Německý režisér Constantin Werner, jehož rodina byla v roce 1945 odsunuta z Ústí nad Labem a jenž působí ve Spojených státech, natočil ve stylu béčkových televizních filmů ze starověku notně „posunutou“ legendu Kněžna Libuše (původně Pohanská královna). Vycházel přitom z několika uměleckých pramenů, většinou německých (nejvíce ze hry Libussa od Franze Grillparzera z roku 1874). Akcentuje zde v duchu zadání financiérky projektu především zmatený feministický a „novopohanský“ přístup (včetně konstrukce milostného trojúhelníku mezi Libuší, Přemyslem a lesbicky orientovanou Vlastou). Laciný a lacině vyhlížející titul nesnese ani hodně mírná měřítka. Natáčel se v Čechách s mezinárodním štábem a je pro české dějiny i pro česká kina jen medvědí službou... -tbk-
Vysoko nad Prahou shlížejí na Vltavu rozvaliny hradu Vyšehrad. Kolem roku 700 zde žil moudrý vojvoda Krok a jeho tři dcery: léčitelka Kazi, kněžka Teta a Libuše, obdařená darem věštectví. Toto je příběh o jejich životě, odkazu a o soumraku věku moudrosti. – U lůžka umírajícího Kroka vidí Kazi a Teta postavu Smrtnice. Tu spatří v lese u Vltavy i Libuše a omdlí. – Dívka se probere v chýši oráče Přemysla. Při návratu se setká s bojovnicí Vlastou, která ji hledala. – Nad otcovým tělem vzpomíná Libuše, jak jí Krok v dětství vyprávěl o její matce lesní žínce. – Po pohřbu vladyka Domaslav prohlásí za vojvodovu nástupkyni Libuši namísto nejstarší Kazi. – Zemi sužuje mor. Kazi už nechce pomáhat lidem a odejde do lesního ústraní. – Libuše se z jeskyně zásvětí vrátí s věštbou pro osiřelou Šárku i pro kováře, jemuž se ztratila dcerka. Hledala tam i pomoc pro zubožený lid. – Za rok. Mezi rolníky, vzdávajícími hold Libuši, je i Přemysl ze Stadic, který přivedl bělouše, jehož pojmenoval Kroka. Dívka před ním odmítne Domaslava a Vršovce, kteří se jí nabízejí za manžely. – Libuše se baví o svatbě s Vlastou. – V lese přepadnou vůz s Tetou a Libuší Avaři. Vlasta je brání. Nepřátelé jsou pochytáni a Teta obětuje jejich krev u modly. Vladykové chtějí knížete, ale Teta korunuje na kněžnu sestru. – Libuše se v noci za úplňku vydá na Krokovi za Přemyslem. Pomiluje se s ním. – Kněžna má vidění o velkém městě a o blahu svého lidu. – Libuše vždy za úplňku jezdí za Přemyslem. – Teta vyčítá sestře, že její touha po dobru pro lid se mění v chamtivost. – Libuše nabízí Přemyslovi spoluvládu. Chce založit velké město. – Kněžna vzbudí nevoli, když osvobodí rolníka Šťáhlava, který zabil kovkopa, jenž mu zabral půdu. Vladykové trvají na tom, aby se vdala. – Zaneprázdněná kněžna navštíví zklamaného milence až po třech měsících a on jí to vyčte. – Libuše znovu nemůže kvůli povinnostem za Přemyslem. Když za ním konečně v noci vyrazí, napadnou ji čtyři jezdci. Zachrání ji Vlasta, která s násilníky bojuje. Libuše přivede na pomoc Přemysla a vesničany. – Oráč se ve své chýši stará o zraněnou Vlastu. Přiměje ji, aby se stala jeho milenkou. – Po dalším naléhání Domaslava pošle kněžna poselstvo do Stadic. – Přemysl opustí Vlastu a přijede na Vyšehrad. Ožení se s Libuší, ale oba vědí, že jeho láska pominula. – Nový kníže vládne pevnou rukou. Vyhledává sex mimo manželské lože. Chce nazvat vysněné město Praha. – Zanedbávaná Libuše vyhledá Šťáhlava, který se stane jejím milencem. Jenže Přemysl ho brzy svévolně popraví. – Libuše navštíví Kazi v lesní chýši. Nemocná, umírající sestra si trpce stěžuje, jak lidé ničí přírodu. Libuše ji odveze na Vyšehrad. – Kněžna vyjde z jeskyně s chmurným proroctvím: lidé sami zničí, co vybudují. Pak omdlí. – Manželé se usmíří. – Domaslav nabízí Vlastě, žijící se svými bojovnicemi v jeskyních, spojenectví proti vládcům. Ale Vlasta chce zabít jen Přemysla, aby mohla být s milovanou kněžnou. Vlastnoručně zrádce oslepí. – Teta zemře u obětiště. – Vlasta vyhlásí válku mužům. Libuše ji marně přesvědčuje, aby zanechala svárů. – Přemysl za bojovnicí pošle Ctirada, jenž však padne do léčky u spoutané nahé dívky. – Na Vyšehrad během oslav narození knížecího syna Nezamysla přinesou Ctiradův vyříznutý jazyk. – Přemysl v čele vojska vyzve Vlastu na souboj, v němž ji zabije. – Libuše s manželem a synkem uvidí v lese Smrtnici. Později se vrhne do Vltavy pod Vyšehradem. – Přemysl vypráví u řeky Nezamyslovi o jeho matce. -tbk-
Krok
Teta
Kazi
Libuše
Smrtnice
Přemysl
Vlasta
malá Libuše
Domaslav
Vršovec
Krokova družka
kovář
Šárka
rolník
rolník
velitel Avarů
malá Vlasta
Šťáhlav
Sláva
Ctirad
vyslanec Vyšehradu
malá Kazi
malá Teta
kapitán gardy
Mizislav
Nezamysl
anonym (Kněžna Libuše – motivy z legendy), Alois Jirásek (O Libuši – pověst z knihy Staré pověsti české), Clemens Brentan (Založení Prahy /Die Gründung Prags/ – divadelní hra), Franz Grillparzer (Libuše /Libussa/ – divadelní hra)
Woodoo effects speciální efekty s.r.o., Martin Oberländer (koordinátor)
Wolfgang Lobisser (historie)
Ota Bareš (práce se zvířaty), Břetislav Bádal (práce se zvířaty – koně)
Helena Čížková
Hudba k písni Antonín DvořákBenedikt Brydern /úprava/
Text písně Constantin Werner
Zpívá August Schram
Kněžna Libuše
Kněžna Libuše
The Pagan Queen
The Pagan Queen
Koruna Vyšehradu / The Legend of Libussa / Queen Libussa / Pohanská královna
film
hranýdistribuční
historický, legenda
Spojené státy americké, Česká republika
2008
2007
začátek natáčení 10. 9. 2007
konec natáčení 10/2007
slavnostní premiéra 14. 10. 2009 (multiplex Palace Cinemas Slovanský dům, Praha)
distribuční premiéra 15. 10. 2009 /doporučená přístupnost od 12 let/
Česko-americký koprodukční film o legendární kněžně.
Amok Film Ltd., STARLITE PRODUCTIONS s. r. o. (koprodukce)
dlouhometrážní
97 min
35mm
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Digital
anglická
anglicky
české
anglické