Žáby bez jazyka

Na břehu rybníka skupina žen odříkává nahé postavě ve vodě, Jaroslavě, pohádku o slepičce, kohoutkovi a zlém vlkovi. – Řidič sanitky Jaroslav se nemůže dostat přes zamčenou branku, u níž leží zastřelený pes, do zahrady rodinného domku. Volá na stařenku, aby mu odemkla. Chce za dětmi a malým Adámkem, který podle něj leží nehybně v trávě. Babičce přes plot podá pistoli, ona mu nabízí svačinu. Posílá ho pryč a radí mu, ať dá dětem pokoj. Pustila by ho, ovšem jedině až bude mít klíč od Blanky. Rozrušený otec z auta telefonuje Blance, která ho odkazuje na jeho matku. – Jaroslava sledují u obchodního centra ženy od rybníka. Snaží se kolem nich projít nepozorovaně. Prodavačka v červeném tričku má o muže strach a chce ho zastavit. Těsně ho mine těžký jukebox vyhozený z okna činžáku, včas jej strhne duchapřítomný mladý policista. Ten volá na starého pana Katze, ať už s tím přestane nebo Jaroslava jednou skutečně zabije. – V domě žije Jaroslavova matka. Muž na chodbě míjí paní Mokuš, která ho žádá o pomoc s těžkou hudební skříní. Jaroslav však spěchá a vymlouvá se na děti. – Dominantní matce Dorotě a jejímu partnerovi Gustávovi připravuje večeři, potřebuje s nimi jednat o bytě. Žena se nemovitosti nehodlá vzdát, synovi vyčte, že sebou nechá manipulovat a že na ni nemyslí. Jaroslav vysvětluje podmínku. Pokud ji splní, bude puštěn k dětem. Dorotě je ho líto, dovtípí se, že nemůže potomky vídat. O jejich matce mluví jako o ženě lehkých mravů a diví se, proč nepřišla s ním. Vytáhne darovací smlouvu a nakonec souhlasí, avšak s podmínkou: jeho otec Kamil jim musí uvařit, ona se totiž pro rodinu obětovala. Jaroslav v afektu nacpe matce do pusy burákové máslo, na které má silnou alergii, a ona se zadusí. Útočník se omlouvá a volá policii. Dorazí jeho žena Blanka. Manžel dá policistce dokument k bytu. Ta z něj nemá radost, nežádala o něj za takovou cenu. Řekne si ale o klíče. Gustáv, Blančin otec, se ptá zetě, jestli jeho dceru vůbec miluje. Nepřeje si, aby se k ní choval stejně špatně jako on ke své bývalé ženě. Blanka popisuje otcovo týrání matky a muž při tom stejným způsobem trýzní zetě. Ubité tělo pak dvojice hodí do rybníka a utěšuje se, že to udělali pro děti. – Jaroslav se při nákupu v supermarketu snaží vyhnout přítomným ženám. Ty ho venku sledují a jízlivě komentují jeho situaci a chování. – Policista opět okřikuje pana Katze, aby skříň z okna neshazoval. Tentokrát Jaroslava zadrží prodavačka. – Na chodbě znovu potká starou paní, která se snaží dostrkat jukebox do bytu. Říká mu, že když si člověk uvědomí chybu, nezopakuje ji. Jaroslav jí se skříní pomůže. Doma je její manžel, pan Katz. Ten si paní Mokuš, která si nasadí svatební závoj, vzal kdysi proto, že to nevzdala. Žena hostovi radí, aby to taky nevzdával a aby zavolal otci. Třeba rodině navaří. Muži daruje luční kobylku, s jejíž pomocí má získat Blanku zpět. – Na chodbě Jaroslav slyší, jak se matka s partnerem hádají kvůli němu a bytu, a odejde. Otci se nedovolá. – Jaroslav v noci nemůže najít manželku v jejich rozestavěném domě. Myslí, že ho opustila, volá na ni „kurvičko“ a lituje se. Žena spala v ložnici. Rozrušenému manželovi se nabízí. Žárlivec začne hledat po domě domnělého milence. Připomene jí, jak se seznámili: byla křehká a vběhla mu do náruče, protože se polekala luční kobylky. Hmyz od paní Mokuš ji vystraší a žena uteče. – Gustáv se důrazně ptá zetě v nedostavěné kuchyni, jestli jeho dceru vůbec miluje. Jaroslav ji před ním uhodí. Miluje ji stejně, jako on miloval svou ženu. Blanku dál bije a ponižuje. Ta tvrdí, že by od něj nikdy neodešla. Gustáv běsnícího zetě zarazí. Volá Jaroslavův otec. Syn ho prosí, aby matce uvařil a on tak získal byt a pak i klíče od domu, kde jsou potomci. Muž prosbě vyhoví, ale na oplátku potřebuje něco od Gustáva. Ten to zpočátku odmítá, ale kvůli dětem vyhoví. Blanka se snaží s manželem usmířit a obviňuje se z vlastní hlouposti. Vyruší je Gustáv, který žádá zetě, aby přinesl nože od jeho bývalé manželky. – Ženy u ohně recitují básničku z úvodu i s prodavačkou Janou, Jaroslavovou tchýní. Ta ho zavede do lesa k místu, kde nože zakopala. Jaroslav a Jana se pomilují. Ráno nahou dvojici objeví policista Petr, milenec ho napadne. Dorazí i Blanka s otcem. Jana exmanželovi předá nože, aby mohl pro Kamila připravit krávu. Gustáv jí nadává do kurviček. Jaroslav představí tchánovi policistu Petra. Prý se postará o Blanku, když on ji opustí. Příslušník očekává, že žena se stejně k manželovi vrátí. – Skupinka se vydá na jatka. S půlkou krávy cestou ke Kamilovi zastaví u rybníka. Jaroslav na druhém břehu zahlédne povědomé děvče v růžových šatech a plave k němu. Malá Ranita (Jaroslavovo dětské alter ego) se ho ptá, jestli si ji pamatuje. Prý si spolu hezky hráli, když byl chlapec. Holčička mu připomene, že ho maminka oblékala jako dívku a uloví žábu. Dá si ji pod šaty a zvíře ji uspokojí. Jaroslav rychle odplave. – Skupinka donese půlku poraženého zvířete Kamilovi do jeho honosné vily. Distingovaný otec se synem připravují oběd, ostatní relaxují v zahradě. Blanku vyleká kobylka mezi talíři a upustí je na zem. Do domu vpadne Dorota, která si hodlá vychutnat splněný úkol. Žena u oběda příbuzné provokuje jízlivými poznámkami. Stěžuje si, že jí usilují o život a že perou špinavé prádlo. Dojde k hádce. Jana schválně rozbíjí porcelán před bývalou paní domu. Ta ukazuje album se synovými fotkami. Nazývá ho „nechutně svobodným a šťastným dítětem“, které mělo vše, co chtělo. Blanka se ptá na Ranitu, Dorota se podiví, že Jaroslav submisivní manželce o dívce vyprávěl. Později synovi vyčte, že je pouhým řidičem sanitky. Všichni si zatančí. Jaroslav uteče s albem do dětského pokoje, zde ho vyhledá matka. – Z nepřestávajících disputací rodičů vyplyne, že narození chlapce bylo pro ně velkým zklamáním, oba toužili po holčičce. Žena předhodí Kamilovi jeho přezíravost, on jí zase fakt, že jej opustila. Dorota chce exmanžela praštit golfovou holí, zasáhne včas Jaroslav, který po úderu spadne do prázdného bazénu a rozbije si hlavu. – Nahá Jaroslava s malou Ranitou vyplavou na hladinu rybníku. Dívka jí podá žábu a odplave. Žena vyvrcholí. Skupinka plavkyň ji upozorní, aby spěchala za dětmi v zahradě. Blanka na ženu z břehu volá, že už je čas jít. – Jaroslava se běží přivítat s otcem, který právě připravuje na zahradě oběd. Z dcery má velkou radost a dovádí s ní. Dorota si chce dát před manželem burákové máslo. Muž ji přemlouvá, aby to nedělala. Jaroslava ve spíži po počátečních důvěrnostech zaútočí na Petra konzervou. Matka pošle dceru do sprchy. Donese jí růžové šaty a smlouvu a prohlíží si ji nahou. – Na chodbě domu Jaroslava zahlédne svůj mužský odraz v zrcadle. – Dorota opustí vilu, muži se ji snaží zastavit. Dcera zůstane s otcem, spokojené Blance předá smlouvu k bytu. Sbor žen odříkává modlitbu Otčenáš. – „Rodiče“ jedou za dětmi. Blanka dá babičce přes vrátka klíče. Potomci hrají v zahradě hru na schovávanou, Adámek se skryl v křoví. Jaroslava odvede Blanku stranou a chce se s ní milovat, ta jí však vyčte její ponižování. Partnerka se omlouvá a slibuje, že se polepší. Při odjezdu Jaroslava ztropí žárlivou scénu kvůli telefonátu. Manželku uhodí a začne jí vyhrožovat. Blanka roztrhne smlouvu a od manžela odejde s tím, že se později vrátí pro děti. Malý Adámek se rozběhne za ní, ale Jaroslava jej zadrží. Děti jedí koláč u stolu, neposlouchají a utečou. Syn s mladší dcerou se schová do domečku na stromě, který začne rozčilená Jaroslava kácet sekyrou. Nejstarší dcera Tereza poradí bratrovi skočit do kupy slámy, kde chlapec zůstane nehybně ležet. Dívka na Jaroslavu zamíří pistolí, ta ji vyzve, ať už to skoncuje. Tereza skutečně vystřelí, ale zasáhne psa (viz začátek). Jaroslava ji ztluče. Jde pro lékárničku, a když se chce vrátit, zjistí, že branka je zamčená. Klíče má Blanka. – Rozrušená Jaroslava jede za matkou kvůli bytu. Schovává se před ženami. Na zemi u matčina domu vidí obrys těla vyznačený křídou. – Dorota nabízí Jaroslavě, polévku, kterou pro ni uvařila, a omlouvá se, že jí už dávno nedala svůj byt. – Jaroslava se postaví do nakreslené siluety u místa neštěstí a zavírá oči. Čeká, až na ni dopadne skříň. Pod roztříštěným jukeboxem leží mrtvý Jaroslav. – Muž vchází na zahradu, volá na děti, ať vylezou. Ubezpečuje je, že jim nic neudělá... -mkm-