Tři oříšky pro Popelku patří mezi klasické filmové pohádky, a to nejen v domácím prostředí. Na první pohled se jedná o známý narativ: jedno království s princem, zlá macecha, velký bál a hledání vysněné nevěsty. Ovšem při bližším pohledu se Vorlíčkova verze odlišuje, neboť Popelka není pasivní princeznou, ale bere osud do svých rukou. Skrze kostým se dokáže proměnit do podoby drzého dítěte, krále lovu i neznámé krásky. Jedná se tak o klasickou pohádku, ale s neklasickou hrdinkou, která si nenechá nic diktovat.