Film Krátká dlouhá cesta dokumentaristy Martina Hanzlíčka, mapující snažení vědce, pedagoga, politika a podnikatele Fedora Gála dozvědět se podrobnosti o smrti svého nepoznaného otce při pochodu smrti z koncentračního tábora v Sachsenhausenu v dubnu 1945, je součástí ojedinělého multimediálního projektu: od léta 2008 byla na webové stránce www.kratkadlouhacesta.cz průběžně zveřejňována videa zachycující postup Gálova pátrání, v listopadu 2008 byla vydána stejnojmenná kniha statí, reportáží a esejů (nakl. Nemo, Praha 2008) a nakonec byl v březnu uveden v DVD kinodistribuci i dokumentární film, přičemž po jeho speciálních projekcích následují diskuse s autory. – Gálova osobní výpověď poukazuje na hrůzy, páchané v koncentračních táborech, a na antisemitismus, jehož paralely lze bohužel nalézt i dnes. – Pohyblivý obraz z velké části černobílého snímku doplňují vytříbené reportážní fotografie Mira Švolíka. -dh-
Fedor Gál kritizuje přetrvávající antisemitismus. Narodil se v Terezíně měsíc po smrti otce, který zemřel v koncentračním táboře. Matka nevěděla, jak zemřel, a o koncentráku nikdy nemluvila. Gál chce najít pravdu. – Gálovi žili ve slovenské podhorské vsi. Syn už jejich dům nepoznává. – Sachsenhausen. Němka Kilianová vypráví, jak v blízkosti jejich domu začal vyrůstat ve 30. letech tábor. – Bývalí sousedé tvrdí, že židé Gálovi byli bohatí. Potvrzuje to i Fedorův bratr Egon. – Otec Vojtech Gál byl v roce 1945 zavražděn při pochodu smrti ze Sachsenhausenu do Schwerinu. – Ve Slovenském státu panovaly protižidovské nálady. – Fedora Gála mrzí, že nezná rodinnou historii. – Kilianová vídala v táboře muže v pruhovaných hadrech. – Gálova matka se vrátila z Terezína bez prostředků. – Koncentrák v Sachsenhausenu byl obehnán zdí s elektrickým drátem, za níž se ozývala střelba. Místním se tvrdilo, že vězni jsou zločinci. – Na Slovensku probíhalo zákonné vystěhovávání židů, hlavně mladých lidí. – Němka Marianne Bergerová si pamatuje, jak židé přijížděli vlaky do tábora ve večerních róbách. – Prezident Tiso hlásal, že Židé Slovákům škodí. Rodiče Bergerové bývali otřeseni z toho, co viděli. – V roce 1942 bylo ze Slovenského státu odvezeno do koncentráků 57 628 občanů židovského původu. Přežilo jich jen 250 až 800. – F. Gál odsuzuje lidskou nečinnost a udávání. – Gálově matce rozpad Československa v roce 1993 připomínal předválečný vývoj. Projevy rasismu jsou i v dnešním tisku. – Slovenský evangelický kněz Bázlik za války křtil kvůli záchraně Židy (včetně Gálových). – V roce 1944 se Gálovi skrývali v horách. Fedor obdivuje matčinu odvahu. – Terezín. Egon vzpomíná na transport a na bratrovo narození. Je tu od války poprvé. – Fedor se paradoxně spřátelil s Eugenem Gindlem, jehož otec byl vedoucím tábora. Společně se vydají po stopách Vojtecha Gála. Navštíví nynější památník v Sachsenhausenu. – V táboře se prováděly pitvy a na ruských zajatcích byl testován plyn. Fedor hovoří o dehumanizaci mezi vězni i dozorci. S rasisty nemá soucit. – V táboře fungovala plynová komora. Fedor upozorňuje, že lidi do tábora často přivedla závist jiných. Vojtech Gál nebyl ortodoxní žid, obětmi tedy byli a jsou především lidé. – Fedor chce za otcovu památku pietně položit tři kamínky. V Sachsenhausenu dal jeden i za barák, kde byli Židé. – Ze záznamu mluví o posledních dnech Vojtecha Gála spoluvězeň Z. Lenský. – Fedor se s Gindlem vydává na cestu. – Na vězně byl při pochodu strašný pohled. Fedor si v táboře uvědomil jejich vyčerpání i ztrátu intimity. Chce najít místo otcovy smrti. – Stará Němka si vzpomíná na mrtvé vězně. – Teschendorf. V dubnu 1945 byli vězni hnáni obcí. Lenský líčí, že slabého Vojtecha nesměli podpírat. Esesák střelil Gálova otce do čela. Ve vsi zemřelo celkem patnáct vězňů, ale není jasné, kde byli pohřbeni. – Paní Gálová se znovu neprovdala. – Fedor při putování pocítil kontakt s otcem. Telefonuje bratrovi. Na cestu položí druhý kamínek se slovy o vnučce Sofince. Poslední úsek absolvuje sám. – Vojtech Gál má hrob na Slovensku na židovském hřbitově. Nikdo z rodiny nevěděl o jeho evangelickém křtu. Egon přemítá o pocitech matky, která se vrátila po válce mezi udavače, kteří si rozebrali židovský majetek. – Paní Gálová si po válce koupila revolver. Po přestěhování do Bratislavy ho hodila do Dunaje. – Třetí kamínek Fedor položí před celou rodinou na otcův hrob. Druhý den už tam není. – Fedorovi kdosi psal, že se ve vsi, odkud Gálovi pocházejí, setkal s nebývalým antisemitismem... -dh-
Peter Zubál, Fero Džadoň, Václav Vondráček (mix zvuku)
Karel Hurych (obraz)
Miro Švolík (fotograf)
Marián Varga (Quartetto per archi No. IV)
Ivana Pristašová /první housle/, Marián Svetlík /housle/, Milan Radič /viola/, Jozef Lupták /violoncello/
Krátká dlouhá cesta
Krátká dlouhá cesta
Short Long Journey
film
dokumentárnídistribuční
dokument
Česká republika
2009
2009
slavnostní premiéra 16. 2. 2009 (kino Světozor, Praha)
distribuční premiéra 19. 3. 2009 /doporučená přístupnost od 12 let/
...o krátkém životě a dlouhé cestě. Dokumentární film Martina Hanzlíčka & Fedora Gála.
Státní fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie, Filmová nadace RWE & Barrandov Studio (scénář), Rada pro odškodnenie obetí holokaustu v Slovenskej republike
Aerofilms – sekce Aerodok (DVD kinodistribuce)
dlouhometrážní
82 min
Digital Betacam
DVD
1:1,66
barevný, černobílý
zvukový
digitální zvuk
česká
česky, německy, slovensky
české
české
Akce: Ceny TRILOBIT Beroun 2009, Cena Vladislava Vančury a Čestná uznání FITES – Českého filmového a televizního svazu, Nadace Český literární fond a města Beroun za původní díla domácí filmové a televizní tvorby
2010
Beroun / Česká republika
čestné uznání za sebereflexi v dokumentárním eseji
Fedor Gál
Festival: 10. mezinárodní festival česko-německo-židovské kultury – Devět bran
2009
Praha / Česká republika
Křišťálová menora v kategorii dokumentární film
Martin Hanzlíček