Jak Bůh hledal Karla

Češi jsou nejateističtější národ v Evropě. Poláci jsou oproti tomu jedním z nejkatoličtějších národů. Tyto dvě země spolu sousedí – mají společnou hranici dlouhou 762 km. Český dokumentární štáb režiséra Karla Žaluda se po několik let vracel do Polska pátrat po Bohu. Tento film zaznamenává jejich pouť do země KRISTA KRÁLE. – Režisér Karel Žalud přemítá v hotelovém pokoji nad natáčeným filmem, v němž chce upozornit, jak polská katolická církev manipuluje s národem. K projektu se vyjadřují i zvukař Michal Gábor a kameraman Martin Matiášek. – O tři roky dříve. K tříčlennému štábu patří i tlumočnice z polštiny Kateřina. Čtveřice komentuje dokončovanou obří sochu Krista Krále, nacházející se ve městě Świebodzin. Martin nepozná, že jde o Ježíše. – Autem České televize přijedou ke stadionu v Poznani, kde se konají 1050. oslavy výročí křtu Polska. Se dvěma jeptiškami se dají do řeči o paradoxu: křesťanství přinesl do Polska Čech, sv. Vojtěch, ale postupem času se víra z Čechů vytratila. Když řádové sestry zjistí, že Karel není pokřtěný, přejí mu, aby se Ježíš stal pánem jeho života. – Filmaři jsou svědky mše s několikatisícovým davem. Karlovi se nezdá, že by v takovém prostředí bylo možné cítit Boží přítomnost. – Večer poslouchá Karel v hotelu v Toruni vysílání Rádia Maryja, polského katolického rozhlasu. Následujícího dne jdou filmaři do sídla rádia, ale nikdo tam s nimi nechce mluvit. – V ulicích města se o Rádiu Maryja baví s kolemjdoucími. Jedni ho považují za antisemitské či fanatické, druzí takové označení odmítají. – Štáb navštíví muže, který rádio kriticky sleduje. Poslal několik stížností do Rady pro rozhlasové a TV vysílání, neboť propagandistická stanice porušuje pravidla o nezávislosti médií. Její zakladatel, kněz Taudezs Rydzyk, navíc dlouhodobě spolupracuje se stranou Právo a spravedlnost, která odlišně politicky smýšlející subjekty očerňuje. – U Čenstochové se nachází obří socha papeže Jana Pavla II. Naopak mladý performer vytváří papežovu postavu z PVC a nýtů, aby u ní připomněl přání slavného polského papeže nestavět mu jakékoliv pomníky (v Polsku jich je asi 600, většinou kýčovitých). Karel se zapojí do skandování odmítavého hesla o sochách „Svatého otce“. Kolemjdoucích se dotýká, že se Češi pletou do polských záležitostí. – Ve městě Licheń Stary navštíví filmaři umělou Golgotu. Nenalézají místo usebrání, ale kýč. Karel vyjadřuje nespokojenost s výsledky natáčení. Přesvědčuje ostatní, že je třeba jít víc do hloubky a pokusit se s Poláky jejich víru sdílet. – V okázalé licheńské Bazilice Matky Boží Bolestné Královny Polska, největším polském kostele, se štáb účastní mše. Karel tu řeší s duchovním, jak lze pocítit přítomnost Boha. – Před chrámem si filmaři čtou v brožuře Zúčtování svědomí, co všechno katolická církev v Polsku zapovídá. Zákaz umělého oplodnění Karla rozlítostní, díky této metodě se mu narodil syn Jáchym. Rozpláče se; před rokem a půl ho manželka i s dětmi opustila. – Čtveřice v Krakově navštíví kněze Bartoloměje. Po chvílích váhání duchovní vyhoví nepokřtěnému Karlovi a vyslechne si jeho zpověď o rozpadu manželství, ovšem neudělí mu svátost. Doporučí mu, aby svůj život svěřil Kristu. Karel odmítá kolektivní sdílení Boha a volí těžší individuální přístup. – Zvukaře Michala zaskočí režisérovo odhodlání vydat se prostřednictvím filmu na duchovní cestu. Večer v hotelu se k tématu vrátí u lahví alkoholu, ateistický Karel jako by „otočil“. – Filmaři se vypraví na pouť do Čenstochové. Připojí se ke společenství („božím bojovníkům“) rodičů a dětí, kteří podstupují individuální a skupinové terapie (kvůli závislostem a tak dále), další jejich oporou je víra. Po příchodu do cíle jde jejich duchovní pro požehnání k otci kardinálovi. – V klášteře na Jasné Hoře se poutníci modlí před ikonou Černé madony čenstochovské. – Karel přijde s novinkou, že kněze obvinilo šest terapeutek ze sexuálního ponižování a nyní je v dvouleté podmínce. Poprosí duchovního o vyjádření, ale ten se vymluví a odejde. Jeho přívrženkyně filmařům přijde vynadat. – Natáčení muselo být na rok a půl přerušeno, neboť produkci došly peníze. Karel navíc onemocněl a na doporučení diabetologa se začal léčit přísnou dietou, díky níž zhubl 20 kg. Vlády v Polsku se ujala konzervativní strana Právo a spravedlnost, která z pohledu svobodomyslného světa začala v Polsku omezovat svobodu. Mezitím se producentům podařilo získat nové prostředky, což Karlovi a jeho štábu umožnilo vrátit se do Polska a pokračovat v hledání Boha... Filmaři dojedou autem České televize do Varšavy. Z původního složení chybí Kateřina, kterou nahradila česky hovořící Polka Karolína. Navštíví představení Teatru Powszechného, tematizující ožehavé otázky současného Polska (interrupce, vztah k muslimům, zneužívání dětí duchovními). Štáb se poté baví s upřímnými herci; všichni byli kvůli kontroverzní inscenaci u výslechu a musí se vypořádat s dopady vyšetřování. – V Mariankach, části města Góra Kalwaria, se Češi setkají s knězem Edmundem Szaniawským s pověstí exorcisty. Kněz zmíní případ dívky, z které během vymýtání ďábla ústy vyšly hřebíky a šrouby. Odmítá však natočit přímo exorcismus, aby předešel senzacím. Štáb mu demonstruje svoji představu osoby posedlé ďáblem a diskutuje s ním o podstatě zla. Když Karel nařkne církev z produkce hříchu, Szaniawski „spor“ ukončí příslibem, že se za něj bude modlit, aby poznal Boha a pravdu. – Mladík Piotr líčí praktiky kněze, který ho v dětství zneužil. Filmaři s ním jdou do domova důchodců v Lublinu, kde duchovní Walerian Słomka přebývá, ale nezastihnou ho. Jiní klienti vyhrožují přivoláním policie, což je pro Piotra další z důkazů, že církev kryje pedofily. – Štáb po návratu do města Licheń Stary navštíví trojnásobnou matku, aby poznal někoho, kdo poslouchá Rádio Maryja. Stanice ženu neznervózňuje, vzbuzuje v ní naději a motivuje ji k činům. Čte z doporučené knihy Chraňme děti a mládež před demoralizací o škodlivých ideologiích (postmodernimus, materialismus, konzum, gender). Matka s dcerami se přidají k modlitbě, vysílané tendenční stanicí. – Posluchači Rádia Maryja přijeli na celostátní sjezd. V průzkumu oslovení stoupenci otce Tadeuzse Rydzyka, ředitele stanice, velebí. Dámy popřou, že by jimi rádio manipulovalo ve volbách. – Rydzyk vítá na tribuně vládní představitele (ministry národní obrany, vnitra, dopravy, sportu a turistiky, ministra Kanceláře prezidenta republiky a premiéra). Mluví o budování muzea pro příští generace, na které ministranti vybírají mezi lidmi peníze. Transparenty varují před zavedením sexuální výchovy na školách. – Karel přemítá v hotelovém pokoji (viz začátek filmu). Podle Karolíny Poláci Boha nehledají, protože si myslí, že už ho našli. Tím, že ho vidí všude, už ho necítí nikde. – Filmaři odpočívají u Baltu. Zvukař Michal a kameraman Martin se jdou vykoupat. Karel zůstává na pláži sám; vybavují se mu slova krakovského kněze o tom, že jeho individuální cesta k Bohu bude těžká. – Knězi SŁOMKOVI bylo v roce 2019 nařízeno soudem, aby se omluvil za své pedofilní skutky. Jeho jednání se stalo mediální kauzou. – Trestní oznámení proti inscenaci KLATBA Teatru Powszechného za útoky na náboženské vyznání a polský národ stále běží, věc není uzavřena. Představení bylo uvedeno v ČR na festivalu Divadelní svět a setkalo se s nelibostí kardinála a primase českého Dominika Duky, stejně jako další inscenace režiséra Olivera Frljiče Naše násilí a vaše násilí, proti němuž podal Duka žalobu jakožto fyzická osoba. – Rádio MARYJA dle mnoha polských novinářů rozhodujícím způsobem ovlivnilo volby a přispělo k vítězství ultrakonzervativní strany Právo a spravedlnost. Zakladatel Rádia Maryja Tadeusz Rydzyk se nechává svými příznivci titulovat „Otec ředitel“. Zásadně neposkytuje rozhovory. Předstírá asketický způsob života zasvěcený službě vlasti. Z veřejných zdrojů lze vyčíst, že patří k nejbohatším Polákům. – Polský premiér Mateusz MORAWIECKI v roce 2018 svěřil osud a štěstí polského národa do rukou Černé madony čenstochovské. – Martin MATIÁŠEK se po natáčení v Polsku vrátil do světa reklamy a doufá, že se obnoví jeho kariéra za oceánem. – Překladatelka Kateřina PEKLOVÁ se stala matkou a je úspěšnou kadeřnicí. – Překladatelka Karolina BŁAŻEJCZAK se odstěhovala do Švýcarska a v tuto chvíli s návratem do rodné země nepočítá. – Michal GÁBOR je stále žádaným zvukařem ve štábech českých dokumentaristů. Po natáčení vzal svou rodinu na dovolenou k polskému Baltu. – Karel ŽALUD během natáčení v Polsku stihl dokončit dokument o životě ve vězení. Dnes se živí v půjčovně nábytku a snaží se dát dohromady rodinu. -hal-