Podzimní návrat

V dětském domově si řecké děti zvykají na nové podmínky. Zpívají partyzánské písně a v tělocvičně sledují dokumentární film o sobě. – Vychovatel odvede čtyřletého chlapce na nádraží. Posadí ho do vlaku. Chlapec má na krku ceduli s nápisem: Jsem řecké dítě, jedu za dědečkem a babičkou do Brna. Při přestupování ukáže průvodčí chlapci transparent s portrétem Stalina. Dítě potvrdí, že pána na obrázku zná: je to jeho dědeček. – Z brněnského bytu telefonuje dospělý Stavros do Řecka manželce Sofii. Ptá se na dcery. Pak večeří sám v restauraci. – Stavros zjišťuje na úřadě, kde je hrob jeho prarodičů. – Na hřbitově pokládá na hrob babiččin růženec a slyší slova: „Vítej, můj chlapče.“ Vzpomíná, jak si babička při mytí dědečkových nohou stěžovala, že od té doby, co přijela Brna, se jí nezdál žádný sen. – Stavros sype na hrob trochu řecké půdy. – Dědeček leží v posteli, je protivný až hrůza, protože mu došel tabák. Vzpomíná na Řecko. Stavros ho překvapí, když mu tabák přinese. Dědeček pak radostně tančí. – Dospělý Stavros se jede podívat do dětského domova, kde byl jako čtyřletý chlapec. Budovy jsou opuštěné a na komíně je prázdné čapí hnízdo. – Večer v Brně zajde k domu, kde žil s prarodiči. Je zamčeno. – Na dvorku si dědeček povídá se sousedem Novákem. Domlouvají se, že jednu z hvězd pojmenují Franta. Až bude dědeček zpátky v Řecku, podívá se na oblohu na Frantu a vzpomene si na přítele. – Babička vypráví Stavrosovi, jak ji dědeček v mládí unesl. Rodiče pro ni měli jiného ženicha. Chlapec je rád, že to tak bylo. Jinou babičku by nechtěl. – Dědeček Janis se sousedem Novákem popíjejí na dvorku. Franta se diví, že se Janis dal ke komunistům. Každý sice mluví jenom svou rodnou řečí, ale rozumějí si dobře. – Stavros je na dvorku bývalého domova, kde se říkalo U Řeků. Vzpomíná, jak šli s dědečkem na poštu pro balík. Úředník u přepážky jim balík nechtěl vydat, dokud se děda nepodepíše. Negramotný Janis nakonec do knihy udělá před dvě stránky pár klikyháků. Z Řecka došla chalva, rahat, sušené fíky, alkoholický nápoj ouzo, pro babičku nový černý šátek, olivy a gramofonové desky. Protože nemají gramofon, má si prý Stavros dát desky pod polštář a poslouchat je ve snu. Chlapci nechutnají olivy. Dědeček se zlobí – kdo nejí olivy, není Řek! Stavros se tedy o samotě pokouší přijít trpkým plodům na chuť. – Dědeček ukazuje Stavrosovi vojenskou mapu a slibuje, že ho pošle do Moskvy na vojenskou školu, aby se stal pilotem. Vnuk tím však není příliš nadšen. – Dospělý Stavros koupí v zastavárně obraz, který viděl za výlohou. Malíř Kamil si ho kdysi vybral za model a při sezení se ho ptal, jestli viděl nějakou řeckou sochu. Vzápětí přišla modelka a sezení skončilo. Doma v posteli si chlapec vychutnal svůj honorář: velké zákusky. – Při dalším pózování se Kamil neudrží a začne dítě objímat. Chlapec uteče a malíř se rozpláče. Za pár dní spáchá sebevraždu. – Dospělý Stavros zajde do bytu kamaráda z dětství Rosti. Ocitne se nakrátko v minulosti a vidí sám sebe, jak přišel za Rosťou a jak si povídal s jeho maminkou. Teď si přisedne k posteli Rosťovy matky, ale stará paní ho nevnímá. Její dcera mu vzápětí poděkuje, že zavolal lékaře. – V průchodu dožene odcházejícího muže vnuk staré ženy a dá mu fotografii z dětství, která ležela na nočním stolku. Chlapec se jmenuje také Rosťa. – Ve škole při hodině Stavros vykládá svérázným způsobem o Husovi a o Žižkovi. – Rosťa vypráví kamarádovi, že táta je zavřený za politické vtipy, které vykládal v hospodě. Oba kluci čekají před hospodou na Rosťovu matku. Stavros se po ní jde podívat a vidí ji, jak se miluje na toaletě s nějakým mužem. Rosťovi řekne, že v hospodě není, ale kamarád mu nevěří. – Rosťa odjíždí na Vánoce k babičce. – Učitelka diktuje o úspěších sovětského lidu. Stavros má jít na chodbu. Tam stojí Rosťova matka celá v černém. Chlapec uteče pryč. – Dospělý Stavros v bývalé třídě vzpomíná, jak pro něho při vyučování přijel jeden Řek a odvedl ho domů, aby zazpíval píseň jeho ženě Mirtě, která ráno zemřela. – Přijela pouť a Stavros má v lavici novou spolužačku „od kolotoče“, Dobroslavu. Dívka ho v lese nechá poslechnout, jak jí tluče srdce. Kamarád Martin ukazuje Stavrosovi řecké umění a „půjčí“ mu ochutnat žvýkačku. – Dospělý Stavros jde do sklepa v domě, kde se kdysi díval, jak Martin líbá Dobroslavu, která se mu bránila. – Malý Stavros jde k s botami k ševci Markovi. Ptá se ho, proč děti jeho dospělému synovi nadávají do židáků. Marek vykládá, že Milošova matka Ester byla Židovka. Za války je někdo udal a oba byli v koncentračním táboře. Miloš se vrátil sám a od té doby to nemá v hlavě v pořádku. – Dospělý Stavros čte v kavárně noviny. Oknem vidí starý poštovní vůz na korbě nákladního auta. Vybaví se mu, jak jednou Miloš shodil kočího ze stejného vozu a odjel s koňmi. Brzy nato ho odvezli do blázince. – Stavros vyhledá v hospodě hrobníka. Jdou spolu na hřbitov. Hrobník u hrobu prarodičů slíbí, že začne kopat hned, jak půda rozmrzne. – Soused Novák s dědečkem sedí na dvorku a povídají si o životě po životě. – Dospělý Stavros stojí u prázdného hrobu. Jeho poslání je splněno a on může odletět domů. -kat-