Byla legendární uherská hraběnka Erzsébet (Alžběta) Báthoryová (1560–1614) opravdu největší vražedkyní všech dob nebo ženou, která se pro své bohatství a šarm stala terčem politicko mocenských intrik? Režisér Juraj Jakubisko se přiklání ve svém evropském a velmi drahém (350 milionů korun) velkofilmu Bathory ke druhé verzi. Sedmdesátiletý tvůrce se při psaní scénáře údajně věrně držel historických údajů a známých faktů, ovšem do zaplňování bílých míst historie zapojil svoji fantazii. Výsledkem tedy není historický epos, ale pestrý a poněkud nevyrovnaný obraz života uherské šlechty na přelomu 16. a 17. století, kdy Evropa válčila s Turkem a doba přála intrikám. Snímek o životě Erzsébet Báthoryové, obohacený režisérovou imaginací, vizionářstvím a výtvarným cítěním, zahrnuje více žánrů od pohádky přes horor, drama, akci, erotiku, romantiku až ke komedii. Tu zastupuje dvojice kardinálových vynalézavých špehů. Snímek, který se z komerčních důvodů natáčel v angličtině, patřil díky promyšlené marketinkové strategii k filmovým událostem roku a vše nasvědčovalo tomu, že měl divácký úspěch. – Legendu o Čachtické paní zpracoval na Slovensku Viktor Kubal v celovečerním animovaném snímku Krvavá paní (1980). – Současně s filmem vyšla publikace Alžběta Báthoryová s podtitulem Oběť nebo vrah? (Česká televize, Praha 2008).
Bohatá uherská hraběnka Erzsébet Báthoryová podle legendy na svém hradu Čachtice mučila a zabíjela panny a koupala se v jejich krvi, aby si zachovala mládí a krásu. Jak to bylo doopravdy, nikdo dnes neví... – Horní Uhry, 16. století. Erzsébet je od dětství zasnoubena s Ferencem Nádasdym. – Mladý pár se o svatební noci pomiluje. – Ferenc patří k nejstatečnějším bojovníkům ve válce s Turky. – Žebravý mnich Petr píše paměti o životě a smrti Erzsébet Báthoryové. – Část první. Ferenc. Čachtice 1593. Ferencův spolubojovník a soused Thurzo přiveze těhotné hraběnce „darem“ italského malíře Merisiho. Nádasdy mu slíbil za její portrét s dcerami Annou a Katalinou svobodu. – Ferenc po návratu z boje manželku znásilní a ona potratí. Muž se jí později omluví dopisem. – Ital maluje služku Eriku. Vyruší je hraběnka: zítra musí Merisi portrétovat ji. – Malíře uštkne zmije. Život mu zachrání hraběnčin um. Žena má vlastnoručně kreslený herbář i seznam vyléčených. – Služka Dora přivede Eriku, která se snažila utéct. Paní se od dívky dozví, že ji znásilnil Thurzo a že ji obtěžuje i komorník Ištván. Hraběnka jí dá zvláštní dýku... – Bitva u Ostřihomi, 1594. Turci zajmou Nádasdyho i Thurza. – Erzsébet ukazuje Merisimu panství. Má víc půdy, než uherský král. Stěžuje si na Thurza, který chce její jezera. – Thurzo podplatí žalářníka. – Erzsébet se chystá do Sedmihradska k příbuzným. – Nádasdy a Thurzo uprchnou. – Gyulafehérvár, Sedmihradsko. Z hraběnčina synovce Gábora je statný muž. Na oslavu narozenin dorazí Thurzo, Ferenc zůstal zraněný v Šárváru. Erzsébet tam vyrazí i s Merisim. – Šárvár, západní Uhry. Manžel je už pryč. Stopy po jeho radovánkách hraběnku rozčílí a dá zmrskat služky. Při večeři dovolí Merisimu, aby ji maloval nahou. Po milování se mu svěří, že její bledost je zaviněna krevní chorobou. Věnuje milenci prsten. – V Čachticích řádí upír: pověrčiví vesničané našli mrtvého Ištvána. Podle ran na krku hraběnka pochopí, že ho zabila Erika. – Erzsébet s Merisim pitvají Ištvána. – Erika, která s malířem tráví noc, se mu svěří, že má z paní strach. – Erzsébet rozčílí, že Erika má na ruce její prsten. Dívka lže, že jí ho milenec dal. Pokusí se utéct, ale zřítí se z okna na nádvoří... – Hraběnka vezme malíře na milost až za pár dní. Umělec jí prozradí, že se podepisuje jako Caravaggio. – Nečekaně dorazí Ferenc. Erzsébet pošle milence pryč, a pak splní manželskou povinnost. – Čachtice navštíví arcivévoda Matyáš. Při hostině Thurzo navrhne žárlícímu Nádasdymu, aby Merisiho otrávili, a nasype malíři jed do vína. Číše se však zmocní přiopilá Erzsébet. Ferenc přivolá kořenářku Darvulii. – Hraběnka se po týdnu probere. Hrabě už odjel, malíř utekl. – Vědma ví, jak léčit hraběnčinu krev. Prorokuje, že Erzsébet porodí syna a že ji čeká deset šťastných let. Má však nepřítele, jehož jméno jí Darvulia v den své smrti napíše vlastní krví. – Část druhá. Darvulia. O deset let později. Válka pokračuje. Kardinál Forgách pošle do Horních Uher otce Petra a novice Cyrila, aby zjistili, zda je hraběnka pod vlivem Darvuliiny černé magie. – Dcera Anna se zlobí na matku, že na vědminu radu odkládá její svatbu s hrabětem Zrínyim. – Petr a Cyril se ve vsi seznámí s Lucií, která má jít do služby na hrad. – Oba mniši lžou protestanskému pastoru Ponickému, že mají zmapovat zem. – Najde se zohavená mrtvola. Petr a Cyril o tom hned pošlou zprávu po holubovi. – Erzsébet po koupeli v červené lázni píše manželovi. Cítí se osamělá. Chválí Darvulii a je nešťastná, že umřela další služka. – Darvulia a Ficko pohřbí mrtvou na zahradě, což neunikne Petrovi, který to okamžitě nahlásí primitivním telefonem. – 1603. Obléhání Budy. Thurzo kvůli své hamižnosti zapomene krýt Ferencovi záda. – Hraběnka s dětmi dorazí do Šárváru. Manžel ji na smrtelné posteli varuje před Habsburky. – Šárvár, 1604. Na pohřbu Thurzo marně žádá vdovu o pozemky, jež mu prý mrtvý slíbil. – Gábor předá tetě dopis od Caravaggia. Erzsébet pak má sen o milenci. – Thurzova manželka, hraběnka Czoborová, nabídne muži pomoc: zná jedy a věří, že zvládne i Darvulii. – Na panství se najde mrtvola s vyřezaným erbem Báthoryů na prsou. – Hraběnka si stěžuje na halucinace. – Thurzo navrhne Erzsébet spojenectví s Habsburky, ona to však odmítne. Jeho pokus o polibek ji rozvzteklí. – Věrná Sára náhodou střihne svou paní. Ta ji v amoku ubodá nůžkami. Pak omdlí. – Erzsébet si stěžuje Darvulii: přestává rozlišovat sen a skutečnost. – Pastor Ponický káže proti hraběnce. – Petr a Cyril se tajně vydají na hrad. Z hraběnčiny rudé lázně naberou vzorek a odjedou na primitivních lyžích. – Hraběnka se shání po Sáře. Když se dozví, co udělala, obviní vědmu a dá ji uvěznit. – Petr s Cyrilem jsou při slídění na hradě odhaleni. Erzsébet jim chce dát vypíchnout oči. Pak Cyrila pozná; jako malého ho vyléčila. Poddaní přivezou Sářino tělo. Myslí, že dívku vysál upír. Hraběnku to zaskočí: služku přece už pohřbili. Zapomene na mnichy a jde pro Darvulii, jenže ta z kobky zmizela... – Voda z lázně obsahuje jen bylinky. Petr začíná chápat, že tu něco nehraje. – Bytča, panství rodiny Thurzů. Thurzova žena vrátí Erzsébet její herbář, jejž prý dostala od Darvulie. Hraběnka si zbědovanou vědmu, které dal Thurzo vyříznout jazyk, odveze. – Erzsébet se ve Vídni setká s králem Matyášem II. i s Caravaggiem. – Thurzo se neúspěšně pokusí hraběnku obvinit před panovníkem. – Darvulia píše krví na zeď jméno muže, který Erzsébet zničí: Thurzo. – Hraběnka k nelibosti dcer a zeťů určí jediným dědicem syna Pála. – Část třetí. Thurzo. Thurzo je palatinem. Stále usiluje o majetek Báthoryů. Jeho lidé se pokusí zabít Pála. – Hraběnka s Gáborem, maskovaní za Turky, napadnou Thurzovu vesnici. Gábor řekne tetě o Caravaggiově smrti. – Šárvár. Batthányi učí hraběnku bojovat s kordem. V Čachticích se zatím za ni kdosi vydává a vraždí za bílého dne. Žena se vrací do svého hradu s Pálem a s Lucií. – Thurzo se domluví s hraběnčinými zeti. – Petr čachtickou paní varuje před zrádci. – Thurzo obviní hraběnku u krále a ten do Čachtic pošle gardu. – 29.12.1610. Erzsébet se chystá do Sedmihradska. Na hrad vtrhne Thurzo s vojáky, ale nenajde tam ani svázané služky, ani krvavou lázeň. O to se postarali Petr s Cyrilem, kteří objevili tajnou chodbu do hradu. Palatin přesto hraběnku zatkne. – Bytča, 2.1.1611. Při výslechu „spoluviníci“ obviňují paní z hrůzných zločinů. Ficko přijde o hlavu a služebné Dora, Ilona a Katalin skončí na hranici. Hraběnka musí do domácího vězení. – Král Matyáš se na palatina zlobí, že případ uspěchal. Chce další důkazy. – Čachtický hrad, Černá věž, 1614. Petr navštíví uvězněnou hraběnku. Nepotěší ji: Gábora zabili a Zrínyi chce, aby se Pál matky zřekl. Žena dá mnichovi pro syna závěť. – Hraběnka chce zemřít: zpívá na loži a od svíček chytnou tapety... – Palatin vypraví Erzsébet důstojný pohřeb. – Thurzo přežil Erzsébet o dva roky. Kvůli jeho tvrzením je Erzsébet Báthory vedena v Guinnessově knize rekordů jako největší vražednice všech dob. Potomci Pála Nádasdyho žijí dodnes. -kat-
Mluví Zuzana Stivínová
Erzsébet Báthory
Thurzo
Mluví Jiří Pomeje
Ferenc Nádasdy
Mluví Jan Dolanský
Merisi Caravaggio
Darvulia
Mluví Jaromír Meduna
král uherský Matyáš II.
pastor Ponický
otec Petr
novic Cyril
hraběnka Czoborová
Lucie
Gábor Báthory
Dora
Sára
Beniczka
rychtář
Thurzův kapitán
Ficko
Batthányi
kardinál Forgách
Zavodsky
vychovatel Imre
Orsolya Nádasdy
mnich
hostinský
Bethlen
Erika
Ilona
Margita
velitel královské gardy
komorník Ištván
soudce Sirmiensis
hrabě Druget
hrbáč
Anna
Katalin
Anna jako čtyřletá
Katalin dítě
Erzsébet Báthory jako čtrnáctiletá
Erzsébet Báthory jako devítiletá
novic Cyril jako devítiletý
Ferenc Nádasdy jako osmnáctiletý
šermíři
Austin Ince, Karel Fisl, Milan Jílek, Jan Holzner, Martin Maryška (supervize a design zvuku), Jon Johnson (supervize a design zvuku)
CINEPOST s.r.o., ACE a. s., AVION FILM s. r. o., STUDIO MIRAGE, spol. s r. o.
Alexander Mucha (supervize)
Juraj Jakubisko (obrazy)
Gábor Varkonyi (historie), Tünde Lengyelová (historie), Pavel Haban (historie)
Pavel Krumpár (doplňkové scénáristické práce), Barbora Červenková (doplňkové scénáristické práce), Jiří Reichel (doplňkové scénáristické práce), Šimon Pellar (doplňkové scénáristické práce), Martin Daniel (doplňkové scénáristické práce), Ľubomír Feldek (doplňkové scénáristické práce), Martin Špott (doplňkové scénáristické práce), John Paul Chapple (úprava dialogů anglické verze), Stephen Jeffreys (úprava dialogů anglické verze), Martin Hanuš (práce se zvířaty – koně)
Jan Jirásek, Simon Boswell, Maok, Tatiana Míková (dodatečná hudba), Andrej Turok (dodatečná hudba), Igriczek (dodatečná hudba)
Roman Spáčil (bojové scény), Helena Kozárová, Elena Záhoráková
Bathory
Bathory
Bathory
Bathory / Bathory / Bathory – A Legenda Másik Arca
Love Story Bathory
film
hranýdistribuční
historický, thriller
Slovensko, Česká republika, Velká Británie, Maďarsko
2008
2006
slavnostní premiéra 9. 7. 2008 (multiplex Palace Cinemas Slovanský dům, Praha)
distribuční premiéra 10. 7. 2008 /doporučená přístupnost od 15 let/
Vzkříšení čachtické legendy.
Jakubisko Film Slovakia s. r. o., JAKUBISKO FILM, s.r.o., Film and Music Entertainment Ltd., Eurofilm Stúdió Kft., ČESKÁ TELEVIZE (spolupráce), Slovenská televízia (spolupráce), Invicta Capital (spolupráce)
dlouhometrážní
138 min
35mm
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital
česká, anglická, slovenská, maďarská
česky, anglicky, turecky
české
anglické
Festival: 44. mezinárodní festival nezávislých filmů WorldFest
2011
Houston / Spojené státy americké
Zlatá Remi za umělecké ztvárnění
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Český lev 2008 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší výtvarný počin
Jaroslava Pecharová
(kostýmy)
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Český lev 2008 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší výtvarný počin
Juraj Jakubisko
(výtvarná koncepce),
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Český lev 2008 udělený Českou filmovou a televizní akademií za divácky nejúspěšnější film
Juraj Jakubisko