Snímek Miloslava Luthera Anděl milosrdenství je první slovensko-českou koprodukcí po rozpadu společného státu. Podílely se na něm Slovenská a Česká televize a výrobní firma Ars Media. Původní scénář Vladimíra Körnera, vycházející z autorovy stejnojmenné novely (vydané v roce 1988), byl připraven v roce 1989 do výroby na Barrandově. Několik dní před začátkem natáčení však byl projekt zrušen. Podle Körnerových slov zůstaly v Lutherově filmu zachovány postavy a obsah, ale celkové vyznění je jiné. Děj dramatického komorního příběhu vášnivého milostného vzplanutí vdovy po rakouskouherském důstojníkovi a tajemného válečného zajatce se odehrává v Haliči během I. světové války. Mladá žena náhodou zjistí, že její muž je válečný zločinec, cynicky vraždící nevinné lidi, a po jeho kruté smrti chce za něj splatit „dluh“. Stane se ošetřovatelkou v týlovém lazaretu, kde se setká se zajatcem, který má léčitelské schopnosti. Zvláštní muž ji přitahuje, jejich osudový vztah však musí skončit tragicky. - Působivá atmosféra sychravých zimních dní, syrové prostředí špitálu v rozpadajícím se, kdysi přepychovém domě a kruté scény z válečného týlu vytvářejí kulisu pro studii charakterů několika postav, těžce zasažených válečnými událostmi. Chladně natočený snímek, v němž dominuje výkon Ingrid Timkové, však nedokáže strhnout; postrádá hlubší existenciální rozměr i určitý symbolický přesah, jež v něm patrně měly být obsaženy. -tbk-
Anežka, manželka majora c.k. armády Maxe Bruna, se připravuje na příjezd svého muže na vánoční svátky. Zkouší silvestrovský kostým, určený Maxovi, na jeho starém vojenském sluhovi Imriškovi. Dostane však dopis, v němž se jí manžel omlouvá: musí plnit služební povinnosti. Anežka se za mužem vydá vlakem. Vystoupí na staničce Stryj a dále pokračuje povozem. Krajina je poznamenána válkou. Mladá žena zdáli vidí Maxe na koni a rozběhne se za ním. Stane se neviděným svědkem oběšení několika vesničanů (včetně malé dívenky), jemuž manžel lhostejně přihlíží s doutníkem v ústech. – Šokovaná žena se vrací domů a nechce o něm už nikdy slyšet. Když však přijede adjutant se zprávou, že major umírá v lazaretu na následky těžkého poranění, vydá se nakonec za ním. Od průvodce se dozví, že Maxe zabila jakási žena, mstící nevinné civilní oběti: polila ho v koupelně petrolejem a zapálila. – V týlovém lazaretu vidí Anežka utrpení těžce raněných. Štábní lékař, cynický doktor Horecký, ji zavede za manželem, zabaleným v obvazech. Umírající muž trpí strašnými bolestmi, ale nedá se mu pomoct. K lůžku přivedou špinavého zajatce. Muž vkládáním rukou pacienta utiší. Lékař po chvíli konstatuje, že major Brun zemřel. – Přijede stařičký generál s věncem pro mrtvého a dá si zavolat podivného léčitele na své revma. – Po zádušní mši je Anežka v Horeckého kanceláři svědkyní toho, jak zajatec generála tvrdě uspí. Žena nelituje manželovy smrti. Doktor, který se s majorem přátelil, jí to má za zlé. On sám si stěžuje na poměry. Před válkou tady vedl exkluzivní sanatorium pro důstojníky a změna v lazaret se ho hořce dotýká. O raněné a trpící má pramalý zájem. Anežka se náhle rozhodne zůstat zde jako sestra. Chce splatit dluh za svého krutého muže. – Rázná vrchní sestra Hilda ji ubytuje v malém pokojíku. Anežka si teprve tady uleví pláčem. V noci dá napít zajatci, připoutanému k zábradlí schodiště. Tajemný muž jinak patří do zajateckého lazaretu za lesem, který vede. – Zotavený generál ráno odchází v dobrém rozmaru. Anežka nastupuje do služby. Jede s vojákem Ferem do městečka pro zásoby. Cestou slyší střelbu. Vojáci střílejí vlky a potulné psy, kteří jinak vytahují z mělkých hrobů mrtvé. Dvojice zaslechne zoufalý nářek a Fero objeví ve sněhu těžce postřeleného dospívajícího chlapce s pouzdrem na housle, v němž je kus pašovaného masa. Dopraví ho do lazaretu. Anežka při operaci chlapce omdlí. Horecký bez obalu konstatuje, že má nízký krevní tlak a že by na něj potřebovala časté milování. Proti jeho zákazu žena uplatí Fera, aby tajně přivedl na pomoc umírajícímu mladíčkovi zajatce. Léčitel se s ní pohádá, ale chlapce skutečně zachrání. Tvrdí Anežce, že pomoc lidem je pro něj jen formou sebevraždy bez hříchu. On sám víru v boha po tragických zkušenostech už dávno ztratil. Čte ženě z ruky a vykládá jí, že je bez srdce. Fero se zatím opije kořalkou a chce nechat zajatce přes noc venku na mraze. Anežka muže odvede dovnitř. Když se skrývají před kolemjdoucí sestřičkou mezi harampádím, přiblíží se k sobě a políbí se. – Po vyhladovělém milování v pokojíku se žena dozví, že muž se jmenuje Kryštof. - Milenci se tajně scházejí v sakristii kostelíka u lazaretu. Kryštof odmítá kát se před oltářem z hříchů. Anežka se pohádá s Ferem, který si z uzdravujícího se chlapce Sylvia udělal sluhu. Voják ví o poměru důstojnické paničky a zajatce. – Přivezou další raněné z fronty. Pomatený důstojník se se všemi pere a Horecký mu musí dát injekci. Lékař vyčte Anežce, která chce mermomocí poslat pro Kryštofa, její chování. Žena se vydá pro léčitele sama. Vidí, jak zajatci kopou v lese hromadný hrob. Odvádí si spoutaného Kryštofa. Přemlouvá ho, aby spolu uprchli, ale muž to odmítne a prudce ji zažene. Zoufalá Anežka na něj míří Maxovým revolverem, ale pak zbraň zahodí a uteče. Svědkem bouřlivé scény je Sylvio. Anežka pak s úžasem pozoruje, jak ze zasypaného hrobu vylézají ukrytí zajatci, jimž Hilda dává uniformy po mrtvých rakouských vojácích, aby mohli utéct. – Pomatený major zemřel. Anežka se pohádá s doktorem Horeckým i s Hildou. Opustí lazaret a vrátí se domů. – Mladá žena tráví čas uzavřena v bytě. Vojenský sluha Imriško se jí marně snaží pomoct. Přijde Sylvio a řekne jí, že Kryštof uprchl; on ví, kde se skrývá. Ukáže jí Maxův revolver, který mu prý zajatec dal. – Anežka se odejde převléct, a když se vrátí do pokoje, zjistí, že chlapec vykradl byt a zmizel. Vzápětí ho však přivede Imriško, jehož předtím poslala pryč. Starý muž chce zavolat policii, ale Anežka ho zase pošle domů. Sylvio se na ni nečekaně vrhne a vyhrožuje jí, že pokud s ním nebude dělat to, co dělala s Kryštofem, uprchlíka udá. Překvapená žena na to posléze přistoupí, ale u vany začne chlapce škrtit. Do následující rvačky zasáhne Imriško, který Sylvia ubije holí. Pak na vozíku odváží mrtvolu, zabalenou do koberce. Cestou potká vůz s Ferem a doktorem Horeckým. Pošle je k domu majora Bruna úmyslně oklikou. Tělo poté shodí na zamrzlou řeku. – Lékař přijel pozvat Anežku do lazaretu na silvestrovskou noc. Řekne jí, že Kryštof zemřel na tyfus. Mladá žena s ním odjíždí. – Vojenská hlídka zastaví vůz se slámou. Voják do ní píchá bajonetem a později si všimne, že jej má od krve. Poraněný uprchlík však už z vozu utekl do lesa. Vojáci ho marně pronásledují, a pak před ním varují vracejícího se Horeckého. K lazaretu se sjíždějí rozjaření hosté. Anežka z vozu zahlédne v lese potácející se postavu. Ví, že to je Kryštof. Vyskočí a běží k němu. Pobodaný muž jí zemře v náruči. Horecký pochopil, že Kryštof se dostal z hromadného hrobu a varuje Fera, aby se o tom nikde nezmiňoval: byly by z toho jen velké nepříjemnosti. – Anežka dá pohřbít mrtvého u kostela. Hrobníkovi řekne, aby na náhrobek nedával žádné jméno. Pak odchází sama zasněženou plání... -tbk-
Anežka
Kryštof
Horecký
Fero
Sylvio
Hilda
Vladimír Körner (Anděl milosrdenství – novela)
Ludwig van Beethoven (úryvky z děl), Antonín Dvořák (úryvky z děl), Johannes Brahms (úryvky z děl)
Anděl milosrdenství
Anděl milosrdenství
Angel of Mercy
Anjel milosrdenstva
film
hranýdistribuční
drama
Slovensko, Česká republika
1993
1993
premiéra 22. 2. 1994 /doporučená přístupnost od 12 let/
Spoutaní vášní svádějí boj o štěstí.
dlouhometrážní
95 min
35mm
1:1,37
barevný
zvukový
mono
slovenská
slovensky
bez titulků
slovenské
Akce: Slovenská nominace na Cenu americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994
1994
Bratislava / Slovensko
Oscar za nejlepší cizojazyčný film
kandidatura filmu v 67. ročníku Ceny americké Akademie filmových věd a umění Oscar 1994
Festival: Mezinárodní televizní festival Šanghaj
1994
Šanghaj / Čína
Cena kritiky za nejlepší televizní film
Festival: 2. balatonský televizní festival Středoevropské iniciativy
1994
Keszethely / Maďarsko
2. cena v kategorii televizních filmů
1. cena nebyla udělena
Akce: Ceny Nadace Český literární fond
1994
Praha / Česká republika
Cena sekce film a televize za scénář
Vladimír Körner
udělena 22. 12. 1994 v hodnotě 20 000 korun
Festival: Mezinárodní televizní festival Šanghaj
1994
Šanghaj / Čína
Magnolia – Cena kritiky za ztvárnění hlavní role
Ingrid Timková
Akce: Cena slovenské filmové kritiky
1994
Bratislava / Slovensko
Cena slovenské filmové kritiky
Festival: Mezinárodní televizní festival Šanghaj
1994
Šanghaj / Čína
Hlavní cena za ženský herecký výkon
Ingrid Timková
Festival: Festival Prix Europa
1994
Berlín / Spolková republika Německo
Televizní program roku