Planeta Praha

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2022

Rok výroby

2020—2021

Premiéra

4. 8. 2022

Minutáž

89 min

Kategorie

film

Žánr

přírodopisný, rodinný

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Planeta Praha

Český název

Planeta Praha

Anglický název

Wild Prague

Koprodukční název

Planéta Praha

Pracovní název

Pražský zvěrokruh

Anotace

Celovečerní dokumentární snímek Planeta Praha o pozoruhodných zvířecích obyvatelích české metropole režiséra Jana Hoška (nar. 1961) navazuje na obdobně pojatý počin Planeta Česko (2017; režie Marián Polák). Tvůrce, absolvent FAMU a Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, dlouhodobě se věnující tématu životního prostředí ve filmech, dlouhometrážním titulem debutoval. – Dokument vznikal v průběhu dvou let poznamenaných pandemií Covidu-19, jež nicméně štábu poskytla obzvláště příznivé podmínky. Jindy rušná pražská prostranství se na krátký čas téměř vylidnila. Kameraman Jiří Petr, který se podílel již na Planetě Česko, opět využil nejmodernější techniku (mimo jiné termokamery a infrakamery), umožňující čtyřikrát větší rozlišení, než je HD, a tak probíhalo natáčení i těch nejmenších tvorů v jejich přirozeném nebo nově osvojeném prostředí zcela nerušeně. Filmaři s pomocí zoologů, spolupracujících i přímo v terénu, provedli podrobný „casting“ na zajímavé druhy s příběhovým potenciálem a pozoruhodnou životní strategií. Hlavní snahou bylo postihnout zejména adaptaci zvířat v prostoru primárně ovládaném člověkem. – V průběhu čtyř ročních období divák sleduje osudy pražských starousedlíků, například plcha velkého, kosa černého či břehule říční, i druhů, jež se do Prahy dostaly v pozdější době, jako jsou muflon evropský, slípka zelenonohá nebo exotická houba květnatec Archerův. Ti se obtížnému městskému prostředí s nedostatkem vody dokázali přizpůsobit. Změny chování je přitom čím dál víc odlišují od jejich příbuzných na venkově. Tvůrci se stali například svědky dosud nepozorované symbiózy straky a muflona, městským kosům se v adoptivním prostředí upravila fyziognomie a mnozí pražští ptáci na zimu do teplých krajin neodlétají, protože v zástavbě bývá o něco tepleji než ve volné přírodě. – Dokument ukazuje, že hlavní město skýtá neobyčejnou, na první pohled skrytou biodiverzitu a v tomto ohledu překonává dokonce i jednotvárnou krajinu za jeho hranicemi. Zavedené schéma přírody a lidské civilizace coby protikladů přestává platit a adaptační schopnosti fauny fascinují. V mrazivém, avšak současně optimistickém závěru film naznačuje, že příroda tu na rozdíl od člověka bude vždy. A v položertu zazní návrh vyhlásit Prahu přírodní rezervací, nebo dokonce národním parkem. – Dechberoucí a mnohdy unikátní observační záběry odlehčuje vtipně pojatý komentář populárního herce Jiřího Macháčka, jenž se na textu autorsky podílel a který svůj typický hlasový projev nezvykle proměňuje. – Snímek originálním způsobem propaguje i Prahu, jež vznik díla finančně podpořila – vedle Státního fondu životního prostředí a programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu, financovaného takzvanými Norskými fondy (2014–2021). Projekt se zúčastnil programu East Doc Platform 2021, organizovaného Institutem dokumentárního filmu. Pro školní a rodinné publikum byly k filmu na stránkách distributora vydány metodické pokyny a další bohaté doprovodné materiály. V nakladatelství Jakost vyšla též stejnojmenná publikace, pod níž jsou podepsáni Ondřej Sedláček, David Storcha, Petr Šípek a Jan Albert Šturma. Kniha obsahuje rozsáhlou fotografickou část a zabývá se také dalšími druhy nad rámec snímku, zejména ze světa flory.

Obsah

Údolí kolem řeky Vltavy, po tisíce let stejné, začalo zaplňovat město Praha. Na první pohled se zdá, že ve světě lidí může příroda existovat jen jako ochočená ozdoba. Ale v Praze najdeme také zvířata neochočená, která se urbanistickému prostředí dokázala přizpůsobit. – V Kunratickém lese žijí mufloni, kteří tam byli vysazeni před šedesáti lety. V jejich osvojeném prostředí je však začali obtěžovat čím dál víc psi. Turovití přežvýkavci se proto vydali do areálu nedaleké Thomayerovy nemocnice, kde je nikdo nevyrušuje. – Slípky zelenonohé dříve na zimu migrovaly do teplých krajin. Rozhodnou se však raději zůstat v Praze, kde řeka díky okolním přehradám nezamrzá. Žijí v příjemném prostředí vltavských břehů. Jejich idylu ovšem naruší nutrie, které se do Čech dostaly díky obchodníkům s kožešinami. – Kos černý si namlouvá družku. I tento druh má ve městě nepřítele, straku. Kosi se naučili ukrývat hnízda do bezpečných míst, například do trnitých keřů nebo do lidských obydlí. – Mezi obyvateli Petřína nalezneme zřídka pozorované obyvatele korun stromů, plchy velké. Samice tohoto druhu, nedávno probuzená z hibernace, zkoumá rostoucí bukvice. Pozná, že bude dobrá úroda, a tudíž může založit rodinu. Nalezne si příbytek v prázdné ptačí budce. – Volavky popelavé v zoologické zahradě založily velkou kolonii o asi osmdesáti hnízdech. Aby se uživily, kradou ryby zdejším pelikánům. – Slípka si zakládá hnízdo u jezírka ve Stromovce. – Jiní opeřenci, břehule říční, si budují příbytky v radotínském lomu. – Genetická odchylka jako strakatý kos by v lese těžko přežila. Město je tak pro něj nejbezpečnějším prostředím. – Pražský orloj jako jediný na světě ukazuje vedle moderního také starý babylonský čas, který den počítá od úsvitu do setmění. Podobně čas rozdělují i zvířata a rostliny. Roháč obecný ožívá se západem slunce. Samice tohoto největšího evropského brouka, obtěžkaná vajíčky, dolétne s vypětím sil za světlem zahradní restaurace. – Jak padne tma, probudí se také křižáci žijící všude, kde je voda. K lovu využívají městského osvětlení, jež láká jejich kořist. – O samici roháče se poperou dva samci. Vítěz se s ní spáří. – Zatímco lidé spí, pět milionů pražských potkanů se probouzí. – V Praze nikdy není úplná tma. Ptáci proto začínají zpívat dávno před rozedněním. – Pavouci po úspěšném lovu požírají vlastní sítě, aby je další noci zase utkali. – Vlaštovky usazené v depu čekají na první metro, jež jim dá znamení opustit hnízdo. Je nejdelší den roku a ptáky čeká dlouhý lov. – Straka hledá potravu v kožiších muflonů. – Plšice už porodila, stejně jako její dcera z loňského roku, která s ní sdílí hnízdo. Jejich mláďata se krmí výživnými bukvicemi. – Ve městě sice prší více než v okolní krajině, ale voda se v něm nedokáže udržet. Ropuchy zelené si proto vybraly k životu skládku, jedinou část Prahy, v níž narazí na louže, jež potřebují k rozmnožování. – U železnice nedaleko smíchovského nádraží roste krásný, avšak páchnoucí květnanec Archerův. Spory této původně tasmánské houby se šíří pomocí much. – Z žabích vajíček se líhnou pulci. Kvůli suchu přežijí jen ti ukrytí nejhlouběji. – Ptáci se slétnou k různým, v Praze vzácným zdrojům vody. – Mravenci otrokářští, žijící na parkovišti na Ládví, kradou kukly svým červenohnědým příbuzným. Z mláďat, jež se nikdy nedozví, kde je jejich skutečný domov, si vychovají oddané sluhy, kteří je budou živit. – Žáby trápí nedostatek vody a netrpělivě očekávají déšť. – Slípka učí mláďata plavat ve Vltavě. Jedno je příliš slabé a matka ho musí zanechat opuštěné na kusu dřeva. Mládě se nakonec vzchopí a rodinu dožene. – Na konci léta se v Praze denně shlukují tisíce tažných ptáků. – Přichází říje a mufloni bojují o samice. Vítězný beran si za pomoci čichu vybere partnerky a oplodní je. – Samec myšice křovinné opustí Nový židovský hřbitov a najde si klidnější ostrov zeleně, Olšanské hřbitovy. Na hrobech ho čekají šťavnaté umrlčí věnce. – Plší mláďata odejdou z rodné budky a vykrmují se na zimu. Na Petříně s nimi žije i brouk nosatčík, jinak výhradně lesní tvor. – Plch se ocitne v zrcadlovém bludišti, kde může přečkat studené měsíce. – Mnozí ptáci, kteří v Praze na zimu zůstali, doplácejí na mráz životem. Trpí také nedostatkem potravy, byť jim občas pomohou lidé. Slípka také strádá. To rackové nemají problém město opustit. – Pražští kosové vlivem městského prostředí zásadně mění chování, a dokonce i fyziognomii. Třeba z nich jednou bude úplně nový druh. – Přichází jaro. Mufloní berani zapomněli na boje a opět se přátelí. Samice rodí mláďata. – Město připravuje zvířatům mnohé nesnáze, ale především pro ně představuje příležitost. Navzdory lidským snahám si příroda dělá, co chce. Na rozdíl od člověka a od jeho města tu bude vždycky.

Komentář

Účinkují

Marek Blahník

dítě

Evelina Čečeněva /ž/

dítě

Karolína Datlová

dítě

Jakub Doležal

dítě

Veronika Chroustová

dítě

Arnošt Jílek

dítě

Klaudie Valterová

dítě

Jonáš Znamenáček

dítě

slípka zelenonohá

plch velký

kos černý

muflon evropský

břehule říční

člověk moudrý

čmelák zemní

dlask tlustozobý

havran polní

holub domácí

holub hřivnáč

hrdlička zahradní

jiřička obecná

kachna divoká

kavka obecná

klíště obecné

kormorán velký

králíček ohnivý

křižák mostní

labuť velká

lyska černá

masařka obecná

mravenec otrokářský

mravenec stepní

myšice křovinná

nosatčík

nutrie říční

pelikán bílý

pelikán kadeřavý

pes domácí

polák chocholačka

poštolka obecná

potápka roháč

potkan

prase divoké

puštík obecný

racek chechtavý

racek bělohlavý

rehek domácí

roháč obecný

ropucha zelená

skokan skřehotavý

slavík obecný

sojka obecná

stínka obecná

straka obecná

sýkora modřinka

sýkora koňadra

špaček obecný

včela medonosná

vlaštovka obecná

volavka popelavá

vrabec domácí

vřetenuška obecná

zajíc polní

zednice rezavá

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Radim Procházka, Marián Polák, Jan Hošek

Autor komentáře

Jan Hošek, Jiří Macháček

Kamera

Jiří Petr, Rastislav Dobrovodský, Marián Polák, Prokop Pithart, Andran Abramjan, Martin Frouz, Lubomír Hlásek, Jan Kuchyňka, Martin Sidorjak, Pavel Stopka, Štěpán Červený (letecké záběry), David Novák (letecké záběry), Štěpán Svoboda (rychloběžná kamera, termokamera)

Střih

Tomáš Doruška, Ilona Malá

Zvuk

Václav Flegl (zvuk, design a mix zvuku), Ivo Broum (záznam kontaktního zvuku), Jiří Petr (záznam kontaktního zvuku), Marián Polák (záznam kontaktního zvuku), Rastislav Dobrovodský (záznam kontaktního zvuku), Marek Poledna (záznam a střih postsynchronních ruchů), Blanka Čejková (záznam postsynchronních ruchů), Adam Bláha (střih zvukových atmosfér), Štěpán Mamula (mix zvuku)

Postprodukce

i/o post (obraz), Libuše Martínková (koordinátorka i/o post), Jaromír Pesr (supervize i/o post), Sounderground (zvuk), Kavky Sound (zvuk)

Výkonná produkce

Zdeněk Hala (výkonný producent ČT)

Producent

Radim Procházka (Kuli Film a Produkce Radim Procházka)

Koproducent

Věra Krincvajová (kreativní producentka ČT), Helena Uldrichová (vedoucí FC ČT), Jordi Niubó (i/o post), Robert Kirchhoff (atelier.doc)

Produkce

Ondřej Lukeš (Kuli Film), Petra Kupková (Kuli Film), Michaela Ledecká (ČT)

Asistent vedoucího produkce

Karolína Nováková (Kuli Film), Emma Svobodová (Kuli Film)

Výtvarná spolupráce

Martin Ponec (grafický design)

Odborný poradce

Ondřej Sedláček (biologie), Jan Farkač ml. (odborná terénní spolupráce), Arthur F. Sniegon (odborná terénní spolupráce), Jan Albert Šturma (botanika), David Sommer (entomologie), Lucie Hrůzová (entomologie), Tomáš Jor (entomologie), Vojtěch Koštíř (entomologie), Roman Rejzek (entomologie), Pavel Skala (entomologie), Pavel Marhoul (entomologie), Karel Pithart (slípky a volavky), Jan Grünwald (kosi), Vít Štancl (břehule), Peter Adamík (plši), Jan Rychlý (plši), Pavel Stopka (myšice), Tomáš Holler (ropuchy), Milan Řezáč (pavouci), Vladimír Vohralík (mravenci), Pavel Amcha (mravenci), Jan Schneider (houby), Pavel Bergmann (rackové), Václav Nejman (mufloni), Petr Skála (Staroměstský orloj)

Spolupráce

Jiří Šotola (vrchní osvětlovač)

Hudba

Nahrál

SiON orchestra, Tereza Marečková /housle, viola, violoncello/

Lokace

Praha, panoráma (Praha), ulice (Praha), Hradčany (Praha), Pražský hrad (Hradčany), chrám sv. Víta (Pražský hrad), park Maxe van der Stoela (Hradčany), Malá Strana (Praha), Nerudova ulice (Malá Strana), Hellichova ulice (Malá Strana), Valdštejnská zahrada (Malá Strana), Nosticova zahrada (Malá Strana), Petřín (Malá Strana), rozhledna (Petřín), bludiště (Petřín), restaurace Beer garden (Petřín), Seminářská zahrada (Petřín), Nebozízek (Petřín), park Cihelná (Malá Strana), Kampa (Malá Strana), ulice Na Kampě (Kampa), Staré Město (Praha), Staroměstské náměstí (Staré Město), Staroměstský orloj (Staroměstské náměstí), park Národního probuzení (Staré Město), Letná (Praha), Letenská pláň (Letná), Letenské sady (Letná), Vltava (Praha), Karlův most (Vltava), železniční most (Vltava), Střelecký ostrov (Vltava), Libeňský ostrov (Vltava), ostrov Štvanice (Vltava), Janáčkovo nábřeží (Vltava), Smetanovo nábřeží (Vltava), Bubenské nábřeží (Vltava), Hořejší nábřeží (Vltava), Žižkov (Praha), televizní věž (Žižkov), Vítkov (Žižkov), nákladové nádraží (Žižkov), Olšanské hřbitovy (Žižkov), Nový židovský hřbitov (Žižkov), Želivského ulice (Žižkov), Basilejské náměstí (Žižkov), Bubeneč (Praha), Stromovka (Bubeneč), Smíchov (Praha), nádraží (Smíchov), Dejvice (Praha), ulice Jugoslávských partyzánů (Dejvice), kopec Baba (Dejvice), Barrandov (Praha), terasy (Barrandov), plavecký stadion (terasy), Troja (Praha), čistírna odpadních vod (Troja), zoologická zahrada (Troja), Strahov (Praha), stadion (Strahov), Krč (Praha), Thomayerova nemocnice (Krč), Michelský les (Krč), Kunratice (Praha), Kunratický les (Kunratice), Radotín (Praha), cementárna Radotín (Radotín), Střešovice (Praha), Kačerov (Praha), depo metra (Kačerov), Vršovice (Praha), nádraží (Vršovice), Strašnice (Praha), depo metra (Strašnice), Libeň (Praha), Střelničná ulice (Libeň), Davídkova ulice (Libeň), parkoviště Ládví (Davídkova ulice), Michle (Praha), odstavné nádraží (Michle), Zadní Kopanina (Praha), Radotínské údolí (Zadní Kopanina), Dubeč (Praha), skládka (Dubeč), retenční nádrž Slatina (Dubeč), Suchdol (Praha), Kamýcká ulice (Suchdol), Kbely (Praha), Kbelský rybník (Kbely), Klánovice (Praha), Klánovický les (Klánovice), Bohnice (Praha), Čimický háj (Bohnice), Kněževes u Prahy, Dolní Břežany, hradiště Lhota-Točná (Dolní Břežany), Český kras

Produkční údaje

Originální název

Planeta Praha

Český název

Planeta Praha

Anglický název

Wild Prague

Koprodukční název

Planéta Praha

Pracovní název

Pražský zvěrokruh

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

přírodopisný, rodinný

Země původu

Česká republika, Slovensko

Copyright

2022

Rok výroby

2020—2021

Produkční data

začátek natáčení 21. 3. 2020
konec natáčení 17. 7. 2021
konec distribučního monopolu 31. 12. 2030

Premiéra

slavnostní premiéra 2. 8. 2022 (kino Aero, Praha)
distribuční premiéra 4. 8. 2022 /přístupný/

Distribuční slogan

Od tvůrců filmu Planeta Česko, vypráví Jiří Macháček. Dobrodružná výprava do městské džungle.

Výrobce

Kuli Film, Česká televize (koprodukce), Filmové centrum (Česká televize), i/o post (koprodukce), atelier.doc (koprodukce), Produkce Radim Procházka (koprodukce)

Distribuce

Aerofilms

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

89 min

Distribuční nosič

DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: 13. mezinárodní festival populárně-vědeckých filmů Prague Science Film Fest

2023
Praha / Česká republika
Cena studentské poroty v kategorii mezinárodních vědeckých dokumentů
udělena na slavnostním zakončení festivalu 19. 10. 2023 v pražském Kině Přítomnost porotou složenou ze studentstva České zemědělské univerzity v Praze za film, který odhaluje rozmanité druhy rostlin a živočichů v městském prostředí, zvýrazňuje jejich schopnost přizpůsobit se urbanizaci a poukazuje na dopady klimatických změn, a za mimořádně působivou vizuální stránku