Anděl milosrdenství

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

1993

Rok výroby

1993

Premiéra

22. 2. 1994

Minutáž

95 min

Kategorie

film

Žánr

drama

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Anděl milosrdenství

Český název

Anděl milosrdenství

Anglický název

Angel of Mercy

Koprodukční název

Anjel milosrdenstva

Anotace

Snímek Miloslava Luthera Anděl milosrdenství je první slovensko-českou koprodukcí po rozpadu společného státu. Podílely se na něm Slovenská a Česká televize a výrobní firma Ars Media. Původní scénář Vladimíra Körnera, vycházející z autorovy stejnojmenné novely (vydané v roce 1988), byl připraven v roce 1989 do výroby na Barrandově. Několik dní před začátkem natáčení však byl projekt zrušen. Podle Körnerových slov zůstaly v Lutherově filmu zachovány postavy a obsah, ale celkové vyznění je jiné. Děj dramatického komorního příběhu vášnivého milostného vzplanutí vdovy po rakouskouherském důstojníkovi a tajemného válečného zajatce se odehrává v Haliči během I. světové války. Mladá žena náhodou zjistí, že její muž je válečný zločinec, cynicky vraždící nevinné lidi, a po jeho kruté smrti chce za něj splatit „dluh“. Stane se ošetřovatelkou v týlovém lazaretu, kde se setká se zajatcem, který má léčitelské schopnosti. Zvláštní muž ji přitahuje, jejich osudový vztah však musí skončit tragicky. - Působivá atmosféra sychravých zimních dní, syrové prostředí špitálu v rozpadajícím se, kdysi přepychovém domě a kruté scény z válečného týlu vytvářejí kulisu pro studii charakterů několika postav, těžce zasažených válečnými událostmi. Chladně natočený snímek, v němž dominuje výkon Ingrid Timkové, však nedokáže strhnout; postrádá hlubší existenciální rozměr i určitý symbolický přesah, jež v něm patrně měly být obsaženy. -tbk-

Obsah

Anežka, manželka majora c.k. armády Maxe Bruna, se připravuje na příjezd svého muže na vánoční svátky. Zkouší silvestrovský kostým, určený Maxovi, na jeho starém vojenském sluhovi Imriškovi. Dostane však dopis, v němž se jí manžel omlouvá: musí plnit služební povinnosti. Anežka se za mužem vydá vlakem. Vystoupí na staničce Stryj a dále pokračuje povozem. Krajina je poznamenána válkou. Mladá žena zdáli vidí Maxe na koni a rozběhne se za ním. Stane se neviděným svědkem oběšení několika vesničanů (včetně malé dívenky), jemuž manžel lhostejně přihlíží s doutníkem v ústech. – Šokovaná žena se vrací domů a nechce o něm už nikdy slyšet. Když však přijede adjutant se zprávou, že major umírá v lazaretu na následky těžkého poranění, vydá se nakonec za ním. Od průvodce se dozví, že Maxe zabila jakási žena, mstící nevinné civilní oběti: polila ho v koupelně petrolejem a zapálila. – V týlovém lazaretu vidí Anežka utrpení těžce raněných. Štábní lékař, cynický doktor Horecký, ji zavede za manželem, zabaleným v obvazech. Umírající muž trpí strašnými bolestmi, ale nedá se mu pomoct. K lůžku přivedou špinavého zajatce. Muž vkládáním rukou pacienta utiší. Lékař po chvíli konstatuje, že major Brun zemřel. – Přijede stařičký generál s věncem pro mrtvého a dá si zavolat podivného léčitele na své revma. – Po zádušní mši je Anežka v Horeckého kanceláři svědkyní toho, jak zajatec generála tvrdě uspí. Žena nelituje manželovy smrti. Doktor, který se s majorem přátelil, jí to má za zlé. On sám si stěžuje na poměry. Před válkou tady vedl exkluzivní sanatorium pro důstojníky a změna v lazaret se ho hořce dotýká. O raněné a trpící má pramalý zájem. Anežka se náhle rozhodne zůstat zde jako sestra. Chce splatit dluh za svého krutého muže. – Rázná vrchní sestra Hilda ji ubytuje v malém pokojíku. Anežka si teprve tady uleví pláčem. V noci dá napít zajatci, připoutanému k zábradlí schodiště. Tajemný muž jinak patří do zajateckého lazaretu za lesem, který vede. – Zotavený generál ráno odchází v dobrém rozmaru. Anežka nastupuje do služby. Jede s vojákem Ferem do městečka pro zásoby. Cestou slyší střelbu. Vojáci střílejí vlky a potulné psy, kteří jinak vytahují z mělkých hrobů mrtvé. Dvojice zaslechne zoufalý nářek a Fero objeví ve sněhu těžce postřeleného dospívajícího chlapce s pouzdrem na housle, v němž je kus pašovaného masa. Dopraví ho do lazaretu. Anežka při operaci chlapce omdlí. Horecký bez obalu konstatuje, že má nízký krevní tlak a že by na něj potřebovala časté milování. Proti jeho zákazu žena uplatí Fera, aby tajně přivedl na pomoc umírajícímu mladíčkovi zajatce. Léčitel se s ní pohádá, ale chlapce skutečně zachrání. Tvrdí Anežce, že pomoc lidem je pro něj jen formou sebevraždy bez hříchu. On sám víru v boha po tragických zkušenostech už dávno ztratil. Čte ženě z ruky a vykládá jí, že je bez srdce. Fero se zatím opije kořalkou a chce nechat zajatce přes noc venku na mraze. Anežka muže odvede dovnitř. Když se skrývají před kolemjdoucí sestřičkou mezi harampádím, přiblíží se k sobě a políbí se. – Po vyhladovělém milování v pokojíku se žena dozví, že muž se jmenuje Kryštof. - Milenci se tajně scházejí v sakristii kostelíka u lazaretu. Kryštof odmítá kát se před oltářem z hříchů. Anežka se pohádá s Ferem, který si z uzdravujícího se chlapce Sylvia udělal sluhu. Voják ví o poměru důstojnické paničky a zajatce. – Přivezou další raněné z fronty. Pomatený důstojník se se všemi pere a Horecký mu musí dát injekci. Lékař vyčte Anežce, která chce mermomocí poslat pro Kryštofa, její chování. Žena se vydá pro léčitele sama. Vidí, jak zajatci kopou v lese hromadný hrob. Odvádí si spoutaného Kryštofa. Přemlouvá ho, aby spolu uprchli, ale muž to odmítne a prudce ji zažene. Zoufalá Anežka na něj míří Maxovým revolverem, ale pak zbraň zahodí a uteče. Svědkem bouřlivé scény je Sylvio. Anežka pak s úžasem pozoruje, jak ze zasypaného hrobu vylézají ukrytí zajatci, jimž Hilda dává uniformy po mrtvých rakouských vojácích, aby mohli utéct. – Pomatený major zemřel. Anežka se pohádá s doktorem Horeckým i s Hildou. Opustí lazaret a vrátí se domů. – Mladá žena tráví čas uzavřena v bytě. Vojenský sluha Imriško se jí marně snaží pomoct. Přijde Sylvio a řekne jí, že Kryštof uprchl; on ví, kde se skrývá. Ukáže jí Maxův revolver, který mu prý zajatec dal. – Anežka se odejde převléct, a když se vrátí do pokoje, zjistí, že chlapec vykradl byt a zmizel. Vzápětí ho však přivede Imriško, jehož předtím poslala pryč. Starý muž chce zavolat policii, ale Anežka ho zase pošle domů. Sylvio se na ni nečekaně vrhne a vyhrožuje jí, že pokud s ním nebude dělat to, co dělala s Kryštofem, uprchlíka udá. Překvapená žena na to posléze přistoupí, ale u vany začne chlapce škrtit. Do následující rvačky zasáhne Imriško, který Sylvia ubije holí. Pak na vozíku odváží mrtvolu, zabalenou do koberce. Cestou potká vůz s Ferem a doktorem Horeckým. Pošle je k domu majora Bruna úmyslně oklikou. Tělo poté shodí na zamrzlou řeku. – Lékař přijel pozvat Anežku do lazaretu na silvestrovskou noc. Řekne jí, že Kryštof zemřel na tyfus. Mladá žena s ním odjíždí. – Vojenská hlídka zastaví vůz se slámou. Voják do ní píchá bajonetem a později si všimne, že jej má od krve. Poraněný uprchlík však už z vozu utekl do lesa. Vojáci ho marně pronásledují, a pak před ním varují vracejícího se Horeckého. K lazaretu se sjíždějí rozjaření hosté. Anežka z vozu zahlédne v lese potácející se postavu. Ví, že to je Kryštof. Vyskočí a běží k němu. Pobodaný muž jí zemře v náruči. Horecký pochopil, že Kryštof se dostal z hromadného hrobu a varuje Fera, aby se o tom nikde nezmiňoval: byly by z toho jen velké nepříjemnosti. – Anežka dá pohřbít mrtvého u kostela. Hrobníkovi řekne, aby na náhrobek nedával žádné jméno. Pak odchází sama zasněženou plání... -tbk-

Štáb a tvůrci

Hudba

Použitá hudba

Ludwig van Beethoven (úryvky z děl), Antonín Dvořák (úryvky z děl), Johannes Brahms (úryvky z děl)

Produkční údaje

Originální název

Anděl milosrdenství

Český název

Anděl milosrdenství

Anglický název

Angel of Mercy

Koprodukční název

Anjel milosrdenstva

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

1993

Rok výroby

1993

Premiéra

premiéra 22. 2. 1994 /doporučená přístupnost od 12 let/

Distribuční slogan

Spoutaní vášní svádějí boj o štěstí.

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

95 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

slovenská

Mluveno

slovensky

Podtitulky

bez titulků

Úvodní/závěrečné titulky

slovenské

Ocenění

Vítěz

Akce: Slovenská nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994

1994
Bratislava / Slovensko
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 67. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994

Vítěz

Festival: Mezinárodní televizní festival Šanghaj

1994
Šanghaj / Čína
Cena kritiky za nejlepší televizní film

Vítěz

Festival: 2. balatonský televizní festival Středoevropské iniciativy

1994
Keszethely / Maďarsko
2. cena v kategorii televizních filmů
1. cena nebyla udělena

Vítěz

Akce: Ceny Nadace Český literární fond

1994
Praha / Česká republika
Cena sekce film a televize za scénář
Vladimír Körner
udělena 22. 12. 1994 v hodnotě 20 000 korun

Vítěz

Festival: Mezinárodní televizní festival Šanghaj

1994
Šanghaj / Čína
Magnolia – Cena kritiky za ztvárnění hlavní role
Ingrid Timková

Vítěz

Akce: Cena slovenské filmové kritiky

1994
Bratislava / Slovensko
Cena slovenské filmové kritiky

Vítěz

Festival: Mezinárodní televizní festival Šanghaj

1994
Šanghaj / Čína
Hlavní cena za ženský herecký výkon
Ingrid Timková

Vítěz

Festival: Festival Prix Europa

1994
Berlín / Spolková republika Německo
Televizní program roku