Lea

Země původu

Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

22. 5. 1997

Minutáž

100 min

Kategorie

film

Žánr

psychologický

Typologie

hranýdistribučnídlouhometrážní

Originální název

Lea

Český název

Lea

Anglický název

Lea

Koprodukční název

Lea

Anotace

V Německu žijící český režisér Ivan Fíla vychází ve svém úspěšném celovečerním debutu Lea z reálné společenské situace, jaká nastala ve východoevropských zemích na počátku devadesátých let. Jádrem psychologického příběhu němé slovenské dívky a podivínského, navenek hrubiánského bavorského vdovce je však nadčasový motiv sbližování lidí se zcela odlišným myšlením a se zdánlivě protikladným citovým zázemím. – Německý restaurátor Herbert Strehlow, uplatňující na Slovensku restituční nároky, donutí slovenského sedláka, aby mu místo vrácení pozemků „prodal“ jedenadvacetiletou schovanku Leu. Dívka vyrůstala u pěstounů od sedmi let, a nemluví od té doby, co byla svědkem brutální vraždy své matky. Jejím jediným útočištěm jsou kresby a básně, určené mrtvé mamince. Během krátkého soužití Lea i Strehlow pochopí, že se oba jen různým způsobem uzavřeli před ostatními: i muž v minulosti prošel těžkou zkušeností, která ovlivnila jeho další život. – Fílův snímek v sobě vzácně spojuje přirozené, až naturalistické herecké výkony s básnickým filmovým jazykem. Metaforické vyjadřování se ostatně ukáže jako jediný způsob komunikace titulní postavy s jejím okolím. Na snímku je však patrná tvůrcova trochu úporná snaha zasadit příběh jakoby mimo čas (v obraze se např. objevuje jen minimum moderních reálií). Spolu s nevěrohodností některých situací a motivací postav tak výsledek představuje poněkud chladně akademické dílo. Hudební doprovod Petra Hapky je proti skladatelově dosavadní tvorbě překvapivě založen nikoliv na silné melodii, nýbrž na vytváření dráždivých zvukových ploch, jež ovšem vyčnívají z celkové koncepce filmu. – Znalce jistě zaujme účast legendární německé herečky Hanny Schygullaové. Snímek byl mimo jiné nominován na cenu Felix v kategorii mladý evropský film roku 1996, a Lenka Vlasáková byla nominovaná na cenu za nejlepší ženský herecký výkon na evropském filmovém festivalu Hvězdy zítřka v Ženevě 1996. -zk-

Obsah

Podzim 1977, kdesi na Východním Slovensku. Sedmiletá citlivá Lea musí doma tvrdě pracovat. Brutální otec Beňo Gahut ji považuje za bastarda, protože chtěl syna. – Jednou večer uvidí děvče škvírou ve dveřích, jak otec znásilní vlastní ženu Alžbetu. Zaútočí na muže vidličkou. – Vzteklý otec přiková dcerku na řetěz ve sklepě. – Matka později spoutá opilého spícího manžela v ložnici a ujede i s Leou. Muž se však dostane ven, a na cestě ubije ženu k smrti železy, které má na rukou. Matka před smrtí požádá Leu, aby jí psala... – Lea, která od té doby nemluví, píše v nemocnici veršované dopisy mrtvé mamince. Její otec dostane doživotní trest. Soud pak svěří Leu sousedům Paltyovým. – Dívka schová urnu s popelem utrápené matky ve staré zemljance uprostřed polí. – O čtrnáct let později. Němá Lea, z níž vyrostla krásná mladá žena, žije v rodné vesničce u sedláků Paltyových. Přízemní pěstoun Gregor se nezajímá o její trápení. Jedenadvacetiletá dívka se učí hrát na housle. Jediným jejím přítelem je neduživý pošťák Jakub. – Při cestě do blízkého městečka si Gregor všimne, že jej s Leou sleduje Němec Herbert Strehlow. Zjistí, že jedenapadesátiletý muž je potomkem vyhnaných Němců a že přijel na Slovensko kvůli restituci pozemků. – Herbert šokuje pána domu, když mu oznámí, že si chce Leu vzít. Odmítne se Slovákem smlouvat: v restituci má dostat právě jeho pozemky. Nabízí dvacet tisíc marek a „svůj“ statek. Sedlák nemá na výběr. – Palty donutí Leu, aby odjela se Strehlowem. – Němec odveze dívku na zchátralý statek v Bavorsku. – Muž, který pracuje jako restaurátor a který ve volném čase posiluje a cvičí se ve střelbě z pistole, najde druhý den uprchlou Leu v nedaleké rotundě. Dovleče ji zpět a chce jí nasadit železná pouta. Upustí od toho, když vidí, jak tím dívku vyděsil. – Strehlow krátce na to donutí Leu k sňatku. Až teď se dívka dozví, že Palty za ni dostal peníze. Poprvé se pokusí promluvit lámanou němčinou. – V noci nešťastná Lea píše další básně-dopisy mrtvé matce. Strehlow v nich vystupuje jako podivný cizinec, který se stal jejím pánem. – Starožitník Block, jenž přiveze Strehlowovi nábytek k restaurování, si všimne, že Lea vyrábí zajímavé papírové draky. Považuje ji za výtvarnici. – Herbert vezme manželku do města. Ignoruje, že si lidé o něm šuškají a že po něm děti střílejí z praku. Chce přimět Leu, aby začala mluvit: za každé nové slovo jí slíbí jednu poštovní známku. Dívka totiž chce posílat dopisy do rodné vesnice. – Večer Strehlow pozoruje Leu při převlékání. Pak vidí, jak žena vezme jeho peníze a uteče do „své“ rotundy. Tam rozzuřený Strehlow později objeví jen abstraktní kresbu, jíž nerozumí, a svou karikaturu. – Lea netuší, co na ní Herberta přitahuje. Muž si na ni počká před poštou, odkud posílala další dopis na Slovensko, adresovaný mladému Jakubovi. Dívka dostane od žárlivého manžela domácí vězení. – Strehlow začne večer manželku vášnivě líbat. Ona si však vybaví scénu dávného znásilnění své matky. Rozesměje se, a ponížený muž ji nechá na pokoji. – Starožitník Block řekne Strehlowovi, že Lea včera podala na poště pětačtyřicet dopisů, určených jedinému muži na Slovensku. – Při další prohlídce rotundy najde Strehlow pod střechou ukryté kresby a básně ve slovenštině. – Němec podplatí úředníka u poštovní přepážky. Muž mu dá dopis, který Lea právě podala. – Doma se Strehlow odreagovává střelbou na dvoře. Lea náhodou objeví stará fotoalba s Němcovou první manželkou Sofií. Zjistí, že zemřelá žena je jí velice podobná. Strehlow přistihne Leu u alba a zakáže jí, aby se na fotografie znovu dívala. – Lea musí spát připoutaná k posteli. – Němec dá Leiny básně kultivované stárnoucí překladatelce Wandě. Ta na první pohled pozná vysokou úroveň textů. Strehlow netuší, že chápavá žena se z básní uhádne všechno o něm a o jeho ženě. Pro začátek mu Wanda prozradí, že Lea má ráda plané růže. – Druhý den dá Strehlow překvapené manželce kytici jejích oblíbených květin. – U Blocka zjistí, že Lea hraje na housle. Hned jí koupí drahý nástroj, který původně sám restauroval. – Lea musí hrát Strehlowovi k práci v dílně. – Od Wandy se muž teprve teď dozví, že Leina skutečná matka zemřela. Lea mu později s námahou německy vysvětlí, že její otec ubil matku stejnými pouty, jaká teď nosí ona. Strehlow nato dívce uvolní ruce a dovolí jí, aby psala své básně-dopisy u něj. Později si listuje ve Wandiných překladech. Jazyku plnému metafor však příliš nerozumí. – Leu v noci prudce rozbolí hlava, ale záchvat migrény brzy přejde. – Wanda se začne zajímat o Leu, která odesílá domů další dopisy. Řekne jí slovensky, že pro Strehlowa přeložila část jejích překrásných básní. – Doma Strehlow vypráví manželce, že bojoval v cizinecké legii v Indočíně. Byl ve válce dvacet let. Proto se nikdy nesměje. Dal se naverbovat poté, co Sofia zemřela při autonehodě během svatební cesty. – Herbert se náhle rozhodne zajet s Leou do její rodné vesnice. Dívka se tam odmítne bavit s někdejším pěstounem Paltym. – V noci v penzionu Herbert předstírá, že spí, a nechá manželku utéct do polí. Sleduje ji až k zemljance, kde pošťák Jakub stále udržuje Lein oltář s popelem její matky. K množství dopisů, které posílala z Německa, Lea přidá další veršovaný vzkaz a další kresbu. – Lea po návratu do penzionu pochopí, že ji muž sledoval a že s ní cítí. Poprvé se spolu pomilují. – Strehlow odveze Leu k moři. Šťastné chvíle však přeruší další Lein záchvat. – Podle neurologa jsou Leiny zdravotní problémy podmíněny psychosomaticky. Strehlow však odmítne psychoterapii. – Muž doma zlikviduje střelnici na dvoře i věci, které mu připomínají minulost. – Lea se s manželem učí mluvit; recituje v německém překladu své vlastní verše. – K dvaadvacátým narozeninám má Strehlow pro Leu překvapení: odkryje zrekonstruovanou část statku, která je upravena jako ateliér pro ni. Šťastná dívka pod návalem citu omdlí. – Strehlow se v nemocnici dozví, že Lea zemřela na těžké krvácení do mozku. – Muž spálí tělo milované ženy v poli na hranici, a její popel rozptýlí ve větru. Leinu fotografii pak odveze na Slovensko, do její zemljanky... -zk-

Hrají

Christian Redl

Strehlow

Hanna Schygulla /ž/

Wanda

Miroslav Donutil

Gregor Palty

Udo Kier

Block

Gerd Lohmeyer

poštovní úředník

Tereza Větrovská

malá Lea

Ivo Gogál

Lein otec

Oliver Stritzel

lékař

Herman Van Ulzen

státní úředník

Zuzana Kronerová

Beáta Pálty

Mojmír Kučera

Jakub

Ján Melkovič

přednosta stanice

Stano Dančiak

majitel obchodu

Štáb a tvůrci

Asistent režie

Hana Hanušová, Zdeněk Jiráský, Milena Kropáčková, Barbora Kropáčková, Marta Borchert /ž/, Dana Haack /ž/

Scénář

Ivan Fíla, Ľubomír Feldek (verše)

Architekt

Martin Malý

Výtvarník

Isabela Sopková (kresby)

Návrhy kostýmů

Petra Krayová /ž/

Zvuk

Marcel Spisak, Max Rammler

Návrhy titulků

Filip Heyduk

Producent

Ivan Fíla, Herbert Rimbach, Ota Sekava, Eliška Sekavová

Vedoucí výroby

Alena Rimbach /ž/, Andres Jauernick, Antonín Suchánek

Zástupce vedoucího výroby

Pavel Franclík

Spolupráce

Ludmila Hillebrandová (umělecká spolupráce)

České podtitulky

Vítězslav Čížek

Výrobce českých podtitulků

Linguafilm

Hudba

Nahrál

hudební kompozice /housle/

Produkční údaje

Originální název

Lea

Český název

Lea

Anglický název

Lea

Koprodukční název

Lea

Kategorie

film

Typologie

hranýdistribuční

Žánr

psychologický

Země původu

Spolková republika Německo, Česká republika

Copyright

1996

Rok výroby

1996

Premiéra

premiéra 22. 5. 1997 /doporučená přístupnost od 15 let/ (kino 64 U Hradeb, Praha)

Distribuční slogan

Milostný příběh dvou lidí těžce postižených osudem.

Výrobce

Ivan Fila Filmproduktion, Avista Film, Barrandov Biografia, ZDF (spolupráce), Arte (spolupráce), Bayerische Film (spolupráce)

Technické údaje

Délka

dlouhometrážní

Minutáž

100 min

Původní metráž

2 734 metrů

Distribuční nosič

35mm

Poměr stran

1:1,85

Barva

barevný

Zvuk

zvukový

Zvukový systém/formát

Dolby Stereo

Verze

česká, anglická, německá

Mluveno

německy, slovensky

Podtitulky

české

Úvodní/závěrečné titulky

české

Ocenění

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Ivan Fíla

Vítěz

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Lenka Vlasáková

Vítěz

Akce: Ceny Asociace českých kameramanů

1998
Praha / Česká republika
Cena za vynikající kameramanské dílo roku 1997
Vladimír Smutný

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Ivan Fíla

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Ludvík Široký

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Max Rammler

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Marcel Spisak

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Ivan Fíla

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Herbert Rimbach

Vítěz

Akce: Ceny nadace Český literární fond za rok 1997

1998
Praha / Česká republika
Cena za kameru
Vladimír Smutný
sekce pro film a televizi, ocenění spolu s filmem Výchova dívek v Čechách

Nominace

Akce: 55. Zlaté glóby

1998
Los Angeles / Spojené státy americké
Nejlepší zahraniční film

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Petr Kunc

Nominace

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Ivana Davidová

Vítěz

Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997

1998
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Vladimír Smutný

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival prvotin, Angers 1997

1997
Angers / Francie
Cena kritiky CICAF za nejlepší umělecký film

Vítěz

Festival: 24. mezinárodní filmový festival v Bruselu

1997
Brusel / Belgie
Cena publika – Zlaté zrno

Vítěz

Festival: 13. evropský filmový fesrtiva APINALE, Bludenz 1997

1997
Bludenz / Rakousko
Zlatý jednorožec – Cena za nejlepší film

Nominace

Akce: Cena Evropské filmové akademie FELIX 1996

1997
Berlín / Spolková republika Německo
Cenu FELIX v kategorii Mladý evropský film roku 1996

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Neapol 1997

1997
Neapol / Itálie
Grand Prix VESUVIO za nejlepší film

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival prvotin, Angers 1997

1997
Angers / Francie
Cena publika

Vítěz

Festival: 24. mezinárodní filmový festival v Bruselu

1997
Brusel / Belgie
Grand Prix – Křišťálová hvězda za nejlepší evropský film

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival San Juan 1997

1997
San Juan / Portoriko
Cena OPERA PRIMA za nejlepší hraný debut

Nominace

Akce: Německá filmová cena 1997

1997
Berlín / Spolková republika Německo
Nejlepší německý film roku 1997

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival Londýn 1997

1997
Londýn / Velká Británie
Cena Satjádžita Ráje

Vítěz

Festival: 5. mezinárodní filmový festival FORUM ’97 – soutěž celovečerních debutů

1997
Bratislava / Slovensko
Hlavní cena

Vítěz

Festival: Filmový festival Max Ophüls Prize Saarbrücken

1997
Saarbrücken / Spolková republika Německo
Cena publika

Vítěz

Festival: 15. mezinárodní filmový festival Montevideo

1997
Montevideo / Uruguay
Cena v soutěži debutů za nejlepší hraný film

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Annonay 1997

1997
Annonay / Francie
Cena studentské poroty za nejlepší film

Nominace

Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1997

1997
Los Angeles / Spojené státy americké
Zlatý globus v kategorii nejlepší zahraniční film roku 1997
cena vyhlášená 19.12.1997

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival prvotin, Angers 1997

1997
Angers / Francie
Cena města Angers
ocenění studentské poroty za nejlepší film

Vítěz

Festival: 13. evropský filmový fesrtiva APINALE, Bludenz 1997

1997
Bludenz / Rakousko
Zlatý jednorožec – Cena publika

Vítěz

Festival: 14. mezinárodní filmový festival Annonay 1997

1997
Annonay / Francie
Cena publika

Vítěz

Festival: Mezinárodní filmový festival, Soči 1997

1997
Soči / Rusko
Cena Mezinárodní federace filmového tisku FIPRESCI za nejlepší film

Nominace

Festival: Evropský filmový festival Hvězdy zítřka, Ženeva 1996

1996
Ženeva / Švýcarsko
Nominace na cenu za nejlepší ženský herecký výkon
Lenka Vlasáková