Suzanne

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

19. 9. 1996

Minutáž

130 min

Kategorie

film

Žánr

drama, psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Suzanne

Český název

Suzanne

Anglický název

Suzanne

Koprodukční název

Suzanne

Anotace

Slovensko-český film scenáristy a režiséra Dušana Rapoše Suzanne vznikl na základě volné inspirace stejnojmennou písničkou Leonarda Cohena. Byl součástí slovenské protidrogové kampaně Miluj život, ne drogy. Mezi tvůrci je jako představitelka hlavní ženské role a spoluautorka námětu Eva Vejmělková, jež se výrazně angažovala v boji proti drogám, který tehdy organizovalo české Národní centrum podpory zdraví. Jména herečky a režiséra, téma filmu a koneckonců i jeho název mimoděk upomínají na Rapošovy snímky Fontána pre Zuzanu (1985), Fontána pro Zuzanu 2 (1993) a Fontána pro Zuzanu 3 (1999). – Koncepce filmu odpovídá didaktickému záměru tvůrců. Režisér vypráví příběh mladé bratislavské ženy s francouzským jménem Suzanne, která zcela propadla drogám, ale která po mnoha událostech najde sílu vyléčit se ze závislosti na nich. Její motivací je strach ze smrti a touha porodit očekávané dítě. Ale snaha přimět k osvobození od drog i milovaného partnera vede k tragédii. – Podle slov režiséra je inspirace Cohenovou písní pouze pocitová, a bezprostředně nesouvisí s jejím textem. Tvůrci využili svých zkušeností ze setkávání s narkomany. Na rozdíl od Pavučiny (1986) Zdenka Zaorala nevyužívají dokumentaristických postupů. S jasně čitelnou přímočarostí ilustrují tezi o smrtelné škodlivosti tvrdých drog. Jí je podřízena průhledná symbolika filmu (obrazově i verbálně vyjádřená situace „za pět minut smrt“, přirovnání mladých narkomanů k opuštěným psům), prvoplánové použití převzaté hudby (Verdiho Requiem) i poněkud strojeně metaforické dialogy, s nimiž si nedokázali poradit ani zkušení herci (Maroš Kramár v roli excentrického výtvarníka a Suzannina milence Denyho, Boleslav Polívka jako její pozdě nalezený otec). Důležitou složkou vyprávění jsou výtvarné artefakty, zobrazující vnitřní svět hrdinů. Na jejich podobě spolupracovali kromě odborníků (MUDr. Václav Dvořák z bohnické léčebny v Praze) částečně i skuteční narkomané. – Ze zcela jiného úhlu pohledu se stejné tématice věnoval tehdy právě uváděný britský film Trainspotting (1995; režie Danny Boyle). Při premiérovém uvedení na Slovensku se Suzanne setkala s velkým diváckým zájmem. -zk-

Obsah

Pětadvacetiletá dívka z Moravy Suzanne žije s výtvarníkem Denym v jeho bratislavském ateliéru, zařízeném v opuštěné továrně. Pracuje v kanceláři na malém nádraží. – V práci si Suzanne musí dát obvyklou dávku drogy. Pak prohání hlášením čekající pasažéry z jednoho nástupiště na druhé. Dostane bleskovou výpověď. Vrátí uniformu, a klidně odejde jen ve spodním prádle. – Doma ji ztráta druhého zaměstnání během půl roku mrzí. Ale Denymu to nevadí: má pro milenku práci na váze v blízké lisovně kovošrotu, odkud tak bude moci snadno krást materiál pro své kovové skulptury. Suzanne, kterou v dětství opustil otec, má strach z drog, které ji přivádějí do „předsíně smrti“. Nedokáže si je však odepřít. – Ředitel filharmonie představí orchestru francouzského dirigenta moravského původu Chrise dʹGarného, který přijel nastudovat Verdiho Requiem. – Šéf kovošrotu přistihne Suzanne při fetování. Okamžitě ji vyhodí. – Suzanne s Denym na výletě v lese vezmou psa chlapovi, který ho týral. Majitele přivážou ke stromu místo zvířete. – Zachráněného psa zavezou do soukromého útulku svého přítele Chappiho, který je věřící a který je marně odrazuje od fetování. Pro Suzanne je droga projevem svobody. – Po další dávce Suzanne pózuje pro Denyho fotoaparát v dekoraci klece. – Její fotku v nadživotní velikosti, doplněnou kresbami divokých zvířat, milenci s Chappiho pomocí instalují vedle tygřích klecí v zoo. – Sebejistý kulhavý narkobaron Palička, přezdívaný tak kvůli své hůlce, dá Suzanne další dávku na dluh. Pomalu si ji tak zavazuje. Nevadí mu, že je dívka zatím vzpurná. – Deny před Chappim pomlouvá pokryteckou civilizaci, od které našel jediný „smysluplný“ únik v drogách. – Muž shání u známých peníze pro Paličku. Nutně potřebuje novou dávku. Mafiánův osobní strážce Nikita ho na šéfův příkaz vyhodí. – Deny nutí Suzanne, aby Paličku odprosila a aby udělala, co jí překupník přikáže. Milenci se poperou. – Suzanne se nakonec poslušně oblékne do vyzývavých šatů a v lepším podniku dělá pod dohledem spokojeného mafiána prostitutku. Jejím prvním klientem je přiopilý dirigent Chris dʹGarné. – V koupelně hotelového pokoje si dívka vpíchne novou drogu od Paličky. DʹGarné ji později najde v křečích na podlaze. Odveze ji taxíkem do nemocnice. – Náhodou nahlédne do Suzannina občanského průkazu. Při pohledu na její francouzské jméno se zděsí. – Zoufalý dirigent při zpáteční cestě napadne taxikáře, který prohodil, že šlo jen o obyčejnou štětku. Řidič ho zbije a vyhodí z auta. – Suzanne se probere na nemocničním pokoji. DʹGarné jí nabídne léčbu. Ale ona stojí jen o další dávku drogy, kterou jí přinese Deny. – DʹGarné pokračuje ve zkoušce Verdiho mše částí Dies irae. – Pod vlivem povzbuzující dávky fotografuje Deny milenku, přestrojenou za čarodějnici. Oba narkomani se milují na visuté posteli a básní o lásce. – Deny se marně pokouší vzdorovat Paličkovi. – V ateliéru si žárlivý muž vybije zlost na bezmocné milence. Pak se omlouvá, že ji nutil, aby byla Paličkovi po vůli. – V noci se Deny vloupe ke své matce, a ukradne jí peníze z kredence. Nešťastná žena ho přitom přistihne. Má pro syna pochopení, ale on se sám za sebe stydí. – Suzanne rozumí psům v Chappiho útulku. Sama vyrostla v dětských domovech. – Milenci spolu vykradou několik aut. Získají tak dost peněz od překupníka, a mohou splatit dluhy u Paličky. – Taxikář před Denym pochválí domnělé milostné schopnosti Suzanne: její klient (dʹGarné) při odchodu od ní „zamilovaně“ plakal. Žárlivý Deny chlápka zmlátí. Se Suzanne se usmíří při dalším fetu ve staré čekárně. – V sále filharmonie se objeví Suzanne. Chce vědět, proč tehdy dirigent plakal. DʹGarné jí prozradí, že je jejím otcem. Rozrušená Suzanne mu nemůže odpustit, že ji po matčině smrti opustil. Tehdy jí bylo pět let. Kvůli jeho emigraci ji později nevzali na vysokou školu. – DʹGarné se oboří na členy orchestru. Nedokáže dál zkoušet mši za mrtvé. Hudba mu připomíná případ jeho dcery. – Paříž. DʹGarné probírá situaci s manželkou Catherine. Ta se až teď dozví, že muž má na Slovensku dceru. On to tajil, protože Catherine je neplodná. Ženu však dítě milovaného muže zajímá; Suzanne vlastně mohla celou dobu vyrůstat s nimi, ve spořádané rodině. – Suzanne nechá v zastavárně stříbrný řetízek. Doma objeví Denyho, jak fotografuje pornografické orgie pro Paličku. Vyhodí nahé aktéry i mafiána. Další dávku pro Denyho zaplatí ze svého. – Oba milenci pomalu ztrácejí chuť žít. – Chappi vynadá Suzanne, protože prodaný stříbrný řetízek byl památkou na její mrtvou matku. Dívka se alespoň zmohla na to, aby koupila potravu pro psy. Suzanne se náhle udělá nevolno a omdlí. – U lékařky se ukáže, že dívka čeká dítě. – Když chce Suzanne oznámit „radostnou“ zprávu milenci, najde ho v posteli se dvěma pornomodelkami. – Venku odmítne otce, který za ní přijel na přímluvu Catherine. Poštve na něho své bývalé známé ze železnice. – Catherine stále víc touží poznat Suzanne. – Deny se musí hodně snažit, než mu milenka odpustí. – Unavená a zfetovaná Suzanne pózuje pro Denyho fotky v kostýmu anděla, s autogenem v ruce. S výsledkem není spokojená. Impulzivní umělec obraz zničí. – Suzanne díky očekávanému dítěti opět nachází chuť do života. Ale Deny chce, aby šla na potrat. – Chris dʹGarné najde zfetovanou dceru v Paličkově baru. Pokusí se ji odvést, ale napadnou ho Deny s Nikitou. – Zmláceného dirigenta pak najde Suzanne před barem. Ošetří ho v hotelu. Ukáže mu jedinou fotku, kterou s ním má. Na obrázku však není vidět jeho obličej. Celou dobu dívka nevěděla, jak vlastně její otec vypadá. On jí vysvětlí, proč dostala nezvyklé jméno; Chris (původním příjmením Voženílek) totiž vždy obdivoval všechno francouzské. Otec s dcerou se na okamžik sblíží. – Zdeprimovaný Deny teď vytváří graffiti. Stále odmítá přivést dítě na svět, který je podle něj odsouzený k zániku. Stejně tak pohrdá stereotypním životem obyčejných lidí. Suzanne se naproti tomu chce léčit. Další dávku si rozhádaní milenci dají každý sám. – Gynekolog doporučí zničené Suzanne potrat. – Deny a Suzanne se v ateliéru připoutají k odpadové rouře, aby se nemohli dostat k drogám. Při abstinenčním záchvatu nevýslovně trpí a hádají se. Nakonec se jim podaří rouru uvolnit. Než jim Palička dá další dávku, před bezmocným Denym cynicky znásilní jeho milenku. – Suzanne vyhledá otce, a požádá ho o pomoc při léčení. – Po příšerných útrapách, ke konci těhotenství, je vyléčená Suzanne propuštěna z ústavu. Chce rodit v blízkosti milovaného Denyho. – Milenec jí však krutě vynadá. – Suzanne porodí dcerku, která dostane její jméno. – Verdiho Requiem v podání Chrise dʹGarného má úspěšnou premiéru. Z lóže sleduje mužův úspěch Suzanne spolu s nevlastní matkou Catherine. V téže době se musí Deny prostituovat pro Paličkovy homosexuální zákazníky za to, že pro něj nedovedl „udržet“ Suzanne. – Chappi najde Denyho na pokraji sil. Zatelefonuje Suzanne, která žije šťastně s rodiči v Paříži. Dívka se bez váhání rozhodne milence navštívit. – V Denyho ateliéru je dokončené umělcovo životní dílo, rozměrný obraz s motivem Botticelliho Zrození Venuše (jejímž modelem byla Suzanne). Deny, zmožený prací, se nezajímá o dcerku, kterou mu milenka přišla ukázat. Suzanne mu chce zabránit, aby si vzal další dávku. Deny ji v záchvatu zuřivosti uškrtí. – Když se muž probere z opojení, objeví mrtvou Suzanne a vedle ní nemluvně. – Kulhající Palička kráčí noční ulicí... -zk-

Poznámka

Ve filmu jsou použity fotografie Majo Hirce.

Hrají

Boleslav Polívka

Chris d'Garné

Chantal Poullain /ž/

Catherine

Eva Krížiková

stará Anča

Eva Mária Chalupová

vrchní zdravotní sestra

Eva Rysová

lékařka

František Kovár

ředitel filharmonie

Dagmar Grečnerová

Chappiho dívka

Peter Bzdúch

náčelník stanice

Vladimír Zboroň

vrátný v zoologické zahradě

Jozef Dóczy

chlap se psem

Nikolka Kamišáková

Suzanne jako dítě

Dominika Babinová

Suzanne jako malá

Denisa Bartoňová

Suzanne jako malá

Saša

Nikita

Štáb a tvůrci

Původní filmový námět

Dušan Rapoš, Eva Vejmělková

Scénář

Dušan Rapoš

Dramaturg

Slavomír Rosenberg, Emil Holečka

Asistent kamery

Petr Nečas

Architekt

Boris Kudlička

Výtvarník

Pavol Andraško

Návrhy kostýmů

Marija Havran /ž/

Masky

Malenka Chmelová

Zvuk

Bohumil Martinák, Dušan Rapoš (zvukové efekty), Anton Kubasák (zvukové efekty)

Výkonná produkce

Tatiana Pukalovičová

Producent

Martin Glváč, Fedor Flašík, Tatiana Pukalovičová

Vedoucí výroby

Marián Varga

Zástupce vedoucího výroby

Igor Kolárik

Výtvarná spolupráce

Vojtech Farkaš, Alexej Vojtášek, MUDr. Václav Dvořák, Tomáš Horváth

Odborný poradce

MUDr. Václav Dvořák, MUDr. Jean Pierre Fekete, MUDr. Ivan Novotný

Spolupráce

Jan Kuděla (fotograf)

Hudba

Použitá hudba

Giuseppe Verdi (Requiem)

Výběr hudby

Rasťo Očenáš

Choreografie

Donatus (kaskadérské scény)

Písně

Suzanne

Zpívá Leonadr Cohen

Produkční údaje

Originální název

Suzanne

Český název

Suzanne

Anglický název

Suzanne

Koprodukční název

Suzanne

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

drama, psychologický

Země původu

Slovensko, Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

premiéra 19. 9. 1996 /doporučená přístupnost od 15 let/ (kino Hvězda a multiplex Galaxie, Praha)
obnovená premiéra 19. 6. 2023 /přístupné bez omezení/

Distribuční slogan

Slovensko-český celovečerní hraný film „o pádu do propasti, která nemá dno...“ (1996/ / bez sloganu (2023)

Distribuce

GEMINI FILM, spol.s r. o. (původní 1996), Ateliér Sui Generis (obnovená 2023)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

130 min

Distribuční nosič

35mm , DCP 2-D, MP4

Poměr stran

1:1,66

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

slovenská

Mluveno

česky, francouzsky, slovensky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

slovenské