Na počátku projektu Čestmíra Kopeckého a Petra Zelenky se strohým názvem Karamazovi byl záměr převést do filmu legendární představení Dostojevského Bratrů Karamazových v podání herců Dejvického divadla a v režii Lukáše Hlavici z roku 2000. Aby však nevznikl jen obvyklý zplošťující záznam inscenace, vymyslel Petr Zelenka filmový rámec: upravené představení se odvíjí jako zkouška v prostorách zchátralé polské ocelárny Nové Huti u Krakova, kde se koná alternativní přehlídka na téma Dostojevskij. Herci tak představují hrdiny hry a zároveň hrají sami sebe. Scenárista a režisér v jedné osobě vložil do děje ještě vedlejší motivy údržbáře, jemuž po úrazu umírá synek, nebo herce Davida, usilujícího narychlo zmizet kvůli domluvenému natáčení. I tyto načrtnuté dějové linky souvisejí s Dostojevského tématy zla v člověku, sobectví, pokrytectví, nenávisti, amorálnosti, zklamané lásky či ztráty víry. Součástí filmu jsou též dvě vložené epizody z fiktivní přehlídky v továrních halách: baletní duet a krátký rozhovor slovinského loutkoherce s loutkou Dostojevského, představovaného mončičákem. – Zelenka se sám označuje pouze za adaptátora zmíněného dejvického představení. Kromě nutných škrtů přidal postavu kapitána Sněgirova, roli Káti svěřil jiné herečce, samozřejmě upravil „kulisy“ a změnil kostýmy. Po právu se spolehl na sehraný herecký ansámbl, jemuž dal dostatečný prostor. Industriální prostředí nejen ozvláštňuje pojetí divadelního představení, ale stává se zejména díky vynikající kameře Alexandera Šurkaly integrální součástí jeho filmového ztvárnění. – Snímek vznikl ve spolupráci s polskou stranou a s podporou různých fondů. Natáčel se hlavně v Železárnách Hrádek. Důstojně se přiřazuje k četným filmovým adaptacím Dostojevského látky, z nichž byla u nás uvedena jen ruská transkripce Bratři Karamazovi I, II (1968; r. Ivan Pyrjev). Zároveň naplňuje záměr tvůrců zachytit pro budoucnost jednu z nejlepších českých inscenací Bratrů Karamazových, na níž má významný podíl dnes už klasická dramatizace Evalda Schorma (ten hru inscenoval v Divadle Na zábradlí v roce 1979; TV záznam tohoto představení z roku 1981 vyšel na DVD v edici časopisu Reflex). Snímek rovněž organicky zapadá do filmografie Petra Zelenky, který se věnuje i divadlu a spolupracuje právě s Dejvickým divadlem. Podle záměrů producenta by se v kinech měla rozdávat zdarma pečlivě připravená programová brožurka.
Herci se v autobuse cestou na zájezdové představení v polské Nové Huti baví o potomku Dostojevského, který měl vystupovat v Německu na konferenci a doufal, že tam získá mercedes. – Režisér, který přijel svým autem s milenkou a herečkou Lucií, představí kolegům v areálu obří zchátralé továrny tamní produkční Kasiu. Podnik teď patří Indu Mittalovi. Polka se baví s herci polsky a anglicky. Ukáže jim šatnu mezi stroji. – Herec David dostane zprávu o natáčení a svěří se kolegovi Martinovi, že se potřebuje dostat ještě večer na otočku do Prahy. – Podle režiséra "pojedou" celé představení Dostojevského Karamazových v jednom tahu. Hrát se bude uprostřed tovární haly. Bezpečnostní technik seznámí hosty s předpisy. Zmíní se, že nedávno se tu z jeřábového mostu zřítil sedmiletý údržbářův syn a leží ve vážném stavu v nemocnici. Mezi přihlížejícími dělníky je i zmíněný údržbář, který po celou dobu se zájmem sleduje jednání herců. – Představení začíná soudním procesem s Dmitrijem Karamazovem (David Novotný), obviněným z otcovraždy. Žalovaný přiznává svou špatnou povahu, avšak odmítá vraždu. – Starý Fjodor Karamazov (Ivan Trojan) se baví se svými syny Dmitrijem, Aljošou (Martin Myšička) a Ivanem (Igor Chmela) o jejich matkách. Je u toho i odporný sluha Smerďakov (Radek Holub). Aljoša žije v klášteře, Ivan studoval přírodní vědy. Dmitrij se dal na vojenskou dráhu. Ale jde stále více ve stopách otce, hnusného děvkaře a zlého člověka. – Fjodor se vysmívá Aljošovi a ten mu vyčítá, že musí vše pošpinit. – Dmitrij potřebuje od otce peníze, aby splatil dluh Kátě (Michaela Badinková), kterou si měl vzít. Jenže se zamiloval do protřelé Grušenky (Lenka Krobotová), již zbožňuje i jeho otec. – David řekne režisérovi, že potřebuje odjet, ale že se včas vrátí na představení. Režisér mu to však nedovolí. – Aljoša se snaží upokojit štábního kapitána Sněgirova, jehož Dmitrij zfackoval na ulici. Kapitánův synek Iljušenka pak Aljošu kousl. – Dmitrij se baví s Aljošou o Kátě a o Grušence. Káťa zdědila nějaké peníze a zaplatila za něj dluh. On však další její peníze, jež měl dodat její sestře, propil s Grušenkou. Ta byla ochotná se za něj vdát. – Káťa navštíví Dmitrije a vyčítá mu, že ji ponížil. Bez ohledu na to, by byla svolná si ho vzít. – Dmitrij chce, aby Aljoša za něj požádal otce o peníze. Vyhrožuje také, že pokud uvidí starého s Grušenkou, zabije ho. – Režisér slyší Davida, jak se s někým mobilem domlouvá na odvozu. Zablokuje ho svým autem, když herec mizí z továrny. Řekne mu, že mu sebral občanku, a David se musí vrátit. – Smerďakov předvádí epileptický záchvat. – Otec se vysměje Aljošovi, který po něm chce tři tisíce rublů pro Dmitrije. Pak proti sobě staví Aljošu a Ivana kvůli jejich odlišným názorům na víru a na nesmrtelnost. V opilosti plivne na náboženský obraz; je to portrét papeže Jana Pavla II., který Smerďakov/Radek naschvál podstrčil Fjodorovi/Trojanovi. (Trojan se chvíli rozmýšlí a pak plivne nenápadně vedle.) Starý Karamazov prozradí synům, že Smerďakov je jejich nevlastní bratr. – Ivan miluje Káťu. – David se baví s Lucií o tom, že mu režisér sebral občanku. – Ivan se loučí s Káťou před odjezdem do Moskvy. Ví, že dívka miluje Dmitrije. Cítí se uražený. Pak se dohaduje s Aljošou. Trápí ho, že za hříchy dospělých mají trpět děti. Zříká se království Božího a stěžuje si na karamazovskou nízkost. – Aljoša vyřídí Kátě, že Ivan za ní nepřijde. – Igor, představitel Ivana, se před továrnou polsky baví s údržbářem, jemuž se hra líbí. Polák pak herci ukáže provozy a mluví s ním o tom, jak ze Stalinovy vůle vznikla Nová Huť. Oba pak v jiné tovární hale sledují zkoušku představení baletní dvojice. Igor vypráví o indických matkách, které strkaly své děti pod kola aut diplomatů, aby pak za odškodné mohly uživit další děti. Údržbář naznačí, že totéž mohl udělat on se svým synkem. – Smerďakov se baví s Ivanem o obavách ze spoluviny, o dědictví synů Karamazových a o signálech, jež měl se starým domluvené. Fjodor tak měl poznat, zda za ním přichází Grušenka nebo Dmitrij. Ivan mu znovu potvrdí, že podle něj Bůh není. – David, který všude možně hledá občanku, se marně dobývá do kufru režisérova auta. – Grušenka přizná Aljošovi, že chce utéct za Polákem, jehož kdysi milovala. Dmitrij se to nesmí dovědět. – Dmitrij použije znamení podle Smerďakova a dostane se k otci... – Smerďakov má epileptický záchvat. – Aljoša se modlí. Pak řekne Dmitrijovi, kam jela Grušenka. A bratr se za ní vydá. Zarazí pianistu, který u ní vyhrává. Grušenka mu přizná, že polského důstojníka teď nenávidí, protože ji zklamal. Muž Poláka vyhodí. Žena mu tvrdí, že ho miluje. Dmitrij je zatčen. – Kasia přeruší zkoušku. Všimla si, že údržbář dostal mobilem zprávu o synově smrti. Herci se v šatně dohadují, co dál. – Kasia později smutnou zvěst potvrdí a mluví o tom, jak sháněla grant na alternativní akci v továrně. – Sám údržbář požádá herce, aby pokračovali v představení. – David najde doklady. – (Viz začátek inscenace) Dmitrij vypovídá před soudem. Přizná jen, že na útěku od otce zranil sluhu Grigorije. Vypovídá Smerďakov. Aljoša nevěří, že by bratr otce zabil. – David přemýšlí o tom, že režisér najal polského herce, aby hrál údržbáře, a že si celou zápletku se zraněným dítětem vymyslel. – Lucie v roli Lízy provokuje Lenku textem o židovské rituální vraždě dítěte, ale podle kolegyně byla tato scéna vyškrtnuta. Obě vidí před tovární halou, jak se údržbářova zoufalá žena zlobí na manžela, který od ní odejde. Lenku odvede loutkoherec, který pak baví publikum scénkou dialogu s Dostojevským, jehož představuje mončičák v houpacím křesle. – Smerďakov přizná Ivanovi, že otce zabil on, prý na základě jeho mlčenlivého souhlasu. Ivan je tedy podle něj spoluviník a je prý nejvíc podobný otci. Vrah mu dá peníze, jež Fjodorovi sebral. – Zoufalý kapitán Sněgirov popírá Boha: jeho synek Iljuška zemřel. Aljoša ho uklidňuje. – Lucie najde v zásuvce údržbářova stolu jeho fotku s rodinou a náboje. – David se údržbáře vyptává v umývárně. Ten nechápe, o co českému herci jde, a popírá, že by byl najatý. – Ivan je u přikryté mrtvoly otce, jež náhle ožije v podobě čerta. – Aljoša řekne Ivanovi, že se Smerďakov oběsil. – Pokračuje soud s Dmitrijem. Vypovídají Káťa a Grušenka. Ivan prohlásí, že vraždil Smerďakov na jeho popud. Chce, aby byl zatčen místo Dmitrije. Avšak Káťa ukáže soudci Dmitrijův dopis s výhružkou, že otce zabije, pokud od něj nedostane peníze. Soud to považuje za jasný důkaz. Dmitrij je odsouzen. Muž si vezme slovo, po něm mluví Káťa a Aljoša. – Do haly prší. Herci zvou diváky z řad dělníků na připravenou skromnou „hostinu“ u provizorních stolů. – Lucie jako Líza uzavírá z jeřábové lávky představení. Náhle zazní výstřel. – Herci odcházejí z haly, před níž v kaluži leží údržbář. Spáchal sebevraždu. Přikryje ho postava v montérkách, z nichž čouhá „čertův ocas“... – Dostojevského potomek si z Německa opravdu přivezl mercedes, ten se mu však záhy porouchal. Herci Dejvického divadla hrají představení Bratři Karamazovi už osm let. -tbk-
starý Karamazov
Ivan
Aljoša
Dmitrij
Smerďakov
Grušenka
Kateřina
režisér Jan Vondráček
údržbář
Kasia
Líza
Sněgirov
soudce/Polák
klavírista
údržbářova žena
hospodský pohůnek
tanečník
tanečnice
loutkář
bezpečnostní technik
Petr Zelenka, Lukáš Hlavica (režie divadelního představení)
Fjodor Michajlovič Dostojevskij (Bratři Karamazovi – román), Evald Schorm (Bratři Karamazovi – dramatizace na motivy románu)
Karolina Ochab, Roman Wikeł, Katarzina Adamik, Jaroslav Kučera (šéfproducent ČT)
Edita Marholtová, Petr Koza, Alžběta Šáchová, John Brent, Pavel Bureš
Text písně Włodzimierz Gilewski
Karamazovi
Karamazovi
The Karamazovs
Bracia Karamazow
Bratři Karamazovi
film
hranýdistribuční
psychologický
Česká republika, Polsko
2008
2007
začátek natáčení 2. 7. 2007
konec natáčení 25. 7. 2007
slavnostní premiéra 23. 4. 2008 (kina Lucerna a Aero, Praha)
distribuční premiéra 24. 4. 2008 /přístupný/
„Až zanikne morálka, jako zanikají geologická období, a všechno bude dovoleno...“
První veřejnoprávní s. r. o., Warszaw Pact Film Production, ČESKÁ TELEVIZE
dlouhometrážní
113 min
35mm
1:2,35
barevný
zvukový
Dolby Digital Surround EX
česká
česky, anglicky, polsky, slovinsky
české
české
Akce: Anketa českých filmových kritiků o nejlepší český film let 1990 – 2019
2020
Praha / Česká republika
16. místo
výsledky speciální ankety vyhlášeny 1. 2. 2020 na slavnostním ceremoniálu předávání Cen české filmové kritiky 2019
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Český lev 2008 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší film
Petr Zelenka
Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2008, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby
2009
Beroun / Česká republika
zvláštní cena poroty udělená hereckému souboru
Petr Zelenka
Festival: 22. festival českých filmů – FINÁLE
2009
Plzeň / Česká republika
výroční cena Asociace českých filmových klubů za hraný film roku 2008
Petr Zelenka
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Český lev 2008 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší film
Čestmír Kopecký
(producent)
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Cena České filmové a televizní akademie (plaketa) za nejlepší filmový plakát, udělena 30. 1. 2009 při vyhlášení nominací cen Český lev 2008 výtvarníkům Aleši Najbrtovi a Bohumilu Vašákovi
Aleš Najbrt
Festival: 16. mezinárodní přehlídka filmu, televize a videa – FEBIOFEST 2009
2009
Praha / Česká republika
Kristián – výroční cena české filmové kritiky za hranou tvorbu pro kina, TV nebo video roku 2008
Petr Zelenka
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Cena České filmové a televizní akademie (plaketa) za nejlepší filmový plakát, udělena 30. 1. 2009 při vyhlášení nominací cen Český lev 2008 výtvarníkům Aleši Najbrtovi a Bohumilu Vašákovi
Bohumil Vašák
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
cena filmových kritiků (za hraný film), udělena 30. 1. 2009 při vyhlášení nominací cen Český lev 2008
Petr Zelenka
Akce: 16. výroční ceny Český lev 2008
2009
Praha / Česká republika
Český lev 2008 udělený Českou filmovou a televizní akademií za nejlepší režii
Petr Zelenka
Akce: PRIX ARTE – Cena Evropské filmové akademie (EFA)
2008
Praha / Česká republika
doporučení filmu Českou filmovou a televizní akademíií v kategorii hraný film
Petr Zelenka
Akce: 8. ceny Novoborské akademie spojených kinematografií Asociace provozovatelů kin České republiky
2008
Nový Bor / Česká republika
cena za nejlepší režii
Petr Zelenka
Festival: 43. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2008
2008
Karlovy Vary / Česká republika
cena poroty Mezinárodní federace filmového tisku (FIPRESCI)
Petr Zelenka
Akce: Česká nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 2008
2008
Praha / Česká republika
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu podle návrhu České filmové a televizní akademie vyhlášeném 24. 9. 2008 v 81. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 2008
Festival: 43. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary 2008
2008
Karlovy Vary / Česká republika
zvláštní uznání
Petr Zelenka