Moje slunce Mad

Kábul 2011. Skupinka žen v hidžábech uklízí domácnost. Chystá se svatba. Světlovlasá Helena přihlíží, afghánská nevěsta se nesmí usmívat. Vypadalo by to, že se těší na svatební noc. Přišlo jí to zvláštní. Jako spousta dalších pravidel, která zatím neznala... – Před půlrokem Helena studovala v Praze. Otce nepoznala, matka měla nového muže, o ni se nezajímala. To byly důvody, proč Helena toužila po vztahu na celý život. Čeští kluci jí připadali nemožní sobci. Když se ve škole objevil statný Afghánec Nazir, věděla, že je ten pravý. Varování, že bude zavřená doma, nosit burku a rodit děti, ji nezajímalo a na velkou rodinu se těšila... – Za dva měsíce odjeli s Nazirem do Kábulu, za tři dny byla svatba a z Heleny se stala Herrou. – Muži po obřadu poplácávají ženicha, nevěsty vedle něho si nevšímají. – Nazir netušil, že Herra není panna. Ona netušila, jak nebezpečné to může být. Když to ženich o svatební noci zjistí, řízne se do stehna, zakrvácí prostěradlo a tchyně je ráno pyšně ukáže. – Herra na terase domku s výhledem na město rekapituluje. Nazirův otec i starší bratr padli ve válce s Tálibánem, tchyně po nich stále truchlí. Do domácnosti patří Nazirova sestra Frišta s dospívající dcerou Rošangol, mladšími synky Rustamem a Kamalem, kojencem Junusem a s manželem Kaizem. Ten vykupuje skoro chcíplé slepice a vykartáčované je prodává. Dědeček je nejhodnější. Učí Herru darí a ona mu překládá zprávy. – Nazir hledá práci, ale o afghánského inženýra ekonomie není zájem. Od tchyně dostane snacha radu: vepřové a hříšné myšlenky jsou zakázané, jinak je vše dovoleno. Češka pochopí, že pokud se žena nechce líbit jinému muži než svému, je šťastná. Nedaří se jí ale otěhotnět. Ani lektvar, který pomohl tetě Azize, nezabere. Manžele to trápí. Tchyně marně navrhuje, aby si Nazir pořídil ještě jednu ženu se zdravou dělohou. – Na tržišti válečný invalida osahává Herru zahalenou v burce. Nazir mu dá za vyučenou. Ona si pak představuje, jak za manželem kráčí v kraťoučké burce a v lodičkách. Zdejší muži totiž považují ženy ze Západu za šlapky podle kazety s filmem Základní instinkt, která Kábulem koluje. Kaiz film se synky sleduje. – Herra si zkouší před manželem evropské šaty. Jsou jí těsné, věnuje je tedy Rošangol. Dívka v nich nadšeně poskakuje u televize, kde jde taneční show. Kaiz se zlobí, že vypadá jako děvka. Frišta se dcery zastane. Sluší jí to a žádný cizí muž ji stejně neuvidí. Rošangol si posteskne, že ji otec nepustí ani k oknu. Hádku přeruší dědeček. V domě může křičet jen on a syn jeho syna. Kaiz má jít vyvádět do domu svého otce. A Rošangol má začít chodit do školy jako její bratři. Dokud je on naživu, bude se v rodině zacházet s ženami s úctou. – V noci přivede teta Nafisa drobného kluka s velkou holou hlavou. Její syn ho našel u silnice. Myslela si, že když Herra nemá děti, mohla by se o něj starat. Jmenuje se Muhammad. Vypadá nezvykle, ale je prý chytrý a citlivý. I do školy chodil. – Rodina chlapce přijme. Začnou mu říkat Mad. Ženy ho podrobí prohlídce. Není obřezaný a má varlata vrostlá dovnitř. Podle dědečka měl Alláh jistě důvod, proč ho k nim poslal. – Mad dostane matraci v pokoji Herry a Nazira. Je rozhodnutý spát na zemi, občas se prý pomočí. Muž spokojeně konstatuje, že mají syna. Žena má strach. Chlapec prý dlouho žít nebude, atrofují mu svaly. – Herra vypráví nad fotoalbem Madovi o Evropě a o Čechách. Hoch by tam chtěl jet. Dědeček se svěří, že jeho snem je navštívit Mekku. Ukáže mu obrázek. Chlapec vytáhne z kapsy stejný... – Nazir dostane práci. Bude řidičem u Američanů. Bývalý spolubojovník a přítel Zulgaj se za něho přimluvil. – Na Madův popud vyrazí rodina služebním autem s dědečkem, Rošangol a jejími bratry do zdevastované zoo. Kdysi to byla chlouba Kábulu. Frištini kluci dráždí opice. Mad se primátů zastane a oni ho poníží. – Dědeček vypráví, že lev Murdžan je slepý, kdosi mu do výběhu hodil granát. Mad zmizí a vyděšená Herra ho najde v kleci u vlka, který se od něho nechá pohladit. – Nazir pozve domů zaměstnavatele, sociální pracovnici Heidi a lékaře Dominika. Ženy, které nesmí cizí muž vidět, i s Madem tajně návštěvu sledují z přístěnku. – Dědeček, který pracoval jako fotograf, vytáhne krabici s fotkami. Některé jsou z doby, kdy „ženy nosily sukně a chodily do kina“. Heidi se hostitelů ptá, kde mají ty svoje. Nazir odtuší, že se léčí u příbuzných. Lež vzápětí vyjde najevo. Ženy, které se strkaly, aby lépe viděly, vypadnou do pokoje. Návštěva se spokojí s vysvětlením, že se náhle uzdravily a vklouzly do vedlejší místnosti. – Kaiz za to Frištu po odchodu hostů napadne. Srazí i matku, která ji brání. Nazir se na švagra vrhne. Herra má být podle tchyně ráda, že má hodného muže. Jenže ten ji večer počastuje historkou o strýci z Džalálábu, který rozseknul manželce hlavu srpem za to, že promluvila před návštěvou. Nezavřeli ho. Zabil přece vlastní ženu, ne cizí. – Nazir veze Rošangol do školy, Herra ji odvede do třídy. Kaiz trvá na tom, aby na sobě měla burku, což je pro ostatní žačky důvod k smíchu. Dívka se ale odhalí. Tak jako tak ji žádný muž ve škole vidět nemůže. Ani otec. – Dědeček dá Madovi polaroid a chlapec udělá fotky Rošangol a jejích bratrů. – Kaiz nachytá dceru s namalovanou pusou a zakáže jí chodit bez doprovodu do školy. Vybral jí už manžela, teď jen čeká, až dívka dostane menstruaci. – Mad se nabídne, že bude Rošangol vodit do školy. V burce ho nikdo nepozná. Projde to a chlapec má ze své nové „práce“ radost. – Nazir dohodí manželce zaměstnání u Heidi a Dominika v sociálním programu pro ženy. Do práce ji vybaví obřími, velmi neslušivými pogumovanými kalhoty. – Při vstupním pohovoru odpovídá jen Nazir. Heidi ho proto pošle ven. Nechápe, že to Herra akceptuje, ale té už to divné nepřijde. – Američané otevřeli ve městě první gynekologickou ordinaci, ale ženy se tam bojí chodit. Heidi doufá, že jim Češka pomůže a že jim i vysvětlí, že jsou stejně hodnotné jako muži. A nemusejí se schovávat v burkách. Jenže Herra je za burku ráda. Když ji má, nikdo o ní neříká, že je coura. Íránští muži jsou podle ní nadržení, protože vidí jen ženy ze své rodiny. – Heidi zajde pro smlouvu. Herra osamí v kanceláři s Dominikem, což je nepřípustné. Neujde to Nazirovi, který sem vtrhne se zprávou, že chytili Usámu. – Dědeček s celou rodinou sledují v televizi zprávy o teroristově dopadení. Podle Herry byl Ládin hajzl, podle Kaize hrdý chlap. Na přetřes přijde i 11. září 2001. Američani, kteří mají na svém kontě dost zabitých afghánských civilistů, nemuseli až tak vyvádět kvůli dvěma barákům. Nazirova matka si nad fotografií padlého muže a syna povzdechne, nikde na světě to není horší než v Kábulu. – Mad v burce se na trhu zlobí na Rošangol, protože se mu schovala. Vzápětí prchají před Kaizem, který tu nabízí slepice. – Herra v čekárně před ordinací přelepuje na plakátech intimní partie u muže i u ženy. Zakouří si pak s Heidi u okna. Američanka nechápe, jak může takhle žít, ale ona je spokojená. Je to jednoduché: jeden muž, jedno náboženství, jedna země. – Zulgaj na dvoře Nazirovi tvrdí, že se časy mění. Cizinci tu věčně nebudou. Chce na něm, aby se přidal „k nim“. Ten to rozzlobeně odmítne. – Cestou domů muž Herru obviní, že kouřila. Zlobí se na ni. Naučila se v práci lhát a on neví, jak má věřit, že tam celý den nesouloží. – Nazir, Zulgaj, Kaiz a Dominik hrají karty. Dědeček poslouchá rádio. Američané zase omylem zabili pět civilistů. Dominik zaregistruje za závěsem půvabnou Frištu, která je tajně pozoruje. – Kaiz zjistí, že Rošangol měla menstruaci. Může se tedy vdávat. Nezáleží na tom, že ona nechce. – Na gynekologii vyjde najevo, že se Frišta, kterou za závěsem vyšetří sestra, nakazila od manžela. Nic vážného to není. Kontrola za týden. Žena odkryje při loučení tvář. Dominika zarazí její krása. – Herra a Nazir jedou pro léky na vojenskou základnu. Muž ji nechá řídit. Láskyplně ji pohladí. Protože do objektu strážný Afghánce nepustí, jde tam přes jeho odpor Herra sama. Cestou domů se kvůli tomu pohádají a Nazir ji udeří. Oba to zaskočí. – Kaiz doma tluče Mada. Zase fotil Rošangol. Ta také dostala za vyučenou. Švagři se málem poperou. Kaiz má starost, aby nesešlo z dceřiny svatby. – Mad se večer ptá dědečka, kdo se Alláhovi povedl lépe. Podle starého pána žena. Adama udělal prvního. Z toho se poučil. Ale každé pohlaví má něco do sebe. Žena žije dál v dětech. Muž ji a potomky dokáže živit a chránit, ona ho za to musí respektovat a zpříjemňovat mu život. – Nazir se večer s cigaretou uchýlí do auta. Herra smutní v posteli. Nemůžou spát, facka v obou nechala pachuť. – Venku před ordinací je fronta. Herra zapisuje ženy, Mad jim rozdává lahve s vodou. – Dorazí sem Frišta. Pláče před Heidi a Dominikem. Rošangol utekla. Kaiz je na tři dny v Džálálábádu. Jestli se dcera nenajde, než se vrátí, bude zle. Mad navrhne zkusit ji hledat u Hazárů v Čarikaru, neboť nezvěstné vyprávěl, že tam má část rodiny. Zulgaj na místo odveze Herru a Mada. Když jde hoch do domu, Afghánec nadává. Necedili přece islámskou krev pro západní bordel. Herra ho podezírá, že chce návrat Tálibánu. – Mad zjistí, že Rošangol je v pořádku v Bamjánu. Kromě Herry to nesmí nikdo vědět. – Frišta dceru chápe. Matka jí připomene, jak kvůli Kaizovi utekla, protože ji od svatby s ním odrazovali. – Od Mada se Herra dozví, že žena v Čarikaru byla jeho máma. Otce nepoznal. Její nový muž se ho štítil a mlátil ho. – Nazir se zlobí, že Herra jela sama se Zulgajem. Mad se nepočítá. – Kaiz se vrátí spokojený. Přiveze všem dárky. Shání se po dceři a jen Mad sebere odvahu mu říct, co se stalo. Muž běsní. Vrazí si do dlaně nůžky z manikýry pro „nevěstu“. Poručí Friště, aby sbalila sebe a děti. Půjdou k jeho rodičům. Ona to odmítne. – Zamilovaný Dominik nabídne Friště, aby se rozvedla a že s ní i s dětmi odjedou do Evropy. Pokusí se zařídit pasy. Podle Herry to ale nepůjde, Frišta by mohla přijít o děti. – Zulgaj bez úspěchu vnucuje Nazirovi tašku, aby ji „nechal pracovat“ na základně. Má Nazira a jeho rodinu rád, a nechce, aby se jim něco stalo. – Kaiz se vrátí s otcem a s dalšími mužskými příbuznými. Děti zapuzené manželky náleží rodině otce. Vezmou i Junuse, i když ho Frišta ještě kojí. – Ženy hovor sledují z vedlejší místnosti. Dědeček se s vnuky loučí v slzách. Všichni vědí, že jim v paneláku se šestnácti dalšími lidmi dobře nebude. Rozrušená Herra se do příbuzných kvůli tomu pustí. Podle Kaizova otce nemá právo mluvit a manžel ji má ukáznit. Ten opáčí, že právo sice nemá, ale pravdu má. Frišta a chlapci se obejmou. Všichni pláčou. – Ráno jde Nazir do práce. Herra a Mad spí. Ozve se rána. Výbuch rozbije okenní tabulky. Všichni vyběhnou ven. Mad zajde k troskám Nazirova auta. Vrátí se zakrvácený a Herru varuje, ať tam nejde. – Žena vzpomíná, jak dědeček celý večer plakal. S tchyní vykouřily dvě cigarety s hašišem. Pak jen ležela a chtěla umřít. – Herra s Madem jedou s Frištou na letiště. – Ta po pasové kontrole odejde mlčky a bez ohlédnutí za čekajícím Dominikem. Letí do Frankfurtu. Mad až teď zjistí, že on a Herra také mají odjet. Ztropí scénu. Nechce opustit dědečka s babičkou. Uteče ven. Žena vyběhne za ním. Hoch se pokusil odjet a zastavil ho strom. Herra nastoupí a nastartuje. Pojedou domů... -kat-