Drama Havel režiséra a scenáristy Slávka Horáka zachycuje část životní cesty dramatika, disidenta a prezidenta Československé a České republiky Václava Havla (5. 10. 1936 Praha – 18. 12. 2011 Hrádeček u Trutnova). Státníkovu renesanční, rozporuplnou a obsáhlou osobnost nelze postihnout v celé šíři, film se proto zaměřuje na vybrané momenty a zásadní zvraty mezi lety 1968–1989 a popisuje přerod ostýchavého divadelníka v angažovanou a odvážnou osobnost revoluce, respektive státu. Tvůrci sice deklarují, že film nemá být věrnou rekonstrukcí a klasickým životopisným dílem, přesto jsou jasné mnohé analogie v ději či v pojetí postav. – V roce 1968 má Václav Havel za sebou další úspěšnou divadelní premiéru, společností zmítají události pražského jara a občané vkládají naděje do prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka. Obrodný proces zadupe sovětská okupace vojsky Varšavské smlouvy. V roce 1976 je Havel, zbavený možnosti publikovat a veřejně působit, jedním z hlavních představitelů disentu. Mezi další „vyvržence“ patří jeho přátelé, mimo jiné herec Pavel Landovský, spisovatel Pavel Kohout, básník Ivan Martin Jirous zvaný Magor nebo profesor filozofie Jan Patočka. Pořádají disidentské akce, bytové semináře a divadlo, večírky či schůzky. Havel nejprve sleduje proces se skupinou The Plastic People of the Universe a stojí za vznikem prohlášení Charty 77, ostře odsuzující nedodržování lidských a občanských práv v socialistickém Československu. Následuje dramatikův čtyřměsíční pobyt ve vazbě i pochyby o vlastní osobě kvůli selhání při výsleších. Roku 1978 se Havel podílí na vzniku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Za tuto angažovanost je opět uvězněn a odsouzen nepodmíněně na čtyři roky a šest měsíců. S podlomeným zdravím je v únoru 1983 propuštěn. Musí snášet všudypřítomnou kontrolu a schválnosti tajné policie. Prožívá také silné citové vzplanutí k Anně Kohoutové, jež jeho žena Olga dokáže nerada akceptovat. Manželku přitom potřebuje jako významnou životní oporu, a tak se ocitá v neřešitelném milostném trojúhelníku. Zvrat nastane v listopadu 1989, kdy se Havel jako hlavní postava revoluce podílí na pádu komunistického režimu a je připraven k nástupu do funkce prezidenta republiky... – Tvůrci zvolili formu epizodického vyprávění některých částí Havlova života ve vybraném období, přičemž skutečné události použili pouze jako základ pro líčení fiktivní historie. Různé oblasti hrdinova života, dramatika a politického aktivisty, se pokusili spojit ve zcizujících scénách, kde se jinak intimní děj filmu odehrává (především při soudních jednáních) ve vsuvkách na divadelním jevišti jako absurdní výjev. To odráží i Havlovu optiku, s níž na mnohé situace nahlížel jako dramatik a rovnou je ve své fantazii polarizoval v uspořádání jeviště-hlediště, divák-herec, moc-oběť. Z Havlova soukromí je líčen především vztah k obětavé a zároveň nezávislé manželce Olze, ale i k dalším ženám. Také je poodkryt jeho vnitřní boj s vlastní morálkou. Havel je představen jako člověk pochybující i chybující, ale neochvějně věřící své pravdě, spravedlnosti a jdoucí za svými cíli. Další osoby nejsou až na výjimky pojmenovány ani oslovovány. Přesto jsou postavy Václava Havla, Olgy Havlové, Pavla Landovského, Pavla Kohouta, Alexandera Dubčeka či Ivana Martina Jirouse řečeného Magora lehce rozpoznatelné nejen díky věrným maskám a vnější podobě hereckých představitelů (s výjimkou Jana Patočky ztvárněného Jiřím Bartoškou). Z hereckých výkonů vyniká především titulní představitel v podání méně známého herce Viktora Dvořáka, jenž je věrnou kopií svého předobrazu a postavu inspirovanou Havlem ztvárnil už ve filmu Pražské orgie (2019; r. Irena Pavlásková), ale i nonkonformní herec Pavel Landovský ztělesněný Martinem Hofmannem. – Autoři neměli ambice vysvětlovat některé události (smysl pražského jara, Charty 77, působení disentu a samizdatu, důvody Havlovy perzekuce nebo okolnosti dohody Havla a Dubčeka v prezidentské volbě na podzim 1989), což může bez znalosti kontextu vést až k nejasnostem především u zahraničních diváků. –jl–
Na Hrádeček u Trutnova proveze kolem stálé hlídky veřejné bezpečnosti dramatik Václav Havel v kufru svého mercedesu anglického reportéra. V domě se oba baví o mužově politické činnosti a cizinec vše natáčí na kameru. Poté zaznamená situaci, kdy dramatik venku venčí psa v doprovodu příslušníka bezpečnosti. – 1968. V divadle po slavnostní premiéře herec Pavel Landovský vyvolá ze zákulisí autora Havla. Dramatik vyzve prvního tajemníka ÚV KSČ Alexandera Dubčeka, jenž sedí se spisovatelem Pavlem Kohoutem a ministrem v první řadě, aby vyšel na jeviště. Politik po „demokratickém hlasování“ publika nepříliš ochotně předstoupí a přednese krátký projev. Havel jde na balkon, ale místo známé dívky z divadla, šatnářky Vandy, zde nalezne svou ženu Olgu. – V divadelním baru s Landovským pokukuje po slečnách. Když venku chce jednu z nich s kyticí zastihnout, narazí na močícího Dubčeka. Poděkuje mu za zrušení cenzury a na chvíli si k němu přisedne do auta, z něhož ho vytáhne Landovský. Po odjezdu politické delegace se rozjařený Havel vrátí do baru i s ukořistěnou policejní brigadýrkou. V zákulisí flirtuje s Vandou, ale opět je vyruší Landovský. – Ráno doma Havel probudí Olgu s prosbou, aby si přečetla jeho nový text. Zároveň se chce přiznat k „morálnímu selhání“, nevěře, ale žena by ocenila, kdyby jí to aspoň „jednou“ neřekl. – V noci Havla vytrhne ze psaní hluk vojenské techniky. Druhý den si před divadlem sovětský okupační voják prohlíží dramatikovo auto a nechá ho podržet samopal. Olze se to nelíbí. V kanceláři ředitel divadla žádá, aby všichni podepsali souhlas se vstupem vojsk Varšavské smlouvy. Landovský nasupeně odejde a Havel odevzdá přepsané poslední dějství nové hry. Ředitel na dramatika naléhá s podpisem, ale když rázná Olga manželův text sebere a odejde, beze slova ji rozpačitě následuje. – Doma Havlovi sledují poraženecký Dubčekův televizní projev, kde informuje o nové dohodě se Sověty a opětovném omezení svobody projevu. – 1976. Vrátný nedovolí zaměstnanci Havlovi zaparkovat mercedes na dvoře trutnovského pivovaru vedle obyčejného vozu ředitele. Postaví jej tedy před místní národní výbor a oblastní vedení KSČ. – Na směně Havel přikuluje pivní sudy. Rád by zapadl mezi dělníky, kteří se diví, že pro „ně“ pracuje. Chtěl by, aby mu taky říkali „vole“. Vyruší je místní sládek, který podřízeného nazývá Inteligent. – Z dialogů se sládkem vznikne Havlova nová hra Audience. S Landovským ji před přáteli hrají na Hrádečku. Představení přeruší bouřka. Společnost se dál baví a hoduje v domě. Havel zapřede hovor s Annou Kohoutovou, na kterou narazil ve tmě na zahradě. Baví se i přes vyrušení ženiným mužem a Olgou. – Olga myje nádobí a Havla zaujme hudební nahrávka od Ivana Martina Jirouse řečeného Magora, který má svatbu, na níž se muž rozhodne vyrazit. – Manželé tančí na Jirousově svatbě, kde hraje skupina The Plastic People of the Universe. Když vypadne elektřina, jdou Havel s Magorem nahodit pojistky a domluví se na pořízení nahrávky divadelní aktovky. Podle Magora si jej komunisté drží jako „chráněné zvíře ve zlaté klícce“. Havel nechce protestovat, ale dělat divadlo. Oslava je brutálně rozehnána policií a tajnou Státní bezpečností (StB). Havel ustoupí před policistou do výčepu. Později Havlovi z auta sledují, jak policie odváží zatčené „výtržníky“. – Havel opustí soudní síň, kde probíhá absurdní proces se skupinou poté, co jej soudkyně pokárá, že si chce dělat poznámky. – Na chodbě domluví prostřednictvím vzkazu na krabičce cigaret schůzku s Kohoutem a dalšími osobnostmi, na níž formulují požadavky budoucího prohlášení Charty 77, vyzývající komunisty k dodržování v ústavě zakotvených zákonů o lidských právech. Ředitel divadla se ze strachu o rodinu nechce připojit. – Havla překvapí, že se bytového semináře profesora filozofie Jana Patočky, kterému nese text Charty 77, účastní Olga. Zatímco profesor čte prohlášení, spoluautor mu skládá uhlí do sklepa. Požádá jej, aby se stal jedním z prvních mluvčí. – Na bytové mikulášské zábavě dává Havel v masce čerta ostatním podepsat prohlášení Charty 77. Podepíše jej také Anna, která je v přestrojení za anděla. Rozčílený manžel jí vyčte, že vůbec nemyslí na děti. Na chodbě Havel Annu požádá, aby text vyvezla do zahraničí. Začnou se líbat. – Ve vlaku se Landovský na Havla zlobí, že mu nedali prohlášení podepsat. Známý odstavený herec razantně žádá spolucestující o podpisy, jež mohou leccos změnit. Havel kamaráda nesměle brzdí. Ten se shledá s nedůvěrou a je nazván provokatérem. – V Bratislavě předá dvojice Chartu 77 přes plot Dubčekovu synovi. Následně jsou od vily vykázáni tajnou policií. Havel zahlédne bývalého tajemníka na balkoně, ten však s ním mluvit nechce a schová se. – Anna, aby mohla čtyřstránkový text „převézt“ za hranice, se jej učí zpaměti. Havel, Landovský a profesor mezitím zalepují obálky s textem pro vládu a další. Když trojice odváží zásilky, začnou ji sledovat dva vozy tajné Státní bezpečnosti. Havel nestihne všechny hodit do schránky, jsou zastaveni a surově zatčeni. – U Havlových probíhá domovní prohlídka. Olga donutí jednoho z tajných se zout. – S vyšetřovatelem Havel o textu odmítne mluvit, navíc mu byla počtvrté prodloužena vazba o měsíc. Na vězeňském dvoře čte spoluvězeň dramatikovi z novin o prohlášení, které bylo předními kulturními pracovníky podepsáno v Národním divadle, takzvanou Antichartu. Havel Olgu při návštěvě úkoluje, má zejména natírat plot na Hrádečku. Žena mu oznámí, že po čtrnáctihodinovém výslechu zemřel profesor na infarkt. Na návštěvě ji vystřídá milenka Anna. Při lékařské prohlídce si nervózní a zoufalý Havel stěžuje, že již tři týdny nebyl u výslechu. Chtěl by také víc utlumujících léků. Vězeňský lékař jej ostříhá, což značí, že mu bude pobyt ve vazbě prodloužen. – U výslechu dramatik opakuje, že nemůže říct nic, co by už vyšetřovatelé dávno nevěděli. Na celu dostane knihy, marně namítá, že místo Utrpení mladého Werthera obdržel Fausta. – Vyšetřovatelé požadují, aby Havel podepsal závazek, že se v případě propuštění zdrží politické činnosti a soustředí se jako spisovatel výlučně na umělecké aktivity. Vězeň prázdný papír signuje. Rozpadne se pod ním rozviklaná židle za smíchu obecenstva v divadelním sále. – Před věznicí po čtyřměsíční vazbě vyzvedne zdeptaného a unaveného Havla Landovský, který ho zasvěcuje do skutečné situace. Komunisté jim udělali nechtěně reklamu a lidi si text tajně přepisují. V restauraci dvojici překvapí divadelní ředitel, chce podepsat Chartu 77. Dostane však od nekompromisního Landovského čtyři facky, za každý Havlův měsíc vazby jednu. Podnapilí muži se marně snaží dostat do další, už zavřené hospody. Doma Havel odmítne Olžinu slavnostní večeři na přivítanou. V posteli se ženě přizná, že asi při výslechu selhal. – Havla s Landovským a doprovody pořadatelé nepustí na ples, přestože mají vstupenky. Prý si je tam nežádá dělnická třída. Nakonec jsou i s Kohoutovými vyhozeni na ulici. – Před bytem Havlových hlídají tajní policisté. Vyhrožují fyzickým útokem. Olga rázně vyžaduje, aby mohli jít na nákup. – Policejní auta „subjekt“ sledují také na Hrádečku, kde mají strážní domek. Příslušník jej šikanuje i při natírání plotu. Olga uvnitř rozřazuje samizdatový text Magorovy pohádky z vězení pro děti od opisovatelek. Manželovi vyčte, že u výslechů mluvil. Podle ní ublížil sobě a měl by se z toho zkusit „vypsat“. Dotčený muž sedí poté u psacího stolu nad prázdným listem papíru. – Kohoutovi mají vrata u své vily pomalované výhružnými nápisy, hákovým křížem a Davidovou hvězdou. Na zahradě pod vzdáleným dohledem tajné Státní bezpečnosti spisovatel Havlovi oznámí, že dostal nabídku na roční angažmá ve vídeňském Burgtheateru. Dostal i pas, výjezdní doložku a slib, že se může vrátit zpět. – Domů k Havlovým na zakládající schůzku Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných vpadne zraněný Landovský. Agenti jej chtěli shodit z mostu a zabít. Nohu mu v koupelně ošetří Anna. Odevzdaně přizná, že stejně jako Kohout i on dostal nabídku k angažmá do Burgtheateru. Havel by nejraději odešel s nimi. V kuchyni odmítavé Anně říká, že ji potřebuje, ale ona si přeje, aby se konečně choval jako chlap. V obývacím pokoji mu Magor, vyprovokovaný Landovským, vpálí do obličeje jeho selhání u výslechu. Jindy své emoce ovládající Havel se rozzuří a použije vulgarismus. Chce všechny vyhodit ve chvíli, kdy do bytu vtrhne domovní prohlídka a oni se musí legitimovat. – Dramatik opět skončí ve vazbě. Odmítne obhájce. Jelikož není žádný důvod k trestu, není ani žádný důvod k obhajobě. Právník ho však upozorní, že u soudu mu sečtou veškerou činnost a čeká jej pěti až desetiletý trest. – Olga na Hrádečku sleduje, jak jeřáb nakládá a odváží už nepotřebnou policejní pozorovatelnu. – Muž z ministerstva na návštěvě ve vězení Havlovi oznámí, že má mít příští týden v New Yorku premiéru jedna z jeho her, na ni navazuje nabídka ročního studijně-pracovního pobytu. Předá mu i pas. Dramatik však chce nejprve mluvit s Olgou. Ta si na další návštěvě nepřeje, aby se na ni vymlouval, věděla, do čeho s ním jde. Když jí Havel vyčte, že mu nepíše, přizná se mu, že byla také ve vazbě. – V kanceláři muž z ministerstva předá Havlovi výjezdní doložku, devizový příslib i pas pro něj a jeho ženu. Dá mu také pero a čistý papír, a tlačí na něj, aby napsal žádost pro prokurátora o vycestování, a příslib, že se nebude nijak politicky angažovat a znevažovat dobré jméno socialistické republiky v zahraničí. Pokud odjede, zruší celý proces a obvinění Olgy, propustí všechny jeho obžalované přátele. Havel politický obchod odmítne, ustojí vydírání a skončí ve vězení. Předtím však papír popíše a odnese jej z kanceláře do soudní síně na divadelním jevišti, kde vystupuje v procesu. Odsouzen je nepodmíněně na čtyři roky a šest měsíců za podvracení republiky. Spadne do divadelního propadliště. – Ve vězení Havel vykonává těžkou práci. V dopise Olze mimo jiné popisuje, že se začal otužovat a založil malý literární kroužek. Zdůrazňuje důležitost natírání plotu. Ve vězení je již čtvrtý rok. Má podlomené zdraví a horečku. Vězeňský lékař chce, aby napsal na bianco papír žádost o propuštění ze zdravotních důvodů. Na prázdný list vykašle krev a odsune ho. Ředitel věznice jej má za simulanta. Na cele se vězeň zhroutí. – V nemocnici mu Olga ukáže text a petici za jeho propuštění, kterou sepsali společně signatáři Charty 77. Mužovi je již lépe, kouká po zdravotních sestřičkách a chce si zakouřit. – V parku Havel utrhne květiny. V posteli Anně řekne, že chce žít naplno a upravit svůj vztah s Olgou. Má v plánu druhý den na večírku manželce oznámit rozchod, ona jej však předejde zprávou, že již před rokem někoho poznala. Novinou je muž zaskočen. Nepřizná, co jí chtěl sdělit. – Havel jde s Olgou a Annou do restaurace, ačkoliv mají rezervaci, je prý plno. O volná místa se však postará tajná Státní bezpečnost. Muž ženám bezelstně navrhne, aby žili všichni tři společně. Po Olze žádá ukončení mimomanželské aféry. Anně se nelíbí milencova nerozhodnost a odejde. Následuje ji i dotčená Olga. Dramatik zůstane sám jen s tajnými. – 1989. Na Hrádečku Havel donese v autě hlídkujícím policistům teplé nápoje se slovy, že už v noci nikam nepojede. Píše a z rádia se dozví o brutálním zásahu policejních sil proti pokojnému studentskému shromáždění. Proklouzne spícím policistům a vydá se do Prahy. – Probíhá revoluce a chystá se stávka. Havel vystoupí na mítinku v divadle. V zákulisí hledá Olgu. Nezdá se mu plakát se sloganem „Pravda a láska musí zvítězit nad lží a nenávistí“. V kanceláři ředitele ho překvapí exulanti Kohout a Landovský. Nad sklenkou oba Havla varují před vstupem do vysoké politiky; pochybují, zda zvládne tak náročný a nevděčný úkol. – Doma Havel probudí Olgu a dá jí přečíst svůj nový zásadní text. Žena pochopí, že se manžel chce stát prezidentem. Ten od ní očekává i nadále podporu. Pokorně připustí časté prohřešky vůči ní, ale vždy byla jeho první dámou, ona by chtěla být i jediná. – Havel s Olgou a se svoji suitou dorazí na setkání s Dubčekem. Bývalý tajemník oznámí kandidaturu na prezidenta. Havlovi post vymlouvá, prý mu chybí zkušenosti. V důvěrném rozhovoru se jej Havel zeptá, proč se nepřidal k uskupení Charty 77. Po jeho chabé výmluvě mu Havel suše oznámí svůj záměr jako jediný kandidovat na post prezidenta a zcela tím politika překvapí. Vystoupí s Olgou a s Landovským na balkon sídla nakladatelství Melantrich. Na zcela zaplněném Václavském náměstí jásá nadšený revoluční dav. Připravený projev si rozpačitý Havel strčí do kapsy a Olga jej vezme za ruku. Dvěma prsty pravé ruky ukáže davu vítězné V. Je rozrušený a v očích má slzy... – Archivní záběry: Prezident Václav Havel přednáší projev v americkém Kongresu ve Washingtonu. Setkává se s prezidentem Georgem Bushem starším, s premiérkou Margaret Thatcherovou, s princem Charlesem a princeznou Dianou, s papežem Janem Pavlem II., se skupinou The Rolling Stones, s prezidentem Billem Clintonem, s královnou Alžbětou II., s prezidentem Barackem Obamou a na svém vůbec posledním veřejném vystoupení s tibetským XIV. dalajlámou. – jl–
dramatik a disident Václav Havel
Olga Havlová, Václavova žena
herec Pavel Landovský
asistentka režie Anna Kohoutová, Václavova milenka
spisovatel Pavel Kohout, Annin muž
politik Alexander Dubček
profesor filozofie Jan Patočka
šatnářka Vanda
básník Ivan Martin Jirous zvaný Magor
ředitel divadla
muž z ministerstva
ministr
vyšetřovatel
kybernetik Ivan Havel, Václavův mladší bratr
obhájce Václava Havla
novinář
historik
učitel
číšník
herec Honza Kašpar, Olžin milenec
mladý příslušník VB
sedmiletá dcera Kohoutových
devítiletá dcera Kohoutových
filozof
spoluvězeň
vězeňský lékař
bývalý politik
tajný
malířka Juliána Jirousová, Magorova žena
dozorce ve vězení
syn politika Alexandera Dubčeka
vrátný
soudkyně
příslušník StB ve vinárně
zvonící příslušník StB
číšník
vzteklý příslušník StB
holčička ve vlaku
soudce na divadle
vedoucí příslušník StB
muž ve vlaku
žena ve vlaku
ředitel věznice
cikán
dělník
prokurátor
katolík
příslušník VB
studentka s brýlemi
učitelský
sovětský voják
příslušník StB v koženém saku
vězeňský lékař
anglický reportér
pořadatel v kulturním domě
příslušník StB v kulturním domě
otec na mikulášské zábavě
matka na mikulášské zábavě
člen ochranky
zapisovatelka u výslechu
dívka
kadeřnice v divadelním baru
zdravotní sestra v divadelním baru
stará sousedka
studentka
kolemjdoucí
student UMPRUM
hlas z rozhlasu
Jan Gregor, Tomáš Stehlík
Klára Špůrová
Jan Gogola st., Jaroslav Sedláček (hlavní dramaturg FC ČT), Václav Dejčmar (konzultant), Misha Votruba (konzultant), Jan Zajíček (konzultant), Šimon Hájek (konzultant)
Simon Todorov (švenkr)
Petr Hašek, Tomáš Balán, Martin Votruba (ostřič kamery A), Pavel Kapička (ostřič kamery A), Matěj Kovárník (ostřič kamery B), Filip Halaška (steadicam)
Vladimír Hruška
Matyáš Hruška
Pavel Chalupa, Notabene Art, Petr Votava (vedoucí rekvizitář), Jana Nosková (dekoratérka), Jiří Kroc (zařizovač), Jiří Krátký (zařizovač), Martin Huml (vedoucí rekvizitář), Tomáš Hájek (rekvizitář), Tomáš Lehovec (rekvizitář), Roman Řezáč (rekvizitář), Jarda Severa (rekvizitář), Radek Leitgeb (rekvizitář), Roman Freiberg (rekvizitář), Jarda Jelínek (rekvizitář), Karel Dvořák (rekvizitář)
Helena Španingerová (vedoucí kostymérka), Jitka Kapička Fomínová (vedoucí kostymérka), Karel Dominik Stix, Zuzana Vinická, Barbora Procházková, Šárka Matějková, Kateřina Haaseová, Vojtěch Haničinec, Hana Poislová
Adriana Bartošová, René Stejskal (maska Václava Havla), Martina Gajdačová, Renee Vidourková, Helena Steidlová, Květa Holasová Doubecká, Alžběta Bartošová, Alena Marečková, Barbora Potužníková, Jana Zahradníčková, Věra Pokorná, Dana Kohoutová, Ivana Langhamerová, Gabriela Přibišová, Jiřina Heřmánková
Viktor Prášil, Pavel Rejholec (zvuk, supervize a mix zvuku), Jan Martínek (střih dialogů), Michaela Patríková (zvukové atmosféry a záznam sborů), Peter Hilčanský (zvukové efekty), Martin Jílek (záznam sborů), Anna Jesenská (příprava a střih sborů), Vladimír Chorvatovič (mix sborů), Sandra Klouzová (záznam postsynchronních ruchů), Anna Žihlová (střih postsynchronních ruchů), Jan Majstr (asistent mixu zvuku), Michal Pekárek (záznam a mix hudby)
Ondřej Vondráček, Lukáš Kuchár
UPP, Viktor Müller (supervize UPP), Lenka Líkařová (producentka UPP), Jaroslav Matys (vedoucí produkce UPP), Kateřina Popelová (produkční koordinátorka UPP)
Martin Prýca, Pavel Beran, Martin Šťastný, Václav Šťastný
Adéla Kotěšovcová (koordinátorka), UPP (obraz), Vít Komrzý (producent UPP), Ivo Marák (supervize UPP), Tomáš Pulc (technologická supervize UPP), Jan Krupička (technologická supervize UPP), Pavel Bicek (produkce UPP), Soundsquare (zvuk), Jakub Sláma (produkce Soundsquare)
ASAP stunts, Dimo Lipitkovský, Josef Macek, Jakub Švec, Tomáš Krištof, Erika Vacková, Pavel Novák, Robert Vass, Miroslav Kalous, Vasyl Mandzyuk, Jan Lacina, Martin Bezděk, Daniel Bodlak, Miroslav Večerka, Patrik Junger, Jiří Elijášek, Kryštof Kopecký, Miroslav Kůs, Jakub Dohnal, Ondřej Malina, Robert Abrhám
Tomáš Rotnágl (výkonný producent), Jaroslav Kučera (výkonný producent FC ČT)
Slávek Horák (TVORBA films)
Helena Uldrichová (kreativní producentka FC ČT), Václav Dejčmar, Prokop Svoboda, Martin Burda, Milan Kratina (Accolade), Kateřina Kratina Černovská (Accolade), Jan Barta, Ondřej Tomek (Impulse Capital), Terezie Täubelová (Impulse Capital), Gerald Butters
Zuzana Vrbová (FC ČT), Markéta Sedelmayerová (FC ČT)
Filip Brouk, Jiří Koštýř (FC ČT), Ondřej Zach (vedoucí vývoje)
Jan Poukar (grafický design)
Jiří Vrána (vrchní osvětlovač), Zuzana Panská (fotografka), Jitka Smadišová (práce se zvířaty), Romana Hájková (práce se zvířaty), Hana Hazmuková (práce se zvířaty), Petra Vrchotová (práce se zvířaty), Pavel Krotil (historické automobily)
Score Orchestra (Dirigent Michaela Rózsa Růžičková), Petr Malíšek /violoncello/
Hudba k písni Ota Petřina
Text písně Zdeněk Rytíř
Zpívá Marta Kubišová
Hudba k písni Viktor SodomaRadim Hladík
Text písně Helena BeckováMiloš Ullík
Zpívá skupina The Matadors
Hudba k písni Jaromír Vomáčka
Text písně Jaromír Vomáčka
Zpívá Jaromír Vomáčka
Hudba k písni Vladimír Mišík
Text písně Hynek Žalčík
Zpívá Vladimír Mišík
Hudba k písni Karel Kahovec
Text písně Ivo Plicka
Zpívá Pavel FořtKarel KahovecFrantišek Francl
Hudba k písni Karel Kahovec
Text písně Ivo Plicka
Zpívá Karel Kahovec
Hudba k písni Pavel ŽákKarel Černoch
Text písně Pavel Žák
Zpívá Karel Černoch
Hudba k písni lidová píseň
Text písně lidová píseň
Zpívá Josef ZímaSvatava Černá
Hudba k písni Jiří Cerha
Text písně Ladislav Kantor
Zpívá skupina C&K Vocal
Hudba k písni Milan Hlavsa
Text písně Egon Bondy
Zpívá skupina The Plastic People of the Universe
Hudba k písni Jan Kubík
Hudba k písni Dominic SalesRory Dempsey
Hudba k písni Tom HoweMike Reed
Hudba k písni Pavel Vaculík
Hudba k písni Delle HaenschHans Conzelmann
Hudba k písni Pavel Vaculík
Hudba k písni Michael Hornstein
Praha /ulice/, Nové Město (Praha /ulice/), Václavské náměstí (Nové Město), Melantrich (Václavské náměstí), ulice Ve Smečkách (Praha /ulice/), Činoherní klub (ulice Ve Smečkách), Činoherní kavárna (Činoherní klub), Staré Město (Praha /ulice/), Anenské náměstí (Staré Město), Divadlo Na Zábradlí (Anenské náměstí), Ruzyně (Praha /ulice/), Staré náměstí (Ruzyně), vazební věznice (Staré náměstí), Dejvice (Praha /ulice/), ulice Na Pískách (Dejvice), restaurace Na Hanspaulce (ulice Na Pískách), Letná (Praha /ulice/), Hanavský pavilon (Letná), Smíchov (Praha /ulice/), náměstí 14. října (Smíchov), Národní dům (náměstí 14. října), Vinohrady (Praha /ulice/), Divadlo na Vinohradech (Vinohrady), Chotěvice, chalupa (Chotěvice), Dolní Kalná, sokolovna (Dolní Kalná), Jaroměř, Josefov (Jaroměř), Okružní ulice (Jaroměř), Nemocniční ulice (Jaroměř), Jungmannova ulice (Jaroměř), Komenského ulice (Jaroměř), Duškova ulice (Jaroměř), Traxlerova ulice (Jaroměř), Zmítkova ulice (Jaroměř), ulice Doktora Reyla (Jaroměř), Říčany u Prahy, Černokostelecká ulice (Říčany u Prahy), Benešov u Prahy, Táborská ulice (Benešov u Prahy), Táborská kasárna (Táborská ulice), Dolní Tupadly, pivovar (Dolní Tupadly)
Havel
Havel
Havel
film
hranýdistribuční
drama, historický, životopisný
Česká republika
2020
2019
začátek natáčení 20. 8. 2019
konec natáčení 17. 11. 2019
slavnostní premiéra 21. 7. 2020 (kino Lucerna, Praha)
distribuční premiéra 23. 7. 2020 /nevhodné pro děti do 12 let/
Co byste obětovali pro pravdu a lásku?
TVORBA films, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), Václav Dejčmar (koprodukce), Prokop Svoboda (koprodukce), Martin Burda (koprodukce), Accolade (koprodukce), Jan Barta (koprodukce), Impulse Capital (koprodukce), Gerald Butters (koprodukce), K Film plus (výkonná produkce)
Státní fond kinematografie, Státní fond kinematografie (Program filmových pobídek), Kreativní Evropa – Media
TVORBA films, s.r.o., Česká televize, Václav Dejčmar, Martin Burda, Accolade, s.r.o., Jan Barta, Impulse Capital, a.s., Prokop Svoboda, Gerald Butters
dlouhometrážní
105 min
DCP 2-D
1:2,39
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká
česky, anglicky, německy, slovensky, rusky
české
české