Karel Vachek se ve svém dalším rozsáhlém dokumentárním eseji Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid věnuje hledání odpovědi na hranice lidského poznání, týkající se vztahu mezi racionálním pojetím světa a jeho různými „iracionálními“ výklady. „Můj film je o ezoterním pozadí lidského bytí... Neznáme a dlouho ještě nebudeme znát fyzikální podstatu prostoru mezi Bohem a zdejším prostorem. I tak se s ní spousta lidí snaží komunikovat. Ale kvůli nevědomosti nebo nedokonalým nástrojům, jimiž se sféry magie dotýkáme, dochází k mnoha tragickým i tragikomickým událostem.“ Pro Vachka znamená hledání především poučené tázání, proto se ve filmu setkává s nejrůznějšími lidmi, zaměřenými na oblasti „iracionálna“. Jsou to odborníci i laikové, někdy podívíni, jindy přímo pomatenci. Tvůrce vyhledává osoby, které poznamenal vlastní prožitek transcendentálního, Slovenku, jíž se zjevila Panna Marie, nebo rodinu, na niž v bytě útočí neznámá síla domácími předměty. Se štábem se vydává na místa záhadných přírodních úkazů, včetně údolí pyramid u bosenské Visočice. Diskutuje s filozofy, s vizionáři i se známými záhadology, Raymondem A. Moodym (odborníkem na posmrtný život) či Erichem von Dänikenem (propagátorem pobytu mimozemšťanů na Zemi). Zároveň člení vyprávění podle různých přístupů k transcendentnu. V první řadě ho zajímá náboženství, jež se institucionalizovalo na základě víry v boha. Hned v úvodních sekvencích zachycuje přípravu a mši papeže na letišti v Tuřanech nebo vede dialog s chasidem. Věnuje se otázkám vzniku světa, vztahu vědy k „nevysvětlitelným“ jevům, oblasti duchařiny, ezoterismu či animismu. Zkoumá různé jevy i prostřednictvím výkladu obrazů či textů. Netají svou skepsi ke „zjeveným“ pravdám, zároveň sám uznává, že dosavadní znalosti k existenciálnímu výkladu světa a lidstva nepostačují. Dvojlomnost pohledu, v němž neschází jeho tradiční smysl pro ironii a grotesknost situací, naznačuje i to, že je snímek uvozen, provázen a uzavřen úryvky ze zvukové nahrávky operety Mamzelle Nitouche, v níž Oldřich Nový (považovaný autorem za „anděla radosti“) vystupuje v dvojí roli jako klášterní varhaník Celestine a jako operetní autor Floridor. Oldřich Nový se objevuje i v záběrech z Fričových filmů Kristian a Pytlákova schovanka. – Po formální stránce postupuje tvůrce svým obvyklým stylem, přičemž se po právu spoléhá na důvěrnou spolupráci se svým stálým miniaturním štábem, kameramanem Karlem Slachem, který s ruční kamerou opět provádí divy, se zvukařem Liborem Sedláčkem a se střihačkou Renatou Pařezovou. Příznakem jsou různé zcizovací efekty, včetně diskusí a hádek s kolegy či dohadování „mimo záběr“. Opět používá dělené plátno, těží z přesahů mezi obrazovou a zvukovou stopou a místy používá paralelní montáž, jež vytváří nové významy dvou odlišných „akcí“. Příznačné jsou rovněž uplatněné koláže, hra s monitorem, umísťovaným v plenéru, vložené grafické titulky (včetně dlouhého výčtu válek ve 20. století) nebo použití „leitmotivů“ (kruhy v obilí, billboardy, větrníky a další stopy civilizace, kříž vrostlý do stromu, záběry zásobníků cementáren firmy Zapa a jiné). Samostatnou kapitolou je hudební dramaturgie od použití skladeb Oscara Petersona až po českou dechovku. – Jako obvykle se natáčelo na mnoha místech, tentokrát nejen u nás, ale i v cizině. – Vachek nezvykle cituje z jiných filmů, především z dokumentů svých žáků. – Jeho mohutný opus se opět radikálně vymyká mainstreamu a předpokládá pozorného a otevřeného diváka, jemuž na druhou stranu nepochybně poskytne četné náměty k přemýšlení.
Myslím, že největší slabost současného myšlení tkví v přemrštěném přeceňování známého ve srovnání s tím, co zbývá poznat. Chceme-li ovlivnit toto myšlení tak, aby se neřídilo jen základní nenávistí ke každé usilovné snaze, je více než jindy na místě odvolat se na svědectví Hegelovo: „Duch je udržován v bdělosti a mohutně podněcován potřebou rozvíjet se v přítomnosti věcí jen potud, pokud na nich zůstává něco tajemného, co ještě nebylo zjeveno.“ Z toho si dovolíme vyvodit, že nelze pro nic a za nic pranýřovat naprostou neuvěřitelnost, neověřitelnou, ale vyplývající z ověřitelných zjištění. – André Breton, Šílená láska. – V londýnských ulicích jezdí autobusy s propagačním nápisem Bůh asi není, nebojte se a užívejte života. – Vachek se baví s expertem o záhadě pískovcových koulí u Mirošové nedaleko slovensko-české hranice. – Režisér debatuje s filozofem o skrytých dimenzích existujících entit a s dalším znalcem o staroegyptských bozích. – Na brněnském letišti v Tuřanech se připravuje mše s papežem. – Štáb navštíví bezdomovce pod mostem. – Písnička Vodňanského a Skoumala o vědeckém kongresu uvozuje protesty kvůli postavení vědy u nás a zároveň ilustruje názor, že vědci pojímají svět jen jako realitu. – Vachek medituje o astrálních světech a o poslání mágů. – Znalec mluví o starověkých civilizacích, jimž podle něj někdo „předal“ poznání. – Existují dva pohledy na skutečnost, jež nejsou komplementární. Podle Vachka lze mluvit o průniku transcendentní dimenze do fyzického světa. Věda a umění jsou ve svých špičkových projevech mystikou současnosti. Dokládají to třeba díla Hieronyma Bosche. – V Tuřanech probíhá přísně organizovaná papežská mše. – Vachek rozmlouvá s chasidem o křesťanství a židovství. – Po mši se filmař na letišti baví se ženou, vykládající o tom, jak je s ní a s jejím tělem manipulováno tajemným „systémem“. – Ze záznamu mluví filozof Egon Bondy skepticky o svém oboru. – Ukázky různých náboženských obřadů. – Vachek dělá rozhovor s mladou Slovenkou (protagonistkou dokumentu Víta Janečka Ivetka a hora), jíž se zjevila Panna Maria. Chce po ní přesný popis událostí a příliš se netají skepsí. – Režisér doma přerovnává stohy knih a časopisů věnovaných magii, mystice apod. – V souvislosti se zjevením jsou použity i záběry z filmu Terezy Nvotové Ježíš je normální!, v níž děti i dospělí podléhají extatickým náboženským stavům. – Štáb se účastní exkurze u geometricky poskládaných menhirů, tzv. Kounovské řadě. – Přednášející muž vykládá posluchačům v sále svou konspirační teorii manipulace médií a médii (čtyři části přednášky: Mediální polštář, Systém přístupu k informacím, Odhalení skandálu UFO, Protlačené technologie a ukradený svět). Podle něj vše řídí supertajné služby bez vědomí politiků. Paralelně si chasid navléká modlitební řemínky a mluví o smyslu obřadu. – Vachek se baví s kryptozoologem, který hledal v Mongolsku tajemnou bytost, zvanou olgoj chorchoj. Kvůli tomu tam záhadně onemocněl a přežil jen díky šamance. – V obchodním centru se pohybují kostýmovaní mimozemšťané. – Znalec starověku vykládá o Knize mrtvých. – Na setkání v Polsku mluví jeden léčitel a pak Polák o UFO. – Vachek hovoří o paranormálních jevech a o změněných stavech vědomí. – Na přednášce profesora Raymonda A. Moodyho, experta na „posmrtný život“ je plno. – Na plátně běží seznam válek během dvacátého století, v nichž zemřelo sto šedesát milionů lidí. – Ve zvuku je dlouhá pasáž z audionahrávky Mamzelle Nitouche. – Text: Stát a politika, společnost, výroba a obchod, jazyk a tvorba – to vše, co lze chápat rozumem, má i svůj nerozumný rozměr. – Záběry Oldřicha Nového z filmů Kristian a Pytlákova schovanka. – Vachek se v newyorském knihkupectví setká s autorem knih o mimozemšťanech Zechariem Sitchinem, uvažujícím o tom, že za Boha považovali lidé právě mimozemšťana. – Vachek konstatuje: „Já bych se z těch lidí zbláznil. Oni budou mávat na Boha, zatímco mají k dispozici díky počítačům síť, kterou si můžou vládnout sami.“ – Zatímco přednášející dál mluví o konspiraci, na Hradčanech řeční Barack Obama. – Filmař zpovídá barmanku z pražské kavárny Slávia, která tam i doma vídá duchy. – Raymond A. Moody přednáší o „životě po životě“. – Štáb navštíví byt, v němž záhadně létají předměty. – Známý záhadolog Erich von Däniken se svěřuje s postojem ke svým odpůrcům. – Jedna žena vykládá na shromáždění Moodymu o svých esoterických zkušenostech. – Ezoterismus je spjatý i s určitým druhem obrazů. – Léčitelka mluví o případu, v němž důležitou roli hrál hrob. – Moody zmiňuje zkušenosti lidí, kteří přežili svou smrt. – Rodina dál popisuje „útoky“ věcí v bytě; nikdo nic nevysvětlil ani neporadil. – Záběry odkazují na konflikt v Jugoslávii (vyhození mostu v Mostaru). Vachek se dohaduje s filozofem, zda agrese nesouvisí se střetáváním transcendentních bytostí a s růzností víry, náboženství a ritů na Balkáně. – U kultovního místa v Japonsku štáb natáčí básníka Gozoa. Ten mluví o básni, o UFO i o animismu. – Při rozhovoru s režisérem se Däniken zmiňuje o své snaze změnit zažité úhly pohledu na minulost světa. Lidstvo je podle něj výsledkem celokosmické evoluce, ale ne jejím vrcholem. Mimozemšťané nás podle něj dříve či později znovu navštíví. – Egon Bondy ze záznamu medituje o bohu. – Místní průvodce mluví o „pyramidách“ v oblasti hory Visočica v Bosně. Tyto pyramidy jsou ukryté pod zalesněnými pahorky a vykazují zvláštní fyzikální vlastnosti. Místní lidé věří v jejich magický zrod a moc. – Titulek: Nežijeme v koncentračním táboře světa pěti smyslů. – Strohý text oznamuje, že v 21. století zatím zemřelo ve válkách šestnáct milionů lidí. -tbk-
Ve filmu jsou použity fragmenty z filmů Jana Foukala, Martina Friče, Terezy Nvotové, Alaina Resnaise, Maura Andrizziho a Víta Janečka, dále výtvarná díla Davida Černého, Krištofa Kintery a Vladimíra Kokolii.
Mikuláš Novotný (výkonný producent)
Oscar Peterson (A Little Jazz Exercise)
Česká republika, Slovensko, Spojené státy americké, Japonsko, Velká Británie, Bosna a Hercegovina, Polsko, Rakousko, Německo
Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid
Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid
Obscurantist and His Lineage or The Pyramids' Tearful Valley
Tmář a jeho rod
film
dokumentárnídistribuční
politický, esej
Česká republika
2011
2011
slavnostní premiéra 18. 4. 2012 (kino Ponrepo, Praha)
předpremiéra 19. 4. 2012 (kino Ponrepo, Praha)
distribuční premiéra 3. 5. 2012 /přístupný/
Nový filmový román Karla Vachka o mimozemských i zemských civilizacích, reklamokracii a demokracii počítačové sítě.
PRODUKCE RADIM PROCHÁZKA s.r.o., ČESKÁ TELEVIZE, atelier.doc, s.r.o.
dlouhometrážní
199 min
35mm , DCP 2-D, DVD
1:1,37
barevný
zvukový
Dolby Digital, digitální zvuk
česká
česky, anglicky, německy, slovensky, polsky, bosensky
české
české
Akce: 20. výroční ceny Český lev 2013 za filmovou tvorbu roku 2012
2013
Praha / Česká republika
Cena filmových kritiků a teoretiků za nejlepší dokument
Karel Vachek
Akce: 10. ceny Andreje Nikolaje Stankoviče
2012
Praha / Česká republika
Hlavní cena Animus
Karel Vachek
Festival: 15. mezinárodní festival dokumentárních filmů Ji.hlava 2011
2011
Jihlava / Česká republika
Film New Europe Visegrad Prix (sekce Mezi moři)
Karel Vachek