Ti, kteří tancují ve tmě

Země původu

Česká republika

Copyright

2022

Rok výroby

2016—2021

Premiéra

24. 11. 2022

Minutáž

78 min

Kategorie

film

Žánr

sociální, společenský, časosběrný, sociologický

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Ti, kteří tancují ve tmě

Český název

Ti, kteří tancují ve tmě

Anglický název

Those Who Dance in the Dark

Anotace

Dokumentaristka Jana Ševčíková (nar. 1953) se po osmi leté přestávce vrátila do kin s časosběrným dokumentem Ti, kteří tancují ve tmě. Po filmu Opři žebřík o nebe (2014) o sociálních aktivitách slovenského faráře Mariána Kuffy zaměřila svou pozornost na každodenní život lidí se zrakovým postižením. Režisérka se původně zamýšlela věnovat tématu asistenčních psů, po promyšlení celé problematiky však došla ke zjištění, že ji vlastně více zajímají ti, kteří jsou těmito psi voděni. – Ve snímku sleduje šest v různé míře zrakově postižených osob, z nichž se každá se svým postižením vyrovnává jiným způsobem. Ševčíková protagonisty sleduje v delším, ovšem ve filmu nespecifikovaném, časovém úseku. Nevidomý Ondřej Zmeškal se i přes svůj handicap naplno věnuje sportu. Účastní se dokonce maratonu na Velké čínské zdi. Nadšenou cestovatelku Zuzanu Habáňovou v poznávání různých částí světa nezastaví ani postupná ztráta zraku způsobená těžkou cukrovkou. Nevidomá Pavla Waňkovská po těžkém dětství, stráveném po internátech, žije v domku se svou partnerkou Dagmar, která se potýká s depresemi. Pavla je talentovaná a ve volném čase tančí, zpívá a hraje na klavír. Sedlář a milovník motorek Pavel Adamec zvládá i s pěti procenty zraku vykonávat své řemeslo. Nevidomí Lukáš Otáhal a Cecílie Novotná tvoří pár, plánují svatbu a zařizují si nové společné bydlení. – Ševčíková při nahlížení tématu zrakového postižení využívá filmové prostředky, skrze které divákům blíže zprostředkovává zkušenosti nevidomých. Film je černobílý, tudíž i pro diváky obsahuje méně zrakových informací, než skýtá realita. Zároveň jsou v něm zesílené veškeré ruchy a zvuková stránka filmu je tak v některých momentech výraznější než ta vizuální. – Navzdory závažnosti tématu k němu režisérka přistupuje bez nadměrného sentimentu, ale i přílišného optimismu. Protagonisté často hovoří o svém postižení s humorem, zároveň se v jejich promluvách objevují závažná témata duševních nemocí či myšlenek na sebevraždu. Filmem, jenž je režisérskou věnován Guidovi, se prolíná hudba Moniky Načevy, jejíž píseň s názvem Co tě nezabije, to tě posílí, aspoň na chvíli boj se nic trefně koresponduje s tématem snímku.

Obsah

Zuzana kráčí s průvodcem po krkolomné cestě uvnitř skalní průrvy. Z korby auta jedoucího po poušti mluví o tom, že se ve svém okolí potýká s dotazy, proč cestuje po světě, když téměř nevidí. – Pavel stříhá berana. Líčí, jakým způsobem má omezený zrak. – Nevidomý Lukáš mluví o tom, jak podle jeho názoru společnost na zrakově postižené nahlíží. – Pavla jde po ulici s bílou holí, narazí do nákladního automobilu parkujícího na chodníku a nadává. – Ondřej tančí se ženou na taneční zábavě, s přáteli využijí slepeckou hůl jako selfie tyč. Jde ve sněhu s asistenčním psem a popisuje svůj příběh. Do svých dvaceti let viděl normálně. Vyrovnat se se slepotou dokázal až díky asistenčnímu psovi, s nímž získal do určité míry nezávislost. – Zuzana se pro svůj zrakový handicap cítila jako ve vězení, cestování ji osvobodilo. Vydává se sama letecky do Jordánska. Zrak se jí bude kvůli závažné cukrovce postupně vytrácet. – Pavel stojí uprostřed lesa a popisuje, jak se mu zrak mění v závislosti na světle. – Pavla hraje na klavír a zpívá. V nepříliš udržovaném domě žije se svou starší partnerkou Dagmar. Pár hovoří o svém vztahu k sobě navzájem. Domácnost s nimi sdílí několik psů různých ras. – Asistenční psi se v rámci výcviku učí různé povely, mimo jiné i najít zastávku městské hromadné dopravy. Nevidomý pár Lukáš a Cecílie v novém nezařízeném bytě vypráví o okolnostech svého seznámení. – Zuzana vyjmenovává množství zemí, jež navštívila. V Jordánsku čile komunikuje s místními muži, kteří ji doprovází na cestách. – Ondřej zdokonaluje svůj hmat tříděním luštěnin a četbou Braillova slepeckého písma. – Pavla venku v trávě tančí. – Zuzana na počítači ukazuje fotografii z cest a popisuje, že krajinu na ní vidí lépe, než když je přímo na daném místě. – Pavla je na masáži obličeje, vysvětluje, že nevidomou se stala kvůli chybě lékařů. Jako předčasně narozenému nemluvněti ji v inkubátoru špatně nastavili přívod kyslíku a přílišná dávka jí spálila sítnice. – Pavel šije koňské sedlo a hovoří o stavu svého zraku. Momentálně vidí na pět procent. – Ondřej běží se svým trasérem Lukášem a psem Blackem mezi poli, účastní se běžeckého maratonu na Velké čínské zdi. – Zuzana sedí doma se svým vidoucím přítelem, který hraje videohru a popíjí pivo. Čte mu úryvek ze svého blogu, kde sdílí zážitky z cest. Zuzana nechce mít děti, protože jí hrozí úplná slepota. – Dagmar krmí psy, misky se žrádlem pokládá na pohovku a postele. Dagmar i Pavla vypráví o svých zkušenostech ve vztahu se ženou. – Lukáš a Cecílie se pokouší zorientovat ve svém bytě, rozhodují se o rozvržení nábytku, vytírají a pokládají koberce. – Ondřej se s pomocí asistentky prochází po městě, kromě ztráty zraku trpí potížemi se sluchem a nosí naslouchátko. Kvůli tomu ale zase není schopen některé zvuky vůbec rozlišit. Trasy po městě se musí učit nazpaměť. Účastní se hromadného plaveckého závodu ve Vltavě. – Pavel krmí domácí zvířata a líčí, jaká by měla být jeho partnerka. – Zuzana cestuje po poušti na korbě vozu. Vzpomíná, že kvůli potížím se zrakem chtěla zemřít. – Ondřej líčí, jak mu chybí schopnost vidět. – Dagmar leží na pohovce se psy. Pavla vysvětluje, jak moc jsou psi pro její partnerku důležití. S pomocí pracovníka supermarketu Albert nakupuje potraviny. Cestou domů uvažuje o své partnerce a jejich vztahu. – Zuzana se v Jordánsku nechává fotit od cizího muže a zjišťuje, že měla celou dobu nedopatřením zakrytý fotoaparát obalem, a tudíž nic nevyfotila. – Ondřej se vydává na několikadenní charitativní běh pro nevidomé děti nazvaný 600 kilometrů poslepu. Trasa vede od nejzápadnějšího do nejvýchodnějšího místa v České republice. Po cestě se občerstvuje a chodí na masáže nohou. Jeden úsek jede na dvojkole. S přáteli dosáhnou cíle závodu. Vybralo se čtvrt milionu korun. – Lukáš s Cecílií pečou vanilkové rohlíčky. Nakupují v obchodním centru, vybírají snubní prsteny ve zlatnictví. – Pavla jde s bílou holí za vydatného sněžení po cestě. Vysvětluje, že v zimě tráví většinu času doma, jelikož se jí sněhem setřou vodící linie a nedokáže se pak orientovat. – Pavel lyžuje s asistentem v mlze, takže nevidí příliš ani jeden. – Zuzana v Jordánsku řídí auto na prázdné pláni a mluví o svých snech o řízení auta. Vzpomíná, jak svou cukrovku v mladším věku nehlídala a nyní na to doplácí. – Ondřej vykládá o snech, v nichž vidí, ač ví, že je nevidomý. – Pavel se svým bratrem, který ho naviguje, jezdí na motorce po louce. – Zuzana jede s přítelem vlakem a řeší, co si dají k jídlu. On hledí do mobilu a kontroluje sportovní výsledky. Procházejí se po lese a plánují cestu do Zimbabwe. – Ondřej trénuje na běžeckém pásu. – Pavel poskytuje masáže. Říká, že v tom bude mít jistotu zaměstnání, až nebude schopen vyrábět sedla. – Ondřejův pes Black zemřel a on se učí fungovat bez něj. Cestuje vlakem a vzpomíná. Bez slepecké hole jde přírodou a popisuje svůj strach ze ztráty sluchu. – Pavla recituje vlastní báseň. Vzpomíná na období puberty. S Dagmar mají dvě hypotéky, které musí splácet. Dlouholeté partnerky spolu už moc dobře nevychází. – Pavel skončil se sedlařinou a naplno se věnuje masážím. K domu rodičů, ve kterém společně bydlí, si přistavil vlastní místnost,⁠ masérnu. – Pavla hraje na klavír a zpívá, a opět nahlas uvažuje o svém vztahu s Dagmar. – Lukáš s Cecilií se rozešli. Rozdělily je odlišné představy o budoucnosti. Ona se odstěhovala do Prahy, on zůstal ve společném bytě. – Jordánec provádí na Zuzaně rituál, díky kterému by údajně měla znovu začít vidět. – Pavel stříhá ovci. Vidět už podle svých slov nepotřebuje a vlastně nechce. – Ondřej trénuje plavání v jezírku, přivázaný provazem ke břehu. – Pavla ve tmavé místnosti tančí a zpívá. Rukama si kreslí kroužky kolem očí. Pak tiskne obličej k srstnatému hřbetu jednoho ze psů.

Účinkují

Ondřej Zmeškal

Pavla Waňkovská

Dagmar Waňkovská

Pavel Adamec

Zuzana Habáňová

Lukáš Otáhal

Cecílie Novotná

pes Black

pes Bekim

pes Bert

pes Tara

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Jana Ševčíková

Dramaturg

Ivan Arsenjev

Kamera

Jaromír Kačer, David Šachl (letecké záběry)

Zvuk

Michael Míček (záznam zvuku), Jaroslav Jehlička (záznam zvuku), Ivan Horák (záznam zvuku), Pavel Dvořák (mix zvuku, záznam hudby), Valér Smutko (záznam hudby)

Postprodukce

i/o post (obraz), Jordi Niubò (vedoucí i/o post), Libuše Martínková (produkční koordinátor i/o post), Jaromír Pesr (supervize i/o post), Studio Virtual (hudba)

Koproducent

Jordi Niubò (i/o post), Pavel Dvořák (Studio Virtual)

Hudba

Hudební dramaturgie

Jana Ševčíková (zvuková dramaturgie), Lucie Haladová (zvuková dramaturgie)

Písně

Vůni

Hudba k písni Monika Načeva /ž/
Text písně Jáchym Topol
Zpívá Monika Načeva /ž/

Co tě nezabije to tě posílí aspoň na chvíli boj se nic

Hudba k písni Monika Načeva /ž/
Text písně Jáchym Topol
Zpívá Monika Načeva /ž/

Lijány

Hudba k písni Monika Načeva /ž/
Text písně Monika Načeva /ž/
Zpívá Monika Načeva /ž/

Jednou mi fotr povídá

Hudba k písni Ivan Hlas
Text písně Ivan Hlas
Zpívá sbor

Hosté na zemi

Hudba k písni Jiří Bulis
Text písně Jiří Bulis
Zpívá Pavla Waňkovská

Slyšíš jak zvoní

Hudba k písni Herlinde GrobeAdy Zehnpfennig
Text písně Stanislav Bílek
Zpívá Pavla Waňkovská

Nebe plné koní

Hudba k písni Vojta Kiďák Tomáško
Text písně Vojta Kiďák Tomáško
Zpívá ženský hlas

Lokace

Česká republika, Praha (Česká republika), Vltava (Praha), Holice (Česká republika), Olomouc (Česká republika), Polská ulice (Olomouc), Galerie Šantovka /i interiér/ (Polská ulice), Svatý Jan pod Skalou (Česká republika), Čerčany (Česká republika), Nový Telečkov (Česká republika), Krásná u Aše (Česká republika), okolí (Krásná u Aše), Bukovec u Jablunkova (Česká republika), okolí (Bukovec u Jablunkova), Jordánsko, Petra (Jordánsko), Džaraš (Jordánsko), Vádí Rum (Jordánsko), Čína, Velká čínská zeď (Čína)

Produkční údaje

Originální název

Ti, kteří tancují ve tmě

Český název

Ti, kteří tancují ve tmě

Anglický název

Those Who Dance in the Dark

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

sociální, společenský, časosběrný, sociologický

Země původu

Česká republika

Copyright

2022

Rok výroby

2016—2021

Produkční data

začátek natáčení 05/2016
konec natáčení 07/2021
konec distribučního monopolu 31. 12. 2032

Premiéra

festivalová premiéra 29. 10. 2022 (26. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
distribuční premiéra 24. 11. 2022 /nevhodné pro děti do 12 let/
slavnostní premiéra 24. 11. 2022 (kino Bio Oko, Praha)

Distribuční slogan

Nevidomost má tisícero odstínů. Film Jany Ševčíkové.

Distribuce

Aerofilms

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

78 min

Distribuční nosič

DCP 2-D

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

5.1, digitální zvuk

Verze

česká

Mluveno

česky, anglicky, arabsky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české