Slavná hra Alfreda Jarryho (1873–1907) Ubu králem byla poprvé uvedena 10. prosince 1896. Od té doby se mnohokrát hrála na celém světě a stala se moderní divadelní klasikou. Z českých provedení připomínáme Honzlovu inscenaci v Osvobozeném divadle z roku 1928, legendární představení Krále Ubu v režii Jana Grossmana, úpravě Miloše Macourka a dramaturgii Václava Havla v Divadle Na zábradlí z roku 1964, a nové uvedení v režii Petra Kracika (Ubu králem) v ústeckém Činoherním studiu. Až po sto letech se však „nezfilmovatelná látka“ dočkala i zpracování ve formě hraného filmu (v roce 1976 byl v Německé spolkové republice natočen animovaný snímek). Scenárista Miloš Macourek ve spolupráci se známým kameramanem a debutujícím režisérem F. A. Brabcem vyšli ve svém Králi Ubu z původní hry Ubu králem, dále ze hry Ubu na homoli, přidali postavu Eleutherie ze hry Ubu spoutaný, upravili dialogy, připsali přibližně polovinu nových scén, akcentovali roli matky Ubu a změnili závěr. – Otec Ubu, hulvát a spodina všech spodin, se podněcován manželkou stane polským králem poté, co dá zavraždit panovníka a jeho rodinu. Zachrání se jen mladičký princ Hromoslav, který s pomocí dřívějšího tyranova spojence, kapitána Obruby, zosnuje vzpouru. S podporou ruského cara je otec Ubu poražen. Jemu i jeho manželce se však podaří utéct. A po pěti letech může všechno začít na novo. Otec Ubu a matka Ubu jsou kvintesencí zla, podlosti a lidské ubohosti. V cestě za mocí a mamonem se neštítí ničeho. Ale právě proto jsou jejich postavy stále aktuální. – Filmaři museli stvořit svět krále Ubu a využili k tomu zajímavé reály (například karlovarskou kolonádu). V jejich černé grotesce se pracuje s nadsázkou, se symboly, s drobnými gagy a samozřejmě i s úsporným, leč šťavnatým jarryovským textem. – V Mariánu Labudovi se podařilo nalézt ideálního představitele otce Ubu, jemuž zdatně sekunduje Lucie Bílá. – Odvážná filmová inscenace je nesporně jedním z možných pohledů na známou látku. Vzbudila značné diskuze, což je ovšem zcela v řádu jarryovské tradice. – Nakladatelství Cinema vydalo původní, odlišnou verzi scénáře filmu v knižní podobě (1996). -tbk-
Zdvihá se opona. Matka Ubu ponouká otce Ubu, aby jako bývalý král aragonský usiloval o polský trůn. Otec Ubu to odmítá. Je spokojen jako kapitán ve službách polského krále Václava. Podle matky Ubu by stačilo zavraždit krále i jeho děti. Otec Ubu téměř podléhá pokušení. – Královna Rosamunda se při vyšívání píchne jehlou. Pohled na krev v ní vzbudí špatnou předtuchu. – Otec Ubu má božský sen, že snědl metrák koňských buřtů. Když mu matka Ubu řekne, že jako král by mohl mít koniny, kolik by chtěl, rozhodne se Václava zavraždit. – Lakotný Ubu pozve na večeři kapitána Obrubu. – Princ Hromoslav a mladičká komtesa Eleutherie se v zahradě naivně baví o rozmnožování. – Při večeři s Obrubou a s dalšími důstojníky sdělí otec Ubu hostům svůj plán. Když Obrubovi přislíbí litevské vévodství, kapitán je ochoten zúčastnit se vraždění. Spiklenci se dohodnou, že během vojenské přehlídky na smluvený signál krále zabijí. – Otec Ubu je nečekaně předvolán k panovníkovi. Domnívá se, že spiknutí je vyzrazeno, a křičí, že všechno vymyslela matka Ubu. Ale laskavý král svého kapitána zavolal, aby ho povýšil na hraběte Sandoměřského. – Královna při snídani varuje chotě. Ten ji však neuposlechne. – Na signál otce Ubu důstojníci v čele s Obrubou krále zavraždí. Dav se rozprchne a jen matka Ubu provolává na prázdném prostranství před palácem slávu novému králi. – Královna Rosamunda se zatím modlí s Hromoslavem v kapli. Syn vidí, jak vojáci po Václavově smrti zabíjejí sestry. Matka zemře žalem. – Otec Ubu a matka Ubu se stěhují do paláce. Zatímco si nový král nacvičuje různé grimasy, jeho žena se v posteli laská s žezlem a královským jablkem. – Lakomý panovník pod tlakem matky Ubu rozhazuje peníze mezi lidi. Ti mu slíbí, že budou platit daně. Matka Ubu varuje zpychlého chotě před uprchlým princem Hromoslavem. Panovník odmítne dát Obrubovi slíbené vévodství, a přikáže kapitána uvěznit. Důstojník prahne po pomstě. Uplatí žalářníka, který mu pomůže vykopat tunel z vězení. – Otec Ubu se chce vypořádat se šlechtou. – Princ Hromoslav nalezl úkryt v paláci markýze Novohradského. Stihne se schovat v klavírním křídle, když sem vtrhnou vojáci a markýze odvedou. – Ve sklepení si otec Ubu dává předvádět šlechtice. Zabaví jim majetek a nechá je shodit do díry. Všimne si mladičké Eleutherie, která sem doprovází svého nebohého otce, markýze Novohradského. – V paláci se otec Ubu chystá zprznit nevinnou Eleutherii. Pachtí se s jejím pásem cudnosti. Přistihne ho při tom manželka a vrhne se na něj. Dívenka uteče domů. Cestou jí pás cudnosti spadne. – Princ Hromoslav chce vyvolat povstání proti tyranovi. Ten je unaven z vládnutí. Nařizuje svým „pfinančníkům“, aby vypsali nové daně. Úředníci se proti tomu bouří, a proto skončí v díře. Panovník se v čele vojska vydá vybírat kruté daně sám. Ale rozzlobení vesničané jej i s jeho vojáky zaženou. – Obruba uprchne z vězení chvíli před svou popravou a vyleze v zahradě ze země těsně před markýzou Novohradskou. Princ Hromoslav pověří důstojníka, aby se vydal k Rusům. Markýza propašuje kapitána z města pod sukní. – Rozvášněná matka Ubu marně v posteli svádí manžela. – Obruba dosáhne u cara Nikolaje odpuštění za účast na spiknutí proti Václavovi. Car vytáhne do boje proti samozvanci. – V paláci se hádá vláda. Posel Renský přinese zprávu o ruském tažení. Matka Ubu tvrdí, že jediné řešení je válka. Otec Ubu se proti své vůli vydává do boje. Svěří trůn i ochranu polského pokladu manželce. Netuší, že mu matka Ubu ukradla plánek cesty k pokladu. Žena si odnese poklad z hrobky polských králů. V posteli se pak lačně vrhne na mladého vojvodu Klína, z něhož po divokém souložení zbyde jen kus hadru. – Lid se pod velením Hromoslava vzbouří a vtrhne do paláce. Matka Ubu stačí i s pokladem uprchnout. – Komtesa Eleutherie přemluví prince, aby se věnovali průzkumu rozmnožování, o němž se leccos dozvěděla od otce Ubu. Dvojice si proto v noci vleze do koncertního křídla. – Otec Ubu trpí v zimním tažení hlady. Rozhodne se sníst velkého vojáka, ale ostatní mu v tom zabrání. Na kole přijede posel Renský se zprávami. Král zuří, když zjistí, že je paroháč a že žena zmizela s pokladem. – Matka Ubu najde úkryt v horách. Blíží se k ní kozácký pluk. A ona si k sobě zálibně volá jednoho kozáka po druhém... – Car se dozví, že se ztratil kozácký pluk. Obruba mu představí dva zběhy od otce Ubu. – Zatím Hromoslav a Eleutherie dosáhli svého. Objevili tajemství rozmnožování. – Na zmrzlé pláni vypukne boj mezi Rusy a vojskem otce Ubu. – Matka Ubu zvládla všechny kozáky, a protože stále nemá dost, lačně se vrhne na velkého medvěda. – Otec Ubu se místo bojování shání po kuchaři a nakonec se uchýlí na polní latrínu. Ta je však vyhozena do povětří. Otec Ubu srazí na zem cara Nikolaje a zákeřně zezadu probodne kapitána Obrubu. Pak uteče. Dostane se náhodou až k matce Ubu, která se před ním marně vydává za archanděla Gabriela. Manželé se nakonec usmíří. Medvěd zatím sežere polský poklad. – K úkrytu se přiblíží vítězný car. Dá zabít medvěda. Poláci se musejí o svůj poklad rozdělit s Rusy. Matka Ubu a otec Ubu zatím prchají tajnou chodbou. Otec Ubu se však vrátí na bojiště kvůli hodinkám, které v boji půjčil jednomu důstojníkovi. Marně se však snaží najít je mezi padlými muži... – Po pěti letech. Lid provolává slávu králi Hromoslavovi, který má už pět dcer (trojčata a dvojčata). – Zamrzlou krajinou se plazí Obruba, dychtící stále po pomstě. – Otec Ubu a matka Ubu živoří ve stoce. Nevzdávají se touhy po vládě. Otec Ubu rozzlobeně vyleze z kanálu kvůli nic netušícímu chlapečkovi, který na něj dlouho močil. Vidí ho plazící se Obruba a chce ho zabít granátem. Jenže kapitána srazí auto s královskou rodinou. Granát se odkutálí k otci Ubu. Ten ho odjistí a hodí zpět. S ďábelským smíchem sleduje dílo zkázy. Zachrání se jen jedna z Hromoslavových dcerek. Ta odchází pryč s otcovým mečíkem. Opona padá. -tbk-
kapitán, později král polský a litevský otec Ubu
matka Ubu
markýza Novohorská
velkovévodkyně poznaňská
kapitán Obruba
komtesa, později královna polská a litevská Eleutherie Novohorská
vojvoda poručík Klín
car ruský Nikolaj
král polský a litevský Václav
princ, později král polský a litevský Hromoslav
královna polská a litevská Rosamunda
posel Renský
vojvoda Tyčka
vojvoda Sloup
Babajev, důstojník Kozáků
major Kozlowski
poručík Jabloňski
Mluví Ivan Gübel
velký voják
Mluví Dalimil Klapka
markýz Novohorský
žalářník
hrabě Vítěbský
princezna-kulturistka Boleslava, dcera Václava a Rosamundy
princezna-kulturistka Ladislava, dcera Václava a Rosamundy
princezna-trojče, dcera Hromoslava a Eleutherie
princezna-trojče, dcera Hromoslava a Eleutherie
princezna-trojče, dcera Hromoslava a Eleutherie
princezna-dvojče, dcera Hromoslava a Eleutherie
princezna-dvojče, dcera Hromoslava a Eleutherie
Alfred Jarry (Král Ubu – divadelní hra)
Miloš Macourek, F. A. Brabec (spolupráce na scénáři)
Olga Svobodová (fotografka)
Filharmonici města Prahy (Dirigent Štěpán Koníček), Smíšený sbor Pavla Kühna (Dirigent Pavel Kühn)
Hudba k písni Luboš Fišer
Text písně Gabriela Osvaldová
Zpívá Lucie Bílá
Hudba k písni Ivan Petrovič Larionov
Text písně Ivan Petrovič Larionov
Zpívá Alexandrovův soubor
Hudba k písni Luboš Fišer
Text písně Miloš Macourek
Zpívá Smíšený sbor Pavla Kühna
Král Ubu
Král Ubu
King Ubu
film
hranýdistribuční
absurdní, groteska, komedie, černá komedie
Česká republika
1996
1996
začátek natáčení 17. 11. 1995
slavnostní premiéra 26. 9. 1996 (kino Cinema Broadway, Praha)
premiéra 3. 10. 1996 /doporučená přístupnost od 12 let/
Černá groteska o legendárním hulvátovi. V hlavních rolích Marián Labuda a Lucie Bílá.
Česká televize, TS Pavla Borovana (Česká televize)
dlouhometrážní
88 min
35mm
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Stereo
česká
česky
bez titulků
české
Festival: 1. mezinárodní festival filmu a videa FAMAFEST ’99
1999
Vila Nova de Famalico / Portugalsko
Cena mladé poroty v kategorii Hrané filmy
Festival: 1. mezinárodní festival filmu a videa FAMAFEST ’99
1999
Vila Nova de Famalico / Portugalsko
Hlavní cena za nejlepší režii
F. A. Brabec
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
F. A. Brabec
Festival: 19. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1997
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena za nejlepší mužský herecký výkon
Karel Roden nejml.
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Jindřich Goetz
Festival: 19. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1997
Nové Město nad Metují / Česká republika
Zvláštní cena poroty – Cena Zdeňka Podskalského
F. A. Brabec
udělená za nejvýraznější výkon mladého tvůrce – za režijní debut a za kameru
Akce: 4. výroční ceny Český lev 1996
1997
Praha / Česká republika
Nejlepší hudba
Luboš Fišer
Festival: 19. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1997
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena FITES za nejlepší scénář
Miloš Macourek