Civilizace – Dobrá zpráva o konci světa

25. února 2017. – V ekvádorském pralese bují život. Mravenci pilně pracují. Domorodci z kmene Waorani vyzvedávají divoké prase, které ulovili do pasti. – Cestovatel a dokumentarista Petr Horký se v roce 2015 při natáčení v Egyptě setkal s archeologem Miroslavem Bártou. Zjistili, že je spojuje zájem o otázky vývoje civilizací, a rozhodli se natočit film o současném stavu světa. – Bárta se skrze dávnou minulost zabývá možnostmi budoucnosti lidstva. Na žádost Horkého shrne, co to je funkční civilizace, do několika pravidel. – Věrohodnost. Zákon společenské smlouvy. Civilizace funguje, dokud platí společenská smlouva. Dokud věříme našim elitám. – Na výzdobě egyptské hrobky Bárta demonstruje rozvoj klientelistických vztahů na sklonku Staré říše (zaniklé kolem roku 2181 př. Kr.). Tehdy také Egypťané přestali budovat pyramidy. Stavby zabírající desítky let vyšly z módy spolu s dalšími atributy tehdejší civilizace. Horký se ptá, jestli takto nevyjde z módy i současná globalizovaná civilizace. – Stařešina kmene Waorani říká, že mladý indián vstupem do dospělosti přebírá odpovědnost za celý svět. Na námitku, že vůdci kmenů v Evropě odpovědnost za svět obvykle příliš necítí, se indián zeptá, zdali jim někdo řekl, že jsou dospělí. – Hodnoty. Zákon sdílených hodnot a vizí. Civilizace funguje, dokud mají její členové stejný systém hodnot. – Horký uvažuje nad tím, že globální civilizace musí mít nějaké globálně sdílené hodnoty. Podle Bárty je svět sice různorodý, ale uznávané hodnoty jsou na většině míst podobné. Vycházejí totiž z lidské povahy, která je univerzální. – V náboženském procesí na Srí Lance místní děkují bohům za splněná přání. Přebíhají rozžhavené uhlíky. V různých částech světa se lidé rozdílných vyznání chovají obdobně. – Sestra Efimia z makedonského pravoslavného kláštera vysvětluje, že pro jeptišky je nejdůležitější láska k celému světu, která je darem od Boha. – Filipínští katolíci slaví Velikonoce realistickou rekonstrukcí Kristovy křížové cesty a ukřižování. Však i Ježíšova oběť za hříšné lidstvo nemohla být ničím jiným než aktem lásky. – Bárta upozorňuje, že zatímco kdysi stavby sloužily jako mosty mezi zemí a tím nedosažitelným, co je nad ní, v moderní době byly degradovány na pouhou oslavu lidské pýchy. – Konflikt. Zákon kolapsu a regenerace. Na začátku a na konci civilizací stojí často konflikt. – V únoru 2022 Rusko vtrhlo na Ukrajinu a jejím občanům tak způsobilo nepopsatelné utrpení. Podobné konflikty probíhají dlouhá léta po celém světě. – Ekvádorský indián ukáže oštěp, kterým byl zavražděn jeho syn, a slíbí, že jeho vrahy zabije. – Podle spisovatelky Scilly Elworthy lidstvo nevěnuje dostatek pozornosti skutečným problémům světa jako klimatická krize nebo sociální propasti, tedy těm, které žádná válka nemůže nikdy vyřešit. Guvernér Velikonočního ostrova Pedro Paoa zase upozorní na to, že je mnohem jednodušší říci „Miluji tě“ než „Nenávidím tě“. – Dvojznačnost. Hérakleitův zákon. Co civilizaci dovedlo na vrchol, to ji také stáhne ke dnu. – Paoa dál uvádí, že jeho ostrov lze považovat za mikrokosmos. Tamní dávná civilizace po době rozkvětu zanikla dosud nevysvětleným způsobem. – Místo, aby se šli podívat na originál Klimtova obrazu Polibek, většina návštěvníků vídeňského Belvederu raději zamíří k vedlejšímu selfie-pointu, kde se vyfotí před plakátovou zvětšeninou. Na vlastní prezentaci jim záleží více než na skutečnosti. – Zdroje. Zákon energetické a technologické determinace. Civilizace funguje, dokud má dost zdrojů, aby pokryla svoji spotřebu. – Bývalý vyjednavač Světové banky John Perkins, nyní se zasazující za práva amazonských indiánů, vypráví, jak velké korporace vykořisťují země třetího světa. Kmenu Waorani hrozí zničení, protože se na jejich území nachází velké zásoby ropy. – Horký zdůrazní, že vykořisťování rozvojových zemí není pouze dílem Spojených států a západních zemí. Čína takto kvůli přírodním zdrojům ničí životní prostředí v rovníkové Africe. Misionář Aurelio viní zkorumpovanost tamní vlády. – Adaptace. Zákon adaptace. O přežití civilizace rozhoduje její schopnost adaptovat se na změny. – Káhirští popeláři vysypou sebrané odpadky v koptské (křesťanské) čtvrti, kde je následně ženy a děti přeberou a organický odpad dávají k jídlu chovným zvířatům. Hnůj od zvířat se pravidelně odváží na kompost do pouště. Většina zbylých odpadků je recyklována. Nebýt činnosti takových komunit, egyptská metropole by se brzy zasypala vlastním odpadem. Koptové jsou dle Bárty potomci starých Egypťanů, stavitelů pyramid. – Společenské změny jsou také ve velkém ovlivňovány změnami klimatu a životního prostředí. – Zooložka Jane Goodall vidí naději v tom, jak malé děti nevnímají rasu, náboženství či národnost. – Konečnost. Zákon skokové změny. Civilizace se nevyvíjí lineárně, ale ve skocích. – Antropolog Thor Heyerdahl uvádí, že dnešní civilizace je tak globalizovaná, že zhroutí-li se, naději na záchranu budou mít pouze ti, kteří žijí na jejím okraji. – Waoranijské ženy loví rybky. – Profesor John Tainter mluví o ideji stabilní ekonomiky, která představu nekonečného růstu nahrazuje udržitelností. – Horký mluví o křehkém stavu světa způsobeném univerzální vzájemnou závislostí. Tato křehkost se ukázala například za koronavirové pandemie. – Bárta vyvrací rozšířenou představu o tom, že naši dávní předkové byli hloupější než dnešní lidé, a že nebyli schopni pochopit svět kolem sebe. – Každá civilizace je konečná. Ale takový konec může být počátkem něčeho nového. Budoucnost je v našich rukou. – Lidské vnímání času. – Podle Heyerdahla přestali lidé vnímat nejdůležitější rozměr bytí, tedy čas. – Podle Taintera společnost ztratila schopnost přiznat si, že se vše může zhroutit. – Horký zmíní, že přes to vše má naše celosvětová civilizace dnes lepší šanci zabránit svému rozpadu než jakákoli civilizace v historii, z jejichž chyb se můžeme poučit. – Budoucnost. Co dělat? – Zpovídané osobnosti radí, co můžeme dělat pro záchranu lidstva. Shodují se v tom, že lidstvo nemá tušení, co ještě může dokázat, a že nic není nemožné. Spisovatel Arthur C. Clarke zdůrazňuje, že je potřeba mezilidská spolupráce. – Bárta končí optimisticky. Poučíme-li se z historie a neupadneme-li do letargie, můžeme dosáhnout dosud nepředstavitelných věcí. Jestli ovšem víme, co vlastně chceme. – „Žádnou civilizaci nikdy nikdo nezabil. Civilizace končí sebevraždou.“ Arnold Toyenbee /1889–1975/, historik a filozof dějin. – 25. února 2017. Co jste ten den dělali vy? – Lidé kmene Waori společně sledují přírodopisný dokument na plazmové televizi. – A co vy? Jste odpovědní za celý svět? Řekl vám někdo, že jste dospělí? – Mravenci v ekvádorském pralese pilně pracují na společném díle. – Máme informaci od turistů, že ve vesnici Bameno, kde jsme natáčeli, už se nedoporučuje ani turistická zastávka, protože indiáni začali užívat drogy...