Saturnin

Jiří Oulický je nenápadný mladý muž; jeho poklidný život se prudce změní, když se rozhodne přijmout do svých služeb sluhu. Navenek distingovaný Saturnin má výstřední a nevypočitatelné nápady, které jeho pána přivádějí do rozpaků. Nadšený je z nich jenom Oulického přítel, psychiatr doktor Vlach. Podle lékařovy teorie se lidé dělí na tři skupiny: na ty, které pohled na mísu koblih v poklidné kavárně neinspiruje k ničemu, na ty, kteří sní o tom, jaké by to bylo, začít koblihy házet po hostech, a na ty, kteří tuto představu bez váhání uskuteční. Saturnin patří do třetí skupiny. – Sluha přijde říct svému pánovi do kavárny, že se přestěhovali z útulného smíchovského bytu na Vltavu na obytnou loď. Oulický to považuje za vtip, brzy však zjistí, že Saturnin si nevymýšlel. Marně protestuje: sluha, který se o pánovi mezi jeho přáteli snaží vzbudit dojem, že je dobrodruh a lovec dravé zvěře, pána klidně uvítá na nábřeží. Tvrdí, že obytnou loď pronajal od jejího majitele pod podmínkou, že s ní podniknou polární výpravu. – V noci probudí Oulického zřízenec ze zoologické zahrady: známý dobrodruh má pomoci při chytání uprchlého lva. Naštěstí jeho přispění nakonec není třeba. – V tenisovém klubu se Oulický seznámí s krásnou slečnou Barborou Terebovou, která ho z nedostatku jiných spoluhráčů vyzve ke hře. Mladík beznadějně prohraje; Saturnin nešikovnému pánovi vystaví na palubě lodi tréninkovou stěnu. Oulický však jde raději na kulečník s doktorem Vlachem. – Během pánovy nepřítomnosti se na loď nastěhuje nesnesitelná teta Kateřina se svým protivným osmnáctiletým synem; hodlá tam bydlet, protože její Milouš má prý podlomené zdraví. Kateřina je vdova; její manžel František byl chemik-dobrodruh a majitel špatně prosperující továrničky na čisticí prostředky. Když si Saturnin potvrdí, že jeho pán o přítomnost nezvaných příbuzných nestojí, vypudí je věrohodným tvrzením, že na lodi jsou krysy. – Oulický odjede se Saturninem na prázdniny k dědečkovi do jeho hezkého venkovského domu. Jako každoročně tam přijede také doktor Vlach, k nevoli všech se však nezvána objeví také Kateřina s Miloušem. – Saturnin a výstřední dědeček si hned padnou do noty. Sluha začne starého pána učit základům džiu-džitsu, a dědeček poraní vnukovi kotník. Oulický musí se Saturninem do nemocnice zrovna ve chvíli, kdy dorazí další host, slečna Barbora, která je dcerou dědečkova bývalého spolupracovníka. – Kvůli lajdáctví nemocničního personálu nemůže Saturnin sehnat pro svého pána odvoz zpět; situaci však vyřeší Barbora, která pro ně zajede svým autem. Cestou zastihne trojici prudká bouře. Podaří se jim odvážně přejet přes rozvodněnou řeku po dřevěném můstku, spojujícím osamělý dědečkův dům s nedalekým městečkem. – Voda strhne most; dědeček je však klidný, protože má se stavitelem z městečka domluveno, že v takovém případě postaví jeho dělníci neprodleně nový most. Dům, kde je kvůli dědečkově odborné specializaci všechno na elektřinu, se v bouři ocitne bez proudu. Barbora přes posměšky tety Kateřiny vaří ze skrovných zásob venku na ohni. – Samolibý Milouš se začne o půvabnou dívku nevybíravě zajímat, a Saturnin mu na žádost svého rozhořčeného pána začne všemožně znepříjemňovat život. – Barbora není k Oulického obdivu lhostejná; když jdou s dědečkem a s doktorem Vlachem na houby, sešvindluje losování tak, aby byla s mladým mužem o samotě. – Oulický pobaví společnost vyprávěním, jak se Saturnin vypořádal se svou dřívější protivnou zaměstnavatelkou. V noci si mladý muž uvědomí, že elektřina nejde proto, že Saturnin za bouřky vypnul pojistky. Když je jde zapnout, Milouš si myslí, že je to zloděj, a začne po něm ve tmě střílet z pušky. Saturnin svého pána ze stejného důvodu napadne. – Protože nový most není postaven a protože docházejí zásoby jídla, rozhodne se společnost vypravit se do městečka oklikou kolem pramene řeky. Po cestě hodlá přenocovat v doktorově horském srubu. Vlach žertuje o obtížnosti cesty a vylekaná Kateřina s Miloušem tajně sní skoro všechny zásoby. Při vyšetřování ztropí trapnou scénu, ale Milouš všechny překvapí tím, že se omluví. – Během výstupu se Oulický dále sbližuje s Barborou. – Vlach půjčil srub jednomu svému pacientovi; ze zlomyslnosti mu pověsil klíč vysoko na strom. Pacient mu to oplatil: nechal mu klíč v horské tůni, kam Oulický omylem spadne. – Druhého dne při sestupu chce dědeček pronést řeč na počest výpravy, ale uklouzne na balvanu a pohmoždí si záda. Protože nemůže dál, společnost musí přenocovat pod širým nebem. Předvídavý Saturnin vzal naštěstí s sebou deky. Před usnutím se slečna Barbora od Oulického nechá políbit; dosud sebevědomý Milouš to těžce nese. – Když hladová a utrmácená společnost dorazí z druhé strany k řece, zjistí, že dělníci mezitím most postavili. – Po návratu do domu teta Kateřina „pečuje“ o zmoženého dědečka. Snaží se ho nevybíravě přesvědčit, aby jí odkázal všechny své peníze. Starý pán proto začne předstírat šílenství. Teta však tvrdí, že je zdráv a schopen sepsání závěti. Dědeček tedy vše odkáže na dobročinné účely, a rozzlobená Kateřina odjede z domu. – Dědeček požádá vnuka, aby si mohl nějakou dobu nechat Saturnina, s nímž si výborně rozumí. Baví se spolu tím, že uvádějí vyspekulované románové příběhy na „pravou“ míru. – Oulický jede domů s Barborou; cestou mu dívka slíbí schůzku. – Teta Kateřina se znovu bohatě provdá. Ministrantem v kostele je Saturnin... -ap-