Manželství

Aš. Česká republika. Prosinec 2017. Vozíčkářka skládá do krabice cukroví, hmotnost zásilky hlídá na váze. Doma chová kočky. – Karáčí. Pákistán. Místní muž Tabiš se spojí s Češkou přes skype. Chtějí si „společně“ vypít kafe. Zdenka mu už páté Vánoce posílá pečivo v balíku. Vyjde to draho, ze tří a půl tisíce korun jsou dva tisíce za poštovné. Žena nerada konverzuje online, i hádkám naživo dává přednost. Když ji pozdraví Tabišova sestra Aníla, přizná, že se jí exotická jména jeho příbuzných pletou. Ukončí rozhovor a připravuje si večeři. – O 6 měsíců později. Zdenka pracuje jedenáctý rok jako účetní v soukromé firmě. Do auta jí pomáhá strážník. Anglicky se naučila kvůli Tabišovi. Seznámili se na chatu při hraní počítačové hry FarmVille. Až po dvou letech již zamilovanému muži přiznala, že je na vozíčku, ale on s tím neměl problém. V roce 2013 požádal o turistické vízum. Když neuspěl, zasnoubili se v přímém přenosu na skypu. – Tabiš dorazí do pouliční restaurace za kamarádem Abídem, otcem dvou dětí. Probírá s ním svoji situaci. Je mu třicet čtyři let a ze stresu už šediví. Rodiče nechtěli, aby se oženil. Nežil společenským životem, nepotkával děvčata a hodně času trávil na facebooku. Nyní díky Zdence rodině oznámil, že o sobě bude rozhodovat sám. – Žena si připravuje salát a zároveň skypuje s Tabišem. Společný život jim znemožňují úřady. Muž ctí tradice, proto uvažují o cestě na Srí Lanku, aby se vzali. – Červen 2014. Srí Lanka. Na svatební fotografii je pár v místním tradičním oděvu. – Zdenka si se sestrou Blankou prohlíží fotografie z dětství. – Zdenka se synem Michalem. – Žena cituje ze zprávy ministerstva zahraničí: Tabiš sňatek nemyslí vážně a city pouze předstírá. Ani po šesti letech nesmějí být spolu. Úřad paradoxně argumentuje tím, že pár nesdílí společnou domácnost, že má muž v přepočtu nízký plat a přinesl malé věno. Pro Zdenku jsou lety za manželem namáhavé, ale aby se mohli setkat, nic jiného jí nezbývá. – Žena je vdaná podruhé. Z prvního manželství má dospělého syna Michala. Na vozíku skončila ve třiadvaceti po autonehodě; nezvládla esovitou zatáčku. Tehdy čtyřletému synovi se nic nestalo, ona však vypadla okýnkem a zlomila si hrudní páteř. – Krajský soud v Plzni. Michal doprovází mámu na jednání. Jejímu vztahu na dálku zprvu nedůvěřoval, ale postupně si zvykl a podporuje ji. Soud rozhodl, že manželství bylo uzavřeno účelově na benevolentní Srí Lance (vyhnuli se tak zásahu pákistánských úřadů). Obhájce se snaží verdikt zvrátit. – Ministerstvo zahraničních věcí České republiky. Úředník konstatuje, že stoupá počet účelových svazků. Cizince láká Evropská unie a vše usnadňuje internet. Státní správa a soudy proto zasahují do života lidí, když zkoumají v zájmu migrační politiky Evropské unie, zda jde o „pravou lásku“. – Zdenka hlásí Tabišovi, že dorazilo kočičí krmivo, jež objednal. Cestu na Srí Lanku stále odmítá, země „není bezbariérová“. – Tabiš volá Zdence od moře. Ve větru se neslyší, a tak si píší esemesky. Muž vystudoval elektronické inženýrství na Katedře aplikované fyziky Univerzity v Karáčí a má i titul z oboru počítačového inženýrství z technologické Univerzity COMSATS v Islámábádu. Pracuje jako IT specialista ve veřejném sektoru. Poznal hodně lidí, ale jediná Zdenka ho zaujala; inspiruje ho její silná vůle. – Sestra vyveze Zdenku ven. – Geografickou „bariéru“ prý řeší pár čilou konverzací. Při seznámení měla dvojice šanci mít potomky, ale nyní je Zdence čtyřicet sedm let. – Zdenčina čtvrtá cesta na Srí Lanku. Srpen 2018. Michal vyprovodí mámu na letiště, už o ni nemá obavy jako dřív. – Kolombo, Srí Lanka. Tabiš kvituje, že má konečně kompletní rodinu. Srí Lanka je jediné místo, kde mohou společně trávit tři týdny dovolené. Pár přebývá v domě se zahradou u vstřícně pečující přítelkyně. Tabiše vyděsí Zdenčiny spáleniny z pláže, on s tmavou pletí nic takového nezná. Na vyjížďce ho Zdenka varuje, že si bude muset v Evropě udělat nový řidičák. – Sestry si doma pouštějí video z cesty. Skypují s Tabišem, smějí se, že Zdenka drží dietu. – Vozíčkářka volá strážníky. Bez jejich asistence by neodjela do práce. Trápí ji, že si její rodiče od migrační krize z roku 2015 a po pohovorech s cizineckou policií myslí, že je Tabiš nebezpečný muslim. Také mužovi rodiče těžko akceptují svazek s cizinkou (sňatky se zde podle tradice domlouvají). Matce vadí, že nejsou stejného vyznání a nemluví stejným jazykem, otci, že Češka už byla jednou vdaná. – Zdenka na dálku instruuje Tabiše, jak má komunikovat s nečinnými úřady. Ona se uplynulých deset měsíců bezvýsledně snažila domluvit schůzku na ministerstvu zahraničních věcí. – Praha. Zdenka se písemně obrátí na nově jmenovaného ministra zahraničí Tomáše Petříčka, který ji obratem pozve na osobní setkání. Je jí přislíbeno, že se jejich případ rychle vyřeší. Optimisticky naladěná žena si pak s kamarádkou „maluje“ světlou budoucnost. – Tabiš si podá žádost o vízum do tisíc pět set kilometrů vzdáleného Islámábádu. Zdenka ověřuje, zda má seznam dárků a chce od manžela slyšet, že se na ni těší. – Letiště v Karáčí. Tabiš letí na českou ambasádu. Letiště v Islámábádu. Jakmile si vyzvedne po pěti letech tvrdé práce pas s vízem, volá radostně Zdence. Doklady si pečlivě balí, je mu jasné, že je nesmí ztratit. Jde na autobusové nádraží. Tabiš cestuje 25 hodin zpět do Karáčí. Muž je u holiče. Doposud byli rodiče jeho nejbližší, teď je na prvním místě manželka, ale pečovat musí o všechny. Balí si. Nepředpokládal, že někdy odjede z Pákistánu. Nyní je připravený žít v daleké zemi. Loučí se s Abídem. Rodiče chce nadále podporovat. Doufá, že v budoucnu do sebe „všechno zapadne“. Odjíždí na letiště. – Praha. Srpen 2019. Tabiši, vítej konečně doma. Zdenka s kamarádkou vyhlíží manžela s barevným poutačem. Cestou do Aše muže zaujmou auta s rozsvícenými světly ve dne. Dojezd „domů“ za deště provází Zdenčina nervozita. Tabiš se diví, že se tu pije voda z kohoutku. Vybaluje orientální koření. Zásoby obhajuje potřebou jíst to, na co je zvyklý. Manželé si doposud převážně psali či skypovali, nyní je čeká skutečný život. Dohadují se o každodenních zvyklostech. Zdenka ukáže Tabišovi aplikaci na určování hub. Druhý den se chystají vyrazit do lesa. – Tabiš je z české krajiny nadšený, předčila jeho představy. Cítí se jako v pohádce. Nechá Zdenku s vozíkem na cestě a hledá houby. Snímek s plným košíkem pošlou do Pákistánu. – Tabiš zalévá kytky a hraje si s kočkami. Vyhovuje mu zdejší volná atmosféra a život bez pravidel. Pomůže Zdence z auta. Při večeři se učí slovo řízek. – Zdenu těší, že její rodiče Tabiše nakonec přijali. Muž pomáhá v kuchyni, mluví o oblíbeném jídle. Při sestavování nákupního seznamu používá překladač v mobilu, učí se české výrazy. – Tabiš zkoumá okolí bydliště. Překvapují ho ulice bez lidí, v Karáčí je venku rušněji. Zdenka vaří jídlo s pálivým kořením. S Pákistánem jsou každý den v kontaktu a Tabišovi rodiče, i když se jim stýská, se už uklidnili. – Prosinec 2019. Tabiš zdobí stromeček. To, že ve městě není mešita, mu nahrazuje aplikace v mobilu. Ukáže mu čas modlitby v místě, kde žije. Manželé spolu pečou cukroví. – Tabiš je v posilovně. Uspěl u pohovoru a po svátcích nastoupí do firmy vyvíjející protipožární systémy. Stouplo mu sebevědomí, učí se česky a chce se rychle zapojit do společnosti. – Tabish Karim podal žádost o udělení přechodného pobytu. Úřady v zákonné lhůtě nereagovaly... -kk-