Výběr z filmových projekcí, televizního vysílání, nových DVD a čtení o filmu
Ke čtení
Kamil Fila píše, jak se filmoví básníci měnili s dobou: http://www.jestevetsikritik.cz/glosy/338-basnici-prichazeji-o-vsechno
České vysoké učení technické otevře v akademickém roce 2016/2017 nový studijní obor věnovaný vývoji počítačových her: http://magazin.aktualne.cz/cvut-vyvoj-pocitacovych-her/r~d46edee6025311e687030025900fea04/
V důsledku čeho v poslední době došlo ke kvalitativnímu vzestupu českých filmů: http://www.rozhlas.cz/radiowave/kultura/_zprava/cesky-film-v-roce-2016-nova-nadeje–1605171
Rozhovor s americkou nezávislou režisérkou Kelly Reichardt: http://www.rozhlas.cz/vltava/slovoofilmu/_zprava/kelly-reichardt-tajemstvi-filmove-rezie-je-schovane-ve-strihu–1604868
Recenze blu-ray vydání komerčně nejúspěšnějšího filmu loňského roku: http://www.blu-space.cz/#!Už-kvůli-příběhu-o-vzniku-Síla-se-probouzí-je-Bluray-sedmých-Star-Wars-povinností/btiy5/5718b3230cf28f7f9b9ab4e9
Kritika seriálu Vinyl, na němž se podílel Martin Scorsese: http://www.respekt.cz/kultura/nasleduj-kokain-serial-vinyl-jen-romantizuje-rockovou-rebelii
V kinech
28. 4. – 3. 5. Kino na hranici/Kino na granicy
Polsko-česká filmová akce, konající se od roku 1999 v Cieszyně a Českém Těšíně, letos nabídne retrospektivu filmové školy v Lodži, režiséra Ladislava Helgeho nebo herečky Magdy Vášáryové. Uvedena bude také série českých a polských filmů o dospívání.
28. 4. Ani ve snu!
Lyrické drama o dospívání dívky, kterou baví parkour, mělo premiéru na letošním Berlinale v rámci soutěžní sekce Generation 14+. Film, který se zabývá více vnitřním světem hrdinky než oblíbenou sportovní disciplínou městské mládeže, byl před českou premiérou uveden rovněž na festivalu BUFF ve švédském Malmö.
http://www.cinemart.cz/filmy/ani-ve-snu/
28. 4. Master Class na téma vizuální vyprávění
V pražském kině Světozor v rámci edukativní platformy Cinergy vystoupí britský režisér, scenárista, producent a výtvarník Duane Hopkins, aby promluvil o svém osobitém přístupu k filmovému vyprávění. Jeho dva filmy Better Things (2008) a Bypass (2014) budou ve Světozoru rovněž uvedeny.
http://www.kinosvetozor.cz/cz/program/filmy/8204/Master-Class-na-tema-vizualni-vypraveni/
V televizi
26. 4. CSFilm 22:00 Happy end (1967)
„Z dnešního pohledu působí film režiséra Oldřicha Lipského Happy End (1967) – produkt státní socialistické kinematografie! – téměř jako zjevení. Zatímco oblíbené komedie z konce 60. let – Limonádový Joe; Kdo chce zabít Jessii?; Pane, vy jste vdova!; Čtyři vraždy stačí, drahoušku (na většině z nich spolupracoval jako scenárista Miloš Macourek) – se díky občasnému uvedení v televizi a v kinech přece jen dostávaly do povědomí mladších generací diváků, Happy End, příběh důsledně směřující od konce k začátku, takové štěstí neměl. Vysvětlení absence Lipského a Macourkovy „revers-comedy“ nabízí režisérova dobová poznámka: ‚On to totiž není film, ale experiment. Ne, žádná ‚Nová vlna‘, ale experiment, co film snese a divák vydrží.‘“[1]
27. 4. CSFilm 20:00 Pouta (1961)
„Chtěli bychom potlačit romantický rys v tomto filmu. Zvěčnit jej. To neznamená, že bychom chtěli příběh zbavit poezie, lyriky, citovosti, ale s falešnou sentimentalitou jsme v tomhle filmu na kordy. (…) Nejdeme po vnější linii; všímáme si spíše myšlení a cítění našeho hrdiny a pokoušíme se poodhalit příčiny a pohnutky, které vyústily v drama tohoto člověka. (…) Je to problém člověka, který hledá smysl svého života, své správné místo ve společnosti. Vyrostl na vesnici. Má zdravé jádro, má i své ideály, ale když se pak ožení s dcerou z měšťácké rodiny a dostane se tak do vyšší společnosti, začne z těch ideálů slevovat.“[2]
29. 4. CSFilm 20:00 Pějme píseň dohola (1990)
„Jak jsem si na různých projekcích ověřil, je schopen poskytnout průkazně dobrou zábavu duševně spřízněnému publiku, které by si nepochybně nalezl, kdyby se o něm vědělo a bylo za ním kam jít. Má totiž řadu předpokladů stát se filmem kultovním a oblíbeným alespoň z jedné třetiny tak jako Pyšná princezna. Je ovšem tak trochu postmoderní, pokud jde o způsob, jímž pracuje s filmovou řečí a jímž se vyrovnává s naší společnou minulostí pobytu v pionýrských táborech, ať již jako táborníků, či vedoucích různých stupňů. Řečeno krátce, je to postmoderní ptákovina v tom nejlepším slova smyslu.“[3]
29. 4. ČT Art 22:05 Kolonie Lanfieri (1969)
http://www.filmovyprehled.cz/Revue/Filmy/Kolonie-Lanfieri
Domácí kino
Od 22. 4. DVD Noc na Karlštejně (1974) (edice Klenoty českého filmu)
„Při přípravách k natáčení filmu se ukázalo, že bude z mnoha důvodů vhodnější postavit interiéry některých historických prostor hradu přímo v ateliéru, a tak vznikl na Barrandově na přiklad historický sál Lucemburků s věrnými kopiemi fresek předků tohoto rodu, ze kterého pocházel i Karel IV. Vzhledem k tomu, že se režisér snaží předvést divákovi podobu hradu, jakou měl v době svého vzniku, tedy na počátku druhé poloviny 14. století, čerpali barrandovští výtvarnici informace ze vzácné knihy, patřící Národní galérii, kam neznámý mistr kdysi původní fresky překreslil, protože kdyby se natáčelo přímo v uvedeném sále, uviděl by divák pouze hladce omítnuté stěny.“[5]
Od 29. 4. DVD Trhák (1980) (edice Klenoty českého filmu)
„Trhák, to jsou vlastně dva filmy v jednom. Jako scenáristé jsme se v prvním plánu opírali o řemeslo, tj. o znalost našeho posledního povolání, tj. o zkušenosti z filmařského světa. Je to film o tom, jak se natáčí film, velkofilm, hudební komedie. Jeden příběh se týká lidí kolem filmu, jejich starostí; druhý je příběhem operety, vymyšlený, naivní, prostoduchý. Není to nic nového, tohle téma. Na to již zabrousil Karel Čapek – Jak se dělá film; existují i filmy – Jak se točí rozmarýny, Americká noc …, ale s tím už jsme se smířili, že asi na nic úplně nového nepřijdeme.“[6]
Poznámky:
[1] Horníček, Jiří, Experimentální legrace z Barrandova (Happy End). Cinepur, viz http://cinepur.cz/article.php?article=24
[2] Adamec, Oldřich, Pouta… a co o nich říká Karel Kachyňa. Kino 1961, r. 16, č. 5 (9. 3.), s. 72-73.
[3] Bernard, Jan, Nová česká epopej. Scéna 1991, r. 16, č. 25 (5. 12.), s. 5.
[5] AJ, Filmový muzikál Noc na Karlštejně. Kino 1973, r. 28, č. 9 (8. 5.), s. 9.
[6] Bechtoldová, Alena. Rozhovor s Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem o filmu a divadle. Film a doba 1980, r. 26, č. 1, s. 20.
