Papírové hlavy

Země původu

Slovensko, Francie, Švýcarsko, Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1995—1996

Premiéra

17. 11. 1996

Minutáž

96 min

Kategorie

film

Žánr

střihový, umělecký

Typologie

dokumentárnídistribučnídlouhometrážní

Originální název

Papírové hlavy

Český název

Papírové hlavy

Anglický název

Paper Heads

Koprodukční název

Papierové hlavy / Têtes de papier / Têtes de papier / Paper Heads

Anotace

Umělecký střihový dokument Papierové hlavy je unikátní autorskou výpovědí známého slovenského filmaře Dušana Hanáka o totalitě v poválečném Československu. Podle režisérových slov je snímek „reflexí o svobodě a nesvobodě, o vztahu občana a moci. O tom, jak se chová člověk, když s ním manipuluje totalitní moc, jak je ničený, ponižovaný, oloupený, strašený a kompromitovaný, ale také o tom, jak se brání a odolává, kolektivně i individuálně, jak nepřestává toužit po svobodě...“ – Ve snímku se prolíná několik rovin. První z nich jsou karnevalové motivy „papírových hlav“ z prvomájových oslav. Filmaři využili oslav 1. máje 1990 a udělali pojízdnou tribunu, na níž vystupují statisté s velkými papírovými hlavami, představující komunistické papaláše. Tento leitmotiv se během snímku několikrát vrací a tvoří i epilog, v němž se papírové hlavy ocitají při jakémsi happeningu mezi bavícími se lidmi. Druhou rovinu tvoří archivní zpravodajské záběry z klíčových okamžiků našich dějin a ukázky z unikátních, dosud nezveřejněných propagandistických a instruktážních filmů z archivu ministerstva vnitra. Třetí rovinu pak zastupují výpovědi pětapadesáti svědků různých událostí (celkově bylo zaznamenáno sedm set padesát výpovědí!). Základním východiskem díla je kontrapunkt, protiklad mezi oficiálním zpravodajským záběrem a zcela odlišným svědectvím postižených osob. Pod každým obrazem z májových veselic, komunistických oslav či z budovatelských úspěchů se obnažují lidské utrpení, ponížení, děsivá nespravedlnost, ale často také nezlomná víra ve svobodu. Na filmovém plátně se tak znovu objevují situace, při nichž diváka mrazí v zádech, ale díky asociačnímu spojení obrazu a slova i okamžiky, vzbuzující úsměv nad tupostí a bezduchostí komunistického režimu. Snímek přináší objevné materiály, z nichž mohou těžit i historikové. Věnuje se převážně druhé polovině čtyřicátých let a padesátým letům. V hutnější zkratce pak podává zbytek československé historie do listopadu 1989. Slovo v něm mají bohužel jen oběti; poněkud schází přímá konfrontace s jejich tyrany. Významnou součástí sugestivního díla je i hudební „koláž“ klasické hudby a dobových skladeb a písní. – Koprodukční snímek vznikal v rozmezí pěti let a při svém uvedení v zahraničí a na Slovensku měl až nečekaný ohlas. -tbk-

Obsah

Tradiční oslavy prvních májů za komunistů. Alegorické vozy, pozdravy funkcionářů z tribun. – 1. máj 1990. Na pojízdnou tribunu v Bratislavě vystupují muži v oblecích a s velkými papírovými hlavami. Připomínají komunistické papaláše z nedávných let. Vůz s „papírovými hlavami“ projíždí ulicemi. Lidé se dobře baví a mluví o tom, co je podle nich svoboda. – Na konci války v roce 1945 znamenala svoboda především osvobození od fašistů. S oslavami konce války kontrastují záběry lynčování Němců a jejich divoký odsun. – S dobovým komentářem se objevují záběry Němců v pankrácké věznici a Benešovo dekorování sovětských vojáků. – Oběťmi však v té době nebyli jen Němci. Sověti odvlekli do gulagů i mnoho nevinných Slováků a ruských emigrantů. Svědci vyprávějí o útrapách při cestě do neznáma. – Vítězství komunistů ve volbách 1946 bylo předznamenáním příštích událostí, o nichž mluví vězňové z komunistických lágrů. Ti vyprávějí o trýznění a ponižování, jemuž byli podrobováni. – Dobový týdeník oslavuje první rok pětiletky. Zachycuje také proces se zlatníkem, obviněným ze zatajování zboží. Dostal trest smrti. – V bývalém komunistickém lágru dnes vzpomínají ti, kteří ho přežili. Zatímco byli při výsleších mučeni, venku se radostně slavily úspěšné žně. – Jeden z „kulaků“ vypráví o tom, jak musel podepsat vstup do družstva. Oficiálně se slaví rozorávání mezí. – Vše se podniká podle sovětského vzoru. Propagandistický snímek ukazuje dění v Sovětské knize v Praze, kam si chodí pracující pro ponaučení, jež pak přenášejí do svých závodů. – Svědkyně vypráví otřesný případ z vězení o narození dítěte, postiženého kvůli medikamentům, které musela jeho matka brát. – Soud s Miladou Horákovou byl začátkem politických procesů a justičních vražd. – Na ďáblickém hřbitově se rozrůstaly anonymní hroby obětí režimu. – Pionýři byli nedílnou součástí komunistických sjezdů. – Gottwald přednáší jeden ze svých projevů. Jeho pomník je dnes polit rudou barvou. – Staví se stavby socialismu a konají se lidové veselice. – Rozbíhá se kampaň proti „americkému brouku“ (mandelince bramborové). – Podle týdeníku je celý národ zasažen smrtí Gottwalda (který dle současného komentáře zemřel na syfilis). – Součástí socialismu je i družba: Brežněv se zúčastní sjezdu KSČ v Praze. – Rozvíjí se paneláková výstavba. – Nechybí ani „konstruktivní“ kritika plýtvání. – V roce 1968 řeční Gustáv Husák o nutné proměně. Novotný rezignuje. Přichází Dubček a Pražské jaro. A po něm přijíždějí tanky „spřátelených států“. Srpnová okupace roku 1968 má své „ideologické“ zdůvodnění, ale především má své oběti. – Ty jsou i o rok později při zásahu proti demonstrantům. – Palachovo upálení zasáhne celý národ. Ale potom následuje „normalizace“. Lidé jsou vyhazováni po prověrkách z práce. StB pracuje na plné obrátky, jak o tom vypovídají tehdejší postižení. – Brežněv se opět zúčastní komunistického sjezdu. – Nastává doba, v níž většina lidí podlehne nenápadnému tlaku. Ti co nepodlehnou, jsou šikanováni a pronásledováni. – Bezpečnost se na ně pečlivě připravuje. Později se nacvičuje i na množící se demonstrace proti režimu. – O zásahu policie mluví svědkové velké „svíčkové“ demonstrace v Bratislavě. Odpor proti režimu má jeden svůj vrchol v „Palachově týdnu“ a potom úspěšně kulminuje 17. listopadu 1989 a v následujících dnech. – „Papírové hlavy“ se během slavnosti vmísí mezi lidi. Náhodní slovenští občané mluví o svobodě a o současnosti. Jejich výpovědi však nejsou příliš optimistické. „Papírové hlavy“ s leninským praporem a heslem se za zvuků revoluční písně vrátí na tribunu a odjíždějí. Filmový pásek shoří... -tbk-

Hrají

Michal Ondrejčák

doktor

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Ivan Kočner, Róbert Kirchhof

Původní filmový námět

Dušan Hanák

Scénář

Dušan Hanák

Dramaturg

Boris Hochel (STV)

Druhá kamera

Martin Gazík

Zvuk

Igor Vrabec, Pavol-Jan Jasovský

Koproducent

Alena Müllerová, Marian Puobiš, Claus Josten

Produkce

Marian Urban, Philippe Avril, Maya Simon

Výtvarná spolupráce

Mona Hafsahl

Spolupráce

Viliam Jablonický (rešerše archivních materiálů), Andrej Stankovič (rešerše archivních materiálů), Marta Šímová (rešerše archivních materiálů), Pavel Taussig (rešerše archivních materiálů)

Hudba

Hudba

Bořivoj Medelský (spolupráce)

Produkční údaje

Originální název

Papírové hlavy

Český název

Papírové hlavy

Anglický název

Paper Heads

Koprodukční název

Papierové hlavy / Têtes de papier / Têtes de papier / Paper Heads

Kategorie

film

Typologie

dokumentárnídistribuční

Žánr

střihový, umělecký

Země původu

Slovensko, Francie, Švýcarsko, Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1995—1996

Premiéra

premiéra 17. 11. 1996 /přístupný/ (kino Lucerna, Praha)

Distribuční slogan

O časech, které (možná) úplně neskončily... „Dobre to robíte, súdruhovia. Robíte pre seba. Možete v tom pokračovat.“ Karol Bacílek

Nositelé copyrightu

ALEF štúdio Bratislava

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

96 min

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,37

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

mono

Verze

slovenská

Mluveno

česky, slovensky

Podtitulky

bez titulků

Mezititulky

slovenské

Úvodní/závěrečné titulky

slovenské

Ocenění

Vítěz

Festival: Mezinárodní festival filmových klubů ’96, Banská Bystrica

1996
Banská Bystrica / Slovensko
Cena Petra Mihálika
cena slovenských filmových novinářů

Vítěz

Festival: 31. mezinárodní filmový festival Karlovy Vary

1996
Karlovy Vary / Česká republika
Zvláštní cena poroty soutěže dokumentárních filmů
ex aequo