Planeta Praha

Údolí kolem řeky Vltavy, po tisíce let stejné, začalo zaplňovat město Praha. Na první pohled se zdá, že ve světě lidí může příroda existovat jen jako ochočená ozdoba. Ale v Praze najdeme také zvířata neochočená, která se urbanistickému prostředí dokázala přizpůsobit. – V Kunratickém lese žijí mufloni, kteří tam byli vysazeni před šedesáti lety. V jejich osvojeném prostředí je však začali obtěžovat čím dál víc psi. Turovití přežvýkavci se proto vydali do areálu nedaleké Thomayerovy nemocnice, kde je nikdo nevyrušuje. – Slípky zelenonohé dříve na zimu migrovaly do teplých krajin. Rozhodnou se však raději zůstat v Praze, kde řeka díky okolním přehradám nezamrzá. Žijí v příjemném prostředí vltavských břehů. Jejich idylu ovšem naruší nutrie, které se do Čech dostaly díky obchodníkům s kožešinami. – Kos černý si namlouvá družku. I tento druh má ve městě nepřítele, straku. Kosi se naučili ukrývat hnízda do bezpečných míst, například do trnitých keřů nebo do lidských obydlí. – Mezi obyvateli Petřína nalezneme zřídka pozorované obyvatele korun stromů, plchy velké. Samice tohoto druhu, nedávno probuzená z hibernace, zkoumá rostoucí bukvice. Pozná, že bude dobrá úroda, a tudíž může založit rodinu. Nalezne si příbytek v prázdné ptačí budce. – Volavky popelavé v zoologické zahradě založily velkou kolonii o asi osmdesáti hnízdech. Aby se uživily, kradou ryby zdejším pelikánům. – Slípka si zakládá hnízdo u jezírka ve Stromovce. – Jiní opeřenci, břehule říční, si budují příbytky v radotínském lomu. – Genetická odchylka jako strakatý kos by v lese těžko přežila. Město je tak pro něj nejbezpečnějším prostředím. – Pražský orloj jako jediný na světě ukazuje vedle moderního také starý babylonský čas, který den počítá od úsvitu do setmění. Podobně čas rozdělují i zvířata a rostliny. Roháč obecný ožívá se západem slunce. Samice tohoto největšího evropského brouka, obtěžkaná vajíčky, dolétne s vypětím sil za světlem zahradní restaurace. – Jak padne tma, probudí se také křižáci žijící všude, kde je voda. K lovu využívají městského osvětlení, jež láká jejich kořist. – O samici roháče se poperou dva samci. Vítěz se s ní spáří. – Zatímco lidé spí, pět milionů pražských potkanů se probouzí. – V Praze nikdy není úplná tma. Ptáci proto začínají zpívat dávno před rozedněním. – Pavouci po úspěšném lovu požírají vlastní sítě, aby je další noci zase utkali. – Vlaštovky usazené v depu čekají na první metro, jež jim dá znamení opustit hnízdo. Je nejdelší den roku a ptáky čeká dlouhý lov. – Straka hledá potravu v kožiších muflonů. – Plšice už porodila, stejně jako její dcera z loňského roku, která s ní sdílí hnízdo. Jejich mláďata se krmí výživnými bukvicemi. – Ve městě sice prší více než v okolní krajině, ale voda se v něm nedokáže udržet. Ropuchy zelené si proto vybraly k životu skládku, jedinou část Prahy, v níž narazí na louže, jež potřebují k rozmnožování. – U železnice nedaleko smíchovského nádraží roste krásný, avšak páchnoucí květnanec Archerův. Spory této původně tasmánské houby se šíří pomocí much. – Z žabích vajíček se líhnou pulci. Kvůli suchu přežijí jen ti ukrytí nejhlouběji. – Ptáci se slétnou k různým, v Praze vzácným zdrojům vody. – Mravenci otrokářští, žijící na parkovišti na Ládví, kradou kukly svým červenohnědým příbuzným. Z mláďat, jež se nikdy nedozví, kde je jejich skutečný domov, si vychovají oddané sluhy, kteří je budou živit. – Žáby trápí nedostatek vody a netrpělivě očekávají déšť. – Slípka učí mláďata plavat ve Vltavě. Jedno je příliš slabé a matka ho musí zanechat opuštěné na kusu dřeva. Mládě se nakonec vzchopí a rodinu dožene. – Na konci léta se v Praze denně shlukují tisíce tažných ptáků. – Přichází říje a mufloni bojují o samice. Vítězný beran si za pomoci čichu vybere partnerky a oplodní je. – Samec myšice křovinné opustí Nový židovský hřbitov a najde si klidnější ostrov zeleně, Olšanské hřbitovy. Na hrobech ho čekají šťavnaté umrlčí věnce. – Plší mláďata odejdou z rodné budky a vykrmují se na zimu. Na Petříně s nimi žije i brouk nosatčík, jinak výhradně lesní tvor. – Plch se ocitne v zrcadlovém bludišti, kde může přečkat studené měsíce. – Mnozí ptáci, kteří v Praze na zimu zůstali, doplácejí na mráz životem. Trpí také nedostatkem potravy, byť jim občas pomohou lidé. Slípka také strádá. To rackové nemají problém město opustit. – Pražští kosové vlivem městského prostředí zásadně mění chování, a dokonce i fyziognomii. Třeba z nich jednou bude úplně nový druh. – Přichází jaro. Mufloní berani zapomněli na boje a opět se přátelí. Samice rodí mláďata. – Město připravuje zvířatům mnohé nesnáze, ale především pro ně představuje příležitost. Navzdory lidským snahám si příroda dělá, co chce. Na rozdíl od člověka a od jeho města tu bude vždycky.