V Německu žijící český režisér Ivan Fíla vychází ve svém úspěšném celovečerním debutu Lea z reálné společenské situace, jaká nastala ve východoevropských zemích na počátku devadesátých let. Jádrem psychologického příběhu němé slovenské dívky a podivínského, navenek hrubiánského bavorského vdovce je však nadčasový motiv sbližování lidí se zcela odlišným myšlením a se zdánlivě protikladným citovým zázemím. – Německý restaurátor Herbert Strehlow, uplatňující na Slovensku restituční nároky, donutí slovenského sedláka, aby mu místo vrácení pozemků „prodal“ jedenadvacetiletou schovanku Leu. Dívka vyrůstala u pěstounů od sedmi let, a nemluví od té doby, co byla svědkem brutální vraždy své matky. Jejím jediným útočištěm jsou kresby a básně, určené mrtvé mamince. Během krátkého soužití Lea i Strehlow pochopí, že se oba jen různým způsobem uzavřeli před ostatními: i muž v minulosti prošel těžkou zkušeností, která ovlivnila jeho další život. – Fílův snímek v sobě vzácně spojuje přirozené, až naturalistické herecké výkony s básnickým filmovým jazykem. Metaforické vyjadřování se ostatně ukáže jako jediný způsob komunikace titulní postavy s jejím okolím. Na snímku je však patrná tvůrcova trochu úporná snaha zasadit příběh jakoby mimo čas (v obraze se např. objevuje jen minimum moderních reálií). Spolu s nevěrohodností některých situací a motivací postav tak výsledek představuje poněkud chladně akademické dílo. Hudební doprovod Petra Hapky je proti skladatelově dosavadní tvorbě překvapivě založen nikoliv na silné melodii, nýbrž na vytváření dráždivých zvukových ploch, jež ovšem vyčnívají z celkové koncepce filmu. – Znalce jistě zaujme účast legendární německé herečky Hanny Schygullaové. Snímek byl mimo jiné nominován na cenu Felix v kategorii mladý evropský film roku 1996, a Lenka Vlasáková byla nominovaná na cenu za nejlepší ženský herecký výkon na evropském filmovém festivalu Hvězdy zítřka v Ženevě 1996. -zk-
Podzim 1977, kdesi na Východním Slovensku. Sedmiletá citlivá Lea musí doma tvrdě pracovat. Brutální otec Beňo Gahut ji považuje za bastarda, protože chtěl syna. – Jednou večer uvidí děvče škvírou ve dveřích, jak otec znásilní vlastní ženu Alžbetu. Zaútočí na muže vidličkou. – Vzteklý otec přiková dcerku na řetěz ve sklepě. – Matka později spoutá opilého spícího manžela v ložnici a ujede i s Leou. Muž se však dostane ven, a na cestě ubije ženu k smrti železy, které má na rukou. Matka před smrtí požádá Leu, aby jí psala... – Lea, která od té doby nemluví, píše v nemocnici veršované dopisy mrtvé mamince. Její otec dostane doživotní trest. Soud pak svěří Leu sousedům Paltyovým. – Dívka schová urnu s popelem utrápené matky ve staré zemljance uprostřed polí. – O čtrnáct let později. Němá Lea, z níž vyrostla krásná mladá žena, žije v rodné vesničce u sedláků Paltyových. Přízemní pěstoun Gregor se nezajímá o její trápení. Jedenadvacetiletá dívka se učí hrát na housle. Jediným jejím přítelem je neduživý pošťák Jakub. – Při cestě do blízkého městečka si Gregor všimne, že jej s Leou sleduje Němec Herbert Strehlow. Zjistí, že jedenapadesátiletý muž je potomkem vyhnaných Němců a že přijel na Slovensko kvůli restituci pozemků. – Herbert šokuje pána domu, když mu oznámí, že si chce Leu vzít. Odmítne se Slovákem smlouvat: v restituci má dostat právě jeho pozemky. Nabízí dvacet tisíc marek a „svůj“ statek. Sedlák nemá na výběr. – Palty donutí Leu, aby odjela se Strehlowem. – Němec odveze dívku na zchátralý statek v Bavorsku. – Muž, který pracuje jako restaurátor a který ve volném čase posiluje a cvičí se ve střelbě z pistole, najde druhý den uprchlou Leu v nedaleké rotundě. Dovleče ji zpět a chce jí nasadit železná pouta. Upustí od toho, když vidí, jak tím dívku vyděsil. – Strehlow krátce na to donutí Leu k sňatku. Až teď se dívka dozví, že Palty za ni dostal peníze. Poprvé se pokusí promluvit lámanou němčinou. – V noci nešťastná Lea píše další básně-dopisy mrtvé matce. Strehlow v nich vystupuje jako podivný cizinec, který se stal jejím pánem. – Starožitník Block, jenž přiveze Strehlowovi nábytek k restaurování, si všimne, že Lea vyrábí zajímavé papírové draky. Považuje ji za výtvarnici. – Herbert vezme manželku do města. Ignoruje, že si lidé o něm šuškají a že po něm děti střílejí z praku. Chce přimět Leu, aby začala mluvit: za každé nové slovo jí slíbí jednu poštovní známku. Dívka totiž chce posílat dopisy do rodné vesnice. – Večer Strehlow pozoruje Leu při převlékání. Pak vidí, jak žena vezme jeho peníze a uteče do „své“ rotundy. Tam rozzuřený Strehlow později objeví jen abstraktní kresbu, jíž nerozumí, a svou karikaturu. – Lea netuší, co na ní Herberta přitahuje. Muž si na ni počká před poštou, odkud posílala další dopis na Slovensko, adresovaný mladému Jakubovi. Dívka dostane od žárlivého manžela domácí vězení. – Strehlow začne večer manželku vášnivě líbat. Ona si však vybaví scénu dávného znásilnění své matky. Rozesměje se, a ponížený muž ji nechá na pokoji. – Starožitník Block řekne Strehlowovi, že Lea včera podala na poště pětačtyřicet dopisů, určených jedinému muži na Slovensku. – Při další prohlídce rotundy najde Strehlow pod střechou ukryté kresby a básně ve slovenštině. – Němec podplatí úředníka u poštovní přepážky. Muž mu dá dopis, který Lea právě podala. – Doma se Strehlow odreagovává střelbou na dvoře. Lea náhodou objeví stará fotoalba s Němcovou první manželkou Sofií. Zjistí, že zemřelá žena je jí velice podobná. Strehlow přistihne Leu u alba a zakáže jí, aby se na fotografie znovu dívala. – Lea musí spát připoutaná k posteli. – Němec dá Leiny básně kultivované stárnoucí překladatelce Wandě. Ta na první pohled pozná vysokou úroveň textů. Strehlow netuší, že chápavá žena se z básní uhádne všechno o něm a o jeho ženě. Pro začátek mu Wanda prozradí, že Lea má ráda plané růže. – Druhý den dá Strehlow překvapené manželce kytici jejích oblíbených květin. – U Blocka zjistí, že Lea hraje na housle. Hned jí koupí drahý nástroj, který původně sám restauroval. – Lea musí hrát Strehlowovi k práci v dílně. – Od Wandy se muž teprve teď dozví, že Leina skutečná matka zemřela. Lea mu později s námahou německy vysvětlí, že její otec ubil matku stejnými pouty, jaká teď nosí ona. Strehlow nato dívce uvolní ruce a dovolí jí, aby psala své básně-dopisy u něj. Později si listuje ve Wandiných překladech. Jazyku plnému metafor však příliš nerozumí. – Leu v noci prudce rozbolí hlava, ale záchvat migrény brzy přejde. – Wanda se začne zajímat o Leu, která odesílá domů další dopisy. Řekne jí slovensky, že pro Strehlowa přeložila část jejích překrásných básní. – Doma Strehlow vypráví manželce, že bojoval v cizinecké legii v Indočíně. Byl ve válce dvacet let. Proto se nikdy nesměje. Dal se naverbovat poté, co Sofia zemřela při autonehodě během svatební cesty. – Herbert se náhle rozhodne zajet s Leou do její rodné vesnice. Dívka se tam odmítne bavit s někdejším pěstounem Paltym. – V noci v penzionu Herbert předstírá, že spí, a nechá manželku utéct do polí. Sleduje ji až k zemljance, kde pošťák Jakub stále udržuje Lein oltář s popelem její matky. K množství dopisů, které posílala z Německa, Lea přidá další veršovaný vzkaz a další kresbu. – Lea po návratu do penzionu pochopí, že ji muž sledoval a že s ní cítí. Poprvé se spolu pomilují. – Strehlow odveze Leu k moři. Šťastné chvíle však přeruší další Lein záchvat. – Podle neurologa jsou Leiny zdravotní problémy podmíněny psychosomaticky. Strehlow však odmítne psychoterapii. – Muž doma zlikviduje střelnici na dvoře i věci, které mu připomínají minulost. – Lea se s manželem učí mluvit; recituje v německém překladu své vlastní verše. – K dvaadvacátým narozeninám má Strehlow pro Leu překvapení: odkryje zrekonstruovanou část statku, která je upravena jako ateliér pro ni. Šťastná dívka pod návalem citu omdlí. – Strehlow se v nemocnici dozví, že Lea zemřela na těžké krvácení do mozku. – Muž spálí tělo milované ženy v poli na hranici, a její popel rozptýlí ve větru. Leinu fotografii pak odveze na Slovensko, do její zemljanky... -zk-
Strehlow
Wanda
Gregor Palty
Block
poštovní úředník
malá Lea
Lein otec
Leina matka
lékař
státní úředník
Beáta Pálty
lékařka
Jakub
přednosta stanice
majitel obchodu
Hana Hanušová, Zdeněk Jiráský, Milena Kropáčková, Barbora Kropáčková, Marta Borchert /ž/, Dana Haack /ž/
Ivan Fíla, Ľubomír Feldek (verše)
Isabela Sopková (kresby)
Petra Krayová /ž/
Marcel Spisak, Max Rammler
Ivan Fíla, Herbert Rimbach, Ota Sekava, Eliška Sekavová
Alena Rimbach /ž/, Andres Jauernick, Antonín Suchánek
Pavel Franclík
Ludmila Hillebrandová (umělecká spolupráce)
Vítězslav Čížek
hudební kompozice /housle/
Lea
Lea
Lea
Lea
film
hranýdistribuční
psychologický
Spolková republika Německo, Česká republika
1996
1996
premiéra 22. 5. 1997 /doporučená přístupnost od 15 let/ (kino 64 U Hradeb, Praha)
Milostný příběh dvou lidí těžce postižených osudem.
Ivan Fila Filmproduktion, Avista Film, Barrandov Biografia, ZDF (spolupráce), Arte (spolupráce), Bayerische Film (spolupráce)
dlouhometrážní
100 min
2 734 metrů
35mm
1:1,85
barevný
zvukový
Dolby Stereo
česká, anglická, německá
německy, slovensky
české
české
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Max Rammler
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Ivan Fíla
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Lenka Vlasáková
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Petr Kunc
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší režie
Ivan Fíla
Akce: Ceny Asociace českých kameramanů
1998
Praha / Česká republika
Cena za vynikající kameramanské dílo roku 1997
Vladimír Smutný
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší zvuk
Marcel Spisak
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Ivan Fíla
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Herbert Rimbach
Akce: Ceny nadace Český literární fond za rok 1997
1998
Praha / Česká republika
Cena za kameru
Vladimír Smutný
sekce pro film a televizi, ocenění spolu s filmem Výchova dívek v Čechách
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Ivana Davidová
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší kamera
Vladimír Smutný
Akce: 55. Zlaté glóby
1998
Los Angeles / Spojené státy americké
Nejlepší zahraniční film
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší výtvarný počin
Ludvík Široký
Festival: 13. evropský filmový fesrtiva APINALE, Bludenz 1997
1997
Bludenz / Rakousko
Zlatý jednorožec – Cena publika
Akce: Německá filmová cena 1997
1997
Berlín / Spolková republika Německo
Nejlepší německý film roku 1997
Festival: Mezinárodní filmový festival Londýn 1997
1997
Londýn / Velká Británie
Cena Satjádžita Ráje
Festival: Mezinárodní filmový festival prvotin, Angers 1997
1997
Angers / Francie
Cena kritiky CICAF za nejlepší umělecký film
Festival: 24. mezinárodní filmový festival v Bruselu
1997
Brusel / Belgie
Cena publika – Zlaté zrno
Akce: Cena Evropské filmové akademie FELIX 1996
1997
Berlín / Spolková republika Německo
Cenu FELIX v kategorii Mladý evropský film roku 1996
Festival: 13. evropský filmový fesrtiva APINALE, Bludenz 1997
1997
Bludenz / Rakousko
Zlatý jednorožec – Cena za nejlepší film
Festival: 14. mezinárodní filmový festival Annonay 1997
1997
Annonay / Francie
Cena studentské poroty za nejlepší film
Festival: Mezinárodní filmový festival Los Angeles 1997
1997
Los Angeles / Spojené státy americké
Zlatý globus v kategorii nejlepší zahraniční film roku 1997
cena vyhlášená 19.12.1997
Festival: Mezinárodní filmový festival prvotin, Angers 1997
1997
Angers / Francie
Cena publika
Festival: 24. mezinárodní filmový festival v Bruselu
1997
Brusel / Belgie
Grand Prix – Křišťálová hvězda za nejlepší evropský film
Festival: Mezinárodní filmový festival San Juan 1997
1997
San Juan / Portoriko
Cena OPERA PRIMA za nejlepší hraný debut
Festival: 14. mezinárodní filmový festival Annonay 1997
1997
Annonay / Francie
Cena publika
Festival: Mezinárodní filmový festival, Soči 1997
1997
Soči / Rusko
Cena Mezinárodní federace filmového tisku FIPRESCI za nejlepší film
Festival: 5. mezinárodní filmový festival FORUM ’97 – soutěž celovečerních debutů
1997
Bratislava / Slovensko
Hlavní cena
Festival: Filmový festival Max Ophüls Prize Saarbrücken
1997
Saarbrücken / Spolková republika Německo
Cena publika
Festival: 15. mezinárodní filmový festival Montevideo
1997
Montevideo / Uruguay
Cena v soutěži debutů za nejlepší hraný film
Festival: Mezinárodní filmový festival Neapol 1997
1997
Neapol / Itálie
Grand Prix VESUVIO za nejlepší film
Festival: Mezinárodní filmový festival prvotin, Angers 1997
1997
Angers / Francie
Cena města Angers
ocenění studentské poroty za nejlepší film
Festival: Evropský filmový festival Hvězdy zítřka, Ženeva 1996
1996
Ženeva / Švýcarsko
Nominace na cenu za nejlepší ženský herecký výkon
Lenka Vlasáková