Tmář a jeho rod aneb Slzavé údolí pyramid

Myslím, že největší slabost současného myšlení tkví v přemrštěném přeceňování známého ve srovnání s tím, co zbývá poznat. Chceme-li ovlivnit toto myšlení tak, aby se neřídilo jen základní nenávistí ke každé usilovné snaze, je více než jindy na místě odvolat se na svědectví Hegelovo: „Duch je udržován v bdělosti a mohutně podněcován potřebou rozvíjet se v přítomnosti věcí jen potud, pokud na nich zůstává něco tajemného, co ještě nebylo zjeveno.“ Z toho si dovolíme vyvodit, že nelze pro nic a za nic pranýřovat naprostou neuvěřitelnost, neověřitelnou, ale vyplývající z ověřitelných zjištění. – André Breton, Šílená láska. – V londýnských ulicích jezdí autobusy s propagačním nápisem Bůh asi není, nebojte se a užívejte života. – Vachek se baví s expertem o záhadě pískovcových koulí u Mirošové nedaleko slovensko-české hranice. – Režisér debatuje s filozofem o skrytých dimenzích existujících entit a s dalším znalcem o staroegyptských bozích. – Na brněnském letišti v Tuřanech se připravuje mše s papežem. – Štáb navštíví bezdomovce pod mostem. – Písnička Vodňanského a Skoumala o vědeckém kongresu uvozuje protesty kvůli postavení vědy u nás a zároveň ilustruje názor, že vědci pojímají svět jen jako realitu. – Vachek medituje o astrálních světech a o poslání mágů. – Znalec mluví o starověkých civilizacích, jimž podle něj někdo „předal“ poznání. – Existují dva pohledy na skutečnost, jež nejsou komplementární. Podle Vachka lze mluvit o průniku transcendentní dimenze do fyzického světa. Věda a umění jsou ve svých špičkových projevech mystikou současnosti. Dokládají to třeba díla Hieronyma Bosche. – V Tuřanech probíhá přísně organizovaná papežská mše. – Vachek rozmlouvá s chasidem o křesťanství a židovství. – Po mši se filmař na letišti baví se ženou, vykládající o tom, jak je s ní a s jejím tělem manipulováno tajemným „systémem“. – Ze záznamu mluví filozof Egon Bondy skepticky o svém oboru. – Ukázky různých náboženských obřadů. – Vachek dělá rozhovor s mladou Slovenkou (protagonistkou dokumentu Víta Janečka Ivetka a hora), jíž se zjevila Panna Maria. Chce po ní přesný popis událostí a příliš se netají skepsí. – Režisér doma přerovnává stohy knih a časopisů věnovaných magii, mystice apod. – V souvislosti se zjevením jsou použity i záběry z filmu Terezy Nvotové Ježíš je normální!, v níž děti i dospělí podléhají extatickým náboženským stavům. – Štáb se účastní exkurze u geometricky poskládaných menhirů, tzv. Kounovské řadě. – Přednášející muž vykládá posluchačům v sále svou konspirační teorii manipulace médií a médii (čtyři části přednášky: Mediální polštář, Systém přístupu k informacím, Odhalení skandálu UFO, Protlačené technologie a ukradený svět). Podle něj vše řídí supertajné služby bez vědomí politiků. Paralelně si chasid navléká modlitební řemínky a mluví o smyslu obřadu. – Vachek se baví s kryptozoologem, který hledal v Mongolsku tajemnou bytost, zvanou olgoj chorchoj. Kvůli tomu tam záhadně onemocněl a přežil jen díky šamance. – V obchodním centru se pohybují kostýmovaní mimozemšťané. – Znalec starověku vykládá o Knize mrtvých. – Na setkání v Polsku mluví jeden léčitel a pak Polák o UFO. – Vachek hovoří o paranormálních jevech a o změněných stavech vědomí. – Na přednášce profesora Raymonda A. Moodyho, experta na „posmrtný život“ je plno. – Na plátně běží seznam válek během dvacátého století, v nichž zemřelo sto šedesát milionů lidí. – Ve zvuku je dlouhá pasáž z audionahrávky Mamzelle Nitouche. – Text: Stát a politika, společnost, výroba a obchod, jazyk a tvorba – to vše, co lze chápat rozumem, má i svůj nerozumný rozměr. – Záběry Oldřicha Nového z filmů Kristian a Pytlákova schovanka. – Vachek se v newyorském knihkupectví setká s autorem knih o mimozemšťanech Zechariem Sitchinem, uvažujícím o tom, že za Boha považovali lidé právě mimozemšťana. – Vachek konstatuje: „Já bych se z těch lidí zbláznil. Oni budou mávat na Boha, zatímco mají k dispozici díky počítačům síť, kterou si můžou vládnout sami.“ – Zatímco přednášející dál mluví o konspiraci, na Hradčanech řeční Barack Obama. – Filmař zpovídá barmanku z pražské kavárny Slávia, která tam i doma vídá duchy. – Raymond A. Moody přednáší o „životě po životě“. – Štáb navštíví byt, v němž záhadně létají předměty. – Známý záhadolog Erich von Däniken se svěřuje s postojem ke svým odpůrcům. – Jedna žena vykládá na shromáždění Moodymu o svých esoterických zkušenostech. – Ezoterismus je spjatý i s určitým druhem obrazů. – Léčitelka mluví o případu, v němž důležitou roli hrál hrob. – Moody zmiňuje zkušenosti lidí, kteří přežili svou smrt. – Rodina dál popisuje „útoky“ věcí v bytě; nikdo nic nevysvětlil ani neporadil. – Záběry odkazují na konflikt v Jugoslávii (vyhození mostu v Mostaru). Vachek se dohaduje s filozofem, zda agrese nesouvisí se střetáváním transcendentních bytostí a s růzností víry, náboženství a ritů na Balkáně. – U kultovního místa v Japonsku štáb natáčí básníka Gozoa. Ten mluví o básni, o UFO i o animismu. – Při rozhovoru s režisérem se Däniken zmiňuje o své snaze změnit zažité úhly pohledu na minulost světa. Lidstvo je podle něj výsledkem celokosmické evoluce, ale ne jejím vrcholem. Mimozemšťané nás podle něj dříve či později znovu navštíví. – Egon Bondy ze záznamu medituje o bohu. – Místní průvodce mluví o „pyramidách“ v oblasti hory Visočica v Bosně. Tyto pyramidy jsou ukryté pod zalesněnými pahorky a vykazují zvláštní fyzikální vlastnosti. Místní lidé věří v jejich magický zrod a moc. – Titulek: Nežijeme v koncentračním táboře světa pěti smyslů. – Strohý text oznamuje, že v 21. století zatím zemřelo ve válkách šestnáct milionů lidí. -tbk-