Koprodukční film Město na řece natočil lotyšský, přesněji latgalský režisér a scenárista Viesturs Kairišs (nar. 1971) na motivy stejnojmenného, částečně autobiografického románu Gunarse Janovskise (1916–2000) z roku 1992. Prostřednictvím příběhu mladého Ansise, citově rozpolceného mezi dvěma ženami, se zabývá dramatickou historií Lotyšska, v němž se během deseti let (1934–1944) čtyřikrát změnil politický systém: nejprve provedl premiér Kārlis Ulmanis státní převrat a zavedl autoritářský režim, v roce 1940 došlo k invazi Sovětského svazu a rok nato zemi okupovali Němci, načež roku 1944 počalo znovu obsazování Rudou armádou. – Děj filmu je situován do Latgalska, východního kulturně-historického regionu, hlásícího se na rozdíl od luteránské většiny k římskokatolické církvi. V národnostně pestré zemi měly politické změny na obyvatelstvo různý dopad, což je patrné hlavně na osudech ženských hrdinek, zatímco mladíka Ansise se dotýkají mnohem méně. Židovka Zisele podlehne komunistické ideologii a stane se její propagátorkou. Lékárníkova dcera Naiga, jež po řadě peripetií vstoupí s hrdinou do manželství, inklinuje k nacismu, prosazovanému Ansisovým kamarádem, baltským Němcem Andreasem. – Navzdory složitému historickému pozadí obsahuje Kairišsův film univerzální a místy i úsměvný příběh o hledání vlastní identity, situovaný do blíže neurčené obce. Dějinné zvraty jsou zde vyjadřovány v nadsázce: na úřadě se vyměňují busty (Ulmanis, Stalin, Hitler) a Ansis, který se živí jako písmomalíř městských cedulí, pracuje v každém režimu s jinou barvou (zelenou, rudou, hnědou). Významnou postavou mezi obyvateli městečka je Žid Bernštein, Ziselin otec, který pod vládou sovětů přijde o majetek i vlastní důstojnost a za Němců končí v transportu. Sám Ansis během sovětského režimu jen díky Ziselině zásahu unikne deportaci na Sibiř (režisér se tématu věnoval už v předchozím snímku Sibiřský deník z roku 2016). Přestože se hrdina vyhýbá jakékoliv politické angažovanosti (odmítne například nabídku dělat tlumočníka z němčiny pro jednotky SS), nakonec je donucen vstoupit do Lotyšské legie, spadající pod nacistickou armádu. Paradox situací, do nichž se postavy dostávají, v průběhu děje umocňují ryčné tóny lidové hudby a klezmeru. Chagallovsky stylizované realistické scény v několika vypjatých okamžicích doplňují Ansisovy vize a sny, jako chůze v řece, židovská svatba. Symbolické pasáže s vodním tokem tvoří kontrast k tehdejšímu dění a jsou připomínkou věčnosti, do níž všechny živé bytosti spějí. – Hlavní roli mladíka Ansise, připomínajícího poetické hrdiny filmů Jiřího Menzela, obdivuhodným způsobem vytvořil neherec Davis Suharevskis. Roli Židovky Zisele ztělesnila Češka Brigita Cmuntová, která za ni získala lotyšskou národní cenu Velkého Kryštofa. Stejné ocenění obdrželi i čeští zvukaři Ludvík K. Bohadlo a Robert Slezák. Projekt byl prezentován na Europena Work in Progress v Kolíně nad Rýenm a na Baltic Event v Tallinnu. -hal-
Lotyšsko mělo během druhé světové války vlastního diktátora. Pak nás okupoval Sovětský svaz, pak nacistické Německo a pak znovu Sovětský svaz. Ale kde jsme tenkrát byli? Existovali jsme vůbec? V provinčním městě na řece. – Ansis se vrací ze služby na zámku do rodného městečka v Latgalsku. Doma ho čeká nemocný otec. Nelíbí se mu, že syn chodí za Zisele, dcerou židovského obchodníka Solomona Bernšteina, majitele železářství. – Ansis se živí jako malíř nápisů. O práci nemá nouzi, zvláště když premiér Kārlis Ulmanis uskutečnil státní převrat a zavedl autoritářský režim. Z nařízení starosty musí být všechny cedule přepsány z latgalštiny do lotyštiny. – Ansis a Zisele uvažují, jak se k sobě více přiblížit. Dívčino konvertování nebo mladíkovo absolvování obřízky jsou jedním z řešení. Ani Bernštein není jejich citu nakloněn. Argumentuje tím, že dcera má snoubence v Praze. – Do městečka přijede nový lékárník s dcerou Naigou. Když projíždějí kolem Domu jednoty, kde Ansis s otcem přemalovává nápis, spadne mu štětec rovnou do dívčina klína. Naize se mladík líbí, ale on stále myslí na Zisele. Přestože ani Židovce není Ansis lhostejný, chová se k němu odtažitě a označí ho za slabocha. Jí samotné jsou blízké myšlenky extrémní levice, proto distribuuje letáky Ligy komunistické mládeže. – Jiné ideologii podléhá Ansisův kamarád, baltský Němec Andreas, z něhož se stal stoupence politiky Adolfa Hitlera. – Naiga představí nesmělého Ansise svému otci a bere ho k nim domů. – Když mladík přemalovává městské cedule, Bernštein mu doporučí, aby nevzdával vlastní malířskou tvorbu. A oznámí mu, že Zisele odjela do Rigy studovat na učitelský ústav. – Ansis maluje za peníze nahou Naigu. Doma portrétuje ležícího otce, který při tom zemře. – Brzy po pohřbu se v zemi změní režim. Zatímco dříve mladík používal hlavně zelenou barvu, teď je v kurzu červená. – S novým politickým vývojem se do městečka vrátí Zisele, která si nechá říkat soudružka Bernšteinová. Pracuje na městském úřadu jako sekretářka. Její kolega a milenec Mamonov zastupuje NKVD. Vůči Ansisovi je odměřená, ale dává mu naději ve vztahu. Mladík váhá mezi dvěma dívkami. – Naigin otec jako lékárník končí. Před dvaceti lety bojoval proti Rudým, což mu nezůstalo odpuštěno. – Také Bernštein musí opustit svůj dům a železářství, kde vznikne státní prodejna. Zisele se s rodiči nepřijde rozloučit, protože by ji nechápali. Zamilovaný malíř Zisele navrhne, že by ji také namaloval, ale nedojde k tomu. – Starý Žid pase kozy a sžívá se s obyčejnými lidmi. Ansis ho portrétuje. – Mladík maluje do městského znaku rudou pěticípou hvězdu. Na veřejném prostranství se připomíná výročí Říjnové revoluce. Zisele dohlíží, aby zúčastnění hlasitě projevovali nadšené emoce. – Bernštein je s portrétem spokojený. Jako by mu jím Ansis vrátil čest. – V noci přiběhne za mladíkem nešťastná Naiga se zprávou, že čekisté zatkli jejího otce. – Bernštein doporučí Ansisovi, aby se s Naigou oženil. Je přesvědčen, že se blíží hrozná válka. Německá vojska se už vylodila ve Finsku. – Ansis se od Zisele dovídá, že ho Mamonov zapsal na seznam lidí k deportaci na Sibiř. Mladík ani Naiga do vlaku nenastoupí a připojí se k protikomunistickým partyzánům. Ansise v lese zadrží Mamonov a jeho svita. Při jedné přestřelce se mu podaří z jejich sevření utéci a dostat se domů, kde najde německé vojáky. – Mladík smícháním zelené a červené barvy získá hnědou. Na městský znak maluje hákový kříž. Od německého majora dostane za úkol vyrábět dopravní směrovky v němčině. – Naigy si u „lesních bratrů“ všimne Andreas a odveze ji k Ansisovi. Chválí je, že se nezapletli s Rusy. – Němci provázejí místní obyvatele sklepením pevnosti a vypráví jim, jaká zvěrstva tam prováděli Rusové a židovští doktoři. – Mladík v objektu potká bývalého starostu, který se dal k Němcům. Dozví se od něj, že se připravuje hon na Židy. Muž je nelituje, poněvadž kvůli nim jeho rodina skončila v sibiřském vyhnanství. Jeho kolega nehodnotí Němce lépe než Rusy, i oni si berou, co můžou. – U zdí pevnosti pozná Naiga mezi mrtvolami svého otce. Po lékárníkově pohřbu místní kněz pokřtí osiřelé židovské děti, aby spasil alespoň jejich duše. – Ansis navštíví Bernšteina, o jehož osud má obavy. Starý muž mu doporučí, aby odešel k jeho příbuzným do Londýna a začal tam studovat výtvarnou akademii. Napíše jim kvůli tomu dopis. – Ansis stále vzpomíná na Zisele, Naize to vadí. – Když malíř instaluje u cesty ceduli, vidí, jak Němci naženou Židy na loď a odplují s nimi neznámo kam. Je mezi nimi i Bernštein s manželkou. – Ansis a Naiga mají svatbu v kostele. Doma na půdě ukrývají Zisele, která se u nich schovává před Němci. Při milování Naiga hlasitě vzdychá, aby ukrytou pokořila. – Naiga podléhá německé propagandě, podle níž jsou původci zla na světě Židé. Viní je i ze smrti otce. Chce, aby Zisele z jejich domácnosti zmizela, což Ansis odmítne. Připomene novomanželce, že je zachránila před transportem. – Jedné noci Naiga potratí. Ansis o těhotenství vůbec nevěděl. – Andreas, díky kterému je Naiga hospitalizována v nemocnici, nabídne kamarádovi místo u Hitlerových stoupenců. Přestože by ho materiálně zabezpečilo, Ansis odmítne. V noci tajně odveze Zisele, jejich dávnou společnou přítelkyni, na lodi pryč. – Ansis se s Naigou zúčastní večerní nacistické slavnosti, kde Andreas zpívá árii. Na rozdíl od choti se tam mladík necítí dobře a odejde před budovu. Po chvíli se tam objeví Andreas, a když se přiblíží ke svému automobilu, dojde k explozi. Výbuch má na svědomí Zisele, která zraněného důstojníka zastřelí. Rudá Židovka se překvapeně zastaví před Ansisem, ale záhy ji smrtelně zraní Naiga výstřelem z Andreasovy pistole. – Ansis pálí Bernšteinův portrét a chystá se opustit dům, protože byl odveden do Lotyšské legie. Manželka má v plánu odjet do Kuronska a odtud do Švédska, aby unikla blížícím se Rusům. – Ansis na lodi spolu s ostatními muži Lotyšské legie zpívá píseň o své vlasti, jež se ubrání Němcům i Rusům. Plavidlo se dostane pod palbu, smrtelně zraněn je starý kapitán, mlčenlivý svědek Ansisových životních peripetií. Mladík je zasažen střelou do paže, zachrání ho lidé na člunu. Když se od nich dozví, že se připravují na cestu přes moře, dá jim Bernšteinův dopis pro příbuzné. Ošetřující starý muž ho ujistí, že se do Londýna v budoucnu jistě sám podívá. – V roce 1943 začala Třetí říše mobilizaci lotyšských mladíků. Aby formálně dodržela mezinárodní právo, rukovali lotyšští občané do SS jako nevojenské struktury. Vyhýbání se odvodu bylo trestáno smrtí. -hal-
písmomalíř Ansis Klētnieks
Mluví Māra Uzuliņa /ž/
městská sekretářka Zisele Bernšteinová
Naiga, později Ansisova žena
baltský Němec Andreas, později untersturmführer SS
obchodník Solomon Bernštein, Ziselin otec
lodní kapitán
důstojník NKVD Mamonov, Ziselin milenec
metař Bite
písmomalíř Klētnieks, Ansisův otec
lékárník, Naigin otec
baronka, Adreasova matka
německý major, velitel města
soudruh Klopcītis, starosta města
původní starosta města
městský tajemník
kněz
chlapec Jezup
Tsilja Bernšteinová, Ziselina matka
stráž
stráž
stráž
generál
důstojník na drezíně
nevěsta
ženich
matka ženicha
partyzán
partyzán
partyzán
velitel policejní služby
velitel policejní služby
nosič byst
nosič byst
kočí
agent NKVD v civilu
agent NKVD v civilu
agent NKVD v civilu
agent NKVD
agent NKVD/milicionář
agent NKVD
přítelkyně Jezupa
Freiduss
jeptiška v sirotčinci/zpívající žena
Němec
žena na pohřbu/zpívající žena
rabín
rabín
muž na lodi s obvazem
tlumočník
lesní bratr
lesní bratr
milicionář
milicionář
milicionář
milicionář
milicionář
sovětský voják-gymnasta
sovětský voják-gymnasta
sovětský voják-gymnasta
sovětský voják-gymnasta
klavírista
německá klavíristka
mrtvola
rybář
německý důstojník
německý voják
německý voják/dubl za Imantse Slišānse
malý legionář
hubený muž
žena
muž
muž
chlapec
chlapec
chlapec
chlapec
chlapec
chlapec
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
dívka
zpívající žena
zpívající žena
zpívající žena
zpívající žena
zpívající žena
zpívající žena
zpívající žena
zpívající žena
zpívající žena
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
hudebník
dubl za Juozase Budraitise – řízení lodi
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
hlas v davu
Kristaps Krūmiņš
Gatis Ungurs, Gundars Jakobsons, Katrīna Tomašicka /ž/
Anna Jurevica /ž/
Gunars Janovskis (Město na řece /Pilsēta pie upes/ – román)
Gints Bērziņš, Simon Hegarty (letecké záběry)
Māris Grabovskis, Roland Adamson (ostřič), Jura Charchiuk (steadicam)
Ieva Jurjāne /ž/
Ansis Rozentāls
Reinis Pētersons (malby), Elīna Elere /ž/ (kaligrafie), Kārlis Alainis (sochy)
Aldis Meinerts, Arnis Šteinbergs, Rihards Bērziņš, Gints Kopcis, Jānis Zušmanis, Kārlis Utināns, Jānis Kalniņš, Kristaps Kalsers, Jānis Brakovskis, Avis Pinta, Rolans Prihodjko, Raimonds Šidlovskis, Guna Endržejevska /ž/, Martiņš Straupe, Ilze Krūmiņliepa /ž/ (rekvizitářka), Kaspars Kauliņš (rekvizitář), Baiba Aizkalna /ž/ (rekvizitářka), Indra Zālīte /ž/ (rekvizitářka), Vladislavs Dombrovskis (zbrojíř), Valdis Novožilovs (zbrojíř)
Agné Rimkuté /ž/, Rūta Kuplā /ž/
Ieva Kupcāne /ž/, Aija Strazdiņa /ž/, Ieva Vieta-Breidaka /ž/, Veronika Metzová, Marta Grase /ž/, Dalia Daugilyté /ž/, Sarmīte Stabulniece /ž/, Elīna Bērtule /ž/
Beata Rjabovska /ž/, Ieva Sebre /ž/, Anete Šidlovská, Ilona Zariņa /ž/, Alīna Bļinkova /ž/, Santa Sandule /ž/, Dace Caica /ž/, Una Ozola /ž/, Ilze Trumpe /ž/
Armands Začs
Jānis Ērglis
Ludvík K. Bohadlo (zvuk a záznam zvuku), Robert Slezák (zvuk, mix zvuku a hudby), Jan Paul (design zvuku), Lukáš Ujčík (střih dialogů, záznam postsynchronních ruchů), Miroslav Chaloupka (střih postsynchronních ruchů), Aleksandrs Vaicahovskis (záznam dialogů, záznam a střih hudby)
Pavel Jan, Pavel Brejcha, Štěpán Trčka
Magiclab, Michal Křeček (supervize), Andrea Shaffer /ž/ (producentka), Barbora Bajgarová (koordinátor), Sennur Baykut /ž/ (koordinátorka)
Juris Žukovskis, Druvis Vectirāns, Aigars Rošāns, Mikus Bēvalds, Jānis Jakušs-Kreituss, Krists Brauncs-Brauns, Artiom Grigorian
Magiclab (obraz), Michal Křeček (producent Magiclab), Andrea Shaffer /ž/ (vedoucí produkce Magiclab), Anastasiya Lyubashenko /ž/ (produkce Magiclab), Eva Zářecká (produkce Magiclab), Dmitry Medinsky (vedoucí 2D oddělení Magiclab), Ondřej Mayer (supervize Magiclab), Sleepwalker (zvuk), Ludvík K. Bohadlo (koordinátor Sleepwalker)
Marek Kohout (design)
Eduards Stefanovičs, Saulius Janavicius
Edvinas Brasas, Andris Stašāns, Slava Samuchov, Vladislavs Reruhs
Guntis Trekteris (Ego Media), Pēteris Ragaušs (přidružený producent)
Julietta Sichel /ž/ (8Heads Productions), Kestutis Drazdauskas (Artbox), Michal Křeček (Magiclab), Ludvík K. Bohadlo (Sleepwalker)
Elīna Zazerska /ž/ (Ego Media), Urté Vaicekauskaité (Artbox)
Zane Kalniņa /ž/ (Ego Media)
Madara Grīsle /ž/ (Ego Media), Ilze Pelnēna /ž/ (Ego Media), Oksaan Denisenko /ž/ (Artbox)
Kaspars Zellis (historie), Aivars Āboliņš (vojenství), Ivars Kazāks (navigace a lodní konstrukce)
Audrius Zagorskis (vrchní osvětlovač), Agnese Zeltiņa /ž/ (fotografka), Gitautas Žičus (historické automobily), Redut (historické automobily), Barrandov Studio
Petr Alexander (dramaturgie)
Justé Janulyté /ž/, Juris Vaivods (aranžmá)
Justé Janulyté /ž/ (Psalms for solo cello and pre-recorded cellos), Justé Janulyté /ž/ (Textile for symphony orchestra), Justé Janulyté /ž/ (Observation of Clouds for voices double wind quintet and strings), Justé Janulyté /ž/ (Aquarelle for mixed choir), Justé Janulyté /ž/ (Sandglasses for 4 cellos live Electronics video light and tulle installation), Richard Wagner (Lohengrin), Marks Marjanovskis (Mīlas vīns), Johann Sutter (Sēru maršs), Alexej Verstovskij (Toska po rodině), Sergej Vasiljevič Rachmaninov (Preludium op. 23, č. 4)
Christine Circenis /ž/, Mārtiņš Zilberts, Ēriks Čudars, Lauris Amantovs, Artis Orubs, Roberts Brants, Gunārs Piesis, Oleksiy Demcenko, Vita Rozēna-Gaļicka /ž/, Ivars Kalniņš, Aiga Sprindža, Kristīne Kārkle-Kalniņa /ž/, Egils Šķetris, Edgars Kārklis, Gatis Valters, Vīru Grupa no Rēzeknes novada jauktā kora Ezerzeme, Vīru Grupa no Jāņa Ivanova Rēzeknes mūzikas vidusskolas jauktā kora
Juris Vaivods
Elīna Lutce /ž/
Hudba k písni Tālis Matīss
Text písně Jānis Klīdzējs
Zpívá Jānis KurševsOlivers Veldre
Hudba k písni Jānis Ivanovs
Text písně Rainis
Zpívá Jānis Kurševs
Hudba k písni Jānis Ivanovs
Hudba k písni Ivan Petrovič Larionov
Hudba k písni Jānis Ivanovs
Hudba k písni Jānis Norvilis
Text písně Rainis
Zpívá sbor
Hudba k písni Samuel Pokrass
Hudba k písni Gustav Mahler
Text písně Gustav Mahler
Zpívá Aidas Jurgaitis [dab]Mihails Čuļpajevs
Hudba k písni lidová německá píseň
Hudba k písni lidová ruská píseň
Lotyšsko, Riga (Lotyšsko), Krāslava (Lotyšsko), Ludza (Lotyšsko), Subatē (Lotyšsko), Varakļāni (Lotyšsko), Rēzekne (Lotyšsko), Daugavpils (Lotyšsko), Piedruja (Lotyšsko), Vijāni (Lotyšsko), Jēkabpils (Lotyšsko), Arendole (Lotyšsko), řeka Lielupe (Lotyšsko), řeka Daugava (Lotyšsko), Mazais Ludzas ezers (Lotyšsko), Kaplavas kapi (Lotyšsko), Litva, Ignalina (Litva)
Město na řece
Město na řece
The Sign Painter
City on the River
Pilsēta pie upes / Piļsāta pi upis / Miestas prie upės
film
hranýdistribuční
historický, tragikomedie
Lotyšsko, Česká republika, Litva
2020
2018—2019
začátek natáčení 28. 2. 2018
konec natáčení 20. 8. 2018
zahraniční premiéra 15. 1. 2020 (Riga, Lotyšsko)
distribuční premiéra 7. 4. 2022 /přístupné bez omezení/
slavnostní premiéra 7. 4. 2022 (kino Lucerna, Praha)
Tři režimy. Dvě ženy. Jedna volba.
Ego Media, 8Heads Productions (koprodukce), Artbox (koprodukce), Magiclab (spolupráce), Sleepwalker (spolupráce)
8Heads Productions, Klara Khine Distribution (spolupráce)
dlouhometrážní
118 min
DCP 2-D, MP4
1:2,39
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
lotyšská
německy, rusky, lotyšsky, jidiš, latgalsky
české
anglické, lotyšské