Film 8 hlav šílenství s Anetou Langerovou v hlavní roli ruské básnířky Anny Barkovové, která před a po druhé světové válce strávila přes dvacet dva let v sovětských lágrech a vyhnanství, přijde do českých kin 12. října. Celovečerní autorský hraný snímek natočila režisérka Marta Nováková. Snímek do kin uvede společnost Bontonfilm.
Plakát navrhla výtvarnice Anna Krtičková, která také vtiskla výjimečnou výtvarnou podobu celému filmu. Snímek pracuje s odkazy na sovětskou avantgardní typografii, hodně se inspiroval sovětskými propagandistickými plakáty. Celá jedna část například odkazuje k ruské secesi a k avantgardě, která ji vystřídala. Anna Krtičková je zároveň také autorkou lyrického videa ke skladbě Karaganda 35, kterou na text stejnojmenné básně Barkovové v překladu Radky Rubiliny složila a vydala hudebnice a skladatelka Vladivojna La Chia. Video k písni Karaganda 35 je k vidění zde, první ukázka z filmu – Anna Barkovová píše dopis lidovému komisaři vnitra Jagodovi – je k vidění zde:
Marta Nováková 8 hlav šílenství dokončila letos po více než osmi letech příprav, natáčení i složité postprodukce. „Rozhodně jsem nechtěla dělat klasický životopisný film. To by mě asi nebavilo. A paradoxně spíše než básně Anny Barkovové mě inspirovaly její ironické, sarkastické dopisy a deníkové zápisky, ve kterých je naprosto přesně obsažena hrůza doby,“ říká režisérka, která zaujala již svým debutovým filmem Marta. Nováková si při psaní scénáře vypomohla názvem novely Barkovové 8 hlav šílenství a rozdělila film do osmi kapitol. Vzniklo tak osm formálně různých krátkých filmů, z nichž každý má svůj odlišný vizuální styl. „Takže jsem si mohla dovolit ironii, občas i nemístný humor, animace, nejrůznější výtvarné a filmařské stylizace, literární odkazy a i ten realismus,“ doplňuje Nováková.
Osm hlav – kapitol – skládá dohromady příběh výjimečně nadané básnířky unášené dějinnými událostmi první poloviny 20. století v Sovětském svazu. „Té šílené doby, kdy vnitřní svoboda, tvorba a láska zůstávaly posledním záchranným ,stéblemʻ v bažině totalitního systému,“ vysvětluje režisérka. Mladičká Anna Barkovová měla v roce 1921 před sebou hvězdnou kariéru, právě jí vyšla první sbírka, řada lidí jí prorokovala, že zastíní samotného Puškina. O pár let později už se ale tísní v nákladním vagónu, který směřuje do neobydlených stepí Kazachstánu. Není to její jediná cesta ani její jediný lágr. Anna Barkovová nakonec strávila v lágrech sovětského Gulagu a ve vyhnanství dvacet dva let svého života, během nichž vznikla také novela 8 hlav šílenství.
Zpěvačku Anetu Langerovou život i dílo této osobité a vnitřně svobodné básnířky osobně zaujaly. „Anetu jsem oslovila, zda by do snímku nenazpívala duet. Sešly jsme se, povídaly jsme si a… Seděla přede mnou charismatická osoba, velmi vtipná, velmi inteligentní. Pečlivě jsem se podívala na její klipy a rozhodlo jedno skvěle zahrané gesto v jednom z nich. Díky němu jsem pak nabídla Anetě hlavní roli,“ vypráví Marta Nováková. „Hlavou mi proběhlo, že Marta blouzní,“ líčí Langerová svoji bezprostřední reakci na nabídku. „Postupně ve mně ale rostla zvědavost, jestli bych takovou úlohu vůbec zvládla a jaké to je, hrát ve filmu. Byla to výzva a ty mám ráda,“ dodává zpěvačka. „Když jsme s Martou procházely scénář, tak jsem si Annu dokázala představit v popsaných situacích, které odráží její postoj k životu i lidem kolem. Anna mě oslovila zejména tím, jakým způsobem a za jakou cenu dokázala hájit své názory a svou tvorbu, která reflektovala tehdejší nelehkou dobu,“ vysvětluje Langerová.
Marta Nováková na snímku pracovala přes osm let, předcházela mu pečlivá příprava včetně cest na Sibiř a studium dobových dokumentů. Zároveň produkčně náročný film provázely těžkosti s financováním, ze začátku vznikal v produkci 8Heads Productions. V roce 2016 jej převzala a hlavním producentem se stala společnost MARFAFILM (Václav Novák a Marta Nováková), která snímek dokončila.
Film je součástí filmového klubu Cyklus Citrus, jehož cílem je zvýraznit vybrané nezávislé filmy nastupující generace. Cyklus Citrus upozorňuje na originální autorská díla mimo mainstream, „vitamíny kinematografie bez umělých sladidel“.
Zdroj: ArtsMarketing, red
