Zakleté pírko

Blonďatá Aninka v lese z nasbíraného kvítí uplete věneček a položí ho na kříž na nedalekém hřbitově. Dívka zamává na letícího krkavce a zachytí jeho padající pírko. – Aninka žije na statku se dvěma staršími sestrami, tlustou Boubelínou a hubenou Žouželínou. Ty jí vyhubují, kde se pořád toulá, když se ony chystají na jarmark a potřebují připravit bryčku. Dívka vysvětlí, že byla u hrobu rodičů. Ony se obávají, že do města přijedou pozdě a nejlepší zboží na ně nezbude. – Aninka domlouvá koníkovi, aby sestry dovezl v pořádku. Po jejich odjezdu si vzpomene na krkavčí pírko a políbí ho. V tu chvíli se před ní objeví švarný mladík v modrém šatu, zakletý princ Vítek. Přizná, že ji už delší dobu pozoruje, a proto ví, že není šťastná. Sednou si spolu za chalupu, kde se Vítek svěří děvčeti, že ho do krkavce proměnila odmítnutá zlá nevěsta. Dívka se zajímá, jak kouzlo zlomit, ale vyruší je stará teta a mladík zmizí. – Než sestry přijedou z jarmarku, Aninka napeče. Po návratu Boubelína a Žouželína poznají podle nádobí na stole, že v jejich světnici někdo byl. Marně ho hledají, sestřička je přesvědčí o opaku. – Dívky obléknou dovezené drahé šaty, poněvadž se chystají do vesnice na besedu. Jejich úmysl je dobře se provdat a žít na statku. Před odchodem se jim Aninky zželí. Žouželína jí přenechá staré šaty a Boubelína korále, které ji už omrzely. Dívka je o samotě vyzkouší. Políbí krkavčí pírko a přivolá tak prince. Nechá si od něj vyprávět o jeho životě před zakletím. – Vítek pocházel z Heřmánkového království, rád jezdil na lov, koupal se v jezeře, rybařil. Objevila se však cizí princezna, krásná, ale v jejích očích bylo něco studeného. Mladík si ji odmítl vzít za ženu, touží po takové, kterou bude mít doopravdy rád. Zatím si chtěl užívat volnosti, kterou mu dopřála i princezna, když ho po několikátém odmítnutí proměnila v ptáka. – Vítek neumí dívce poradit, jak ho zbavit prokletí. Dvojice v sobě najde zalíbení. – Dívčino radostné prozpěvování vyvolá v sestrách podezření, že je zamilovaná. Tajně ji pozorují, co dělá ve světnici. Nic netušící Aninka přivolá Vítka, aby mu oznámila, že se ho pokusí vysvobodit. V tu chvíli za nimi vtrhnou sestry. Žouželína se zmocní krkavčího pírka, zlomí ho a podupe. Princ ze světnice kouzlem zmizí. – Nešťastná Aninka se ho vydá do světa hledat. Na počátku cesty pomůže utéct milému vodníkovi před rozzlobeným sedlákem. Vděčný hastrman se přidá k ní, poněvadž je stejně jako ona osamělý. Zelený mužíček jí vysvětlí, že sedlák ho chtěl na slunci vysušit kvůli zpěvu, kterým se snažil získat srdce jeho dcery Majdalenky. I Aninka uzná, že se nedá poslouchat. Učí ho píseň „Pod našimi okny teče vodička“ a najde pro něj vhodné oslovení Mánek (od hastrmánek). Po noci přečkané v lese se vydají podél vody hledat Heřmánkové království. – Aninka se od panímámy dozví, že v nedalekém městě na zámku stůně mladý hrabě. Vodníka má přitom schovaného v kapse v podobě žáby, do níž se proměnil, aby ženu nevyděsil. – Dívka se v zámeckém parku představí sluhovi jako bylinkářka. Mladíkovi rodiče jí sdělí, že on ochořel neznámou nemocí poté, co odmítl ruku krásné princezny s uhrančivým pohledem, navíc, když zhrzeně opustila království, zmizel odtud i pramen léčivé vody. Aninka dostane šanci uzdravit jejich syna a ubytuje se na zámku. Vodník jí dá kouzelný květ leknínu, dar jeho maminky, a vydá se s ním za zesláblým hrabětem. Ten jí ukáže vyschlý pramen v lese u skály, kam dojde díky dívčině pomoci. Aninka s leknínem v ruce poprosí skálu, aby obnovila léčivý pramen. Voda ze znovuzrozeného vodopádu uzdraví hraběte Jaromíra, který své zachránkyni nabídne sňatek. Dívka jej odmítne s vysvětlením, že už patří jinému. Na památku od něj dostane medailonek a lahvičku se zázračnou vodou. – Aninka odchází ze zámku zklamaná, protože nikdo neví, kde se nachází Heřmánková země. Společnost jí dál dělá vodník, rozmrzelý, že dívka nevyužila nabízeného štěstí. – Dívka nese žábu, unaveného Mánka. Ten ji pak ve spánku promění v rybku, takže mohou snadno putovat v řece. Ráno je z toho Aninka nemile překvapená, ale uzná, že jí kouzlo v hledání milého pomůže. – Dvojice zabloudí v lese a v temnotách objeví příbytek babičky. Zatímco jí dívka vypráví svůj příběh, vodník se jako žába vloudí do chalupy. Babička Aninku uspí a kouzly přivolá svou dceru, černovlasou princeznu. Sama se promění v čarodějnici a převezme její skleněné srdce, které má dobře uschovat do dceřiny chystané svatby s princem Vítkem. Princezna ho zbavila krkavčí podoby a očarovala ho, takže on si na nic nepamatuje. Protestujícího vodníka coby žábu při tom čarodějnice málem připraví o život. – Ráno se Aninka loučí s babičkou. Obdaruje ji medailonkem od vyléčeného hraběte Jaromíra a výměnou získá bochníček chleba. Vodník se svěří, čeho byl v noci svědkem, ale dívka mu nevěří. – Poutnice poprosí krkavčí pírko, aby ukazovalo cestu až do jeskyně rozpadlého hradu na skále. Běloskvoucí kachna je požádá o pomoc sově uvízlé v pasti. Vysvobozený pták z vděčnosti doporučí vodníkovi, aby se šel projít kolem věže zříceniny. Dívka zatím zpozoruje hamižné loupežníky, kteří se poperou o krejcary zajatého tovaryše. Stihne ho osvobodit, ale lupičům neuniknou. Ti jí vezmou darovaný chléb a po prvních soustech se promění v kámen. – Vodník najde Aninku s kupeckým tovaryšem Šimonem, který jim ukáže další cestu. Mánek dá dívce prsten nalezený pod věží a přetlumočí jí radu od sovy: má jej v zámecké zahradě ukázat kolemjdoucí nevěstě a něco za něj chtít. – Aninka se Šimonem slyší na jarmarku novinu: bude svatba prince Vítka s princeznou Ebénií ze Země kouzelných stínů, která ho vysvobodila z ptačího zakletí. Zoufalá Aninka zajde do zámeckého parku, kde se v doprovodu dvorních dam prochází princezna. Tu zaujme věncem z lučního kvítí a objedná si ho na svatební den. Všimne si i prstenu, který kdysi ve zřícenině ztratila a chce ho zpět. Aninka se ho vzdá pod podmínkou, že bude moct být s princem chvíli sama. Má proto přijít hodinu před západem slunce do zahradního altánu. Je nadšená, ale vodník ji varuje. – Princ se vrátí z lovu a princezna ho uspí. Anince se nepodaří vzbudit vyvoleného, a tak mu nechá na hrudi věnec se zlomeným pírkem. – Mánek dá nešťastné dívce jistou naději, pokud bude odvážná. Je třináctý den po filipojakubské noci, kdy po půlnoci zlé síly ztrácí na chvíli svou moc a člověk může hodně ztratit, nebo získat. Vodník Aninku zavede k jeskynní kapli, dovnitř už musí jít sama. V lavicích sedí duchové a na místě oltáře stojí plastika, v níž had střeží princeznino skleněné srdce. Aninka ho vytáhne, a když ho drží v dlaních, objeví se tam princezna. Slibuje jí Vítka, pokud jí srdce vrátí. Dívka je připravena to udělat, ale v momentě, kdy jí ho předává, jeden duch jí srdce vyrazí z ruky a to se rozbije na kusy. V tu chvíli se na zámku probudí princ ze spánku a vzpomene si na Aninku. – Omdlelou dívku vzkřísí v temném lese Mánek převlečený za ducha. To on přispěl ke zneškodnění zlé princezny Ebénie a ke zlomení kletby nad Vítkem. – Následující den princ Vítek s družinou usilovně hledá Aninku. Jakmile dívka s vodníkem vstoupí na nádvoří, objeví se tam čarodějnice, kterou dívka dosud znala jako dobrotivou babičku. Pošle na ni ohnivou kouli, která Aninku zabije. Vítek zasáhne a vede boj s čarodějnicí. Kouli odrazí mečem a spálí tak babici. – Princ běží k Aninčině bezvládnému tělu. Z její kapsy vyskočí žába, která se promění ve vodníka. Ten Vítkovi podá lahvičku se zázračnou vodou od hraběte Jaromíra. Princ poleje Aninčinu spálenou tvář, ta se zacelí a dívka procitne. Dvojice si o samotě užívá těžce vydobyté štěstí. – Boubelína a Žouželína se před zanedbanou chalupou o něco přetahují. Jsou neupravené, samy bez Aninky v domácnosti bezradné. -hal-