Tři moderní studia, nový zpravodajský systém a technologické i provozní zázemí odpovídající potřebám současné televizní produkce. Česká televize dnes otevřela v Brně-Líšni své nové studio. Slavnostního přestřižení pásky se ujali premiér Bohuslav Sobotka, generální ředitel České televize Petr Dvořák a brněnský biskup Vojtěch Cikrle.
Foto: Česká televize
„Brněnské studio České televize odstartovalo svoji činnost před pětapadesáti lety, v malých, provizorních prostorách v centru města. Záhy si našlo pevnou pozici v programu tehdejší Československé televize, vychovalo generace televizních profesionálů i výrazných tvůrčích osobností, dalo vzniknout řadě kultovních pořadů. Dnes je jedním ze tří stěžejních komplexů České televize a původní zázemí, ve kterém sídlilo, stále zřetelněji omezovalo potenciál, který brněnské studio reálně má,“ říká generální ředitel České televize Petr Dvořák a dodává: „Otevření nové budovy v Líšni proto vnímám primárně jako silný impuls pro všestranný rozvoj televizní tvorby, od zpravodajství po náročné dramatické projekty. V mnoha ohledech jsou nyní tyto prostory moderněji vybavené než komplex Kavčích hor, kde technologie často pocházejí ještě ze sedmdesátých let. Brněnské studio by se tak pro nás mohlo stát jakousi laboratoří, kde budeme moci zkoušet nové věci a nové televizní formáty. Jsem rád, že se nám podařilo po desetiletí úvah projekt nového televizního studia v Brně úspěšně dokončit.“
Stavba nového brněnského studia začala na podzim roku 2014 a trvala šestnáct měsíců. Do budovy v Brně-Líšni se 250 zaměstnanců České televize začalo stěhovat letos v červnu. Objekt zahrnuje tři samostatná studia, z nichž jedno je vyhrazeno pro zpravodajství. V dalším, o rozloze 130 metrů, vznikají studiové pořady. Největší plochu, 330 metrů čtverečních, má moderní studio, které umožní vyrábět i náročné dramatické projekty. Jedním z těch prvních, které si nové studio vyzkouší, bude druhá řada úspěšného seriálu Labyrint režiséra Jiřího Stracha.
„Líšeň je pro nás jednoznačně cesta k moderní a efektivní televizní výrobě,“ zdůrazňuje ředitel brněnského studia ČT Jan Souček a zamýšlí se nad odchodem z televize z centra města: „Ačkoliv spousta z nás má k Typosu za ta léta silný vztah, racionálně vzato v tom vztahu převažuje sentiment. Typos je něco jako starý kameninový hrnec po babičce, se kterým už ale v době varných desek plnohodnotně fungovat nemůžete.“
Samotný projekt nového studia v Brně se vyvíjel mnoho let, až současné vedení České televize jej zásadně zrevidovalo, včetně snížení nákladů na polovinu původně zamýšlené částky, a v plánovaném termínu také dokončilo. Cena tak činila 350 milionů korun. Samotná stavba znamenala investici 274 milionů korun, 32 milionů vložila Česká televize do osvětlovací techniky a dalších 45 milionů do televizních technologií. Výstavby se na základě výběrového řízení, kterého se zúčastnilo jedenáct uchazečů, ujalo sdružení ČT Brno tvořené společnostmi IMOS Brno a PKS Stavby.
Obě budovy, ve kterých brněnské televizní studio v centru města sídlilo, prodá Česká televize ve veřejné dražbě.
Nově televizní studio v Brně vzniklo na místě bývalé administrativní budovy společnosti Zetor. Ta naplno fungovala po několik desetiletí, poslední dekádu však chátrala. Poté, co prostory získala Česká televize, je ještě několikrát před zahájením stavby využila pro natáčení. Vznikaly zde například scény pro oceňovaný film Jiřího Stracha Osmy či pro snímek Olgy Dabrowské Roznese tě na kopytech.
Objekty Typos a Běhounská se nacházejí v centru města Brna. Jsou od sebe vzdáleny několik desítek metrů, ale nejsou jakkoli propojeny. Vazba mezi jednotlivými pracovišti je přitom při televizní výrobě velmi úzká. Komplikovaná byla pro dopravní uspořádání v místě i manipulace s televizní technikou a scénikou, omezené možnosti měly pro své výjezdy i televizní štáby. Ani jedna z těchto budov nebyla původně projektována pro televizi a jejich postupnou rekonstrukcí už nebylo možné zajistit pro televizní studio dostatečně funkční prostředí.
Dům byl postaven před více než osmi desítkami let pro účely banky. Z tohoto určení vycházelo i vnitřní členění, které bylo velmi nesourodé od velkých a vysokých sálů přes velkoryse pojaté kanceláře až po malé místnosti, včetně rozlehlého trezoru v suterénu objektu. Konstrukční řešení objektu prakticky neumožňovalo zásadní změnu vnitřní dispozice.
Původně bytový dům s přízemní pasáží a suterénním společenským sálem. Vnitřní dispozice byla z televizního hlediska velmi nevhodná, problémem bylo zejména umístění studií do podzemních prostor. To komplikovalo například dopravu dekorací a manipulaci s nimi. V objektu nebylo dostatečné zázemí pro stavebně-dekorační techniku.
Zdroj: Česká televize
