Konto separato

Doktor Zajíček vypráví svůj příběh, který začal hezkými děvčaty a skončil peřím... – Karvinský majitel dolů, hrabě Larisch, se nemíní smířit s finančními „ztrátami“, které utrpěl po vzniku Československé republiky. Dobře informovaný politický šíbr, advokát, bývalý diplomat a politik doktor Matouš mu poradí, že by náležité požadavky bylo možné saturovat cestou úplatků. Jako vhodnou osobu pro vyřízení těchto „nechutných věcí“ navrhne mazaného právníka Karla Zajíčka. – Bonvivánský doktor Zajíček, vyhlášený sukničkář, znalec dobrého jídla a pití, je však tajemníkem arcivévody Bedřicha Habsburského. Rakouský aristokrat jej však noblesně prohraje v kartách, a tak může Zajíček nastoupit u hraběte Larische jako centrální ředitel jeho podniků. Nový muž se rychle zorientuje v situaci. Jeho šéf už několik let odmítá platit daně, pokud nedostane zaplaceno za uhlí, jež musel po válce na příkaz státu dodat do Polska. Tehdy ovšem spekuloval a nevyšlo mu to. Teď si najal Zajíčka na to, aby mu od státu „vymohl“ peníze za „polské uhlí“. Nový centrální ředitel záhy zjistí, že vedení dolů je neschopné, a jasně to řekne, jak nadutému hornímu řediteli Zandrovi, tak revizní účetní Göblové a udavačskému úředníčkovi Krulovi. Snaživě zjednává nápravu. Odpočinek po těžké práci hledá v jediném kloudném ostravském nočním podniku s početnou dámskou společností. – Zajíček se spojí se svým pražským přítelem, advokátem Sojkou. Ten má za tučnou provizi zajistit korupci ministerských úředníků, kteří původně zamítli žádost o revizi „polského uhlí“. V Sojkově kanceláři se veselý tlouštík seznámí s přítelovou vnadnou sekretářkou Koubkovou. – V Ostravě zpracuje Zajíček ředitele tamní průmyslové banky, doktora Lešku. Pozve starého mládence do nočního podniku a později s ním domluví několik seriózních obchodů. – Centrální ředitel si však také všímá situace v hraběcích dolech a díky němu se zvyšuje jejich produktivita. V rámci svého tažení přiveze do Prahy na ministerstvo financí za úředníkem Niterou hornické předáky s „dělnickou“ peticí za odpuštění daní panu hraběti. – Larisch pořádá gardenparty, na níž se za zavřenými dveřmi setká se dvěma poslanci. Zajíček není k jednání připuštěn. – Pan centrální zahlédne ve městě svého starého známého, vyhlášeného hochštaplera, který tu pod jménem doktor Sattler vystupuje jako zakladatel Adonisovy společnosti a láká peníze z maloměstských paniček. Oba muži tráví příjemný večer v nočním podniku, kde velkoryse platí dámičkám při soutěži o polibky na jejich nožky. Zajíčka ovšem zaskočí příchod slečny Koubkové. Sekretářka jeho přítele totiž podlehla legendě o slavném sukničkáři. V intimitě Zajíčkova bytu však zjistí, že bonviván je prakticky impotentní. Brzy se s tím smíří a ochotně přispěje do mužovy sbírky. Pan doktor si vede kartotéku svých milostných avantýr a uschovává si kromě patřičného příběhu též ustřižené trofeje z ženského ochlupení. Koubková je tři sta osmdesátá třetí. – Zajíček si u Lešky zařídí „konto separato“, tedy svůj vlastní účet, na nějž z finančních spekulací nabíhají peníze, určené na úplatky. – V pražské restauraci se Zajíček setká se Sojkovým člověkem, panem Kabeláčem. Je svědkem toho, jak Kabeláč předá úplatek ministerskému radovi Niterovi, který je vzápětí zatčen. Sojka však znejistělého přítele uklidní, že navzdory novinovým zprávám o korupci je všechno v pořádku. – Zajíček se před policejním komisařem Engelem zastane svého starého přítele, těžce nemocného podvodníka Franka Raaba. – Advokát Matouš sdělí hraběti Larischovi, že „revize“ případu „polského uhlí“ dopadla dobře. Boháč dostane své peníze, ovšem musí za to udělat nějaké sociální ústupky horníkům. Zajíček se teď už stává pro oba nepohodlný. – V Praze je za korupci zatčen další ministerský rada Fišera (je to opět Kabeláčova práce). – Centrální ředitel náhodou dostane do ruky doklad, z něhož pochopí, že se vlastně stal obětí dvojí hry. Peníze hraběti zajistili za mnohem tučnější úplatek dva poslanci, Šebesta a Janík. – Hrabě po dohodě propustí Zajíčka ze svých služeb. K moci se opět dostává smutná trojice Zandra, Göblová a Krul. – V novinách vyjde udavačský článek na bývalého centrálního ředitele, podepsaný „dělnická stráž“. – Bankéř Leška pochopí, že se stal obětí podvodu; marně se však snaží zachránit. – Zajíček mizí do ciziny na nový pas, opatřený původně pro Raaba, který však mezitím zemřel. Na nádraží se s téměř platonickým milencem přijde rozloučit Koubková. – Komisař Engel zatkne Lešku. Bankéř stačí ukrýt jeden důležitý doklad. – Matouš vzkáže přes Sojku, aby se bonvivánský delikvent do republiky raději nevracel. – Snaživý komisař Engel oznámí na tiskové konferenci, že Zajíček byl nalezen v řeckém městě Janina. Při zatýkání tam vyjde najevo, že místo hledaného muže je to doktor Sattler, který pro něj udělal přátelskou službu. – Nicméně skutečný doktor Zajíček je později zatčen v Panamě na udání podvedeného manžela a je vydán do Československa. Po roce vazby předstupuje před soud. Sebejistě věří, že stát bude chtít ututlat eventuelní skandál se zkorumpovanými poslanci. Nejdříve se marně hají procesními nesrovnalostmi. Svědkové svědčí proti němu, včetně přítele Sojky a samozřejmě i bankéře Lešky. Objeví se i falešné důkazy, jež podjatý soudce Hanes připustí jako pravé. Soudní znalkyní při procesu je nenávistná Göblová. Potápějící se Zajíček začne vytahovat své trumfy, ale nemá pro tvrzení o skutečné velké korupci doklady; ty se mu totiž záhadně ztratily cestou z Panamy. Korunu všemu nasadí Koubková, která vyhlášeného sukničkáře označí za impotenta. Zajíček se zhroutí. – A zatímco odsouzený hochštapler dere ve vězení peří, užívají si plodů jeho snaživosti jiní. Koubková má v rukách milencův šek na jeho „ulité“ peníze, uložené v zahraniční bance. Ten zní ovšem na Sojkovo jméno. Právník měl původně pro přítele peníze tajně vyzvednout, ale šek si na nádraží vzala Koubková, která o tom šéfovi nic neřekla. Teď se však navzájem potřebují, a tak uzavřou sňatek z rozumu, aby mohli Zajíčkovo jmění vyzvednout... -tbk-