Nostalgická komedie Báječná léta pod psa vznikla podle stejnojmenného bestselleru Michala Viewegha z roku 1992. Autor v knize zachytil s humornou nadsázkou osudy svých rodičů i příběh vlastního dospívání. Na vděčnou látku zakoupil autorská práva Jiří Ježek (Space films), scénář napsal chicagský usedlík Jan Novák (spoluautor scénářů k filmům Valmont, Šeptej a Nejasná zpráva o konci světa). Produkčně náročnou „rodinnou ságu“, odehrávající se v letech 1962-90, režíroval Petr Nikolaev jako svůj celovečerní hraný debut. Hořká komedie ze života svérázné české rodiny se opírá především o atraktivní téma: šedá léta socialismu jsou totiž pro mnohé pamětníky zároveň šťastnou dobou jejich mladí nebo puberty. – V rolích Kvidových rodičů zaujme charismatická dvojice Libuše Šafránková-Ondřej Vetchý, do úlohy slídivého soudruha Šperka byl výtečně obsazen Vladimír Javorský. – Příběh se soustřeďuje především na trampoty Kvidova otce, excentrického dříče s vysokoškolským diplomem, kterého jeho úsilí zabezpečit rodinu bez ztráty důstojnosti, dovede až na hranici šílenství. Ve stejné době prožívá mimořádně nadaný Kvido své problémy s literární tvorbou a s dospíváním. Snímek, zaměřený především na lidské vztahy a vášně, tak akcentuje spíše „vážnější“ polohu vyprávění a vybočuje z mainstreamového proudu českých komedií o vykutálených přizpůsobivcích z rodu Homolků a Nováků. Svým tématem i zařazením do doby normalizace připomíná úspěšný titul Díky za každé nové ráno. Mozaikovitá epopej s trpkým humorem a s prvky retro stylu se bohužel nevyhnula jisté roztříštěnosti, která výsledné podívané ubírá na atmosféře i na dramatickém tahu. Z filmových komponentů, které Vieweghově příběhu dodávají na půvabu i věrohodnosti, stojí za pozornost zejména standardně kvalitní kamera (Martin Duba) a střih (Alois Fišárek), dobově výstižné kostýmy Kataríny Hollé (Šakalí léta), malebné lokality a stylové bytové zařízení (architekt Milan Býček). – Téměř současně s Báječnými léty pod psa vznikl další snímek podle Vieweghova jiného románu Výchova dívek v Čechách. -bič-
Praha 1962. Rodinný přítel Zvára vymění pro nastávající maminku Milenu s řezníkem šusťák z Milána za vepřovou kýtu. Stydlivá rodička slíbí své gynekoložce Zitě, že porodí přesně 5. srpna. – Nastávající otec Aleš ani za kýtu pro člena SNB neuspěje při závěrečné jízdě v autoškole. – Milenu cestou do divadla poleká toulavý pes. Ve foyer se budoucí rodiče Vítkovi potkají s dramatikem Holubem, v jehož hrách měla maminka menší role. Uprostřed představení začne žena rodit. Chlapečka Kvida, předčasně porozeného na toaletě, otec vymění s pohotovým divákem-gynekologem za neudaný kus vepřové. Rodiče sklidí aplaus od publika. – Děda Josef nadává na komunisty. Obě babičky malého Kvida nadšeně obdivují. Když nemluvně ukonejší matčina recitace Shakespeara, babička Líba prorokuje, že z Kvida bude básník. – Obtloustlý a obrýlený Kvido je s oběma babičkami v zoo, ale o zvířatech si raději čte. V noci u dědy Josefa ho vzbudí divný hluk: vzduch víří vrtule vojenských helikoptér a dědovi uletí milované andulky. Rádio hlásí, že Československo okupují sovětská vojska. Kvido s dědečkem Josefem vylepují na nebezpečných ulicích plakátky o ztracených andulkách. Skončí v hospodě. – Po jejich pozdním návratu k vyděšené rodině radí zkušený dědeček Jiří svému zeti-ekonomovi, aby se „uklidil“ někam do závětří. Otec požádá o pomoc kamaráda Zváru, který pracuje ve sklárnách v Sázavě nad Sázavou. – Vítkovi odjíždějí autem do idylického Posázaví, kde je čeká bydlení v podnikové prvorepublikové vile. – Při stěhování v krušné zimě však vyjde najevo, že rodina má „dočasně“ přidělenou pouze prosklenou verandu. Zoufalá maminka trucuje venku na židli. Otec ji na Kvidovu radu uklidní dojemně naservírovaným čajem. – Nazítří si Kvido v nové škole sedne vedle spolužačky Jarušky a šokuje učitelku trefným bonmotem. – Tatínek se hned ráno namaže vodkou se svými novými spolupracovníky z podniku Sklosaz. Vzápětí vystřízliví: politicky kovaný ředitel Šperk chce, aby se angažoval; závisí na tom i jeho lepší bydlení. – Kvidovi rodiče na vymrzlé verandě popíjejí s kamarádem Zvárou a jeho přítelkyní: atmosféru zmrazí Zvárovo sdělení, že vstoupil do strany. – Je jaro: příroda se probouzí, Šperk kontroluje vlajkovou výzdobu. Kvido přemluví spolužačku Jarušku, aby si s ním hrála „na doktora“. Před spaním pak napomíná přistižené rodiče před dalším rozmnožením. – Ředitelka školy doporučí chlapce soudružce Šperkové, vedoucí recitačního kroužku. – Šperk Kvidovu otci sprostě sdělí, že jeho pracovní aktivita je mu nanic, pokud se nebude angažovat. Na frankfurtský veletrh jede straník Zvára. – Váhající Kvido vstoupí do recitačního kroužku kvůli tomu, že recitovat bude i Jaruška. – Gynekoložka Zita, nyní šatnářka v kině, vyšetří Kvidovu matku v promítací kabině a potvrdí jí další těhotenství. – Kvido s Jaruškou recitují na schůzi báseň o Leninovi. Rodičům je trapně, Šperk je však spokojen. – Po sáňkování s Jaruškou dostane Kvido zápal plic a narychlo přivolaný doktor ho i s těhotnou matkou odveze do nemocnice. Zoufalý otec na manželčinu radu požádá o pomoc Šperkovou, a ta si na manžela kvůli svému nejlepšímu recitátorovi došlápne. Otec tak získá klíče od jiné podnikové vilky. Musí si však koupit od vášnivého kynologa Šperka malou fenku vlčáka, musí chodit na VUML a hrát fotbal. – Když matka po návratu z porodnice s malým Pacem zjistí, jak otec za vilku „zaplatil“, přemůže se a navzdory své fobii ze psů fenku Něhu pohladí. – A opět je jaro: příroda se probouzí a otec pod Šperkovým dohledem trpí na fotbalovém hřišti. Malý Kvido mu navrhuje, že s ním bude trénovat: z kondičního běhu se Kvido (časovým skokem) vrací už jako mladý muž. – Otec veze matku žigulíkem (žena pracuje v Sklosazu jako právnička). – Do podniku přijíždějí jugoslávští partneři. Nechybí mezi nimi ani krásná Mirjana, do níž se otec zamiloval při služební cestě do Londýna. Teď ubytuje atraktivní cizinku v rodinné vilce. Při společné večeři mu dá matka jasně najevo, co si myslí. – Příštího dne se otec, Kvido a Mirjana projíždějí na kanoi. Roztoužený otec loď převrátí, když se krasavice svlékne. – Ve vilce je tichá domácnost. Nešťastně zamilovaný Kvido vidí Jarušku s jiným a ve vzteku napíše povídku Samoobsluha Krutost (v potemnělé samoobsluze se procházejí mondénní dívky a cynicky si vybírají nahé chlapce zavřené v drátěných přeprávkách. Jednou z nich je i Jaruška, která nad Kvidem ohrne nos). – Dívka ctitelovu povídku odmítne. – Na Sázavě teď žije dramatik Holub, dnes přísně hlídaný disident. Rodiče se s ním proti své vůli potkají v samoobsluze a ze slušnosti přijmou jeho pozvání. – Večer u ohýnku Kvido dočte svou povídku a sklidí dramatikovu pochvalu. Rodina je však vzápětí přistižena Šperkem a dalšími soudruhy z Pomocné stráže VB. – Otec je degradován na vrátného a vzápětí dostane obsílku k výslechu na StB. Po návratu u něj propukne paranoia. – Na bramborové brigádě dá Jaruška najevo Kvidovi, že o něj stojí. Jenže dívka je silně alergická, a tak všechny pokusy o milování v přírodě zkrachují. Nakonec v rozhodující chvíli na trianglu zklame zase Kvido předčasnou ejakulací. – Otcův stihomam se horší: muž si začne v domácí dílně vyrábět rakev. Kvido zahájí práci na svém románu Báječná léta pod psa. – Zoufalá matka se vypraví do blízké „estébácké“ maringotky, a aby otci dokázala, že jeho obavy jsou liché, přivede večer s sebou v podroušeném stavu partu podnapilých vojáků, kteří tu opravdu něco stavějí. Na Zitinu radu vyhledá bývalého předního pražského psychiatra, dr. Liehra, který jí poradí, aby otce nějak rozptýlila. – Kvido na její příkaz marně telefonicky kontaktuje Mirjanu. Jedinou šancí na záchranu je teď podle matky vnouče. – Vysokoškolák Kvido matčinu teorii vysvětlí Jarušce. Ta k jeho překvapení souhlasí. Vše zařídí matka, která za pomocí svých rodičů zbaví jejich pražský byt prachu a pylu. Svou náhlou mužnou nedostatečnost zaplaší Kvido tím, že po Jaruščině hrudi začne psát. – Při obědě se otec dozví o Jaruščině těhotenství. Skepticky, ale přece k synovi promluví. – A opět je jaro: lidé se chystají ke svobodným volbám a zbohatlický Šperk v autě ze zvyku kontroluje vlajkovou výzdobu. Zastaví se i u Kvidovy rodiny, kde si malá obrýlená vnučka čte Květy zla a povídá si s Kvidovým otcem, nyní už spokojeným dědou... -bič-
Výňatky z filmů: Kladivo na čarodějnice (1969; r. Otakar Vávra), Spalovač mrtvol (1968; r. Juraj Herz).
Kvidův otec
Kvidova matka
Šperk
Kvido jako chlapec
Kvido jako mladík
Jaruška jako holčička
Jaruška jaiko slečna
Zvára
Šperková
babička Věra
babička Líba
dědeček Josef
dramatik
dr. Liehr
Mirjana
Zita
dědeček Jiří
vrátný
Michal Viewegh (Báječná léta pod psa – román)
Báječná léta pod psa
Báječná léta pod psa
The Wonderful Years That Sucked
film
hranýdistribuční
komedie, hořká komedie
Česká republika
1997
1997
premiéra 3. 4. 1997 /přístupný/ (multiplex Galaxie, Praha)
bez sloganu
Space Films, Česká televize, TS Heleny Slavíkové (Česká televize), Krátký Film Praha a. s.
Space Films, spol. s r. o., Česká televize, Krátký Film Praha a. s.
dlouhometrážní
109 min
35mm
1:1,66
barevný
zvukový
Dolby Stereo
česká, anglická
česky
bez titulků
české
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší střih
Alois Fišárek
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší ženský herecký výkon v hlavní roli
Libuše Šafránková
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší scénář
Jan Novák
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Jiří Ježek
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Cena čtenářů časopisu Cinema
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon ve vedlejší roli
Vladimír Javorský
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší film
Helena Slavíková
Akce: 5. výroční ceny Český lev 1997
1998
Praha / Česká republika
Nejlepší mužský herecký výkon v hlavní roli
Ondřej Vetchý
Akce: Ceny nadace Český literární fond za rok 1997
1998
Praha / Česká republika
Cena za roli
Ondřej Vetchý
Festival: 13. mezinárodní filmový festival Alexandrie 1997
1997
Alexandrie / Egypt
Cena za první film režiséra
Petr Nikolaev
Festival: 19. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1997
Nové Město nad Metují / Česká republika
Cena za nejlepší ženský herecký výkon
Libuše Šafránková
Festival: 19. festival české filmové komedie Novoměstský hrnec smíchu Nové Město nad Metují
1997
Nové Město nad Metují / Česká republika
Hlavní cena poroty Zlatý Prim
Petr Nikolaev
za úsměvné a přesvědčivé zobrazení dvacetileté reality našeho života