Po divácky úspěšném pětidílném televizním seriálu Prima sezóna (1994) vznikl v České televizi další titul podle literární předlohy Josefa Škvoreckého. Scenáristka Jana Knitlová a režisérka Zuzana Zemanová realizovaly (pod stejným názvem) povídku Eine kleine Jazzmusik, která původně byla pod titulem Slovo nevezmu zpět vysázena v nevydaném almanachu Jazz 58 a která pak vyšla až v roce 1964 v knize Sedmiramenný svícen. Tato povídka se stala podkladem pro různé verze scénáře zamýšleného debutu Miloše Formana s pracovními názvy Noty v kufru a Kapela to vyhrála. Přípravy k filmu „zasekl“ přímo prezident Novotný, který se omylem domníval, že se jedná o adaptaci Zbabělců. (Genezi celé věci a úryvky ze scénářů přináší časopis Iluminace 1/96.) – Současný (více než hodinový) snímek je víceméně přepisem obsahu povídky. Zachycuje kratičký osud studentské jazzové kapely z fiktivního městečka Kostelce v roce 1941. Recesistická studentská vzpoura proti absurdním nařízením, týkajícím se jazzové hudby, má tragické následky: jeden z mladíků je popraven, ostatní členové kapely jsou vyloučeni z gymnázia a nasazeni do továrny. Tvůrci v žánru hudebního retrofilmu podávají pouhý popis událostí, s nepřesvědčivou dobovou atmosférou a s lehce načrtnutými charaktery. Snímek jakoby postrádal „dotyk reality“ a navzdory tématu i hlubší vyznění. Důležitou roli v něm hraje klasická jazzová hudba a dobové swingové písně. – Film měl premiéru v rámci Febiofestu (15.1.1996) a byl sporadicky uváděn ve vybraných kinech (například v pražském biografu Ilusion).
Ve vile u Nakonců nábožně poslouchá parta studentů kosteleckého reálného gymnázia Louise Armstronga. Vyruší je pan Nakonec, který jim představí jejich vrstevnici Zuzanku Braunovou. Právě ji přivezl z Prahy. Dívka prý bude ve vile nějaký čas bydlet. – Mladíci se pod vedením trumpetisty Paddyho Nakonce rozhodnou, že jejich kapela začne pořádně zkoušet. – Zuzanka se v kostele modlí za rodiče, kteří byli odvlečeni do koncentráku. Ve vile se při zkoušce přidá ke klukům a zpívá s nimi. Muzikanti jsou překvapeni nečekanými schopnostmi půvabné dívky. Je vidět, že Zuzanka má s jazzem už své zkušenosti. – Kolaborantský ředitel gymnázia Czermak varuje třídu před sabotováním nařízeného sběru železa a barevných kovů. Zesměšní ho student Jungwirth. Katecheta Melounek po ředitelově rozzlobeném odchodu vzniklou situaci komentuje citátem z bible. – Maskovaní studenti večer v parku přepadnou ředitelova syna Adolfka, který pilně kráčí v otcových stopách. Jako správný šprt podlézá, kde může a spolužáky špehuje. Mstitelé ho připoutají ke stromu a ostříhají ho dohola. – Ve vile se Paddy ostýchavě sbližuje se Zuzankou. – Studenti poslouchají rozhlasový projev ředitele, který je se zadostiučiněním seznamuje s říšským nařízením, týkajícím se jazzové hudby. Vyhláška přesně stanovuje počet dovolených synkop, povolený rytmus apod. Hubálková odvážně strhne Adolfkovi novou paruku a šprt uteče ze třídy. – Kluci to při zkoušce vyprávějí se smíchem Paddymu, který byl jako poloviční Žid vyloučen z gymnázia a který teď pracuje jako kreslič v otcově firmě. Muzikanti si při hraní uvědomí, že nemohou se svým jazzovým repertoárem vystupovat. – Zuzanka v noci přijde za Paddym do pokoje. Dostala nápad: požádají o pomoc přítele jejího otce, Emila Ludvíka, aby pro ně udělal aranžmá, jež by splňovala podmínky vyhlášky. – Dvojice se vydá do Prahy. Zuzanka přitom vzpomíná, jak její rodiče odvezlo gestapo a jak se jí ujal nejdřív pan Ludvík a pak Paddyho otec, zaměstnavatel jejího tatínka. Pan Nakonec jí dal práci ve své kanceláři. Emil Ludvík vyjde studentům ochotně vstříc. Kapela brzy zkouší jeho aranže, s nimiž je možno vystupovat na veřejnosti. – Adolfek ovšem velmi dobře ví o jazzových sklonech svých spolužáků a upozorní na ně šéfa místní Vlajky a nadšeného přispěvatele Árijského boje Bronzorypa. – Ředitel Czermak zakáže studentům účastnit se aktivně na zábavních večerních vystoupeních. Ale i tuto překážku Zuzanka pomůže kamarádům zvládnout. Ukáže jim plakáty, podle nichž bude v kosteleckém městském divadle vystupovat orchestr Maskovaní bandité rytmu z Prahy. Parta ještě v noci vylepí plakáty po celém Kostelci. Paddy musí dlouze líbat Zuzanku před plakátem, aby ho schoval před Bronzorypem, nasedajícím na ulici do auta. – Na poslední zkoušce dostane Paddy dopis od Ludvíka: je potřeba vymyslet české či německé názvy jazzových skladeb a jejich „autory“. Parta si s chutí začne vymýšlet. – Velkým nebezpečím je stále Czermak. Zuzanka si dá tajně schůzku s Adolfkem a získá od něj hlavičkový papír Kuratoria. Spolu s Paddym pak napíšou pozvání pro Czermaka na slavnostní předávání Štítu svatováclavské orlice v Praze. Polichocený Czermak rád svěří kontrolu nad sobotním vystoupením Bronzorypovi. – Zuzana se v kostele znovu modlí za rodiče. Pro jejich záchranu by se vzdala zpěvu i Paddyho. – Orchestr vystupuje s šátkovými maskami přes obličej, Zuzana zpívá české texty na upravené jazzové melodie. Vystoupení má obrovský ohlas. – Mezitím se Czermak účastní v poloprázdném sále slavnosti. Na rozdíl od ostatních kolaborantů žádný odznak nedostane a je odhodlán tuto provokaci vyšetřit. – Nadšení studenti v šatně křičí: „Ať žije jazz!“. S potměšilým úsměvem je sleduje Bronzoryp. Jediná Zuzanka si ho všimne. – Ráno odváží Paddyho z domova gestapo. Ředitel Czermak vyloučí z gymnázia všechny členy kapely. Katecheta Melounek cituje v poloprázdné třídě slova z Písma o nenávisti. – Bývalí studenti jsou nasazeni na práci v místní továrně. – Zuzanka s pláčem vychází z kostela. – Kapela hraje k tanci na čaji. Klavírista náhle přeruší vystoupení a sdělí publiku, že včera byl popraven na Pankráci jejich leader Paddy Nakonec. Na jeho památku zahrají muzikanti jeho oblíbenou skladbu Saint Louis Blues. – Kluci zahlédnou Zuzanku s Bronzorypem, ale netroufnou si zeptat se jí na to. Přemlouvají ji, aby s nimi zase zpívala. Pan Dorůžka jim prý slíbil, že by za rok mohli vystupovat v pražské Lucerně. Později ji znovu vidí s nenáviděným udavačem. Večer dívku sledují, jak jde do Bronzorypovy vily. – Druhý den vede Danny celou partu k Nakoncům. Chtějí pomstít Paddyho, jehož památku podle nich Zuzana pošpinila. Ve vile je přivítá smutný pan Nakonec. Řekne jim, že v noci Zuzanka zastřelila Bronzorypa a potom sebe... – Členové kapely pokládají růži na náhrobek s nápisem Zuzana Braunová, 1920-1941.
Paddy
Zuzana
Danny
Adolfek
ředitel Czermak
Nakonec
Bronzoryp
katecheta Melounek
Lexa
Honza
Přema
Jindra
Harýk
Hubálková
muž z Kuratoria
Franta
Josef Škvorecký (Sedmiramený svícen – motivy z knihy povídek)
dr. Jiří Rychlík (hudba)
Jaroslav Vodrážka (Fuga na vlastní thema)
Zpívá Radka Fišarová
Eine kleine Jazzmusik
Eine kleine Jazzmusik
Just a Little Bit of Jazz
film
hranýdistribuční
drama
Česká republika
1996
1996
premiéra 1. 7. 1996 /přístupný/
bez sloganu
Česká televize, TS Kateřina Krejčí – Ivana Průchová (Česká televize)
dlouhometrážní
65 min
1 885 metrů
TMZ
35mm , Super 16mm
1:1,66
barevný
zvukový
mono
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 36. Mezinárodní festival pro děti a mládež Zlín '96
1996
Zlín / Česká republika
Zvláštní uznání poroty v kategorii hraného filmu
Zuzana Zemanová