ALENA MUNKOVÁ (nar. 24.9.1926, Praha – zemřela 14. dubna 2008, Praha) strávila dívčí léta v terezínském ghettu (1942-45); její juvenilní básně z té doby byly několikrát zhudebněny. Vystudovala novinářskou fakultu na Vysoké škole politické a sociální v Praze (1949) a rok působila v kinolektorátu Filmového studia Barrandov. Z kádrových důvodů přišla o místo. Krátce působila jako redaktorka v nakladatelství Naše vojsko (1953) a v letech 1954-1963 v dokumentaci Ústřední půjčovny filmů, mj. i jako vedoucí redaktorka Filmových informací. Pak pracovala jako dramaturgyně animované tvorby v Krátkém filmu Praha. V posledních letech se podílela na činnosti oddělení orální historie v Národním filmovém archivu. Vedle významné dramaturgické činnosti, spjaté s díly renomovaných českých výtvarníků a režisérů animovaných filmů se věnovala i vlastní scenáristické tvorbě animovaných i dokumentárních snímků a zejména večerníčků (často ve spolupráci s druhým manželem Jiřím Munkem, nar. 1932). Nejznámější jsou večerníčky Štaflík a Špagetka (26 dílů), z nichž některé se hrály i v kinech. Z dalších večerníčků připomínáme Anička skřítek a Slaměný Hubert, Viki a Tiki (13 dílů), Pozor, bonbón! (13 dílů), Pučálkovic Amina (11 dílů) a Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor (13 dílů). Dále se autorsky podílela na anim. filmech Říkáme si říkadla (1974; r. Zdeněk Smetana), O neposedném knoflíčku (1975; r. Garik Seko), Dorotka a hodiny (1975; r. Božena Možíšová; námět), Čarovná rybí kostička (1980; r. Marie Satrapová), Dokonalý úklid (1987; r. Milan Klikar), na TV dokumentech Setkání v podivném městě (1991; r. Jaromír Herskovič), Nevyúčtován zůstává život (1996; r. Martin Skyba) a Příběh posledního bobra (1996; r. Martin Skyba) z cyklu Lapidárium. Publikovala ve filmových časopisech včetně Filmového přehledu, s mužem vydala dětské knihy Štaflík a Špagetka (2000) a Nová dobrodružství Štaflíka a Špagetky (2004), její verše byly otištěny v knize Motýla jsem tu neviděl (1993). Spolupracovala s Českou televizí. Objevila se mj. v dokumentu Ivana Vojnára Proroci a básníci. Kapitoly z kalendáře (2000) a také v televizním pořadu Ještě jsem tady (1997). Byla vnučkou nakladatele Adolfa Synka a mladší sestrou spisovatele Františka Listopada, žijícího od roku 1948 v emigraci. -tbk-
