Nakladatelství Akademie múzických umění v Praze vydává knihu Andrého Stufkense Joris Ivens. Filmař světa, která se věnuje dvaceti zásadním dokumentárním filmům jednoho z nejvýznamnějších nizozemských filmařů. Autor knihy André Stufkens přibližuje dobrodružství Ivensova tvůrčího procesu s jeho zdary i nezdary a pátrá po vědomých i podvědomých nitkách inspirace, které protkaly jeho tvorbu i celý život.
Autor nahlíží Ivensovy dokumenty v širokém dobovém kontextu a ve vzájemné provázanosti, odhaluje jejich inspirační zdroje, reflektuje produkční souvislosti, zkoumá filmový jazyk, přibližuje proces restaurování a nechává zaznít dobové ohlasy. Knihu uzavírá filmová vzpomínka Rogera Busschotse Cinemafie a pro české vydání napsaná kapitola o filmu Prvá léta, který byl natáčen také v poválečném Československu. Kniha vtáhne čtenáře do proudu života odvážného světoběžníka, nomáda putujícího stoletím „divoké vody”, jenž se s kamerou a pevným morálním přesvědčením vydával do míst historických událostí a který na sklonku svého dlouhého života radil svým studentům: „Přijmi veškeré riziko. Vždy!” On sám jim v tom byl vždy příkladem.
Nizozemský dokumentarista Joris Ivens (18. listopadu 1898, Nijmegen — 28. července 1989, Paříž) už jako třináctiletý natočil krátký film Vigvam. Ve dvacátých letech vstoupil do uměleckého světa filmových experimentů, které vyústily v avantgardní snímky Most a Déšť. Natáčel propagační snímky, mimo jiné pro firmu Philips, filmy pro odbory či reportážní aktuality. V Sovětském svazu natočil budovatelský film Komsomol, v USA dokument o elektrifikaci amerického venkova. Dopady hospodářské krize zachytil v hornickém regionu Borinage v Belgii a společně s Ernestem Hemingwayem podal svědectví o občanské válce ve Španělsku. Obrazem válečné reality 20. století jsou také snímky 400 milionů, Poznejsvého nepřítele: Japonsko, 17. rovnoběžka či kolektivní film Daleko od Vietnamu. Dokumentem Indonésievolá se vymezil vůči nizozemské koloniální politice. Poté, co jej začal vyšetřovat Výbor pro neamerickou činnost, působil ve východní Evropě. Točil i nepolitické poetické filmy: Setkání Seiny s Paříží, Valparaíso, Mistral nebo Rotterdam-Europoort. V Číně vytvořil monumentální obraz kulturní revoluce Jak Yukong hory přenášel i ryze osobní filmový testament Příběh větru, na němž se podílela jeho partnerka Marceline Loridanová-Ivensová.
André Stufkens (1955) je od roku 1997 ředitelem nadace European Foundation Joris Ivens / Europese Stichting Joris Ivens, jež v režisérově rodném Nijmegenu spravuje Archiv Jorise Ivense a zaštiťuje, zajišťuje a podporuje filmové programy, vědecká zkoumání, publikace a výstavy s ním spojené. O životě a díle Jorise Ivense pravidelně publikuje, od roku 1998 je redaktorem ročenky Ivens Magazine. Je docentem dějin umění, filmu a fotografie při Stedelijke Scholengemeenschap Nijmegen, předsedou organizace Stichting Gebroeders van Limburg a tajemníkem organizace Cultuurhistorisch Platform Rijk van Nijmegen. V roce 2007 obdržel kulturní ocenění De Gelderse Bokaal a o rok později byl povýšen do rytířského stavu oranžsko-nasavského řádu.
Zdroj: NAMU
