Goyovy přízraky

Madrid, 1792. Svaté oficium na svém shromáždění projednává Goyovy znepokojující grafické listy, jež se ve Španělsku prodávají na každém rohu. Předsedající otec Gregorio i většina zúčastněných je považuje za škodlivé, avšak mladý dominikán Lorenzo, který se právě nechává u královského dvorního malíře portrétovat, tvrdí, že i groteskní, posměšné obrazy pravé víře prospívají. Vzápětí navrhne zpřísnění vztahu k věřícím. Starý Gregorio ho pověří, aby vedl nové inkviziční tažení proti kacířům. – Goya maluje mladičkou Ines, dceru bohatého obchodníka Tomase Bilbatuy. Její tvář již propůjčil světicím a andělům ve svých dalších dílech. Malíř současně dělá i Lorenzovu podobiznu. Oba modely se znají navzájem jen z obrazů. – Goya pracuje v paláci na jezdeckém obrazu královny Marie Luisy. Nevzhledná, ale k malíři přátelská žena, jejíž lhostejný manžel Karel IV. věnuje většinu času lovu, chce, aby jí malíř na obraze přidal na kráse. – Lorenzo instruuje špicly, podle jakých detailů poznat kacíře. Jednou z jejich obětí se stane i Ines, která při večeři v hospodě s bratry odmítne jíst vepřové, protože jí nechutná (podle instrukcí to ovšem znamená, že tajně vyznává židovskou víru). Když dívka dostane předvolání k výslechu, zděšená rodina nechápe důvod. Ani naivní a zbožná Ines při vyšetřování v temné klášterní místnosti nepochopí podstatu obvinění. Po krátkém mučení je nicméně ochotna přiznat cokoli. – Goya maluje autoportrét a pracuje na dalších grafických listech. Nerad svolí, že zoufalému Tomasovi pomůže ve věci jeho zmizelé dcery: jeho zásadou je do ničeho se neplést. Sdělí pak Lorenzovi, že obchodník zaplatí jeho portrét a přispěje značnou částkou na opravu kostela sv. Tomáše. – Kněz vyhledá zoufalou Ines ve vězení. Při společné modlitbě neodolá vzrušujícímu dotyku. – Lorenzo přijme pozvání k Bilbatuovým. Při večeři, jíž se zúčastní i Francisco, nenuceně rozpráví o „útrpném právu“, po jehož užití Ines přiznala, že vyznává židovskou víru (její prapředci byli židé). Čeká ji proces. Dominikán tvrdí, že skutečně nevinný člověk mučení odolá. Rozhněvaný obchodník vykáže zděšeného Goyu z domu a hned na místě podrobí se syny Alvarem a Angelem mnicha stejnému mučení, čili vytahování, zvanému strappado, jakým prošla Ines. Zbědovaný Lorenzo pak ochotně podepíše, že jeho rodiče byli opice. Bilbatua slíbí, že listinu zničí, jakmile bude dcera propuštěna. Na odchodu předá mnichovi peníze na opravu kostela. – Lorenzo odevzdá „výkupné“ Svatému oficiu, přitom před Gregoriem pomlčí o svém ponížení. Představený však prohlásí, že usvědčenou kacířku nelze propustit. – Lorenzo znovu navštíví zuboženou dívku v její cele kvůli intimní „modlitbě“. – Bilbatuovi se obrátí s prosbou o pomoc na krále, toho však Lorenzovo „opičí“ přiznání pouze pobaví. – Inkvizice zabaví v Goyově ateliéru mnichův portrét a symbolicky ho upálí na náměstí. Francisco to sleduje mezi davem, když ucítí prudkou bolest v hlavě. Kompromitovaný dominikán stačil včas uprchnout. – Goya v paláci slavnostně odhalí nelichotivý královnin portrét. Panovnický pár mlčky opustí sál. Král si pak malíře zavolá a neuměle mu zahraje na housle vlastní skladbu. Franciscovi nezbývá, než mu lichotit. Vyruší je posel z Paříže a oznámí Karlovi, že jeho bratranec Ludvík XVI. byl popraven (1793). – O patnáct let později. Napoleon Bonaparte dobývá Španělsko. Na trůn dosadí svého bratra Josefa. Vojáci plení Madrid a zabíjejí ve jménu Francouzské revoluce. Goya, kterého choroba připravila o sluch, kreslí v ulicích obrazy hrůzy a násilí. – Inkvizice je zrušena. Otec Gregorio s dalšími členy Svatého oficia jsou zatčeni přímo při mši v kostele, celebrující kněz je zastřelen. – Vězni inkvizice vyjdou z vězení. Ines najde rodný dům vypleněný a příbuzné pobité. Zbědovaná, předčasně zestárlá žena najde útočiště v Goyově domě. Neustále se ptá na dceru, kterou prý porodila ve vězení. – Lorenzo, který se vrátil do Madridu jako poradce nového krále, dá odsoudit své bývalé spolubratry k smrti. Nyní je ohnivým zastáncem revolučních myšlenek. Je bohatý a ženatý, má tři děti. Slíbí Goyovi, že se o Ines postará, ale zamlčí, že ji kdysi zneužil. Navštíví otce Gregoria ve vězení a slíbí mu ulehčení trestu výměnou za příslušné informace. Zjistí, že jeho a Inesina dcera se jmenuje Alicia a že v jedenácti letech uprchla z církevního nalezince. – Goya dívku náhodou objeví v parku: k nerozeznání se podobá matce a je prostitutkou. Oznámí to Lorenzovi. Ten dceru vyhledá a pokouší se ji uplatit, aby odjela do Ameriky. Alicia však zděšeně odmítne a uteče před ním. – Goya zjistí, že Lorenzo dal Ines zavřít do blázince. Vykoupí ji, ale pochopí, že žena se opravdu pomátla. – Lhostejná, svobodomyslná Alicia nestojí o setkání, jež se pokouší Francisco zařídit. Malíř má totiž výčitky svědomí za tragický osud svého dávného modelu. Při razii v madridských ulicích, podnícené Lorenzem, je Alicia spolu s ostatními prostitutkami zajata. Čeká ji deportace do Ameriky. Ines, která nemá zájem o Goyovo opatrovnictví a raději se potuluje ulicemi, se shodou náhod ujme opuštěného nemluvněte jedné odvlečené prostitutky. V přesvědčení, že je to její ztracená dcera, touží dítě ukázat otci. – Francisco se pohádá s Lorenzem: prohlédl jeho sebestřednost, zákeřnost a prodejnost. Politik však tvrdí, že malíř také portrétoval každého, kdo mu zaplatil. – Španělsko dobývají anglická vojska generála Wellingtona. Josef I. Bonaparte a jeho přisluhovači prchají z Madridu. Je mezi nimi i Lorenzo s rodinou. Na útěku ho zajmou vzbouření vesničané. – Vozy s deportovanými prostitutkami osvobodí Britové. Alicia si mezi zachránci vyhlédne pohledného důstojníka... – Rehabilitovaný Gregorio odsoudí Lorenza k smrti. Nabídne mu, že když se bude kát, dostane milost. Zběhlý dominikán to však odmítne. – Lorenzově veřejné popravě garotou přihlíží Goya, který jako obvykle skicuje. Z okna sleduje vykonání ortelu elegantně oblečená a nic netušící Alicia, která se po boku nového milence vyšvihla vzhůru. V davu je též Ines s dítětem. Ta jediná pak provází odjíždějící káru s tělem mrtvého milence... -ap-