Aby nepřišly nazmar

Nepořádné odkládání smetí a kuchyňských odpadků může vážně ohrozit zdraví. Zbytky jídel v odpadovém potrubí živí tisíce potkanů a krys v kanalizaci. Ti přenášejí mnoho zhoubných nemocí, rozšiřují nebezpečné epidemie, hubení těchto hlodavců přitom vyžaduje značnou námahu a finanční náklady. Také hromadění odpadků v různých koutech dvorů, a dokonce v blízkosti dětí je nehygienické. Stejně tak je nevhodné i pohazování odpadků na improvizovaném smetišti v okolí bytů. Zbytky jídel tu podléhají hnilobným rozkladům a jsou líhní různého hmyzu a bakterií. Nejde tu však jen o nedostatečnou hygienu, ale též o marnotratné znehodnocování cenných potravinových odpadků, které by ještě mohly dát hodně užitku. Kdyby každá hospodyně při vaření třídila syrové zbytky připravovaných jídel, jako slupky z brambor, okrojky zeleniny nebo mázdry z masa, a vhazovala je do určených plechových odpadových nádob a kdyby tak nakládala i se zbytky uvařených jídel, získalo by se v oněch nádobách mnoho hodnotného krmiva pro hospodářská zvířata. Zvětšila by se tím dodávka potravinových odpadků hlavně na výkrm prasat. Ze středisek společného stravování pochází poměrně hodně odpadků, někdy i vinou špatného odhadu spotřeby nebo náhodně horší kvality jídel, avšak ani zde není všechno v pořádku. Ze společných vyvařoven, hotelů a restaurací se sice odváží velké množství zbytků, lepší organizací by však bylo možné získat jich ještě více a kvalitnějších. Důsledným sběrem by se dalo dosáhnout překvapujících výsledků. Na každého strávníka připadá denně asi 50 gramů potravinových odpadků. Kdyby se sběrem podchytila jen polovina tohoto množství, čítalo by to od každých 10 000 strávníků 250 kilogramů odpadků za den, čímž se dá vykrmit 50 prasat denně. Odpadky od jednoho milionu strávníků by vykrmily 5 000 prasat. Z toho je zřejmé, jak důležité je zavádět řádný sběr i z obytných domů. Zbytky syrového i vařeného masa se zkrmí na farmách kožešinné zvěře. Také poživatelné průmyslové odpadky se dají využít. V mínulosti se jateční krev z velké části vypouštěla do kanálů. Poté se krev při odkrvování porážených zvířat zachycuje a odborně se zpracovává na výživné bílkovinné krmivo. Krevní šrot zabraňuje kanibalismu drůbeže a napomáhá udržovat a zlepšovat její zdravotní stav. Sběr a využití odpadků jsou nejen základním a nezbytným hygienickým opatřením, ale současně i důležitou a hodnotnou hospodářskou položkou. (Podle dobového popisku)