Rada fondu jako nejlepší vyhodnotila projekt Po strništi bos Jana Svěráka, který byl nejlépe připraven po autorské i producentské stránce, stejně tak připraven byl již v literární přípravě a ve vývoji podpořený projekt Krajina ve stínu Zdeňka Jiráského, dále Švejk Bohdana Slámy, Zahradnictví/Dezertér Jana Hřebejka, Kvarteto Miroslava Krobota a adaptace knihy Jerzyho Kosinského Nabarvené ptáče v režii Václava Marhoula.
Do výzvy 2016-2-1-2 na podporu výroby celovečerních hraných filmů se přihlásilo celkem 25 projektů. S řadou z nich byla již Rada seznámena, neboť 12 projektů bylo podpořeno na vývoj nebo literární přípravu a 7 projektů se o podporu na výrobu neúspěšně ucházelo v předchozích výzvách.
Ačkoliv se nad šedesátibodovou hranici, nutnou pro postoupení projektu do druhého kola, dostalo 24 projektů, Rada vzhledem ke své dlouhodobé strategii podporovat méně projektů významnějšími částkami podpořila pouze zmíněných 6 projektů.
Alokace v této výzvě byla vzhledem k navýšení prostředků pro rok 2016 navýšena o 50% oproti výzvám v roce 2015 a také se v ní ucházelo o podporu více projektů s výrazně vyššími finančními požadavky. Rada se snažila finanční prostředky přidělovat adekvátně předloženým rozpočtům a požadované částky snižovala pouze minimálně, až na projekt Nabarvené ptáče, který skončil na posledním podpořeném místě a jehož možný snížený požadavek připustil žadatel na slyšení.
Velmi dobře připraveno bylo více projektů, než kolik mohla Rada i se zvýšeným rozpočtem podpořit, a proto musela ještě důrazněji přihlédnout nejen k umělecké kvalitě projektu a dramaturgické koncepci, ale výrazněji také k producentské přípravě a stádiu zafinancování.
Specifické pro tuto výzvu bylo především velké množství filmů s historickou tématikou často s vysokým výrobním rozpočtem. Ve výzvě se setkaly životopisný příběh českého skladatele Josefa Myslivečka Il Boemo, adaptace stejnojmenného románu polského autora Jerzyho Kosinského Nabarvené ptáče, příběh o Miladě Horákové Milada, druhá část trilogie Zahradnictví/Dezertér z období protektorátu, Krajina ve stínu mapující poválečný vývoj a odsun Němců, adaptace románu Philipa Rotha, odrážející jeho osobní zážitky z návštěv Československa v 70 letech 20. století Pražské orgie, a životopisný příběh Emila Zátopka s názvem Zátopek.
Spolu s historickými filmy se objevily další žánry jako pohádka a filmy pro mládež (Čertí brko, Cesta slepých ptáků, Poslední Czech Tek), drama (Posel, Lesní vrah, Na střeše, Absence blízkosti, Navěky tvůj), komedie (Staříci, Za sny, Instalatér z Tuchlovic, Kvarteto, Tichý společník), fantasy (Legendary) nebo sci-fi (Mars).
Zdroj: Státní fond kinematografie
