Golet v údolí

Země původu

Česká republika

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

11. 5. 1995

Minutáž

90 min

Kategorie

film

Žánr

komedie, smutná komedie

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Golet v údolí

Český název

Golet v údolí

Anglický název

The Golet in the Valley

Anotace

Snímek režiséra Zena Dostála Golet v údolí vznikl podle stejnojmenné povídkové knihy Ivana Olbrachta, která poprvé vyšla v roce 1937 a která je posledním původním dílem známého českého prozaika a publicisty. Scenáristka Jana Dudková vybrala ze tří povídek dvě první (Zázrak s Julčou a Událost v mikve), jež jsou na rozdíl od balady O smutných očích Hany Karadžičové laděny do laskavého humoru. Obě prózy jsou ve filmu propojeny do plynulého toku vyprávění. Jednoduchý děj zachycuje příběh chuďase Bajnyše, který málem přijde o svou zedřenou kobylku Julču, a události, spojené s neblahou okolností, kdy ve venkovské posvátné lázni mikve je málo vody, a proto se v ní nemohou konat talmudem nařízené očistné obřady. Tvůrci filmu se soustřeďují na idylický popis prostředí v horské vísce Polaně (golet = židovská osada v cizorodém okolí, též vyhnanství) na tehdejší Podkarpatské Rusi a na vykreslení života jejích rázovitých obyvatel, chasidských Židů. V centru pozornosti jsou početné rodiny tří přátel, Bajnyše Zisoviče, Mojšeho Kahana a Pinchese Jakuboviče. Děj je provázen smířlivým komentářem vědoucího vypravěče. Snaha autorů postihnout s přiznanou dávkou nostalgie dávno zmizelý svět židovské komunity se projevuje v každé složce filmového díla, především však v obrazech kameramana Juraje Šajmoviče a v hudbě Luboše Fišera s židovskými písněmi a popěvky. – Snímek nijak nepopírá své původní určení pro televizní obrazovku. Natáčel se ve Svobodných Hamrech a ve skanzenu Veselý Kopec u Chrudimi a objevuje se v něm Josef Kemr ve své poslední filmové roli. -tbk-

Obsah

V chasidské vesničce Polaně na Poloninách se všechno chystá na nadcházející šábes. Mojše Kahan připravuje lázeň mikve. Jeho synek Riva, který má nosit vodu, však raději pozoruje svou kamarádku Branku, dceru krejčíka Pinchese Jakuboviče a jeho ženy Brany. – Chuďas Bajnyš Zisovič se vypravil ke kupci Salomonu Fuxovi. Potřebuje dvě kila mouky na blincesy. Ale u kupců mu odmítnou dát na dluh. Jistě prý si vydělal nějaké peníze, když pracoval celý týden se svým koníkem na stavbě cesty v Pribuji. Bajnyš navštíví doma kupcovu ženu Ester a za veselé vyprávění od ní dostane kousek chleba. Ale když chce, aby se za něj kupcová přimluvila, je rychle vyhozen. – Místní mudrc Pinches smutně sleduje svou smyslnou ženu Branu, která se jako vždy hrne do mikve první. Manželka ho totiž svou náruživostí odvádí od meditací, jež jsou Pinchesovou největší radostí. Krejčí pak vyhubuje dvěma Mojšeho chlapcům, kteří se rvali v chalupě. – Bajnyšova těhotná žena Rojza se na muže zlobí, že se vrátil s nepořízenou. Věčně dobře naladěný manžel však před hordou dětí tak řeční, že málem zapomenou na svůj hlad. Dá jim pár dobrot, jež nenápadně ukradl kupcové, a tančí s nimi kolem prázdného stolu. Jeho žena si představuje, jak jsou bohatí. – V neděli Bajnyš seče trávu na hřbitově, když zahlédne dvojici turistů. Panička si pohmoždila kotník a potřebuje odvézt do města. Bystrý Žid okamžitě nabídne pomoc. Odvede dvojici do vsi a vnutí jim svou chromou kobylku Julču. Aby více vydělal, tvrdí jim, že to je jediný kůň ve vsi a že patří Šlojmu Volfovi. I svou ženu vydává pro jistotu za Šlojmovu manželku. Turista se sice tváří, že dobře zná zdejší vykuky, ale nezbude mu, než se Bajnyšovi podvolit. Češi se mohou smíchy potrhat, když vidí zedřenou kobylku. Pro začátek od nich Bajnyš vymámí skoro celý bochník chleba. Cestou jim vypráví o okolí i o židovských zvycích. Před hotelem v městečku si s nimi domluví, že je vezme na výlet do hor. Pán k jeho zklamání prohlásí, že všechno vyrovná až potom, najednou. – V Polaně se v pátek večer všechny rodiny připravují zase na šábes. Pinches už vidí dychtivost v očích své ženy, a sám sebe si představuje jako hrdinného bojovníka Josua, který zachránil židovský národ. – Do lázně se scházejí muži ze vsi. Pinches si všimne, že voda v mikve sahá pod stanovenou čáru, a řekne to starému Lejbu Fajnermannovi, který ve vsi zastupuje rabína. Nedůtklivý stařík prohlásí, že mikve je nečistá. Všichni odcházejí bez koupele. Jen Pinchesovi to nevadí, protože teď bude mít pokoj od milování s Branou (dokud se žena neočistí v mikve). – Neštěstí zavinil Mojšeho syn Riva, který si nabral vodu na umývání z mikve místo z potoka. Lejb v modlitebně řeční. Znesvěcení místa je velkým neštěstím, protože se tak přervala pouta s předky. Navíc se bude muset z města přivézt rabín. Všechny náklady bude hradit nebohý Mojše, protože ten je placen za to, aby se staral o lázeň. A tak se lázeňský vydá za Bajnyšem, aby soused přivezl rabína. Zatím se však nedomluví na ceně. Chytrý Zisovič to má dobře spočítané; svěřuje se svému nejmilejšímu synkovi Chaimovi, že mu tajně šetří peníze na studie. Hodně si slibuje od turistů. Nakonec veze na výlet jenom paničku, protože pán musí zůstat v hotelu. Vyzývavá gójka na poloninách chudáka Bajnyše svádí. Dokonce se svlékne donaha, aby se prý opálila. Ale Žid to se sebezapřením vydrží. – Mojše musí znovu za Bajnyšem. Přidá mu peníze a chuďas se rozjede do města pro rabína. Cestou nahoru na Polanu se mu rozbije kolo, a tak se opozdí. Zatímco ve vsi všichni rabína obsakují, musí Bajnyš hned zase dolů. Slíbil turistům, že je odveze k vlaku. Jenže nebohá Julča nechce jít. Bajnyš jí zoufale prosí. Na cestě je přepadne velká bouře. Zesláblá Julča padne na zem. Nešťastný Bajnyš ví, že kobylka dodělává, ale nedokáže jí ulehčit umírání nožem. Domnívá se, že to je boží pomsta za to, že zhřešil, když se jednou nebo dvakrát podíval tehdy na poloninách na nahou gójku. Utrmácený dorazí pěšky do hotelu. Tady se však dozví, že turisté už odjeli a že mu tam nenechali žádné peníze. Smutně se Bajnyš vrací zpět. Stane se však zázrak: muž objeví Julču, jak se pokojně pase na místě, kde předtím padla. – Na rabínův příkaz musí Mojše a Riva nalít do mikve čtyřicet věder mléka. Až potom natékající pramenitá voda vyplaví všechno mléko z lázně, mikve bude znovu čistá. – Zpátky do města odveze rabína drahý Šlojme Volf, protože host se už nechce kodrcat s Bajnyšovou kobylkou. – Mojše doma naříká, kolik ho stál Rivův těžký prohřešek. Ale žena Fajga ho uklidňuje; na všechno si přece půjčili, a kde je psáno, že to budou muset splatit. – Do vyčištěné mikve běží první natěšená Brana. – Lejb konstatuje, že mikve je čistá, a muži vykonají obřad lázně. Mojše, kterého ze všeho strašně rozbolel zub, se od Lejba dozví, že aféru vlastně zavinil jeho přítel Pinches. – V noci, když děti usnou, se Brana v posteli vrhne na svého muže, který se jí jen chabě brání. – Pinches se s nečistým svědomím baví s Mojšem. Ten se ho hned zeptá, zda mu těch sedm dní, kdy se nemusel milovat s Branou, stálo za to. Mudrc jen mlčky pokyvuje hlavou. Pak se společně s Bajnyšem vrhne na kamaráda a vytrhne mu navzdory jeho protestům bolavý zub. A nad Polanou se zase klene klid a mír... -tbk-

Hrají

Ondřej Vetchý

Bajnyš Zisovič

Jan Hartl

Pinches Jakubovič

Jiří Ornest

Mojše Kahan

Yvetta Blanarovičová

Rojza Bajnyšová

Jana Dolanská

Fajga Kahanová

Josef Kemr

Lejb Fajnerman

Steva Maršálek

Salamon Fux

Lubor Tokoš

vypravěč

Zuzana Talpová

Sura Fuxová

Martin Hurník

Dejvi Kahan

Štáb a tvůrci

Pomocná režie

Dagmar Cepková

Asistent režie

Běla Tesaříková

Předloha

Ivan Olbracht (Zázrak s Julčou z knihy Golet v údolí – povídka), Ivan Olbracht (Událost v mikve z knihy Golet v údolí – povídka)

Scénář

Jana Dudková, Zeno Dostál (spolupráce na scénáři)

Technický scénář

Zeno Dostál

Asistent kamery

Jiří Rolínek

Architekt

Leopold Zeman

Návrhy kostýmů

Hana Pavlátová

Vedoucí výroby

Ilona Jirásková

Zástupce vedoucího výroby

Zuzana Vrbová

Produkční údaje

Originální název

Golet v údolí

Český název

Golet v údolí

Anglický název

The Golet in the Valley

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

komedie, smutná komedie

Země původu

Česká republika

Copyright

1995

Rok výroby

1995

Premiéra

premiéra 11. 5. 1995 /přístupný/ (kino Lucerna, Praha)

Distribuční slogan

O ztraceném světě, na který zůstává víc než vzpomínka. Úsměvný filmový příběh, který vypráví o svérázných obyvatelích židovské komunity na Podkarpatské Rusi ve třicátých létech.

Výrobce

Česká televize, TS Heleny Sýkorové a Karla Škorpíka (Česká televize)

Vývoz

Telexport

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

90 min

Původní metráž

2 630 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

česká

Mluveno

česky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Vítěz

Festival: Finále Plzeň ’96 – 9. národní bilanční a soutěžní přehlídka české celovečerní tvorby

1996
Plzeň / Česká republika
Hlavní cena Zlatý ledňáček
Zeno Dostál

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Luboš Fišer

Vítěz

Festival: 18. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují

1996
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena za nejlepší mužský herecký výkon
Ondřej Vetchý

Vítěz

Akce: 3. výroční ceny Český lev 1995

1996
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Juraj Šajmovič

Vítěz

Festival: Finále Plzeň ’96 – 9. národní bilanční a soutěžní přehlídka české celovečerní tvorby

1996
Plzeň / Česká republika
Cena pro nejlepšího herce za mužský herecký výkon
Ondřej Vetchý

Vítěz

Akce: Ceny Nadace Český literární fond

1995
Praha / Česká republika
Cena Zdenka Sirového za režii
Zeno Dostál
in memoriam

Vítěz

Akce: Ceny Nadace Český literární fond

1995
Praha / Česká republika
Cena Zdenka Sirového za kameru
Juraj Šajmovič