Tobruk

1941. Agami, Egypt, 589 km. Ve výcvikovém táboře se hlásí do služby v české jednotce nováčci Jiří Pospíchal a Jan Lieberman. Na „židáka“ Liebermana si hned od počátku zasedne drsný desátník Kohák, který byl v Cizinecké legii a který je všeobecně obávaný a neoblíbený. Liebermanovi se nedaří při tvrdém výcviku, a je proto terčem poznámek. Jen Jirka mu dá mast na puchýře a zastává se ho i věčně dobře naladěný vojín Růžička, zvaný Růža. – Tábor zasáhne písečná bouře. – I při střelbách je Honza Lieberman slabý. Na sportovním dnu ho Kohák nemilosrdně vyřídí v ringu. Opět se ho zastane Růža. – Opilý desátník dostane od mužstva „deku“. – Po polní bohoslužbě před nástupem na „opičí dráhu“ Kohák vojákům nadává. – Při odpočinku se mužstvo baví o slovenském četaři Borném, který prý byl za republiky policajtem, o dezerci a o Ženevské konvenci, na níž Němci při jejich případném zajetí nebudou brát zřetel. – Na vycházce se oba nováčci v baru spřátelí s cizími vojáky. Ti vynesou Pospíchala s vybranými penězi k místní nevěstce. Nesmělý mladík ji později odstrčí a ona ho s křikem vyhodí. – Opilí bažanti se potom spolu baví na pláži. Honza chce prodávat po válce knížky, Jirka mluví o svém otci fabrikantovi, který teď musí vyrábět pro wehrmacht. – Ráno vytáhne Lieberman poloutopeného kamaráda včas z vody. – Na štábu oznámí velitel důstojníkům, že se český prapor přesune do Libye na obranu města Tobruku. Češi budou pod velením polské brigády a budou umístěni v malých pevnůstkách a zákopech. – Nováčci musejí kvůli opožděnému návratu z vycházky čistit latríny. – Družstvo se připravuje k odjezdu. Vojáci sepisují závěti. Jen Honza tvrdí, že žádnou nepotřebuje, protože přežije. – Tobruk, Libya, 23 km. Prapor se vyloďuje. Vojáci vidí první těžce raněné, kteří naopak odjíždějí. – Družstvo se přesune do zákopů. Růža přinese od sousedních Australanů slaný čaj; jiná než slaná voda tu není. – Vojáci přežijí první dělostřeleckou palbu a zvykají si na jednotvárný život v zákopech. – Růžaslyší kokrhat kohouta. Vydá se za ním a dostane se až do pevnůstky, střežené jinými Čechy. Ti tam mají i slepici a on jim ukradne pár vajec. – Kohák varuje vojína Kutinu, který před ním mluví o dezerci. – Jirka je na latríně, když těsně vedle něj vybuchne dělostřelecký granát a zasáhne nahého Dubálka, který se právě myl. Šokovaný mladík nedokáže raněnému pomoci. Kamarád s utrženýma nohama před ním zemře. – Jirka zůstane po pohřbu sám u provizorního hrobu. – Poručík vydá rozkaz zřídit předsunutou dělostřeleckou pozorovatelnu, v níž zaujme místo polský poručík Swieżawski. Ten navádí spojenecké dělostřelectvo, ale záhy zahyne při zásahu stanoviště. – Vojáci se připravují na nepřátelskou zteč. Honza odkáže Jirkovi svůj deník. Dlouho je ticho, pak vypukne kanonáda a po ní se objeví němečtí vojáci. Češi je palbou zaženou. Radují se z toho, že přežili. Lieberman se vydá z palpostu pro střelivo. Němci překvapivě zahájí znovu dělostřelecký útok. Ohlušený Jirka v šoku opustí zákop a prchá pryč beze zbraně i bez přilby. S pláčem zdálky pozoruje zkázu zákopu. Pak odchází pouští. Stráví noc pod skalním převisem. Ráno objeví téměř mumifikované tělo italského vojáka. V žáru putuje kamenitou krajinou až k cestě. Tady ho naloží na britský náklaďák s raněnými. Pozná ho tu voják Zrzek, který ho viděl ve výcvikovém kempu. Ptá se ho na jeho zranění a řekne mu, že Češi odolali útoku a udrželi postavení. Na korbě je i těžce zraněný kamarád Toník Sajda. – Zatímco vojáci vyměňují píchlé kolo, zmatený Sajda se odpotácí do pouště. Jirka jde za ním a následuje je Zrzek. Tonda zemře. Když se Zrzek pokusí sundat mu snubní prsten, Jirka ho zběsile napadne. On ho však omráčí kamenem. – Pospíchal se probere a odtáhne mrtvolu k cestě. Náklaďák už odjel. Mladík kamaráda pohřbí. Putuje dál bez ohledu na výbuchy. Probere se později v zákopu mezi svými se zraněnou hlavou. Četař Borný ho nechce udat jako dezertéra a poručík vyhodí Koháka, který s tím nesouhlasí. – Jirka na hlídce vidí, jak Kohák chladnokrevně zastřelí italského zajatce, kterého přivedli tři vojáci z družstva. Baví se o tom s Honzou, ten však odmítne desátníka udat. – Přijde mohutná písečná bouře. Vojáci (kromě Koháka) se hystericky smějí Růžovu vtipu. Po bouři obnovují zákopy. Desátník provokuje a hodí Liebermanovi písek do obličeje. Pospíchal se na něj vrhne. Jenže Kohák je silnější. Růža včas zadrží Jirku, který vytáhl bajonet. Před četařem však nikdo nic neřekne. Borný pošle Koháka na průzkum a ten si vybere jako doprovod Jirku a Honzu. – Desátník pošle oba vojáky před sebou k opuštěnému italskému palpostu. Je kousek od nich těžce zraněn. Jirka se mu vydá navzdory Honzovi na pomoc. Jen tak tak se však s jeho pomocí dostane zpátky. Pak jde pro desátníka Honza. Jirka ho kryje palbou. Lieberman raněného přes těžkou střelbu přitáhne do bezpečí. Zjistí, že Jirka je mrtvý. – Honza pláče mezi mrtvým kamarádem a bezvládným umírajícím desátníkem... – Tento film je v hluboké úctě věnován veteránům 2. světové války, jakož i všem členům českého a slovenského domácího odboje. Zvláště pak ale 779 vojákům Československého pěšího praporu 11. – Východního, kteří pod velením pplk. Karla Klapálka na podzim roku 1941 úspěšně bránili své pozice u libyjského města Tobruk. -tbk-