Na prostranství před Muzeem hlavního města Prahy na Florenci zahájili dnes panelovou výstavu Kina začínají - kina končí, která přibližuje první pražské kinoprojekce i čas zániku kin. Dobovými letáky i ukázkami z tisku vtáhne do atmosféry podzimu roku 1896, kdy tu byla poprvé představena novinka „živoucích fotografií“, tedy film.
Foto: Muzeum hlavního města Prahy
Druhou linii výstavy, pořádané ke 120. výročí prvních filmových projekcí v metropoli a trvající do konce roku, jsou fotografie Martina Plitze. Expozice doplňuje probíhající výstavu v hlavní muzejní budově s názvem Pražské biografy/Pomíjivé kouzlo potemnělých sálů.
První filmové představení se v Praze konalo 18. října 1896. V hotelu U Černého koně v ulici Na Příkopě je předvedli zástupci francouzské společnosti spojené se jménem vynálezce Thomase Alvy Edisona. Promítání filmů natočených bratry Lumièrovými a jejich kinematografem začalo 22. října 1896 v hotelu U Saského dvora na rohu Hybernské a Senovážné. Pražané tak mohli po několik týdnů sledovat dělníky vycházející z lyonské továrny, bourání zdi či snídající rodinu. Prchali ze sedadel před jedoucím vlakem, který z plátna mířil přímo k nim, a smáli se pokropenému kropičovi. To vše v krátkých, necelou minutu trvajících filmových sekvencích, většinou dokumentárního charakteru.
„Stejný zážitek mohou mít návštěvníci výstavy Pražské biografy uvnitř budovy muzea, kde se tyto snímky promítají,“ řekla vedoucí oddělení prezentace Olga Šámalová.
Po dlouhém čase rozkvětu pražských kin, kterých bývalo až sto, přišlo po listopadu 1989 období jejich rušení a přestavování. Řada tradičních sálů se přeměnila v noční kluby, herny, divadla, kancelářské nebo skladové prostory. Toto mnohdy podivuhodné využití zachytil na vystavených snímcích filmový fanoušek Martin Plitz. Pořídil je v roce 1996 – a přece jsou už historií.
„Dělal jsem to ze zájmu, když jsem zjistil, že kina, kam jsem chodil, mizí. Nebylo to až tak kvůli multiplexům, ty nastoupily až na přelomu tisíciletí. Protože jsem studoval Institut tvůrčí fotografie, dal jsem si toto téma jako ročníkovou práci,“ řekl Plitz. Zobrazil tak ono výnosnější využití bývalých kin, případně jen obraz prostého zmaru. I proto vítá, že řada biografů obnovuje činnost; z poslední doby například vršovické kino Pilotů.
Zdroj: ČTK
