Snímek Údolí včel nepřestává fascinovat ani v roce, kdy by jeho režisér František Vláčil oslavil 100 let a v němž odešel představitel jedné z hlavních rolí Jan Kačer. Vždyť z filmu vychází stejnojmenný román jeho scenáristy Vladimíra Körnera i divadelní inscenace.
Kromě narativu nebo hudební složky může Údolí včel fascinovat také svou vizuální (a symbolickou) stránkou. Jak o jednotlivých záběrech přemýšlel režisér ovlivněný studiem na výtvarné škole a pracovními zkušenostmi z brněnského ateliéru kresleného a loutkového filmu? Jak byly tyto záběry původně koncipovány a jak se dál vyvíjely? Esej umožňuje prostřednictvím komparace Vláčilových náčrtků vybraných částí mizanscény s její výslednou podobou do tohoto fascinujícího procesu nahlédnout.
Audiovizuální esej je poctou výše zmíněným tvůrcům a jejich pozoruhodné, intelektuálně náročné práci.
