Černobílá v barvě

Věra Bílá odmítá domluvené ranní vystoupení v televizní „snídani“. Pohádá se s kolegy a zároveň příbuznými ze skupiny Kale: trvá na tom, aby se při vysílání řeklo, že není bohatá, jak se o ní říká. – Zpěvačka s obézní postavou o sobě tvrdí, že je typická Romka. Nerada se strojí. V secondhandu marně přesvědčuje prodavačku, aby jí zlevnila šaty. – Bílá žije v Rokycanech s manželem a adoptivním synem, které bezmezně miluje. Vykouří třicet cigaret denně a bere prášky kvůli dýchání; jejímu zpěvu to však prý nevadí. – Syn Franta je na šestnáct měsíců ve vězení kvůli loupeži. – Manažer skupiny Ervin vypráví o nedělitelném spojení smutku a zpěvu u Věry Bílé. Žena někdy na jevišti pláče, ale muzikanti to často ani nepoznají. – Bílá pózuje u fotografa. Kolegové znají její potřeby: Ervin jí přinese velkou porci jídla, kytarista Dežo ji rozveselí imitací prasete a hrbáče. – Mezinárodní manažer Jiří Smetana, který objevil Bílou v pražském baru, považuje zpěvačku za mimořádnou osobnost. – Bílá odjede s manželem na Slovensko, aby tam našla nevěstu pro syna, až se vrátí z vězení. Navštíví zoufale chudou romskou osadu, z níž pochází její matka. – (Klip Paš o paňori – U vody) V osadě zpívá Věra Bílá oblíbenou píseň své matky. – Zatímco matka naučila dceru zpívat, otec ji učil hrát na cimbál. Jednou jí rozbil rádio, protože neměl rád kytary a ona poslouchala Beatles. – Bílá požádá otce o píseň, při níž by ji "rozbolelo srdce". Zkouší s otcovou cimbálovkou. – Zpěvačka chce, aby Frantovou ženou byla Slovenka z chudé rodiny; jen ty prý zastanou všechny domácí práce. Uvažuje mezi dvěma sestrami z paneláku. Otec sester však není doma, jinak by si Bílá nevěstu rovnou odvezla. – Při návratu syna z vězení se matka rozpláče štěstím. Mladík se však odmítne bavit o svatbě a fotografie vybrané nevěsty ho nezajímá. – Volný čas tráví Věra Bílá hraním na automatech. Kromě vystupování s kapelou vyučuje v mezinárodním sboru romských písní u Idy Kelarové. – Řidič a manažer Kale Ervin se živí prodáváním pečených klobás na trhu. Zpěvák Dezider Šiška Lúčka je dělníkem v železárnách. – Baskytarista Emil Pupa Miko vypráví o své víře v Boha a o rasismu bílých. – Bílá nesnáší novináře, protože kvůli nim si prý lidé myslí, že je bohatá. – (Klip Ma dža ňikhaj – Nikam nechoď) Zpěvačka hraje na automatech a peníze se jí (v animovaných záběrech) jen hrnou. Ale nakonec zase všechno skončí ve strojích. – Bílá seznámí členy skupiny se svou situací: má z různých důvodů dluh třicet šest tisíc korun. Čtyři měsíce nekoncertovala a neměla tedy žádný příjem. Ervin shání peníze mobilem. – Osm tisíc korun dostane Bílá za hi-fi věž, uloženou (už po osmnácté) do zastavárny. – Zpěvačka si před odjezdem na koncert do Paříže vybere u švadleny látku na nové šaty. – V dodávce, která se cestou porouchá, se učí francouzské pozdravy. – Kosmopolitní atmosféra francouzské metropole se Bílé zamlouvá. U Eiffelovy věže pořádá Kale piknik spolu s manažerem Jiřím Smetanou. – Při hostování v rozhlasovém vysílání není Bílá schopna slovy vyjádřit, co je to romská duše. – Rozpačité i nadšené kritiky na vystoupení v novinách a v televizi Věru moc nezajímají. – Nakonec hudebníci dostanou od manažera Smetany peníze a dopřejí si honosný oběd v drahé restauraci. – Další koncert probíhá na přeplněném zámeckém nádvoří. Po jeho skončení se Bílá necítí ve své kůži. Způsobili to prý šaty, které si dala ušít a které jsou „moc nóbl“. Nejlépe se zpěvačka cítí bosá a „napůl nahá“. -zk-