Filmařka Viera Čákanyová uvedla do distribuce svůj debut, dokumentární sci-fi esej- dystopie s minimalistickým názvem FREM (výraz nic neznamená, nejbližší etymologickou konotací je staroanglické slovo fremd=cizí). V experimentálním autorském zamyšlení nahlíží očima umělé inteligence na důsledky dění na Zemi, jež se vymyká nebo může vymknout kontrole, a reflektuje soudobé antropocentrické myšlení. – Kvůli snímku pobýval malý štáb šest neděl na Jižních Shetlandech v antarktickém teritoriu Ostrova krále Jiřího. Zázemí mu poskytla polská výzkumná stanice a do sněhového příkrovu „hozený“ ekvádorský lodní kontejner, sloužící v nehostinné krajině jako krizová útulna pro terénní pracovníky. Při náročném natáčení tvůrci využili dron s digitální kamerou a také jednu z posledních příležitostí „volně“ nakládat s dálkově ovládaným zařízením (krátce nato používání této technické vymoženosti začalo podléhat přísným opatřením kvůli ochraně přírody, neboť ruší faunu a v případě „zalétnutí“zůstává v místě jako nežádoucí odpad). Štáb se musel vypořádat s drsným podnebím a s extrémními podmínkami pro pobyt, i když ostrovní Antarktida je přívětivější než její pevninská část, a také s omezenými technickými možnostmi. – Vedle téměř šedobílé vizuální podstaty snímku tvoří klíčovou roli zvukový design (Miro Tóth): subjektivní „nelidský“ pohled „zevnitř a z nadhledu“, jímž umělá inteligence jako nezávislá pozorovatelka specificky vnímá realitu fyzického světa v místech, kde se nejvíce projevují klimatické změny, dotváří reálné zvuky, jež entita rozkládá na mikroelementy a nově je spojuje do vlastních audiovzorců. – Spíše statické záběry z různé perspektivy (s důrazem na protiklad rozlohy a detailu), s různou dobou observace (vnímání prostoru, jež chce entita zmapovat) a sofistikovanou architekturu akustických vrstev dotvářejí nejrůznější animace a efekty, mimo jiné průhledy do prehistorie (brontosauři v přesličkovém lese), jakési simulace mentálních procesů „umělé bytosti“ (bloudění myšlenek ve vesmíru) nebo zmizení lidské bytosti do nitra území, jež se neuměla vzepřít globálnímu environmentálnímu selhání. Jednotlivé fáze „pozorování“ odděluje na několik vteřin černá pauza. Prolog filmu, respektive sentimentální vzpomínky na nedávné „bytí“ lidí a zvířat (záběry od moře, rostlin, nepřirozeně uhynulých či porcovaných zvířat), byl natočený na analogový 16mm materiál „amatérskou, trhavou“ kamerou a je doplněný expresivní zvukovou stopou s komentářem. – V ojedinělém snímku má vnímavý divák příležitost identifikovat se s odlidštěnou umělou inteligencí (mít pocit, že je v její „hlavě“; snahou tvůrců bylo pokusit se dostat za hranice antropomorfického uvažování), přijmout jistý respekt k přírodě a uvažovat o obavách z možného vývoje. Obsah je otevřený různým interpretacím, mimo jiné naznačuje i možné dopady vývoje autonomní umělé inteligence, u níž se dá těžko odhadnout, co provede, když získá „svobodu“, tedy když nad ní lidstvo ztratí moc. Může se stát nechtěným svědkem konce Homo sapiens v čase, kdy pozemšťané, expandující z přirozených limitů, ztrácejí kontrolu nad klimatem, přírodní rovnováhou, generovanými megadaty a nejbližší budoucností, jež se vyvíjí „špatným směrem“. Titul měl světovou festivalovou premiéru na 24. mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava 2019, byl uveden na 70. mezinárodním filmovém festivalu Berlinale 2020 v sekci Forum a kromě klasické kinodistribuce byl uváděn online na internetovém portálu DaFilms. -kk-
Umělá inteligence Marvin mapuje nehostinnou oblast „anorganické“ Antarktidy, zasněžená pohoří, ledové příkrovy, plující kry v donekonečna se vlnícím moři, strukturu sněhu, který opracoval vítr, mráz a slunce, stíny sebe sama na zemi. Posléze objeví ptáky (buřňáky, racky), ojedinělá zvířata (tuleně, tučňáky, lachtany, kytovce) či jejich zdechliny. Až po čase zaznamená v bílé pokrývce zapadlý červený kontejner, v němž přebývá „poslední“ lidský jedinec na planetě v minimalistických životních podmínkách, intimně spjatý s okolní nekompromisní krajinou a živly. Entita pozoruje, jak se muž kvůli očistě noří do vln, jindy, když vrtá do ledu sondu, nahlédne i na „nudu“ v jeho příbytku. Zaujme ji výkřik-nápis ve sněhu u kontejneru: say something (řekni něco). Inteligence průběžně provádí syntézu autentických zvuků („dechu“ planety: vítr, déšť mrznoucí v kroupy, burácení vody, jež na břehu hýbe kameny, pukání ledových ker, chřestění ledové tříště, projevů fauny a obyvatele kontejneru, hudby a fragmentů z rádia či vysílačky, mimo jiné o ničivém tornádu v USA), jež si šifruje do svého jazyka. Zaznamenává klimatické změny a přítomnost odpadu. Sleduje, jak muž vyloví z moře zde nepatřičný zelený cykas a zasadí ho do sněhu, pozorován trojicí tučňáků. Posléze jedinec zmizí stejně jako kontejner. Možná to bude právě tato entita, kdo bude svědkem zániku života a kdo uchová informace o zmizelém světě... -kk-
Název filmu FREM jako slovo nic neznamená. V průběhu natáčení v Antarktidě roku 2017 si režisérka Viera Čákanyová vedla videodeník, jenž později zpracovala do dalšího celovečerního dokumentárního snímku Bílá na bílé (2020).
Premiéra filmu v českých kinech byla původně naplánována na 19. března a poté na 12. listopadu 2020. Vzhledem k uzavření kin po vyhlášení dvou nouzových stavů v České republice kvůli pandemii Covidu-19 (10. březen až 10. květen a 12. říjen 2020 až 23. květen 2021) proběhla prostřednictvím portálu DAFilms.cz online premiéra přeci jen 12. listopadu 2020. Do kin byl snímek uveden až v červnu 2021.
muž
Zimu Zhang /ž/
Klára Tasovská, Lucie Králová (ČT), Dagmar Smržová (ČT)
Michal Kindernay (výtvarná koncepce), András Cséfalvay (výtvarná koncepce)
Dominik Dolejší (zvuk, design a mix zvuku), Miroslav Tóth (design zvuku), Stanislav Abrahám (design zvuku)
Pavel Havrda (2D), Jakub Krejčí (2D), Michal Kindernay (2D), Noise Artillery Studio (3D), Martin Žembery (3D)
Pavel Havrda, Jakub Krejčí, Michal Kindernay
Kateřina Kovářová (výkonná producentka ČT)
Nina Numankadić /ž/, Vít Klusák (Hypermarket Film), Filip Remunda (Hypermarket Film)
Ivan Ostrochovský (Punkchart films), Albert Malinovský (Punkchart films), Petr Kubica (kreativní producent ČT)
Dominika Fáberová, Barbora Langmajerová, Tereza Horská (Hypermarket Film), Helena Starcová (Hypermarket Film), Míla Bednářová (Hypermarket Film), Jana Kabátová (ČT), Darius Puczko (natáčení v Antarktidě)
Johann Sebastian Bach (Fughetta e-moll), Fryderyk Chopin (Nocturno Op. 9 No. 2)
Antarktida, Jižní Shetland (Antarktida), Ostrov krále Jiřího (Jižní Shetland)
FREM
FREM
FREM
FREM
Frem
film
dokumentárnídistribuční
experimentální, sci-fi, esej
Česká republika, Slovensko
2019
2017
festivalová premiéra 27. 10. 2019 (23. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
festivalová premiéra 21. 2. 2020 (70. mezinárodní filmový festival Berlinale Berlín, Německo)
zahraniční premiéra 17. 9. 2020 (Bratislava, Slovensko)
nedistribuční premiéra 12. 11. 2020 (online uvedení)
distribuční premiéra 17. 6. 2021 /přístupné bez omezení/
slavnostní premiéra 17. 6. 2021 (kino Bio Oko, Praha)
Rekviem za Homo sapiens.
Hypermarket Film, Punkchart films (koprodukce), Česká televize (koprodukce), Tvůrčí producentská skupina Petra Kubici (Česká televize)
Hypermarket Film s.r.o., Punkchart films s. r. o., Česká televize
dlouhometrážní
74 min
DCP 2-D, MP4
1:1,78
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
česká
anglicky
české
české