Kněžna Libuše

Vysoko nad Prahou shlížejí na Vltavu rozvaliny hradu Vyšehrad. Kolem roku 700 zde žil moudrý vojvoda Krok a jeho tři dcery: léčitelka Kazi, kněžka Teta a Libuše, obdařená darem věštectví. Toto je příběh o jejich životě, odkazu a o soumraku věku moudrosti. – U lůžka umírajícího Kroka vidí Kazi a Teta postavu Smrtnice. Tu spatří v lese u Vltavy i Libuše a omdlí. – Dívka se probere v chýši oráče Přemysla. Při návratu se setká s bojovnicí Vlastou, která ji hledala. – Nad otcovým tělem vzpomíná Libuše, jak jí Krok v dětství vyprávěl o její matce lesní žínce. – Po pohřbu vladyka Domaslav prohlásí za vojvodovu nástupkyni Libuši namísto nejstarší Kazi. – Zemi sužuje mor. Kazi už nechce pomáhat lidem a odejde do lesního ústraní. – Libuše se z jeskyně zásvětí vrátí s věštbou pro osiřelou Šárku i pro kováře, jemuž se ztratila dcerka. Hledala tam i pomoc pro zubožený lid. – Za rok. Mezi rolníky, vzdávajícími hold Libuši, je i Přemysl ze Stadic, který přivedl bělouše, jehož pojmenoval Kroka. Dívka před ním odmítne Domaslava a Vršovce, kteří se jí nabízejí za manžely. – Libuše se baví o svatbě s Vlastou. – V lese přepadnou vůz s Tetou a Libuší Avaři. Vlasta je brání. Nepřátelé jsou pochytáni a Teta obětuje jejich krev u modly. Vladykové chtějí knížete, ale Teta korunuje na kněžnu sestru. – Libuše se v noci za úplňku vydá na Krokovi za Přemyslem. Pomiluje se s ním. – Kněžna má vidění o velkém městě a o blahu svého lidu. – Libuše vždy za úplňku jezdí za Přemyslem. – Teta vyčítá sestře, že její touha po dobru pro lid se mění v chamtivost. – Libuše nabízí Přemyslovi spoluvládu. Chce založit velké město. – Kněžna vzbudí nevoli, když osvobodí rolníka Šťáhlava, který zabil kovkopa, jenž mu zabral půdu. Vladykové trvají na tom, aby se vdala. – Zaneprázdněná kněžna navštíví zklamaného milence až po třech měsících a on jí to vyčte. – Libuše znovu nemůže kvůli povinnostem za Přemyslem. Když za ním konečně v noci vyrazí, napadnou ji čtyři jezdci. Zachrání ji Vlasta, která s násilníky bojuje. Libuše přivede na pomoc Přemysla a vesničany. – Oráč se ve své chýši stará o zraněnou Vlastu. Přiměje ji, aby se stala jeho milenkou. – Po dalším naléhání Domaslava pošle kněžna poselstvo do Stadic. – Přemysl opustí Vlastu a přijede na Vyšehrad. Ožení se s Libuší, ale oba vědí, že jeho láska pominula. – Nový kníže vládne pevnou rukou. Vyhledává sex mimo manželské lože. Chce nazvat vysněné město Praha. – Zanedbávaná Libuše vyhledá Šťáhlava, který se stane jejím milencem. Jenže Přemysl ho brzy svévolně popraví. – Libuše navštíví Kazi v lesní chýši. Nemocná, umírající sestra si trpce stěžuje, jak lidé ničí přírodu. Libuše ji odveze na Vyšehrad. – Kněžna vyjde z jeskyně s chmurným proroctvím: lidé sami zničí, co vybudují. Pak omdlí. – Manželé se usmíří. – Domaslav nabízí Vlastě, žijící se svými bojovnicemi v jeskyních, spojenectví proti vládcům. Ale Vlasta chce zabít jen Přemysla, aby mohla být s milovanou kněžnou. Vlastnoručně zrádce oslepí. – Teta zemře u obětiště. – Vlasta vyhlásí válku mužům. Libuše ji marně přesvědčuje, aby zanechala svárů. – Přemysl za bojovnicí pošle Ctirada, jenž však padne do léčky u spoutané nahé dívky. – Na Vyšehrad během oslav narození knížecího syna Nezamysla přinesou Ctiradův vyříznutý jazyk. – Přemysl v čele vojska vyzve Vlastu na souboj, v němž ji zabije. – Libuše s manželem a synkem uvidí v lese Smrtnici. Později se vrhne do Vltavy pod Vyšehradem. – Přemysl vypráví u řeky Nezamyslovi o jeho matce. -tbk-