Příběh tantry

Umělkyně Papia Ghoshal maluje obrazy posvátnými rituálními tekutinami s velkou energií, vlastní menstruační krví a spermatem obdivovaných mužů. Tantru přijala jako osobní cestu k Bohu, k poznání sebe sama pomocí vlastního těla. – Žena při návratech do rodné Indie podniká tantrické poutě. V chrámu Božské vaginy (Kamakhya Temple) v Ássámu se dotkne uctívané relikvie, již nesmí nikdo spatřit. Prožitek ji inspiruje k námětu obrazu. – Podle indické tradice se tantrické učení zjevilo v dialogu mezi „rozmanitým“ bohem Šivou (asketa, pán jógy, léčitel a vládce plodivé síly) a jeho manželkou (Párvatí) v podobě Šakti (Shakti) produkující síly vesmíru. Nauka je esencí protikladů a poskytuje uvolnění vnitřní síly a osvobození. – Symbol Šiva Lingam je uctívaný celou Indií, spojuje pozemské a božské, mužský a ženský princip, tvořící vesmír ve věčném teď (obdobou v Západním světě je menhir, zasazený do země). – Papia pochází z kalkatské bráhmanské rodiny. Matka ji vedla k tradiční indické duchovnosti, otec-vědec zastával racionální přístup. V dětství ji přitahovali potulní zpěváci baulové. Přes protesty rodičů za nimi tajně chodila (v Indii i na Západě se na tantru pohlíží jako na nebezpečnou černou magii) a přebírala jejich tantrické učení. – Duchovní nauka nabízí možnost „ovládnout energii, z níž je utkán celý vesmír“. V Indii se rozvinula do mnoha podob a směrů především mezi 5. a 13. stoletím. Neunikla pozornosti panovníků, které lákala možnost dosáhnout na „neobvyklé schopnosti“ a nejvyšší cíle, tedy vymanit se z koloběhu převtělování (samsáry) a dojít konečného „probuzení“. Z vrcholné éry pocházejí chrámy s erotickými výjevy. Znázorňují spíš dobovou představu ráje či naplnění smyslové touhy (jež je v hinduismu cestou k vnitřnímu probuzení). – Tantra má v Západním Bengálsku tradici. Na začátku roku zde probíhá za zájmu milionů posluchačů velký festival baulů. Papia se zřekla rodinného života a patří mezi ně; vystupuje s jedním ze svých učitelů. – Lektor tantry a spisovatel Daniel Odier mluví o úskalích běžné duchovní cesty za svobodou (ideálem). Vyzdvihuje přednosti tantrického „anarchistického“ hnutí, jež rozbíjí všechny představy a duchovní zákony a uchovává si pouze vědomí (žádná pravidla nejsou potřeba v jednotě s vesmírem). – Lama z Ladaku, Chokyong Palga rinpočhe mluví o metodách a dovednostech, využívaných v tantrickém buddhismu k dosažení osvícení. – Papia zdůrazňuje, že základem nauky je mantra (v sanskrtu „ochrana mysli“), kterou připravený žák získá od učitele. Vyslovuje se nahlas nebo jen v duchu. Podle Chokyonga „mystické slabiky“ přináší klid „našemu“ já a mají pro „recitátora“ komplexní, blahodárný účinek (posilují mysl, chrání ji, stabilizují) i tehdy, když neví, co znamenají. Bazální mantrou je óm, symbol věčného teď, jehož grafické znázornění zpodobňuje spojení muže a ženy. Podle lektora tantry a psychoterapeuta Roba Preeceho slouží mantry k „provětrání mysli a pročištění energie“, dolaďují lidský nervový systém. Chokyong Palga rinpočhe připomíná oblíbenou šestislabičnou „vibraci“ z buddhistické kosmologie, odrážející šest sfér (pekelných bytostí, hladových duchů, zvířat, lidí, polobohů a bohů) v samsáře. Tu recituje průvod uléhajících a vstávajících stoupenců na poutní cestě. – Tibetolog Daniel Berounský zmiňuje základní představu z buddhistických nauk: svět a naše životy podléhají cyklu zrození a úmrtí. Únik ze strastiplného kruhu je možný prostřednictvím poznání pravé skutečnosti, dosažení nirvány (vyvanutí). – V dětství chodila Papia meditovat s tantriky na pohřebiště. Neuznává náboženství a nevěří v převtělování, ale v přírodu a její sílu. – Odier mluví o specifikách tantry: ta se vyhýbá puritánským aspektům, jež obsahují jiná náboženství. Jde o mystické hnutí bez kněží, v němž nikdo nestojí mezi Bohem a člověkem (ten je totiž sám božský). Preece poukazuje na odlišné přístupy dvou světů: „pochází“ z křesťanství, v němž je původní přirozenost hříšná a mravně zkažená, v přijaté tantře je podstata jasná, čistá, jen je ji třeba osvobodit. – Odier rozebírá sexuální aspekty nauky (pojí nás s celým veškerenstvem, je třeba milovat se s vesmírem dříve než s lidskou bytostí). Techniky jsou výsledkem dlouhé praxe a nabízí vyvrcholení bez sexuálního spojení. – Geometrické znázornění tantrické kosmologie Šrí Jantra je symbolem tvořivé síly vesmíru, obsahující ženský a mužský princip a umožňující splynout s všehomírem v nekonečné blaženosti. – Odier připomíná mystika, který přirovnával sexualitu k hudbě. Pokud muzikanti utvoří dvojici, dokážou povznést své vibrace na kosmickou úroveň. – Papia tráví zimy v kalkatském ateliéru, kde se věnuje umění a tantrické praxi. – V době rozkvětu se nauka šířila do okolních zemí. Obohatila tibetský buddhismus o vnitřní mentální praxi, založenou na tzv. vizualizaci a práci s myslí. Tuto etapu ovlivnil legendární mistr tantry, buddhistický jogín Guru rinpočhe. – Jeho Svatost dalajlama mluví o různých úrovních mysli (za dne, při snění); díky cvičením může být vědomí aktivní i za hlubokého spánku. Existující techniky jsou důležité pro vědecká bádání a on sám ke studiu využívá tantrickou praxi včetně textů. – 14. dalajlama pravidelně vede složitý obřad Kálačakra (kolo času). Dvoutýdenního rituálu v Bódhgaji se účastní čtvrt milionu lidí z celého světa. Společná meditace má přinést vnitřní osvobození všem bytostem. Cílem soustředění, tedy schopnosti naplno vnímat přítomnost jako věčné teď, je projít jeho nekonečností. – Do poutního místa Tarapithu přicházejí pro požehnání stoupenci bohyně a ochránkyně Táry, ženského aspektu tantry v mateřské podobě. Jejím opakem je hněvivá Kálí. Papia hovoří se starým knězem o specifickém rituálu, jehož součástí je kromě užívání konkrétních nápojů a poživatin pohlavní spojení. Podotýká, že tantra boří konvence a je v ní vše povoleno. Pak zpívá znázornění Táry. Setká se s tantriky, kteří na místě působí desítky let. Vláda tu mystikům postavila zděné příbytky. Každý si zvolil „svoji praxi“; meditace na pohřebišti nad lidskými ostatky je jednou z cest ke konečnému osvobození (smrt). Papia mluví o své „cestě“. Zastaví se pro oblíbenou sladkost ve tvaru penisu ve vyhlášeném obchodě. – Chokyong Palga rinpočhe objasňuje podoby vědomé přípravy na smrt. Podstatou obřadu je „vidět“ sebe sama – cenné tělo ve chvíli hostiny duchů. Účelem na pohled děsivé praxe je zbavit jedince budoucího strachu. Dalajlama rituál považuje za užitečný pro svůj okamžik smrti. – Papia po studiích v Kalkatě žila (mezi bezdomovci) v Londýně, kde se chtěla zdokonalit v malbě. Zaskočilo ji zkreslené západní chápání tantry, zredukované na užívání si sexu. V metropoli každý rok koncertuje a vystavuje; místní se zajímají o obrazy malované menstruační krví. Přítel, galerista a vydavatel Christopher Arkell má v majetku několik jejích děl – šťastných talismanů, díky nimž prý prosperuje jeho celá rodina. – Papia vzpomíná na první menstruaci, během níž byla dle tradice zavřená v pokoji. – Tantrické rituály různých úrovní položily základ všem obřadům v Indii i v tibetském buddhismu. Chokyong mluví o tibetských mudrách (rituální gesta), jež jsou podle Preece čirým vyjádřením našeho těla a určité energie. Rinpočhe postavením prstů rukou předvádí zvyklosti (oběti) ve starobylé Indii: když zavítal host, nabídlo se mu pití (voda), pak voda na umytí nohou, rukou a obličeje, květiny, kadidlo, máslová lampička, vonná voda – parfém, jídlo a slovo nebo hudba. – Berounský konstatuje, že v tibetské tradici se nacházejí magické, jednoduché, ale i náročné a propracované rituály s různými cíly v duchu buddhismu („probuzení“). – Papia navštíví „tantrickou sestru“, kněžku Mitu, která se usadila uprostřed džungle. Zná a praktikuje hodně obřadů, z nichž některé jsou ryze osobní záležitostí. Vykonají spolu rituál vaginy. – Typické jsou pro tantru sexuální obřady ve dvojici (spojení může být skutečně tělesné, nebo s vizualizací partnera). Vyžadují dlouhou přípravu, respektive vedení učitele. Odier nachází půvab v tom, jak hluboká meditační praxe promění sexualitu na „nekonečnou“. Pozoruhodné poznání mu v Kašmíru umožnila cudně žijící jogínka, vyzařující vysokou „vibraci“: cítila nepřetržité erotické uspokojení (milovala se neustále se všehomírem), mnohem vyšší formu, než prožívají „neustále souložící lidé“. – Psychiatr a zakladatel transpersonální psychologie Stanislav Grof vnímá tantru jako sofistikovaný systém, generující hluboké duchovní prožitky. Berounský mluví o varováních v textech a o spojení Jab (soucítění)-jum (moudro); je třeba vnímat ženu jako bohyni. Chokyong Palga rinpočhe interpretuje posvátnou sexuální jednotu Jab-jum. Podle Preece je pohlavní touha vnější výraz vnitřních procesů, o nichž většina nemá ponětí; meditací lze niterné aktivovat a přivést do relace s „fyzickým“, do stavu blaženosti s rysy probuzení, bezbřehosti a prázdnoty. – Odier tlumočí zkušenost jogínky z Kašmíru se starým mistrem, který poskytoval lidem sexuální iniciaci (mystický i erotický zážitek zároveň) bez jediného doteku, pouhým pohledem. Tibetolog popisuje rituální předměty vadžra a zvonek. Odier vysvětluje princip a důležitost jednoty blaženosti a prázdnoty. – Vesmír je projevem energie o různých kmitočtech. Strukturu jednohmotných kanálků energií lidského těla zpevňuje sedm hlavních energetických center – čaker, v nichž se střetává duchovní a tělesná složka bytosti. Sílu čaker ovlivňuje naše chování, myšlení a to, jak vědomě s nimi pracujeme. Mysl má účinek na energii i tělo a naopak. Tento princip je podle Peerce „fantastický zdroj“. Grof podotýká, že snahou tantrických vědců je spojit reálné z fyzického světa (nekompletní realitu) se subtilní dimenzí z meditace. Odiera tyto eventuality povznášejí. – Sedmi čakrami prochází (podél páteře) hlavní energetický kanál lidského těla, obsahující mužskou sluneční a ženskou měsíční linii. Technikami lze ze spodní části páteře uvolnit hadí sílu. Pokud projde tělem, spojí nás s univerzem. Grof tvrdí, že v normálním stavu vědomí člověk vnímá pouze fyzické tělo, nikoliv energetický systém. Má zkušenost s jedinci, prožívajícími téměř hmatatelnou „subtilní energii“. Ovládnutí energie, skryté v našem těle, umožňuje dosáhnout „čehokoliv“. – Chokyong popisuje podstatu a účel čhamových tanců. Postavy v maskách napodobují pokojná a hněvivá božstva, viděná během bardu, přechodném stavu po smrti, kdy jedinec přichází o své tělo, neovládá smysly a duch má nad ním kouzelnou moc. Příprava za života zbavuje strachu. – Důležitou tantrickou metodou je vizualizace (přesná, až sugestivní představa), na kterou navazují další techniky. – Zakladatel Univerzity Nové doby Milan Calábek považuje za základní schopnost pozorovat (prázdnota svědka) a posléze vnímat procítěné protiklady (např. lásku a nenávist) jedním způsobem/chutí, což umožňuje probudit se z individuální existence a otevřít srdce nekonečnu („jedna chuť“ je božská). – Navzdory nevydařenému vztahu se Papia usadila v Praze na Zbraslavi, kde se dál věnuje umění a obřadům. – Mnich, pečující o poustevnu, popisuje subjektivní zkušenost s nejnáročnější meditací o samotě a v ústraní (popřípadě i ve tmě) po dobu tří let, tří měsíců, tří týdnů a tří dnů. Chokyong Palga rinpočhe popisuje vlastní empirii techniky a schopnosti, jež praktikující díky hlubokému cvičení s božstvy pomocí vizualizace dosáhnou (vykazují jejich vlastnosti, prochází zdí, uvědomují si „prázdnotu“). Cílem je prospívat všem cítícím bytostem. – Odiera těší, že část tisíciletého tantrického vědění konečně akceptuje západní věda. – Calábek se zaobírá aspektem, kdy činnost nevychází z ega, ale ze samotného bytí. – Tradice popisuje, jak vznikla božská vagina (po skonu Párvatí hrozilo, že Šiva během tance smrti zničí vesmír, proto Višnu rozsekal její tělo a rozhodil ho po celé Indii; vagina spadla do Ássámu, zhmotnila se na kámen ve tvaru Šrí Jantra, z něhož vyvěrá voda, představující orgasmický výměšek). Poutníci vaginu nesmějí spatřit, mohou se jí pouze dotknout a napít se posvátné tekutiny. Svatyně je jednou za rok uzavřená. Během třídenní menstruace vaginy se tu shromáždí miliony bohů a bohyň, jejich síla a energie. Davy poutníků věří, že pokud obejdou chrám, splní se jim přání. Podle zdejších veleknězů jde o tisíciletou tradici a o „nejčistší období“. – Papia má menstruaci ve stejné dny jako božská vagina. Sedí na plátně a maluje čerstvou krví, popisuje její moc a využití mezi tantriky. – Umělkyně se u chrámu setká se svým guru. Složil tisíce písní. Vesmír připodobňuje k ženské vagině: je zdrojem sexuální touhy i spirituality. – Tantristé porcují obětní zvířata, podle Papii by měli obětovat něco z nitra (nedostatky a prohřešky). U chrámu probíhá řada rituálů. Nejdůležitější slavnost je Kumárí púdža, obřad panny, která ještě neměla menstruaci. Zkušený kněz vysvětluje význam různorodých rituálů a podoby praxe (asketa má osm let zdviženou pravou ruku, jiný mlčí, další se vzdal sexu a jako projev oběti a na důkaz nezávislosti si odstranil penis), jež umožňují ovládnout tělo, skrze nějž můžeme poznat Boha, je jenom podstatné, jak s dosaženými schopnostmi a sílou naložíme. – Grof si posteskne nad velkým nepochopením tantry na Západě od šedesátých let (přijďte na tantrický seminář a zlepšíte si sexuální život). Tu považuje za moderní syntézu vědy a spirituality. – Západní praxe, neotantra, má terapeutický ráz (kdo jsem já?) a zaměřuje se na rozvíjení sexuality a odstraňování zábran s ní spojených. Lektoři tantry Aurora Jelena Georgijevičová a Tomáš Michal mluví o svých kurzech, praktikách, cvičeních a přínosu učení. Tantrická praxe změnila Janě Tillové život: od roku 2012 nepřijímá hmotnou stravu, ale pouze tekutiny a spí jenom dvě hodiny denně. Má bystřejší smysly a pozoruje na sobě obrovské samouzdravovací schopnosti. Lektor tantry a fyzik Doru Bodea až díky nauce dosáhl úplnějšího poznání světa; fyzika měla své limity. Znalci (Odier, Chokyong Palga rinpočhe, Calábek) shrnují svá poznání a doporučují, jak dosáhnout „osvícení“. Papia dokončuje obraz vaginy a noří se do svého tajemna... Óm. -kk-