Heart Beat 3D

Anotace

Experimentální snímek Heart Beat 3D je prvním českým celovečerním hraným 3-D filmem (premiéru měl o půl roku dříve než Brabcova muzikálová pohádka V peřině, jež tak bývá prezentována). „Zpověď vražedného spiklence“ natočil enfant terrible českého filmu Jan Němec na motivy scénáře, který před čtyřiceti lety napsal s Václavem Havlem. Scénář „remaku filmu, který předtím nikdy nebyl natočen" ovšem doznal značných změn, proto je bývalý prezident uveden jen jako spoluautor námětu; objevuje se ovšem v několika klíčových dokumentárních záběrech. – Film, natočený s použitím technologií 3-D Film Factory a Canon, prostřednictvím výrazně stylizovaného obrazu předkládá introspektivní „pohled do paměti černé skříňky mezinárodního spiknutí“. Přitom se Němec vrací i ke svým tradičním, ryze osobním tématům, jako je například operace srdce (viz snímek Krajina mého srdce – 2004). – Vypravěčem a zároveň jedinou postavou nového filmu je záhadný Dr. B., jenž se podílel na komplotu, zabezpečujícím bohatým a mocným lidem dodávání lidských orgánů. Muži se díky nelegálnímu kšeftování s lidskými srdci a s dalšími „náhradními díly“ podaří proniknout mezi světovou elitu, nakonec se však sám stane obětí tajuplné organizace, jež mu jeho vzestup umožnila. – V surrealistické fantaskní koláži se střídají kamerové jízdy ulicemi v centru Prahy s nekonvenčními 3-D záběry, snímajícími herce Jana Budaře v černém klobouku a v tmavých brýlích. Jeho herecká akce je přitom „choreografována“ tak, aby vynikl trojrozměrný efekt: herec často drží v ruce nějaký předmět umístěný do přední části obrazu (např. bublifuk či dýku). Další podstatnou „rekvizitou“ je abstraktní obraz, který známý umělec Michael Rittstein namaloval přímo pro potřeby Němcova snímku. Obrazovou mozaiku stmeluje elektronický (více zvukový než hudební) doprovod skupiny Midi Lidi. – Klíčovou součástí konspiračního příběhu jsou také režisérovy vlastnoručně pořízené záběry z oslav summitu NATO na Pražském hradě v listopadu roku 2002, na nichž zaznamenal přední světové politiky. I tuto archivní sekvenci tvůrce doplnil komentářem mimo obraz, dokládajícím, že kořeny onoho celosvětového spiknutí směřují do srdce Evropy... – Audiovizuální 3-D hříčka, kterou sám režisér označuje za „filozoficko-politickou černou komedii“, je z dnešního pohledu tematicky poněkud anachronická. Zároveň však opět potvrzuje Němcův zcela ojedinělý statut nezávislého tvůrce, který točí o tématech, jež zajímají hlavně jeho samotného. A který se ani ve čtyřiasedmdesáti letech nebál odvážně a neotřele experimentovat s technologiemi, s formou i s obsahem svého díla.

Obsah