Světová premiéra digitálně restaurovaného snímku režiséra Karla Zemana (1910-1989) Baron Prášil zahájí 27. května filmový festival pro děti a mládež ve Zlíně. Už dnes večer ho v pražské Lucerně zhlédnou ti, kteří přispěli a stále přispívají na projekt Čistíme svět fantazie, v jehož rámci se obnova uskutečnila.
Foto: Národní filmový archiv
„Věřím, že tak přispějeme k popularizaci finančně nákladného, ale naprosto nezbytného procesu – digitálního restaurování filmů ze Zlatého fondu české kinematografie. Doufám, že se nám podaří nadchnout a získat další přispěvatele,“ řekl na dnešním setkání s novináři v Praze spoluzakladatel Nadace české bijáky Petr Šikoš. Podle něj činí náklady na jeden snímek 1,2 milionu korun.
Podíl na téměř rok trvajícím projektu mělo i pražské Muzeum Karla Zemana a Česká televize ve spolupráci s firmou Universal Production Partners (UPP) a za podpory ministerstva kultury a Státního fondu kinematografie.
Novou podobu pětapadesát let starého snímku přivítala i Zemanova dcera Ludmila jako dědička autorských práv. „Barona Prášila mám ještě raději než Vynález zkázy, který byl objevný ve stylu starých rytin a po všech stránkách dokonalý. Když ale teď opět vidím digitálně restaurovaného Barona Prášila, který je výjimečný v barvě, v hereckém obsazení, ve fantazii i vtipném dialogu, mám pocit, že se dívám na moderní a právě natočený snímek,“ komentovala to filmařka, výtvarnice a ilustrátorka. V roce 1984 emigrovala do Kanady, kde žije, ovšem na restaurování snímků svého otce se podílí. Obnovený Vynález zkázy měl premiéru loni na karlovarském festivalu, byl uveden v Locarnu, Montrealu a dalším tuctu přehlídek. V plánu nadace je i restaurování Zemanovy Cesty do pravěku.
Baron Prášil je barevný film, většinou byl ale natočen na černobílý negativní materiál, do kterého se barva doplňovala až dodatečně. „V otázce barevnosti a kontrastu jsme se drželi toho, jak vypadala původní referenční kopie filmu,“ řekl ČTK o úpravě filmových políček hlavní restaurátor ze společnosti UPP Ivo Marák. Garantem restaurování je americký expert James Mockoski, obnovu zvukové části zajišťuje společnost Soundsquare pod vedením Pavla Rejholce.
Na scénáři k Baronu Prášilovi Zeman pracoval s Josefem Kainarem, na plátně se objevili například Miloš Kopecký, Jana Brejchová, Rudolf Jelínek, Karel Höger, Jan Werich a Rudolf Hrušínský. Americký režisér Terry Gilliam, člen legendární skupiny Monty Python, v celovečerním dokumentu prozradil, že Zemanův film byl prvotní inspirací jeho vlastní verze tohoto slavného příběhu. Stal se tak kmotrem digitalizace.
Nadace české bijáky dosud přispěla na proces digitálního restaurování zlatého fondu české kinematografie takřka šesti miliony korun, a to výhradně ze soukromých zdrojů. Na jejím kontě jsou i Formanova komedie Hoří, má panenko, snímek Vojtěcha Jasného Všichni dobří rodáci, film Jiřího Menzela Ostře sledované vlaky či Vorlův Kamenný most.
I diváci mohou pomoci uchovat Zemanovo dílo zasláním SMS v ceně 30 Kč ve tvaru DMS BIJAKY na číslo 87 777.
Zdroj: ČTK
