Chybění
Země původu
Česká republika, SlovenskoCopyright
2023Rok výroby
2021—2022Premiéra
7. 12. 2023Minutáž
83 minRežie
Štěpán PechKategorie
filmŽánr
životopisný, poetickýTypologie
dokumentárnídistribučnídlouhometrážníOriginální název
ChyběníČeský název
ChyběníAnglický název
You Will Never See It AllKoprodukční název
ChýbaniePracovní název
Ján Mančuška / Ján Mančuška: You Will Never See It AllAnotace
Dokumentární vzpomínkový portrét předčasně zemřelého konceptuálního umělce Jána Mančušky (1972–2011) s názvem Chybění natočil jako svůj celovečerní debut Štěpán Pech (nar. 1985), absolvent oboru fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze a katedry režie na pražské FAMU. Pro Pecha měl projekt přiznaně osobní rovinu, neboť Mančuška byl jeho učitelem i rodinným přítelem. Podle vlastních slov viděl v realizaci snímku jistou formu terapie, nejen pro sebe, ale též pro umělcovy blízké, kteří ve filmu vystupují. – Mančuška patřil mezi nejvýraznější české konceptuální umělce své doby. V roce 2004 se stal laureátem Ceny Jindřicha Chalupeckého. Vystavoval v zahraničí, mimo jiné na 51. benátském bienále v roce 2005. Jeho instalace nazvaná Konference se stala součástí stálé expozice Muzea moderního umění v New Yorku. Chybění, jehož název na Konferenci přímo odkazuje, obsahuje vedle vzpomínání na zesnulého Mančušku také autentické záběry tohoto umělce při práci. Mančuškova osobnost se díky tomu před divákem odhaluje v celé své komplexitě, stejně jako jeho dílo, rodinné vazby i tragická nemoc a odchod ze světa. – Pechův snímek byl veřejnosti poprvé představen na 27. mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, kde soutěžil v sekcích Opus Bonum a Česká radost. V první zmíněné sekci získal Cenu za nejlepší debut.
Obsah
(archivní záběry) Ján Mančuška představuje své konceptuální dílo nazvané Konference. Jeho principem je chybění, tedy absence viditelného obsahu. – Mančuškův syn Vojtěch, který se také věnuje výtvarnému umění, si prohlíží otcovu instalaci. Vidí v ní podobnost se svým vlastním vnímáním věcí. Se svou sestrou Agátou se shodne, že oba mají na zesnulého otce jen matné vzpomínky. – Mančuškovy děti se v New Yorku setkají s galeristou Andrewem Krepsem, který vzpomíná na jejich otce jako na člověka, jemuž vědomí brzkého konce přidávalo uměleckou sílu. – Mančuškovi rodiče vzpomínají na syna a na to, jak umíral. – † 1. 7. 2011 Praha. – Agáta sleduje s několika sběrateli umění animovaný film svého otce Neviditelný z roku 2009. Sběratelé obdivují jeho hlubokomyslné sdělení. – Mančuškovy děti a jejich matka Petra řeší legální rozdělení pozůstalosti. Vojtěch chce část otcova díla darovat do galerií, aby bylo dostupné veřejnosti. Jeho matka namítá, že by tak rodina přišla o finanční prostředky nutné ke konzervaci ostatních děl. – (archivní záběry) Mančuška vysvětluje připravovanou performanci, která zkoumá vztah člověka k vlastnímu tělu. – Mančuškův kamarád vzpomíná, jak umělcovi pod vlivem chemoterapie zesílil hudební sluch. – Petra mluví o tom, že první kroky jejího muže po propuštění z nemocnice vždy mířily do ateliéru. – Kreps, Vojtěch a Agáta pročítají Mančuškův básnický text napsaný na smotané látce. – Vojtěch a Agáta vyprávějí, jak s nimi otec trávil čas. Se synem Mančušku spojoval mimo jiné živý zájem o historii. – Petra povídá, jak s hrůzou zjistila, že její manžel má ve zvyku pálit starší vlastní obrazy. Vzpomíná, jak se do Jána zamilovala. – Malíř Vladimír Kokolia, Mančuškův vyučující z Akademie výtvarných umění v Praze, vzpomíná na divokou povahu svého studenta. – Mančuškova matka si vybavuje stres, který celá rodina zažívala poté, co Jánův nevlastní bratr Martin utrpěl těžký úraz, z něhož se jen pomalu zotavoval. Mančuška krátce nato prodělal první ataku své nemoci. – Vojtěch popisuje, že jsou na něj jako na syna velkého otce kladeny na umělecké škole větší nároky než na ostatní. – Petra připomíná, jak se Ján nikdy nedovedl radovat z úspěchu. Byl se sebou neustále nespokojený. – Mančuškova matka vzpomíná na synovu fascinaci historií, mimo jiné dějinami původních obyvatel Ameriky, a na to, jak jako malé dítě neobyčejně vytrvale plakal. – * 7. 4. 1972 Bratislava.
Poznámka
Ve filmu jsou za podpory zobrazena díla Jána Mančušky Ráno 2001 (1999), Bolí to, jenom když se směju (1999), Natvrdo (1999), Bez názvu (1999), Bez názvu (2000), Úplné ticho (2000–2001), Konference (2001), Bez názvu (2001), Hrnek (2003), 800 způsobů, jak popsat židli (2004), Fragment asynchronní historie – Skutečný příběh / příběhy Jany (2004), V bytě matky – sedávám na židli vlevo (2004), ...a zase zpět (2004), Vrah bez příčiny (2006), Pohyblivý obraz – Akt sestupující ze schodů (2007), Ten druhý – Poprosil jsem svoji ženu, aby mi začernila místa na těle, která si nevidím (2007), Odlesk (2008), Od A k B a zase zpět (2008), Neviditelný (2009), Velké zrcadlo (2009), Pojem ve vývoji (2010), Pravidla místnosti (2010), Hra pozpátku (2010), Ztráta paměti – Postkatastrofický příběh (2010) a Tato linka sleduje pohyb mé ruky (2011). Tyto díla jsou uložena ve sbírkách Moravské galerie v Brně, Marek Brno, Museum of Modern Art New York, Doreen Remen a Steven ‚Weiner New York, Springmeier, Kristine Bell, Andrew Ong a George Robertson New York, Thea Westreich Wagner a Ethan Wagner, Patricia Pericas New York, TBA21 Thyssen-Bornemisza Art Contemporary Collection, Jill a Peter Kraus a byla zachycena za podpory nadace a galerie Thyssen-Bornemisza Art Contemporary ve Vídni.
Ve filmu jsou dále použity ukázky z pořadů České televize Kultura.cz – vydání z 20. 7. 2008 (TV–2008; režie David Kořínek), Artóza – 1. díl (TV–2001; režie Radim Špaček, Martin Mareček) a DejAVU (TV–1994; režie Jiří Věrčák), dále ukázky z videozáznamu Muzea moderního umění v New Yorku Ján Mančuška installs – Konference z roku 2009, archivní ukázky a materiály Zbyňka Baladrána (přednáška v galerii Display 2005), Lenky Lindaurové (Ceny Jindřicha Chalupeckého 2011), Artyčok.tv, osobní archivy Jaspera Alvaera, Petry Mančuškové, Jana Daňhela a fotografie ze soukromých archivů Martina Poláka, Michala Hladíka, Jaroslava Brabce, Štěpána Pecha, Marty Borowiecové a Jána Mančušky staršího.
Galerie
Účinkují
Ján Mančuška
konceptuální umělec
Agáta Mančušková
dcera konceptuálního umělce
Vojtěch Mančuška
syn konceptuálního umělce
Marta Borowiecová
matka konceptuálního umělce
Petra Mančušková
žena konceptuálního umělce
Ján Mančuška st.
otec konceptuálního umělce
Martin Borowiec
nevlastní bratr konceptuálního umělce
Jaroslava Mihalská
Roman Zach
herec
Ondřej Lipovský
divadelní režisér
Lotte Nouwkens /ž/
Veronika Kaciánová
Miroslav Kochánek
Andrew Kreps
americký galerista
Jill Kraus /ž/
sběratelka umění
Peter Kraus
sběratel umění
Solvej Helweg Ovesen /ž/
Christine Macel /ž/
francouzská kurátorka umění
Chiara Repetto /ž/
Liz Mulholland /ž/
Vladimír Kokolia
malíř a profesor Akademie výtvarných umění
Jiří Kovanda
výtvarník
Jitka Svobodová
kreslířka a profesorka Akademie výtvarných umění
Jan Šerých
konceptuální umělec
Josef Bolf
malíř
Ondřej Chrobák
kurátor umění
Jakub Geisler
Štáb a tvůrci
Režie
Původní filmový námět
Scénář
Dramaturg
Lukáš Kokeš, Peter Kerekes, Bára Kopecká (ČT), Mária Šnircová (RTVS), Ondrej Starinský (šéfdramaturg dokumentární a vzdělávací tvorby RTVS)
Kamera
Stanislav Adam
Druhá kamera
Architekt
Masky
Martina Rodová
Střih
Zvuk
Michal Horváth (zvuk a mix zvuku), Petr Kolev (záznam zvuku), Šimon Herrmann (záznam zvuku), Yury Karaka (záznam zvuku), Lukáš Kosek (záznam zvuku), Jan Richtr (záznam zvuku), Bohumil Martinák (mix zvuku)
Vizuální efekty
Andrea Szelesová (dodatečné vizuální efekty), Štěpán Šimek (dodatečné vizuální efekty)
Postprodukce
Kryštof Burda (vedoucí), PFX (obraz), Tomáš Srovnal (výkonná producent PFX), Aneta Práglová (produkce PFX), Michal Šourek (technologická supervize PFX), Matej Chovanec (technologická supervize PFX), Bjela Hrábková (asistentka produkce PFX), Klára Krejčíková (asistentka produkce PFX), Dimas Digital Master Studio (zvuk), Daniel Dzugas (produkce Dimas), Juraj Martinák (produkce Dimas)
Výkonná produkce
Roman Blaas (ČT)
Producent
Marek Dusil (Mannschaft), Anna Mach Rumanová (filmsomnia)
Koproducent
Martina Šantavá (kreativní producentka ČT), Tibor Horváth (RTVS)
Produkce
Tomáš Zeman (filmsomnia), Veronika Niňajová (RTVS)
Vedoucí produkce
Tomáš Pertold (Mannschaft), Zdeněk Hala (ČT)
Asistent vedoucího produkce
Karolína Táborská Volfová (Mannschaft), Gala Kebakoska /ž/ (Mannschaft), Michaela Ledecká (ČT), Tamara Hajičková (ČT)
Výtvarná spolupráce
Kristýna Hodanová (grafické práce), Zdeněk Klusáček (grafika), Detektivní kancelář (grafický design)
Odborný poradce
Mgr. Jana Merhautová (psychologie)
Spolupráce
Zuzana-Markéta Macková (fotografka), Debora Menšlová (fotografka), Jan Hladil (technická spolupráce), Jaroslav Mackov (projekce), Viktor Petráš (projekce)
České podtitulky
Anežka Fišárková
Hudba
Hudba
Choreografie
Písně
Kilgeffen
Hudba k písni John Scofield
Lokace
Česká republika, Praha (Česká republika), Nové Město (Praha), ulice Na Poříčí (Nové Město), Divadlo Archa /interiér/ (ulice Na Poříčí), Dittrichova ulice (Nové Město), galerie Display /interiér/ (Dittrichova ulice), Charvátova ulice (Nové Město), Divadlo X10 /interiér/ (Charvátova ulice), Holešovice (Praha), Heřmanova ulice (Holešovice), kavárna Liberál /interiér/ (Heřmanova ulice), Bubeneč (kavárna Liberál /interiér/), ulice U akademie (Bubeneč), Akademie výtvarných umění /interiér/ (ulice U akademie), Humpolec (Česká republika), Kamarytova ulice (Humpolec), galerie 8smička /interiér/ (Kamarytova ulice), Hradec Králové (Česká republika), Velké náměstí (Hradec Králové), Galerie moderního umění /interiér/ (Velké náměstí), Ostrava (Česká republika), Zavlekov (Česká republika), Vlčnov (Zavlekov), Slovensko, Ivanka pri Dunaji (Slovensko), Rakousko, Vídeň (Rakousko), Thyssen-Bornemisza Art Contemporary /interiér/ (Vídeň), Spojené státy americké, New York (Spojené státy americké), New York City (New York), Muzeum moderního umění /interiér/ (New York City), Německo, Berlín (Německo), Francie, Paříž (Francie)
Produkční údaje
Originální název
Chybění
Český název
Chybění
Anglický název
You Will Never See It All
Koprodukční název
Chýbanie
Pracovní název
Ján Mančuška / Ján Mančuška: You Will Never See It All
Kategorie
film
Typologie
dokumentárnídistribuční
Žánr
životopisný, poetický
Země původu
Česká republika, Slovensko
Copyright
2023
Rok výroby
2021—2022
Produkční data
začátek natáčení 24. 6. 2021
konec natáčení 15. 12. 2022
Premiéra
festivalová premiéra 26. 10. 2023 (27. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava)
distribuční premiéra 7. 12. 2023 /nevhodné pro děti do 12 let/
slavnostní premiéra 7. 12. 2023 (kino Atlas, Praha)
Distribuční slogan
Dokumentární film o umělci Jánu Mančuškovi.
Výrobce
Mannschaft, filmsomnia, RTVS – Rozhlas a televízia Slovenska (koprodukce), Česká televize (koprodukce)
Partner
Nositelé copyrightu
Mannschaft s.r.o., filmsomnia s. r. o., Rozhlas a televízia Slovenska, Česká televize
Distribuce
Technické údaje
Délka
dlouhometrážní
Minutáž
83 min
Distribuční nosič
DCP 2-D, MP4
Poměr stran
1:1,85
Barva
barevný
Zvuk
zvukový
Zvukový systém/formát
5.1, digitální zvuk
Verze
česká
Mluveno
česky, anglicky, slovensky
Podtitulky
anglické, české
Úvodní/závěrečné titulky
české
Ocenění
Nominace
Akce: 31. ročník Ceny České filmové a televizní akademie Český lev za rok 2023
2024
Praha / Česká republika
Cena za nejlepší filmový plakát 2023
Šimon Marek
nominace mezi pěti plakáty vyhlášena 15. 1. 2024 v pražském Centru architektury a městského plánování CAMP, spolu s Matyášem Švejdíkem
Nominace
Akce: 19. ročník Ceny Asociace režisérů, scenáristů a dramaturgů za rok 2023
2024
Praha / Česká republika
Cena ARAS za výrazný debut nad 30 minut
Štěpán Pech
Nominace
Akce: 31. ročník Ceny České filmové a televizní akademie Český lev za rok 2023
2024
Praha / Česká republika
Cena za nejlepší filmový plakát 2023
Matyáš Švejdík
nominace mezi pěti plakáty vyhlášena 15. 1. 2024 v pražském Centru architektury a městského plánování CAMP, spolu s Šimonem Markem
Vítěz
Festival: 27. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava
2023
Jihlava / Česká republika
Cena za nejlepší debut v sekci Opus Bonum
Štěpán Pech
udělena podle hlasování poroty 28. 10. 2023 v DKO Jihlava za vytvoření komplexního portrétu výtvarníka, v němž se podařilo ztvárnit intenzitu a rozmanitost jeho tvorby, šok z umělcovy předčasné smrti a její dopad na pozůstalé
