Dokumentární snímek Kuciak: Vražda novináře vznikl v koprodukci Dánska, Spojených států amerických a České republiky pod režijním vedením Matta Sarneckého (nar. 1982), amerického novináře a filmaře dlouhodobě působícího v mezinárodní organizaci investigativních žurnalistů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP). Ta se podílela také na výrobě tohoto filmu. V roce 2017 Sarnecki a OCCRP uvedli do kin tematicky příbuzný dokument Killing Pavel, popisující okolnosti vraždy běloruského novináře Pavla Šeremeta v Kyjevě v roce 2016. – Edukativní dokument popisuje okolnosti vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové v únoru 2018. Tento zločin šokoval slovenskou i zahraniční veřejnost nejen svou hanebností, ale také evidentním spojením pachatelů se slovenským organizovaným zločinem i veřejnými činiteli. Stal se spouštěčem hnutí ve společnosti, které vedlo k demisi premiéra Roberta Fica a několika ministrů, k rezignaci policejního prezidenta Tibora Gašpara, k zatýkání zkorumpovaných soudců a policistů a nakonec k vítězství opozičních stran v parlamentních volbách v roce 2020. Vyšetřování identifikovalo jako údajné objednavatele vraždy mafiána Mariána Kočnera a jeho spolupracovnici Alenu Zsuzsovou. Téma Kočnerovy kriminální kariéry, jeho spojení s vrcholnými politiky a rovněž vraždy Jána Kuciaka bylo volně zpracováno také v podobě hraného slovensko-českého filmu Sviňa (2020; režie Mariana Čengel Solčanská, Rudolf Biermann). Naproti tomu film Kuciak: Vražda novináře vznikl navzdory tomu, že štáb byl částečně slovenský, bez slovenské finanční účasti. – Dokument bohatě využívá archivních audiovizuálních a zvukových materiálů z médií i z policejních zdrojů. Vedle toho předkládá osobní výpovědi nejbližších příbuzných Kuciaka a Kušnírové, rodinných právníků, Kuciakových novinářských kolegů, sociologa, policejního vyšetřovatele i Kočnerova obhájce. Anglicky a slovensky mluvený film podává komplexní obraz událostí, srozumitelný i publiku mimo středoevropský prostor. Je to obraz velmi temný a pesimistický, jen chvílemi umožnil nakrátko divákům hledět do budoucna alespoň s určitou nadějí, která se však nenaplnila. Vzhledem k roku vzniku nechává film bez definitivní pointy soudní proces s Kočnerem a Zsuzsovou i související proces celospolečenský. – Projekt Sarneckého snímku byl prezentován na workshopech EBU Forum 2020 a CPH:DOX 2021. Poprvé byl film veřejně promítnut na 29. kanadském mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Hot Docs Toronto v květnu 2022. Následovalo uvedení na několika dalších mezinárodních filmových přehlídkách, mimo jiné na 18. filmovém festivalu Curych, kde snímek získal Zvláštní uznání v kategorii mezinárodních dokumentů. Byl odvysílán rovněž několika zahraničními televizními stanicemi, z nichž se některé na filmu finančně podílely. Česká festivalová premiéra se odehrála za účasti tvůrců filmu a také rodičů Jána Kuciaka, matky Martiny Kušnírové a Kuciakovy spolupracovnice Pavly Holcové na 56. mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. V následujícím roce byl snímek rovněž uveden v rámci 25. mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět.
(archivní záběry) Video ze sledování investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové neznámými lidmi. – „Útok na novinára je útok na nás všetkých.“ Nápis na transparentu, Slovensko, 2018. – Kuciakovi rodiče a matka Kušnírové vyprávějí, jak se dozvěděli o vraždě svých dětí. – Investigativní novináři nastiňují zkorumpovanost slovenské státní moci a téměř neomezenou moc mafie. Vražda Kuciaka pro ně přes toto povědomí byla šokem. Žurnalistka Pavla Holcová nepochybuje, že novinářovu smrt si objednal známý mafián Marián Kočner. – Sociolog Michal Vašečka popisuje počátky moci slovenských oligarchů. Podle něj právě oligarchové a mafie dovedli v roce 2006 k moci premiéra Roberta Fica. – Kuciak se jako novinář věnoval podvodům a korupčním aférám souvisejícím s Kočnerem, Ficem, policií i prokuraturou. Pro mnohé se stal velmi nebezpečným. – Neomalený podnikatel Kočner figuroval podle Holcové ve všech velkých slovenských korupčních aférách od počátku století. Holcová s Kuciakem před jeho smrtí pracovala na případu spojení premiéra Fica s italskou mafií. – Odhalení místa činu. Čtyři dny po vraždě. – Policejní vyšetřovatel Peter Juhás popisuje vyšetřování v rodinném domě, v němž byla 25. února 2018 nalezena těla Kuciaka a Kušnírové. – (archivní záběry) Novináři na tiskové konferenci vyčtou policejnímu prezidentovi Tiboru Gašparovi, že policie vraždě nedokázala zabránit. – Politický dopad. Pět dní po vraždě. – (archivní záběry) Opozice vyzývá vládu k demisi. – Šest dní po vraždě. – (archivní záběry) Fico veřejně ukáže milion eur v hotovosti, který nabízí tomu, kdo odhalí vraha. – Osm dní po vraždě. – Nedokončená reportáž Kuciaka a Holcové o spojení Fica s italskou mafií je publikována. – První velká demonstrace. Devět dní po vraždě. – Demonstrace se konají po celé zemi. – Bratislava. 20 tisíc lidí. – Prezident v konfliktu s premiérem. Jedenáct dní po vraždě. – (archivní záběry) Prezident Andrej Kiska se veřejně ztotožní s nedůvěrou veřejnosti vůči vládě. Fico Kisku obviní z pokusu o destabilizaci státu. – Druhá velká demonstrace. 16 dní po vraždě. – Bratislava. 60 tisíc lidí. – Ministr vnitra oznamuje svou rezignaci. 19 dní po vraždě. – Premiér oznamuje svou rezignaci. 22 dní po vraždě. – Fica nahradí ve vedení vlády Peter Pellegrini, podle Vašečky pouhá Ficova politická loutka. – Třetí velká demonstrace. 23 dní po vraždě. – 55 dní po vraždě. 10:20. – (archivní záběry) Gašpar odmítá rezignovat. – O pět hodin později. 15:35. – Policejní prezident oznamuje svou rezignaci. – (archivní záběry) Krátce po Gašparově odchodu je Kočner umístěn do vazby pro jeden z podvodů odhalených Kuciakem. – Juhás vypráví, jak vyšetřování policii dovedlo k podezřelému Tomáši Szabóovi, bývalému policistovi. – Razie. Sedm měsíců po vraždě. – Szabó a jeho bratranec, bývalý voják Miroslav Marček, jsou zatčeni. Ukáže se, že vraždu spáchal Marček a Szabó mu dělal řidiče. – V září 2018 začal s policií spolupracovat majitel pizzerie Zoltán Andruskó, který vraždu Marčekovi a Szabóovi zadal. Měl být však pouhým prostředníkem pro Kočnerovu spolupracovnici Alenu Zsuzsovou. Ta byla vzápětí zatčena. – (archivní záběry) Záznam Kočnerova výhružného telefonátu Kuciakovi. – Kočnerův důvěrník Peter Tóth, bývalý zpravodajský důstojník, následně odevzdal policii důkazy, které u něj Kočner schovával, včetně jeho dvou mobilních telefonů iPhone. Následovala policejní prohlídka Kočnerova domu, při níž byl nalezen datový nosič s inkriminujícími materiály. – Kočnerův bezskrupulózní právní zástupce Marek Para vyjadřuje přesvědčení, že jeho klient je nevinný. – Únik. 20 měsíců po vraždě. – Krátce před parlamentními volbami předal Holcové nejmenovaný zdroj kopii obsáhlé policejní složky případu. Obával se zastavení vyšetřování v případě vítězství Ficovy strany. Holcová založila takzvanou Kočnerovu knihovnu, maximálně zabezpečenou místnost, kde je složka zpřístupněna novinářům. K médiím se tak dostaly důkazy o Kočnerovu vlivu ve slovenské politice, policii i justici. – (archivní záběry) Marček popisuje při výslechu a při rekonstrukci dvojnásobnou vraždu, kterou spáchal. – Zatímco Marček se bezpodmínečně doznal, Andruskóovi se díky spolupráci s obžalobou podařilo vyjednat mírnější trest. Szabó, Zsuzsová a Kočner trvali na své nevině. – Počátkem roku 2020 je zahájeno soudní řízení. – Novináři vypráví, jak Zsuzsová pracovala pro Kočnera jako volavka. Navazovala on-line komunikaci s politiky a dalšími významnými činiteli. Shromažďovala kompromitující informace a fotografie. Svobodná matka Zsuzsová Kočnera podle všeho naprosto zbožňuje a on k ní chová plnou důvěru. – Konfrontace. 11 měsíců po vraždě. – Andruskó před Zsuzsovou vypráví, jak si u něj jménem Kočnera objednala vraždu. Zsuzsová vše popírá. Data telefonních operátorů potvrzují Andruskóovu verzi. – Advokáti rodin obětí komentují šifrované zprávy, které si vyměňovali Kočner a Zsuzsová. Vidí v nich komunikaci o provedení vraždy. Obhájce Para zaslepeně odmítá, že zprávy mají skrytý význam. – Kočnerův tajný svět. Léta vedoucí k vraždě. – Holcová a právní zástupce Kuciakovy rodiny Lipšic vyprávějí, jak bývalý generální prokurátor Trnka dlouhodobě bránil v trestním stíhání svého přítele Kočnera. Extrémně úzké vztahy měl mafián i s mnohými soudci a státními úředníky. Policii Kočner ovlivňoval skrze svého známého, oligarchu Norberta Bödöra. Ten mu rovněž obstarával citlivé informace, mimo jiné o Kuciakovi a jeho rodině. Kočnerův vliv lze vysledovat až k tehdejšímu policejnímu prezidentovi Gašparovi, Bödörovu příbuznému. Novinářka Monika Tódová věří, že Kuciakovu adresu získal Bödör pro Kočnera přímo od Gašpara. – (archivní záběry) Video ze sledování denní rutiny Kuciaka a Kušnírové, nalezené na Kočnerově datovém nosiči. – Para se pokouší poukázat na údajné nesrovnalosti v Marčekově výpovědi. – Den vynesení rozsudku. 31 měsíců po vraždě. – Holcová vyjadřuje naprosté přesvědčení o Kočnerově vině. Pochybuje však o dostatečnosti důkazů. – Kočner a Zsuzsová jsou prvoinstančním soudem osvobozeni. Pozůstalí, jejich právní zástupci a Kuciakovi kolegové vyjadřují odhodlání v řízení pokračovat. – Holcová a Vašečka nastiňují širší kontext případu. Vyšetřování vyvolalo řetězovou reakci, jež vedla k zatčení Tibora Gašpara a mnohých veřejných činitelů, včetně soudců pod vlivem Kočnera. Dění přineslo vítězství opozice v čele s Igorem Matovičem ve volbách v roce 2020. Matovič se podle Vašečky ale ukázal ve výkonné funkci jako zcela neschopný. Holcová vyjadřuje obavu z návratu Roberta Fica k moci... – Marián Kočner byl odsouzen na 19 let vězení za finanční podvod nesouvisející s vraždou Jána a Martiny. – Alena Zsuzsová byla odsouzena na 21 let vězení za spoluúčast na nesouvisející vraždě slovenského starosty z roku 2010. – Nejvyšší soud odmítl osvobozující rozsudek pro Mariána Kočnera a Alenu Zsuzsovou v souvislosti s vraždou Jána a Martiny. Případ byl vrácen Specializovanému trestnímu soudu a opakované projednávání začalo v únoru 2022. Prokurátor spojil případ s obviněním Kočnera a Zsuzsové ze spiknutí za účelem vraždy dvou prokurátorů a právníka. Konečný rozsudek je ještě stále čeká.
Film byl i distributorem původně označován jako dánsko-česko-slovenská koprodukce. Slovenská strana však na jeho vzniku finančně neparticipovala a snímek ve skutečnosti vznikl v koprodukci dánsko-americko-české.
Ve filmu jsou použity záběry z archivů televize TA3, TV Markíza, TV Joj, internetového serveru Aktuality.sk, deníku Sme, Policejního sboru Slovenské republiky, agentury Associated Press a z youtubového internetového kanálu Nadácie otvorenej spoločnosti. Archivní záběry demonstrací pocházejí ze soukromých archivů Mira Rema, Dominika Jursy a Tomáše Halásze, archivní zvukové snímky ze soukromého archivu Jana Geberta. Fotografie reprodukované ve filmu pocházejí od fotografů Tiskové agentury Slovenské republiky Martina Baumanna, Jakuba Kotiana, Jána Krošláka, Michala Svítoka a Pavla Neubauera, od fotografů internetového serveru Aktuality.sk Branislava Wáclava, Erika Adamsona a Davida Ištoka, od fotografů deníku Sme Jozefa Jakubča a Gabriela Kuchty a od fotografa agentury Associated Press Martina Meissnera.
investigativní novinářka
sociolog
otec novináře Jána Kuciaka
matka novináře Jána Kuciaka
matka Martiny Kušnírové
investigativní novinářka Denníku N
šéfredaktor serveru Aktuality.sk
hlavní policejní vyšetřovatel případu vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové
novinář
bratr novináře Jána Kuciaka
právní zástupce rodiny Jána Kuciaka a bývalý ministr vnitra Slovenské republiky
právní zástupce rodiny Martiny Kušnírové
obhájce Mariána Kočnera
novinářka TV Joj
investigativní novinář serveru Aktuality.sk
bývalý prezident Slovenské republiky na archivních záběrech
bývalý lídr slovenské opozice na archivních záběrech
bývalý premiér Slovenské republiky na archivních záběrech
bývalý ministr vnitra Slovenské republiky na archivních záběrech
bývalý slovenský policejní prezident na archivních záběrech
bývalý premiér Slovenské republiky na archivních záběrech
objednavatel vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na archivních záběrech
objednavatel vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na archivních záběrech
objednavatelka vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na archivních záběrech
spolupachatel vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na archivních záběrech
pachatel vraždy Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové na archivních záběrech
bývalý důstojník informační služby na archivních záběrech
Joachim Dyfvermark (konzultant)
Anna Smoroňová
Lars Skree (kamera druhého štábu), Radka Šišuláková, Michal Furda (B kamera), Mads Hoppe (druhý štáb)
Patrik Rams, Rastislav Trizma, René Kontur
Janus Billeskov Jansen
Marek Poledna (zvuk, záznam, střih a mix zvuku, záznam ruchů), Jan Čeněk (mix zvuku)
Blažej Vidlička, Stanislav Kollár, Duran Darkins (druhý štáb)
Marek Vesterlund, Jacob Laursen
Francesc Sitges-Sardà (vedoucí), Jacob Callesen (asistent), Bystrouška Sound Studios (zvuk), Petr Novák (vedoucí Bystrouška Sound Studios)
Jakub Koula (Frame Films), Maria Kristensen /ž/ (Final Cut for Real)
Signe Byrne Sørensen /ž/ (Final Cut for Real), Julia Love Babuščák /ž/ (Final Cut for Real), Drew Sullivan (OCCRP), Paul Radu (OCCRP)
Jitka Kotrlová (Frame Films), Zuzana Kučerová (Frame Films), Thor Hampus Bank (GotFat Productions), Jutta Krug /ž/ (pověřená redaktorka WDR), Anders Bruus (pověřený redaktor DR), Fredrik Færden (pověřený redaktor NRK), Axel Arnö (pověřený redaktor SVT), Charlotte Madsen /ž/ (pověřená redaktorka SVT)
Eva Kubániová (OCCRP)
Francesc Sitges-Sardà (grafika)
Bojana Pavlović /ž/, Joachim Dyfvermark
Eva Kubániová (rešerše archivních materiálů), Sergiu Brega (rešerše archivních materiálů)
Kristian Eidnes Andersen
Hudba k písni April Stevens /ž/Nino Tempo
Text písně April Stevens /ž/Nino Tempo
Zpívá April Stevens /ž/
Česká republika, Praha (Česká republika), Slovensko, Bratislava (Slovensko), panoráma (Bratislava), Dunaj (Bratislava), most Slovenského národního povstání (Dunaj), náměstí Alexandera Dubčeka (Bratislava), Národní rada Slovenské republiky /i interiér/ (náměstí Alexandera Dubčeka), náměstí Slovenského národního povstání (Bratislava), Památník Jána Kuciaka a Martiny Kušnírové (náměstí Slovenského národního povstání), Kamzík (Bratislava), televizní věž (Kamzík), Veľká Mača (Slovensko), panoráma (Veľká Mača), Brezová ulice (Veľká Mača), dům Jána Kuciaka 558 /i interiér/ (Brezová ulice), Pezinok (Slovensko), Mladoboleslavská ulice (Pezinok), okresní soud /i interiér/ (Mladoboleslavská ulice), Šťavník (Slovensko), Dánsko, Kodaň (Dánsko)
Kuciak: Vražda novináře
Kuciak: Vražda novináře
The Killing of a Journalist
Kuciak: Vražda Novinára
The Killing of a European Journalist
Mordet på journalisten / The Killing of a Journalist
film
dokumentárnídistribuční
kriminální, politický, životopisný
Dánsko, Spojené státy americké, Česká republika
2022
2020—2021
festivalová premiéra 1. 5. 2022 (29. kanadský mezinárodní festival dokumentárních filmů Hot Docs Toronto, Kanada)
festivalová premiéra 5. 7. 2022 (56. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary)
festivalová premiéra 27. 9. 2022 (18. filmový festival Curych, Švýcarsko)
distribuční premiéra 23. 3. 2023 /nevhodné pro děti do 12 let/
slavnostní premiéra 23. 3. 2023 (kino Lucerna, Praha /v rámci 25. mezinárodního festivalu dokumentárních filmů o lidských právech Jeden svět/)
Film o kauze, která nepřestává šokovat.
Final Cut for Real, Organized Crime and Corruption Reporting Project, GotFat Productions (koprodukce), Frame Films (koprodukce), Westdeutscher Rundfunk (koprodukce), Arte (spolupráce), Danmarks Radio (spolupráce), Norsk rikskringkasting (spolupráce), Sveriges Television (spolupráce)
dlouhometrážní
101 min
DCP 2-D, MP4
1:1,78
barevný
zvukový
5.1, digitální zvuk
slovenská
česky, anglicky, slovensky
české
slovenské
slovenské
Pokud má uživatel případné doplnění či připomínku k některému z údajů, budeme rádi, když kontaktuje správce dat, viz sekce Kontakt.