát tisíc euro (zálohu na byt), a šel do soudní pře. Přes Kočnerovu snahu uplatit soudkyni rozhodla podle práva v Žiaranův prospěch. – Podle Bavolára kauza směnek televize Markíza zlomila vaz doposud nedotknutelnému Kočnerovi, neboť transakce překračovaly hranice SR a byli v ní zainteresováni silnější hráči (Lauder-CME). – Forisch komentuje svou fotografii s Kočnerem. Bývalý agent je pyšný, jak z podnikatele vytáhl informace o směnkách Markízy, s nimiž chtěl Kočner spolu s Haščákem ovládnout vlivné médium. – Bývalý informátor SIS mluví s odvrácenou tváří o strategiích uvolňování informací a o kladení pečlivě připravených stop, jež mají novináři najít až v určitý čas, kdy je to potřeba. – Ve chvíli, kdy byl Kočner obviněný kvůli falešným směnkám, nejčtenější týdeník Plus 7 dní (patřící Pentě) zveřejnil jeho fotografii s Alenou Zsuzsovou (zatčenou a vyšetřovanou za organizaci Kuciakovy vraždy), pořízenou na parkovišti měsíc před zločinem, aby byl vnímán jako objednavatel vraždy. Autor fotografie, bezpečnostní analytik a manžel šéfredaktorky Plus 7 dní Milan Žitný tvrdí, že vznikla náhodou. Režisérka si myslí, že je zpravodajec, ale muž prý nikdy nesloužil žádné instituci. – Piussi mluví s anonymním bývalým informátorem o kooperaci investigativních médií s tajnými službami. – Po zatčení Kočnera byl publikovaný dva roky starý snímek od fotografa deníku Plus 1 den (také patřící Pentě), jak v automobilu Bentley přepočítává padesát tisíc euro. – Podle Holcové Kočner fungoval podle schématu „buď tě uplatím, nebo tě začnu vydírat“. Zveřejnění fotky z roku 2016 bez kontextu mohlo plnit více účelů. Novinářka naznačuje, že si oligarchové nekupují média kvůli kvalitní žurnalistice. Je přesvědčená, že Kočnera odepsali. Podle Teleki má Kočner vystupování hochštaplera, ale je inteligentní a precizní. Podnikatelé ho neodhadli, a proto ho obětovali. Domnívá se, že muž bude odsouzen za ekonomickou trestnou činnost, ale za vraždu by měl být odsouzen ten, kdo ji spáchal. – Kočnerův spolupracovník Štefan Ágh, obviněný z falšování směnek, Mariána dobře zná; pokud si objednal vraždu, zbláznil se. – Podle Valčeka se posuzuje motiv objednavatele vraždy optikou normálního člověka, ale Kočner žil čtvrt století v představě, že je beztrestný. Dokázal zařídit stíhání soků, kumpány naopak vyvinit, a právě proto možná propadl iluzi, že mu projde i vražda. Valček mluví o roli „neznámé“ Zsuzsové, údajné Kočnerově milence, která je spojnicí mezi objednavatelem a vykonavatelem Kuciakovy vraždy. Podle Forische jde o Kočnerem navedenou bývalou profesionální štětku, disponující nahrávkami politiků. Bránik konstatuje, že se žena naučila v rámci kontrarozvědných operací pořizovat kompromitující materiály. Jde o „legální“ postup vůči někomu, kdo ohrožuje bezpečnost státu. Zsuzsová byla na využití „zranitelnosti mužů“ trénovaná. Ágh odmítá spekulace, že by právě on ženu řídil. – Představiteli státu otřásla zveřejněná intimní komunikace Zsuzsové; kompromitovaný náměstek generálního prokurátora René Vaněk se vzdal funkce. Podle Teleki je Zsuzsová profesionální volavka a „sběračka kompra“. Forisch se vysmívá „uvízlým“ politikům, na něž má žena vyděračské materiály. I advokát Kuciakových, bývalý ministr spravedlnosti (2002–2006) a ministr vnitra (2010–2012) Daniel Lipšic připouští, že byla asi „volavka“, a doufá, že vše prokážou videozáznamy, pořízené za účelem diskreditace. Forisch i Teleki tvrdí, že vlastní inkriminující nahrávky, novinářka prý má „kompro“ na Kuciaka. Svému zdroji s třicetiletou praxí u SIS věří. Slíbí režisérce, že jí materiály poskytne. – Videa štábu nikdo neukázal. – Občané v ulicích žádají předčasné volby. – Bránik konstatuje, že únik diskriminační informace znamená selhání systému a zároveň ztrátu její hodnoty. Na Slovensku je přetlak kompromitujících informací, vydíratelných politiků a podnikatelů. Ti to nemohou přiznat a vyděračům slouží. – Tragická smrt novináře a jeho partnerky odhalila realitu systému a vedla k sérii velkých protivládních manifestací. Objevovala se různá vysvětlení vraždy včetně teorie, že jde o převrat s cílem odstranit Fica. Ten na svoji obranu vystoupil na tiskové konferenci, kde napadl prezidenta Kisku kvůli jeho setkání s Georgem Sorosem v New Yorku. – Muži z Občianského tribunálu kritizují Sorosovu přítomnost na Slovensku. Převzali prý aktivitu za nečinný stát na základě ústavy (článek 32). Na protestní demonstraci proti iniciativě Za slušné Slovensko mluví Ján Čarnogurský, bývalý předseda vlády SR (1991–1992) a ministr spravedlnosti (1998–2002). Přirovnává situaci k Ukrajině, kde nepokoje začaly vraždou opozičního novináře Georgije Gongadzeho v roce 2000. – Starší občané se bojí občanské války. – Na demonstraci Za slušné Slovensko řečník požaduje slušnou vládu. Podle Forische jsou občané oklamaní; z vraždy Kuciaka profituje Penta a obchodníci se zbraněmi a Kočner „sedí“ díky Ficovi. – Konzervativní deník Hlavné správy pravidelně zveřejňoval informace Pavola Forische (podobné tvrzením Roberta Fica), podle něhož se protesty iniciativy Za slušné Slovensko financují ze zahraničí a peníze přicházely ještě před Kuciakovou smrtí. Bývalý agent podal na organizátora trestní oznámení za vlastizradu. Lídr iniciativy Juraj Šeliga to však vidí jinak: kvůli kauzám přetekl pohár trpělivosti a občané vyšli do ulic. Teleki spontánnost akcí zpochybňuje, naznačuje, že na Slovensku je hodně zahraničních agentů, jen se o tom nemluví. – Podle Forische se rozhodovalo o likvidaci mezi třemi novináři (Valček, Hečko, Kuciak). Valček se domnívá, že existoval seznam novinářů-cílů. Kuciak byl nejsnazší kořistí, neboť žil v rodinném domě. – Při domovní prohlídce se u Kočnera našel usb drive s fotkami ze sledování novinářů včetně Kuciaka. Podle advokáta rodiny Kušnírových, Romana Kvasnici, je prokázané, že zavražděné sledovali (asi bývalí) příslušníci zpravodajské služby. – Investigativní novinářka Monika Tódová vysvětluje, že cíle se fotí v okamžiku nějakého „poklesku“. Ji Kočner sledoval tři týdny, když si vybíral oběť. Zmiňuje vyjádření Petera Tótha o Kočnerovi, který žil v představě, že smrt jednoho novináře ostatní vyleká a druhá je donutí „zmlknout“. Známý novinář Peter Tóth alias Běžec souběžně pracoval v redakci deníku SME a jako šéf kontrarozvědky v SIS. Osm měsíců po vraždě a po zatčení Zsuzsové se přihlásil na policii a přiznal, že ho Kočner najal na sledování novinářů. Nyní figuruje jako hlavní svědek a ukrývá se v zahraničí. – Tóth tvrdí, že jako známý novinář nemohl kolegy sledovat, ale pouze tuto činnost zprostředkoval. Je přesvědčený, že paparazzi musí snést vlastní sledování. – Forisch jako bývalý agent těžko sháněl práci. Skupin, jež mohou využít jeho schopnosti, není na Slovensku moc. Tódová komentuje Tóthův výrok, že na sledování novinářů přispěl Bödör. Novinář ve svých výpovědích zjevně kryje Pentu a Haščáka a tvrdí, že nebyl odměňován. – Bránik vysledoval Tótha (podle e-mailu), který si vypouštěním určitých informaci o určitých lidech chce zajistit beztrestnost. Některé však militantně chrání (Pentu, Haščáka). Bránik muže kontaktoval. Tóth, nyní užívající jméno Zipfer, mu po zjištění, že ztratil krytí, obratem nabídl letenku na setkání v neutrální zemi. Bránika zajímá, co bývalý agent a novinář ještě tají. K setkání došlo na náměstí v Mnichově. Pokud orgány v trestním konání nezmění strategii, má Tóth prý ještě dost zajímavých informací. Jde mu o život a pokouší se zvýšit svoji cenu. Kočner chce prý vypovídat, ale vězeňská služba jej odmítá převézt z Bratislavy do Pezinku. On i Tóth jsou totiž nebezpeční pro další aktéry. – K prvnímu převozu obviněného Kočnera došlo v noci za přísných bezpečnostních opatření. Tóth odevzdal policii Kočnerovy mobily a část archivu; stal se hlavním svědkem. – Začala soudní přelíčení. Sms a šifrovaná komunikace v systému Threema odhalily obrovskou korupční síť v celé státní správě včetně policie, soudů a prokuratury. Lidi na vysokých postech zachvátil strach. Prokurátora Jána Šantu zajímá, zda i on byl předmětem nějakých diskusí. – Novinář televize Joj Rastislav Striška chce vědět, proč není „zobchodovaná“ Threema. Podle Ágha by za informace v tuto chvíli nikdo nechtěl zaplatit. – Po výslechu Tótha bylo rozhodnuto, že přelíčení budou neveřejná. Obžalovaný si vybral dva důvěrníky, kteří mohli zůstat v síni, spřízněného Martina Daňa a druhou pozici nabídl novinářům. O funkci se přihlásí Zuzana Piussi. O přelíčeních musí mlčet. Do té doby pochybovala o přemrštěném názvu snímku, nyní jej považuje za adekvátní. – Podle Bránika je Tóth přesvědčený, že za vraždou stojí společnost Midas Investments (zabývající se zbrojařským byznysem), zřejmě napojená na Vladimíra Mečiara a jeho dceru Magdu. – Na archivním materiálu se Kuciak v rozhovoru s Kočnerem vyptává na Midas Investments, jejíž činnost se snaží odkrýt. – Filozof Němec pojmenovává systémový problém: došlo k přílišné „ekonomizaci“ všech oblastí života včetně politické. Bez přísné odluky politiky od ekonomiky se silného „smogu“ Slovensko nezbaví. – Slováci v ulicích zpívají hymnu... -kk-