Historii zlínských filmových ateliérů, které si letos připomínají 80 let své existence, bude mapovat pětidílná edice publikací.
Foto: Zlín.eu
Letos vyšel první díl, jenž se věnuje období od roku 1936 do roku 1945. Představil jej prezident zlínského filmového festivalu Čestmír Vančura.
Počátky filmové tvorby ve Zlíně jsou spojeny s rozvojem obuvnického koncernu Baťa a jeho potřebou propagace. Vedení závodů pro tento účel zvolilo film, do Zlína se v polovině 30. let minulého století stěhovali filmaři z Prahy, například režisér Elmar Klos, producent Ladislav Kolda či fotograf, střihač a kameraman Alexander Hackenschmied. Připojil se k nim učitel Jaroslav Novotný, zakladatel tvorby školního filmu, který byl po válce pověřen vedením zestátněných ateliérů. Za 80 let existence ateliérů v nich bylo vyrobeno téměř 1800 filmových titulů.
„Základem textové části první knihy je text Elmara Klose Kudlovská stodola, nové informace se čtenáři dozví v profilu jednotlivých nejvýznamnějších postav tohoto období,“ uvedl Vančura. Kniha obsahuje řadu fotografií. „Podařilo se sestavit skvělý soubor dobových fotografií, nejen ze Zlína a vzniku ateliérů, ale i z cesty zlínských filmařů do Ameriky. Co je cenné, je to, že kromě těch známých fotografií především z autorské dílny pana Hackenschmieda, ale také Jana Lukase, Antonína Horáka, tak se tam objevují fotografie, které jsou méně známé. Věřím, že některé z nich uvidí ti, co se zabývají fotografií, vůbec poprvé,“ uvedl Vančura.
Autory publikace jsou Pavel Dias, Jiří Novotný, Zdeňka Hanáková a Zdeněk Macháček. V plánu je, aby každý rok na zlínském filmovém festivalu vyšel další díl. „Řada plánovaných pěti knih by měla mapovat historii nejdéle kontinuálně působící kulturní organizace ve Zlíně s celostátním vlivem, to znamená filmové ateliéry Zlín,“ řekl Vančura.
