Snímkem Čekají každou neděli Václav Táborský volně navázal na svůj film a na téma rozpadu manželství Dva stoly mezi námi (1961). Tentokrát ale opouští metodu nahrávaného dokumentu a ukazuje fragment ze života skutečných předškolních dětí z rozvrácených rodin, které se octly v ústavní péči. Neděle na zámku Stránov, kde byl po znárodnění v roce 1950 zřízen dětský domov pro 65 chovanců, ubíhá ve znamení čekání na sporadické návštěvy biologických nebo náhradních rodičů. -aš-
Od Stránovského viaduktu je vidět věž novorenesančního zámku Stránov. Na jeho nádvoří je vidět, že slouží jako dětský domov. Na prádelních šňůrách se tu suší spousta dětského oblečení. V interiérech zámku děti tráví běžné nedělní odpoledne s vychovatelkami, hrají si a některé odpovídají na otázky, které jim klade hlas za kamerou. Jen za několika dětmi přichází v neděli také návštěva – jejich skuteční nebo budoucí adoptivní rodiče.
M. Rosová
archivní
Wolfgang Amadeus Mozart (Klavírní koncert Es dur /druhá věta/)
Čekají každou neděli
Čekají každou neděli
They Wait Every Sunday
film
dokumentárnídistribuční
sociální, sociologický
Československo
1962
1962
promítání povoleno 19. 4. 1962
premiéra 1962 /přístupný mládeži/
bez sloganu
krátkometrážní
10 min
271 metrů
16mm, 35mm
1:1,37
černobílý
zvukový
mono
česká
česky, komentář
bez titulků
české
Přehlídka: 4. dny krátkého filmu Karlovy Vary
1963
Karlovy Vary / Československo
II. cena v kategorii dokumentárních filmů
Václav Táborský
společně za filmy Hodiny za volantem, Zablácené stopy a Čekají každou neděli