Československo 1924
režie: Karel Lamač
scénář: Karel Lamač, Martin Frič, kamera: Otto Heller, architekt: Bohuslav Šula
hrají: Karel Lamač, Anny Ondráková, Vladimír Majer, Josef Rovenský, Gustav Machatý, Martin Frič, Přemysl Pražský a další.
Kalosfilm, 67 min.
Jeden z nejvýraznějších tvůrčích týmů v počátcích československé kinematografie tvořil režisér a herec Karel Lamač s kameramanem Ottou Hellerem a herečkou Anny Ondrákovou (později je doplnil scenárista Václav Wasserman a začalo se mluvit o „silné čtyřce“). V roce 1924 zaznamenali mimořádný divácký úspěch se společenským dramatem Bílý ráj, jehož klasicky vystavěný příběh a řemeslo vysoké technické úrovně prozrazovaly Lamačovu poučenost zahraniční, zejména americkou kinematografií.
Hrdinkou melodramatu je sirota Nina, do jejíhož života zasáhne uprchlý vězeň, který chce naposledy navštívit umírající matku. Kromě Karla Lamače coby režiséra, scenáristy a představitele hlavní mužské role se na filmu podíleli další dva průkopníci českého filmu. Gustav Machatý sehrál menší roli člena dobročinného spolku a v epizodní roli se ve filmu objevil také Martin Frič, jenž zároveň spolupracoval na scénáři. Film natočený se skromným rozpočtem 90 000 Kčs se dočkal příznivého přijetí u českých i zahraničních diváků. Kapitál na jeho výrobu poskytla společnost Kalosfilm (Karel-Anny-Lamač-Ondra-spol), kterou založil filmový nadšenec Alfréd Baštýř.
Film živě doprovází Tomáš Vtípil, český skladatel, multiinstrumentalista a producent. Mimo své autorské projekty a spolupráci s rozličnými českými tělesy (DG 307, Láska opravdivá, Načeva, BCO) komponuje scénickou hudbu pro divadlo (HaDivadlo, Studio Hrdinů, X10, Studio Alta, Feste), Český rozhlas a film. Za hudbu k filmu Pouta byl nominován na Českého lva a Ceny filmové kritiky.
Czechoslovakia 1924
director: Karel Lamač
screenplay: Karel Lamač, Martin Frič, camera: Otto Heller, set design: Bohuslav Šula
starring: Karel Lamač, Anny Ondráková, Vladimír Majer, Josef Rovenský, Gustav Machatý, Martin Frič, and Přemysl Pražský.
Kalosfilm, 67 min.
One of the most prominent creative teams at the beginning of Czechoslovak cinema was formed by director and actor Karel Lamač together with cinematographer Otto Heller and actress Anna Ondráková. (The team was later joined by screenwriter Václav Wasserman and became known as the ‘strong four’). In 1924, their social drama White Paradise enjoyed extraordinary success with audiences. The film’s classically constructed story and high level of technical craft showcased the lessons that Lamač had learned from foreign films, especially from American cinema.
The heroine of the melodrama is the orphan Nina, who becomes involved with an escaped prisoner who wants to visit his dying mother for the last time. In addition to Karel Lamač, who served as director, screenwriter, and lead male actor, two other pioneers of Czech film participated in the production. Gustav Machatý played a minor role as a member of a charity organization, and, in addition to collaborating on the screenplay, Martin Frič also briefly appears in the film, in a bit part. The film, which was shot with a modest budget of CZK 90,000, was well received by Czech and foreign audiences alike. Production capital was provided by the company Kalosfilm (Karel-Anny-Lamač-Ondra-spol), founded by film enthusiast Alfréd Baštýř.
Musical accompaniment will be provided by Tomáš Vtípil, a Czech composer, multi-instrumentalist, and producer. In addition to his solo projects and collaborations with various Czech ensembles (DG 307, Love True, Načeva, BCO), he also composes music for theater (HaDivadlo, Studio Hrdinů, X10, Studio Alta, Feste), Czech Radio, and films. He was nominated for the Czech Lion and the Film Critics Award for his music for the film Pouta (Walking too Fast).
